Podobnosti mezi Německo a Ostrov muzeí
Německo a Ostrov muzeí mají 17 věci společné (v Uniepedie): Berlín, Bodeho muzeum, Busta královny Nefertiti, Druhá světová válka, Fridrich Vilém IV., Ištařina brána, Karl Friedrich Schinkel, Nové muzeum, Pád Berlínské zdi, Pergamonské muzeum, Pergamonský oltář, Spréva, Stará národní galerie, Staré muzeum, Světové dědictví, Východní Berlín, Západní Berlín.
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Berlín a Německo · Berlín a Ostrov muzeí ·
Bodeho muzeum
Bodeho muzeum také Bode-Muzeum je muzeum středověkého, byzantského a renesančního zejména sochařského umění v Berlíně, jedno z pěti muzeí na Ostrově muzeí.
Bodeho muzeum a Německo · Bodeho muzeum a Ostrov muzeí ·
Busta královny Nefertiti
Busta královny Nefertiti či Nofretete je mistrovské dílo staroegyptského umění z amarnského období.
Busta královny Nefertiti a Německo · Busta královny Nefertiti a Ostrov muzeí ·
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Druhá světová válka a Německo · Druhá světová válka a Ostrov muzeí ·
Fridrich Vilém IV.
Fridrich Vilém IV. nebo počeštěně Bedřich Vilém IV. (Friedrich Wilhelm von Hohenzollern, 15. října 1795 Berlín – 2. ledna 1861 Postupim) byl v letech 1840–1861 pruský král a v letech 1840–1848 též neuchâtelský kníže.
Fridrich Vilém IV. a Německo · Fridrich Vilém IV. a Ostrov muzeí ·
Ištařina brána
Pergamonském muzeu v Berlíně Ištařina brána (arabsky بوابة عشتار) byla osmou bránou babylónského vnitřního města.
Ištařina brána a Německo · Ištařina brána a Ostrov muzeí ·
Karl Friedrich Schinkel
Karl Fridrich Schinkel (13. března 1781, Neuruppin – 9. října 1841, Berlín) byl pruský architekt, malíř, scénograf a designér nábytku.
Karl Friedrich Schinkel a Německo · Karl Friedrich Schinkel a Ostrov muzeí ·
Nové muzeum
Nové muzeum (německy Neues Museum) je jedno z pěti muzeí v Berlíně v Německu, soustředěných na Muzejním ostrově.
Nové muzeum a Německo · Nové muzeum a Ostrov muzeí ·
Pád Berlínské zdi
Berlínská zeď roku 1989 Demontáž Zdi Pád Berlínské zdi (německy: Mauerfall) je označení událostí dne 9. listopadu 1989, při kterých obyvatelé Východního Berlína prolomili průchody v Berlínské zdi, která je od druhé berlínské krize roku 1961 oddělovala od Západního Berlína.
Německo a Pád Berlínské zdi · Ostrov muzeí a Pád Berlínské zdi ·
Pergamonské muzeum
Pergamonské muzeum je jedno z pěti muzeí v Berlíně v Německu, soustředěných na Muzejním ostrově.
Německo a Pergamonské muzeum · Ostrov muzeí a Pergamonské muzeum ·
Pergamonský oltář
Pergamonský oltář Pergamonský oltář je oltář vybudovaný v helenistické době na terase akropole v Pergamonu (město v malé Asii ležící naproti ostrovu Lesbos, dnes Bergamo v Turecku).
Německo a Pergamonský oltář · Ostrov muzeí a Pergamonský oltář ·
Spréva
Spréva je řeka ve východním Německu (Sasko, Braniborsko, Berlín), která na dvou místech krátce protéká i územím Česka (ve Šluknovském výběžku).
Německo a Spréva · Ostrov muzeí a Spréva ·
Stará národní galerie
Stará národní galerie je nejstarší ze šesti insititucí, které tvoří berlínskou Národní galerii a zároveň je jedním z pěti muzeí na Muzejním ostrově v Berlíně v Německu.
Německo a Stará národní galerie · Ostrov muzeí a Stará národní galerie ·
Staré muzeum
Rotunda ve Starém muzeu Staré muzeum (německy Altes Museum) je jedno z pěti muzeí v Berlíně v Německu, soustředěných na Muzejním ostrově.
Německo a Staré muzeum · Ostrov muzeí a Staré muzeum ·
Světové dědictví
Znak světového dědictví Vlajka světového dědictví Jako světové dědictví (anglicky World Heritage) se označují nejrůznější kulturní a přírodní památky po celém světě, které byly pro svou unikátnost vybrány organizací UNESCO a přijaty na Seznam světového dědictví.
Německo a Světové dědictví · Ostrov muzeí a Světové dědictví ·
Východní Berlín
Východní Berlín je neoficiální označení východní části Berlína, sovětského sektoru po druhé světové válce.
Německo a Východní Berlín · Ostrov muzeí a Východní Berlín ·
Západní Berlín
Západní Berlín je označení pro západní část Berlína od rozdělení města v letech 1948–1949 do sjednocení Německa v roce 1990.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Německo a Ostrov muzeí
- To, co mají společné Německo a Ostrov muzeí
- Podobnosti mezi Německo a Ostrov muzeí
Srovnání mezi Německo a Ostrov muzeí
Německo má 1580 vztahy, zatímco Ostrov muzeí má 23. Jak oni mají společné 17, index Jaccard je 1.06% = 17 / (1580 + 23).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Německo a Ostrov muzeí. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: