Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Nainstalovat
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Německo a Otto Hahn

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Německo a Otto Hahn

Německo vs. Otto Hahn

Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy. Otto Emil Hahn (8. března 1879, Frankfurt nad Mohanem – 28. července 1968, Göttingen) byl německý chemik, který v roce 1944 obdržel Nobelovu cenu za chemii.

Podobnosti mezi Německo a Otto Hahn

Německo a Otto Hahn mají 24 věci společné (v Uniepedie): Adolf von Baeyer, Albert Einstein, Architektura, Berlín, Doktor, Francie, Frankfurt nad Mohanem, Fritz Haber, Hermann Emil Fischer, Humboldtova univerzita, Magdeburg, Mainau, Max Planck, Max von Laue, Mineralogie, Mnichov, Mnichovská univerzita, Mohuč, Národně socialistická německá dělnická strana, Nobelova cena, Nobelova cena za chemii, První světová válka, Radioaktivita, Společnost Maxe Plancka.

Adolf von Baeyer

Johann Friedrich Wilhelm Adolf von Baeyer (31. října 1835 Berlín – 20. srpna 1917 Starnberg) byl německý chemik, který syntetizoval indigo a v roce 1905 získal Nobelovu cenu za chemii za „výzkum organických barviv a hydroaromatických sloučenin“.

Adolf von Baeyer a Německo · Adolf von Baeyer a Otto Hahn · Vidět víc »

Albert Einstein

Albert Einstein (14. března 1879 Ulm, Německo – 18. dubna 1955 Princeton, New Jersey, USA) byl teoretický fyzik, jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob.

Albert Einstein a Německo · Albert Einstein a Otto Hahn · Vidět víc »

Architektura

Opera v Sydney Empire State Building večer Architektura je v nejobecnějším pojetí synonymem pro stavitelství a zabývá se tak jak globálním pohledem na urbanismus či krajinu přes klasické stavitelství budov až po design jednotlivých detailů, jako je zahradní či bytová architektura.

Architektura a Německo · Architektura a Otto Hahn · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Berlín a Německo · Berlín a Otto Hahn · Vidět víc »

Doktor

Doktor je zkrácené označení některého z akademických titulů či vědeckých hodností – doktorátu.

Doktor a Německo · Doktor a Otto Hahn · Vidět víc »

Francie

Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.

Francie a Německo · Francie a Otto Hahn · Vidět víc »

Frankfurt nad Mohanem

Frankfurt nad Mohanem (česky zastarale též Frankobrod) je město na řece Mohanu, nacházející se v jižní části německé spolkové země Hesensko, jehož je největším městem a zároveň pátým největším městem Německa.

Frankfurt nad Mohanem a Německo · Frankfurt nad Mohanem a Otto Hahn · Vidět víc »

Fritz Haber

Fritz Haber (9. prosince 1868 Breslau – 29. ledna 1934 Basilej) byl německý fyzikální chemik.

Fritz Haber a Německo · Fritz Haber a Otto Hahn · Vidět víc »

Hermann Emil Fischer

Hermann Emil Fischer (9. října 1852, Euskirchen – 15. července 1919) byl německý chemik, nositel Nobelovy ceny za chemii v roce 1902.

Hermann Emil Fischer a Německo · Hermann Emil Fischer a Otto Hahn · Vidět víc »

Humboldtova univerzita

Humboldtova univerzita v Berlíně (Humboldt-Universität zu Berlin, Alma Universitas Humboldtiana Berolinensis, zkráceně HU Berlin) je nejstarší berlínská univerzita.

Humboldtova univerzita a Německo · Humboldtova univerzita a Otto Hahn · Vidět víc »

Magdeburg

Magdeburg (česky Magdeburk, staročesky Děvín) je zemské hlavní město německé spolkové země Sasko-Anhaltsko a zároveň bývalé správní středisko jednoho z jejích tří zrušených vládních obvodů.

Magdeburg a Německo · Magdeburg a Otto Hahn · Vidět víc »

Mainau

Palácové zahrady na Mainau Mainau je ostrov v severozápadní části Bodamského jezera.

Mainau a Německo · Mainau a Otto Hahn · Vidět víc »

Max Planck

Max Karl Ernst Ludwig Planck (23. dubna 1858 Kiel – 4. října 1947 Göttingen) byl německý fyzik a filozof, považovaný za jednoho ze zakladatelů kvantové teorie.

Max Planck a Německo · Max Planck a Otto Hahn · Vidět víc »

Max von Laue

Max Theodor Felix von Laue (9. října 1879, Pfaffendorf u Koblenze – 24. dubna 1960, Berlín) byl německý fyzik.

Max von Laue a Německo · Max von Laue a Otto Hahn · Vidět víc »

Mineralogie

Minerály Mineralogie (nerostopis) je vědecká disciplína, zabývající se minerály (nerosty), jejich vnitřní stavbou, vzhledem, fyzikálními a chemickými vlastnostmi, jejich vznikem a přeměnami v přírodě a také možnostmi technického využití.

Mineralogie a Německo · Mineralogie a Otto Hahn · Vidět víc »

Mnichov

Mnichov (bavorsky Minga,,, staroněmecky Munichen – bei den Mönchen – u mnichů) je hlavní město Bavorska, které leží v podhůří Alp na řece Isar a s 1,5 miliony obyvatel je to třetí největší město v Německu (po Berlíně a Hamburku).

Mnichov a Německo · Mnichov a Otto Hahn · Vidět víc »

Mnichovská univerzita

Mnichovská univerzita, plným názvem Ludwig-Maxmilians-Universität München, zkráceně LMU, je veřejná a samosprávná univerzita, jedna z nejvýznamnějších v Německu.

Mnichovská univerzita a Německo · Mnichovská univerzita a Otto Hahn · Vidět víc »

Mohuč

Mohuč (německy Mainz) je hlavní město německé spolkové země Porýní-Falc.

Mohuč a Německo · Mohuč a Otto Hahn · Vidět víc »

Národně socialistická německá dělnická strana

Národně socialistická německá dělnická strana (německy: Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei, NSDAP), též označovaná jako nacistická strana, byla německá krajně pravicová politická strana, jež vznikla 24. února 1920 přejmenováním Německé dělnické strany, již založili Anton Drexler a Karl Harrer 5. ledna 1919 v Mnichově.

Národně socialistická německá dělnická strana a Německo · Národně socialistická německá dělnická strana a Otto Hahn · Vidět víc »

Nobelova cena

Nobelova cena je ocenění každoročně udělované za zásadní vědecký výzkum, technické objevy či za přínos lidské společnosti.

Nobelova cena a Německo · Nobelova cena a Otto Hahn · Vidět víc »

Nobelova cena za chemii

Nobelova cena za chemii je jednou z pěti Nobelových cen, udělovanou za zásadní vědecký výzkum či vynález v oboru chemie.

Nobelova cena za chemii a Německo · Nobelova cena za chemii a Otto Hahn · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

Německo a První světová válka · Otto Hahn a První světová válka · Vidět víc »

Radioaktivita

Mezinárodní výstražný symbol, označující radioaktivní materiál. Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO). Klasický žluto-černý symbol radioaktivity nahrazuje jen v určitých případech. Radioaktivita neboli radioaktivní přeměna (nepřesně radioaktivní rozpad)U radioaktivní přeměny beta prostřednictvím záchytu elektronu nebo u inverzní přeměny beta se nejedná o rozpad, ale jde v podstatě o jadernou reakci, do které vstupuje jádro a další částice.

Německo a Radioaktivita · Otto Hahn a Radioaktivita · Vidět víc »

Společnost Maxe Plancka

Společnost Maxe Plancka pro rozvoj vědy (německy Max-Planck-Gesellschaft zur Förderung der Wissenschaften; zkráceně MPG) je formálně nezávislá, nevládní a nezisková asociace německých výzkumných ústavů.

Německo a Společnost Maxe Plancka · Otto Hahn a Společnost Maxe Plancka · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Německo a Otto Hahn

Německo má 1580 vztahy, zatímco Otto Hahn má 95. Jak oni mají společné 24, index Jaccard je 1.43% = 24 / (1580 + 95).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Německo a Otto Hahn. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »