Ob a Rusko

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Ob a Rusko

Ob vs. Rusko

Ob je řeka v Altajském kraji a v Novosibirské, v Tomské a v Ťumeňské oblasti v Rusku, která protéká z jihu na sever přes západní Sibiř. Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.

Altaj

Altaj (rusky Алтай, Алтайские горы, Altajskie gory, kazašsky Алтай, Алтай таулары, Altaj taulary, mongolsky Алтай, Алтайн нуруу, Altajn nuruu, ujgursky ئالتاي تاغ تىزمىسى, transliterováno Altay tagh tizmisi, čínsky 阿尔泰山脉, pinyin Ā'ěrtài Shānmài, český přepis A-er-tchaj šan-maj) je téměř 2 000 km dlouhý a 600 km široký horský systém v centrální Asii na rozhraní Ruska, Kazachstánu, Číny a Mongolska.

Altaj a Ob · Altaj a Rusko · Vidět víc »

Asie

Asie je svou rozlohou 44 603 853 km² největší, s více než 4,5 miliardami obyvatel nejlidnatější a zhruba od přelomu tisíciletí rovněž nejhustěji osídlený světadíl, který tvoří součást kontinentu zvaného Eurasie, popř.

Asie a Ob · Asie a Rusko · Vidět víc »

Čína

Čína, plným názvem Čínská lidová republika, zkratkou ČLR (mezinárodně ''CN''), je stát ležící ve východní Asii.

Ob a Čína · Rusko a Čína · Vidět víc »

Barnaul

Barnaul je město v Rusku, na řece Ob v západní části Sibiře.

Barnaul a Ob · Barnaul a Rusko · Vidět víc »

Irtyš

Irtyš (ujgursky ئېرتىش دەرياسى, Ertiš därjasi, mongolsky Эрчис мөрөн, Èrčis mörön, čínsky 额尔齐斯河, pinyin Ertix Hé, É'ěrqísī Hé, český přepis E-er-čchi-s'-che, kazašsky Ертiс, Ertis, rusky Иртыш, Irtyš) je řeka v autonomní oblasti ČLR Sin-ťiang, Východokazachstánské a Pavlodarské oblasti v Kazachstánu a v Omské a Ťumeňské oblasti v Rusku.

Irtyš a Ob · Irtyš a Rusko · Vidět víc »

Jenisej

Jenisej (evencky Иоанеси znamená "Velká voda, řeka") je řeka na střední Sibiři v Rusku (Tuva, Chakasko, Krasnojarský kraj).

Jenisej a Ob · Jenisej a Rusko · Vidět víc »

Kazachstán

Kazachstán, plným názvem Republika Kazachstán, je stát, který se rozkládá ve Střední Asii a malou částí svého území západně od řeky Ural zasahuje též do Evropy.

Kazachstán a Ob · Kazachstán a Rusko · Vidět víc »

Lena

Lena (nebo což znamená velká řeka) je řeka na východní Sibiři v Rusku (Irkutská oblast, Sacha).

Lena a Ob · Lena a Rusko · Vidět víc »

Mongolsko

Mongolsko je vnitrozemský stát ve střední Asii, hraničící na severu s Ruskem (3 000 km) a na jihu s Čínskou lidovou republikou (4 760 km).

Mongolsko a Ob · Mongolsko a Rusko · Vidět víc »

Novosibirsk

Novosibirsk (do roku 1925 Novonikolajevsk) je ruské město na řece Ob v jihovýchodní části Západosibiřské roviny, administrativní centrum Sibiřského federálního okruhu a Novosibirské oblasti.

Novosibirsk a Ob · Novosibirsk a Rusko · Vidět víc »

Omsk

Omsk je město v Ruské federaci, na jižní Sibiři.

Ob a Omsk · Omsk a Rusko · Vidět víc »

Průmysl

HDP podle odvětví a pracovních sil podle povolání. Zelená, červená a modrá barva země představují procenta v zemědělství, průmyslu a službách Průmysl (přejatým slovem někdy industrie) je označení pro.

Ob a Průmysl · Průmysl a Rusko · Vidět víc »

Ropa

Vzorek ropy. Ropa (též (surová) nafta, zemní olej, černé zlato) je hnědá až nazelenalá hořlavá kapalina tvořená směsí uhlovodíků, především alkanů.

Ob a Ropa · Ropa a Rusko · Vidět víc »

Severní ledový oceán

Severní ledový oceán je nejmenší světový oceán.

Ob a Severní ledový oceán · Rusko a Severní ledový oceán · Vidět víc »

Sibiř

       Sibiřský federální okruh        Geografické vyznačení Sibiře        Severní Asie Sibiř (rusky: Сиби́рь) je území ležící mezi Uralem a Verchojanským pohořím.

Ob a Sibiř · Rusko a Sibiř · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

Ob a Slované · Rusko a Slované · Vidět víc »

Srážky

Dlouhodobý denní průměr srážek Rozdíl výparu a srážek v mm/den Srážky jsou pojem zahrnující velkou část hydrometeorů.

Ob a Srážky · Rusko a Srážky · Vidět víc »

Tajga

Sibiřská tajga v Krasnojarském kraji v Rusku Tajga (rusky тайга́, islandsky barrskógabeltið; souvisí s mongolskými a turkickými jazyky) nebo Severský jehličnatý les je biom, který se vyskytuje především v severních zeměpisných šířkách.

Ob a Tajga · Rusko a Tajga · Vidět víc »

Transsibiřská magistrála

Transsibiřská magistrála, rusky Транссибирская магистраль, zkráceně Transsib (Трансси́б), je nejdelší železniční trať na světě, hlavní dopravní tepna Ruska, probíhající v délce 9 288 km z Moskvy do Vladivostoku.

Ob a Transsibiřská magistrála · Rusko a Transsibiřská magistrála · Vidět víc »

Uhlí

Uhlí – antracit Příklad možného složení uhlí Uhlí (lidově či nářečně též uhel) je hnědá, černá nebo hnědo-černá hořlavá hornina.

Ob a Uhlí · Rusko a Uhlí · Vidět víc »

Západosibiřská rovina

Západosibiřská rovina (rusky Западно-Сибирская равнина, Zapadno-Sibirskaja ravnina, kazašsky Батыс сібір жазығы, Batys sibir žazyğy) je rovina, jež zabírá západní část Sibiře a rozlohu zhruba 3 miliony km².

Ob a Západosibiřská rovina · Rusko a Západosibiřská rovina · Vidět víc »

Zemní plyn

Těžba zemního plynu v metrech krychlových za rok Prokázané zásoby zemního plynu ve světě na základě The World Factbook (2014) Zemní plyn (novodobě někdy označován jako fosilní plyn) je nejedovatý přírodní hořlavý plyn využívaný jako fosilní palivo (zdroj energie) a jako surovina pro chemický průmysl.

Ob a Zemní plyn · Rusko a Zemní plyn · Vidět víc »