Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Okupační zóny Německa a Spojenecká kontrolní rada

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Okupační zóny Německa a Spojenecká kontrolní rada

Okupační zóny Německa vs. Spojenecká kontrolní rada

Po skončení druhé světové války bylo území Německa (bez území, která připadla Polsku, resp. Sovětskému svazu) rozděleno do čtyř částí, takzvaných okupačních zón, spravovaných USA, Velkou Británií, Sovětským svazem a Francií. 265x265pixelů Spojenecká kontrolní rada (anglicky Allied Control Council, německy Alliierter Kontrollrat) byl orgán spojenecké vojenské okupace okupačních zón Německa po druhé světové válce.

Podobnosti mezi Okupační zóny Německa a Spojenecká kontrolní rada

Okupační zóny Německa a Spojenecká kontrolní rada mají 6 věci společné (v Uniepedie): Berlínská deklarace (1945), Okupační zóny Rakouska, Sovětský svaz, Spojené království, Spojené státy americké, Vojenská okupace.

Berlínská deklarace (1945)

Signatáři deklarace (sedící, zleva): generál Eisenhower, maršál Žukov, maršál Montgomery, generál de Lattre de Tassigny. Berlínská deklarace (oficiálně Prohlášení o porážce Německa a převzetí nejvyšší moci ve vztahu k Německu vládami Spojených států amerických, Svazu sovětských socialistických republik, Spojeného království a prozatímní vládou Francouzské republiky, Declaration regarding the defeat of Germany and the assumption of supreme authority with respect to Germany by the Governments of the United States of America, the Union of Soviet Socialist Republics, the United Kingdom and the Provisional Government of the French Republic) byl právní dokument vydaný 5.

Berlínská deklarace (1945) a Okupační zóny Německa · Berlínská deklarace (1945) a Spojenecká kontrolní rada · Vidět víc »

Okupační zóny Rakouska

Okupační zóny Rakouska (německy Österreichische Besatzungszonen, nebo Besatzungszonen Österreichs) byly čtyři sektory vytvořené vítěznými mocnostmi na území Rakouska po porážce ve druhé světové válce.

Okupační zóny Německa a Okupační zóny Rakouska · Okupační zóny Rakouska a Spojenecká kontrolní rada · Vidět víc »

Sovětský svaz

Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.

Okupační zóny Německa a Sovětský svaz · Sovětský svaz a Spojenecká kontrolní rada · Vidět víc »

Spojené království

Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.

Okupační zóny Německa a Spojené království · Spojené království a Spojenecká kontrolní rada · Vidět víc »

Spojené státy americké

Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.

Okupační zóny Německa a Spojené státy americké · Spojené státy americké a Spojenecká kontrolní rada · Vidět víc »

Vojenská okupace

Polsku (Brest-Litovsk, 20. září 1939) Vojenská okupace je dočasná kontrola nad cizím územím, které nepřísluší pod formální svrchovanost okupující mocnosti.

Okupační zóny Německa a Vojenská okupace · Spojenecká kontrolní rada a Vojenská okupace · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Okupační zóny Německa a Spojenecká kontrolní rada

Okupační zóny Německa má 83 vztahy, zatímco Spojenecká kontrolní rada má 11. Jak oni mají společné 6, index Jaccard je 6.38% = 6 / (83 + 11).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Okupační zóny Německa a Spojenecká kontrolní rada. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »