Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Ota III. Dolnobavorský a Uhersko

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Ota III. Dolnobavorský a Uhersko

Ota III. Dolnobavorský vs. Uhersko

Ota III. Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).

Podobnosti mezi Ota III. Dolnobavorský a Uhersko

Ota III. Dolnobavorský a Uhersko mají 11 věci společné (v Uniepedie): Arpádovci, Béla III. Uherský, Béla IV., Karel I. Robert, Ondřej II. Uherský, Ondřej III., Přemysl Otakar II., Rudolf I. Habsburský, Székesfehérvár, Václav III., Vídeň.

Arpádovci

Arpádovci (nebo) byli původní uherskou panovnickou (od roku 1000 královskou) dynastií, která vládla od počátků uherského státu (9. století) až do roku 1301, kdy zemřel její poslední mužský příslušník Ondřej III. Díky mnoha sňatkům arpádovských princezen do jiných evropských rodů však i téměř všichni následující uherští panovníci měli Arpádovce mezi svými předky a potomci dynastie žijí mezi evropskou aristokracií dodnes.

Arpádovci a Ota III. Dolnobavorský · Arpádovci a Uhersko · Vidět víc »

Béla III. Uherský

Béla III.

Béla III. Uherský a Ota III. Dolnobavorský · Béla III. Uherský a Uhersko · Vidět víc »

Béla IV.

Béla IV. (listopad 1206 – 3. května 1270) byl od roku 1235 do své smrti uherským králem, jeden z nejvýznamnějších, nejschopnějších a nejdéle vládnoucích uherských panovníků z arpádovské dynastie.

Béla IV. a Ota III. Dolnobavorský · Béla IV. a Uhersko · Vidět víc »

Karel I. Robert

Karel Robert z Anjou (Károly Róbert, Charles Robert d'Anjou, Carlo Roberto d'Angiò, 1288/1291, Neapol – 16. července 1342, Visegrád) byl uherský král z dynastie Anjou.

Karel I. Robert a Ota III. Dolnobavorský · Karel I. Robert a Uhersko · Vidět víc »

Ondřej II. Uherský

Ondřej II. (maďarsky II. András nebo II. Endre, 1177– 21. září 1235) byl v letech 1205 až 1235 uherský král z dynastie Arpádovců.

Ondřej II. Uherský a Ota III. Dolnobavorský · Ondřej II. Uherský a Uhersko · Vidět víc »

Ondřej III.

Ondřej III. (maďarsky III. András či III. Endre, slovensky Ondrej III., chorvatsky Andrija III. Mlečanin; asi 1265 – 14. leden 1301) byl uherský a chorvatský král v letech 1290–1301, poslední Arpádovec na trůnu.

Ondřej III. a Ota III. Dolnobavorský · Ondřej III. a Uhersko · Vidět víc »

Přemysl Otakar II.

Přemysl Otakar II., řečený král železný a zlatý, (1233 Městec Králové – 26. srpna 1278 Suché Kruty) byl pátý český král, moravský markrabě, rakouský vévoda, štýrský vévoda, korutanský vévoda a kraňský markrabě z rodu Přemyslovců.

Ota III. Dolnobavorský a Přemysl Otakar II. · Přemysl Otakar II. a Uhersko · Vidět víc »

Rudolf I. Habsburský

Rudolf I. Habsburský (1. května 1218, hrad Limburg – 15. července 1291, Špýr) byl římským králem v letech 1273–1291.

Ota III. Dolnobavorský a Rudolf I. Habsburský · Rudolf I. Habsburský a Uhersko · Vidět víc »

Székesfehérvár

Székesfehérvár je město s župním právem v Maďarsku, správní centrum župy Fejér.

Ota III. Dolnobavorský a Székesfehérvár · Székesfehérvár a Uhersko · Vidět víc »

Václav III.

Václav III. (6. října 1289 Praha – 4. srpna 1306 Olomouc) byl český, polský a uherský král; poslední panovník z dynastie Přemyslovců.

Ota III. Dolnobavorský a Václav III. · Uhersko a Václav III. · Vidět víc »

Vídeň

Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.

Ota III. Dolnobavorský a Vídeň · Uhersko a Vídeň · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Ota III. Dolnobavorský a Uhersko

Ota III. Dolnobavorský má 65 vztahy, zatímco Uhersko má 307. Jak oni mají společné 11, index Jaccard je 2.96% = 11 / (65 + 307).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Ota III. Dolnobavorský a Uhersko. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »