Podobnosti mezi Pausaniás (vojevůdce) a Řecko-perské války
Pausaniás (vojevůdce) a Řecko-perské války mají 36 věci společné (v Uniepedie): Aristeidés, Asie, Athénský námořní spolek, Athény, Řecko, Řekové, Bitva u Platají, Bitva u Salamíny, Bitva u Thermopyl, Bojótie (historické území), Byzantion, Cornelius Nepos, Dardanely, Evropa, Hérodotos, Heilóti, Kimón, Kypr, Leónidás I., Leótychidas II., Malá Asie, Mardonios, Orient, Peloponés, Perská říše, Plataje, Satrapie, Sparta, Starověké Řecko, Triéra, ..., Xerxés I., 459 př. n. l., 477 př. n. l., 478 př. n. l., 479 př. n. l., 480 př. n. l.. Rozbalte index (6 více) »
Aristeidés
Aristeidés nebo latinizovaně Aristides (asi 530 př. n. l. – asi 468 př. n. l.) byl starověký athénský státník a vojevůdce.
Aristeidés a Pausaniás (vojevůdce) · Aristeidés a Řecko-perské války ·
Asie
Asie je svou rozlohou 44 603 853 km² největší, s více než 4,5 miliardami obyvatel nejlidnatější a zhruba od přelomu tisíciletí rovněž nejhustěji osídlený světadíl, který tvoří součást kontinentu zvaného Eurasie, popř.
Asie a Pausaniás (vojevůdce) · Asie a Řecko-perské války ·
Athénský námořní spolek
peloponéské války Athénský námořní spolek nebo také Attický námořní spolek, případně Délský spolek, bylo spojenectví přímořských a ostrovních starověkých řeckých obcí vedených Athénami.
Athénský námořní spolek a Pausaniás (vojevůdce) · Athénský námořní spolek a Řecko-perské války ·
Athény
Akropolis je se svými starověkými památkami hlavní turistickou atrakcí města Athény nebo Atény jsou hlavním a největším městem Řecka.
Athény a Pausaniás (vojevůdce) · Athény a Řecko-perské války ·
Řecko
Řecko (nebo), plným názvem Řecká republika, je stát v jihovýchodní Evropě, který se nachází na jižním cípu Balkánského poloostrova.
Pausaniás (vojevůdce) a Řecko · Řecko a Řecko-perské války ·
Řekové
Řekové (Ἕλληνες) jsou indoevropský národ, který dnes obývá především Řecko, dále žijí jeho příslušníci na Kypru, v Albánii, Itálii a Egyptě a má přibližně 15 miliónů členů.
Pausaniás (vojevůdce) a Řekové · Řecko-perské války a Řekové ·
Bitva u Platají
Bitva u Platají v létě 479 př. n. l. byla jednou z klíčových bitev řecko-perských válek.
Bitva u Platají a Pausaniás (vojevůdce) · Bitva u Platají a Řecko-perské války ·
Bitva u Salamíny
Bitva u Salamíny byla rozhodující bitva řecko-perských válek, ve které v roce 480 př. n. l. 22., 23., 24., 27.
Bitva u Salamíny a Pausaniás (vojevůdce) · Bitva u Salamíny a Řecko-perské války ·
Bitva u Thermopyl
Bitva u Thermopyl byla ozbrojeným střetnutím mezi spojenými jednotkami části řeckých městských států a vojsky perského krále králů Xerxa I. Proběhla v srpnu nebo září 480 př. n. l. a Řekové v ní podlehli perské přesile.
Bitva u Thermopyl a Pausaniás (vojevůdce) · Bitva u Thermopyl a Řecko-perské války ·
Bojótie (historické území)
Starověká Bojótie Attikou Bojótie, Boiótie nebo Boeotie (řecky Βοιωτια, Boiótia) je historické území ve starověkém Řecku.
Bojótie (historické území) a Pausaniás (vojevůdce) · Bojótie (historické území) a Řecko-perské války ·
Byzantion
Byzantion (starořecky Βυζάντιον, latinsky Byzantium) je název původní antické osady umístěné na Thráckém Bosporu, průlivu mezi Černým a Marmarským mořem.
Byzantion a Pausaniás (vojevůdce) · Byzantion a Řecko-perské války ·
Cornelius Nepos
Cornelius Nepos (kolem 100 př. n. l. – 24 př. n. l.) byl římský spisovatel.
Cornelius Nepos a Pausaniás (vojevůdce) · Cornelius Nepos a Řecko-perské války ·
Dardanely
Dardanely (dříve známé jako Helléspont tedy „Hellénské moře“, v klasické literatuře různě nazýváno Hellespontium Pelagus, Rectum Hellesponticum a Fretum Hellesponticum), je úzký průliv v severozápadním Turecku spojující Egejské a Marmarské moře a oddělující evropskou (poloostrov Gallipoli) a asijskou část Turecka.
Dardanely a Pausaniás (vojevůdce) · Dardanely a Řecko-perské války ·
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Evropa a Pausaniás (vojevůdce) · Evropa a Řecko-perské války ·
Hérodotos
Hérodotos z Halikarnássu (starořecky Ἡρόδοτος Ἁλικαρνᾱσσεύς, asi 484 př. n. l. – asi mezi lety 430 a 420 př. n. l.) byl prvním významným antickým historikem, proto byl Ciceronem nazván otcem dějepisu.
Hérodotos a Pausaniás (vojevůdce) · Hérodotos a Řecko-perské války ·
Heilóti
Jako heilóti byla v období starověkého Řecka nazývána skupina nesvobodných obyvatel z Lakónie a Messénie (části Sparty).
Heilóti a Pausaniás (vojevůdce) · Heilóti a Řecko-perské války ·
Kimón
Kimón (řecky Κίμων; kolem 510 př. n. l. v Athénách – 449 př. n. l. u Kitionu na Kypru) byl athénský politik a vojevůdce, syn Miltiada, vítěze od Marathónu, a Hegesipylé, dcery thráckého knížete Olora.
Kimón a Pausaniás (vojevůdce) · Kimón a Řecko-perské války ·
Kypr
Kypr, plným názvem Kyperská republika, je eurasijský ostrovní stát nacházející se ve východní části Středozemního moře, východně od Řecka, jižně od Turecka, západně od Sýrie a severně od Egypta.
Kypr a Pausaniás (vojevůdce) · Kypr a Řecko-perské války ·
Leónidás I.
Leónidás I.(Λεωνίδας) (6. století př. n. l. – 480 př. n. l.) byl spartský král z dynastie Agiovců v letech 489 až 480 př.
Leónidás I. a Pausaniás (vojevůdce) · Leónidás I. a Řecko-perské války ·
Leótychidas II.
Leótychidas II., nebo Leótychidás II. z královského rodu Eurypontovců byl spartský král přibližně od roku 491 př. n. l. do roku 469 př. n. l. Jeho spolukráli z královského rodu Agiovců byly Kleomenés I. (cca 491–490 př. n. l.), Leónidás I. (490–480 př. n. l.) a Pleistarchos (480–469 př. n. l.). Leótychidas se stal králem Sparty hlavně s přičiněním spartského krále Kleomena I., který Leótychidova předchůdce Demarata po osobních sporech obvinil z nelegitimity vlády.
Leótychidas II. a Pausaniás (vojevůdce) · Leótychidas II. a Řecko-perské války ·
Malá Asie
Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.
Malá Asie a Pausaniás (vojevůdce) · Malá Asie a Řecko-perské války ·
Mardonios
Mardonios (staropersky Mardunija; † 479 př. n. l.) byl perský vojevůdce a jeden z hlavních aktérů řecko-perských válek.
Mardonios a Pausaniás (vojevůdce) · Mardonios a Řecko-perské války ·
Orient
Chalcedonském koncilu, r. 451 Orient je označení pro Východ; tradičně zahrnuje vše, co patří k východnímu světu ve vztahu k Evropě.
Orient a Pausaniás (vojevůdce) · Orient a Řecko-perské války ·
Peloponés
Peloponés (Peloponnesos) je velký poloostrov v jižním Řecku tvořící část země na jih od Korintského zálivu.
Pausaniás (vojevůdce) a Peloponés · Peloponés a Řecko-perské války ·
Perská říše
Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.
Pausaniás (vojevůdce) a Perská říše · Perská říše a Řecko-perské války ·
Plataje
Plataje je vesnice ve středním Řecku s 944 obyvateli a zároveň komunita, která navíc zahrnuje i klášter Agias Triados se 3 obyvateli.
Pausaniás (vojevůdce) a Plataje · Plataje a Řecko-perské války ·
Satrapie
Achaimenovská říše ve svém největším rozsahu podle Oxfordského atlasu světových dějin 2002. Satrapie je název základní administrativní jednotky v perské říši Achaimenovců (550 – 330 př. n. l.), v říši Alexandra Velikého a říši Seleukovců (312 – cca 140, resp. 64 př. n. l.). V jejím čele stál satrapa, staropersky chšaçapávan (ochránce země), odpovědný za správu a finančnictví v daném obvodu.
Pausaniás (vojevůdce) a Satrapie · Satrapie a Řecko-perské války ·
Sparta
Sparta (dórsky Σπάρτα; řecky Σπάρτη Sparté) byla starověká řecká obec a hlavní město stejnojmenného městského státu (polis) známého ve starověku jako Lakedaimón (dórsky Λακεδαίμων).
Pausaniás (vojevůdce) a Sparta · Sparta a Řecko-perské války ·
Starověké Řecko
Parthenón – symbol starověkého Řecka Starověké Řecko, případně antické Řecko, je označení pro období řeckých dějin ve starověku.
Pausaniás (vojevůdce) a Starověké Řecko · Starověké Řecko a Řecko-perské války ·
Triéra
Triéra je typ řecké válečné lodi, který byl vyvinut na přelomu 4. a 5. století př. n. l.
Pausaniás (vojevůdce) a Triéra · Triéra a Řecko-perské války ·
Xerxés I.
Xerxés I. (řecky Ξέρξης, staropersky Chšajáršá; 519–465 př. n. l.) byl perský velkokrál z rodu Achaimenovců vládnoucí od listopadu 486 do srpna 465 př. n. l. Jeho jméno ve staré perštině znamená „vládce hrdinů“.
Pausaniás (vojevůdce) a Xerxés I. · Xerxés I. a Řecko-perské války ·
459 př. n. l.
Bez popisu.
459 př. n. l. a Pausaniás (vojevůdce) · 459 př. n. l. a Řecko-perské války ·
477 př. n. l.
Bez popisu.
477 př. n. l. a Pausaniás (vojevůdce) · 477 př. n. l. a Řecko-perské války ·
478 př. n. l.
Bez popisu.
478 př. n. l. a Pausaniás (vojevůdce) · 478 př. n. l. a Řecko-perské války ·
479 př. n. l.
Bez popisu.
479 př. n. l. a Pausaniás (vojevůdce) · 479 př. n. l. a Řecko-perské války ·
480 př. n. l.
Bez popisu.
480 př. n. l. a Pausaniás (vojevůdce) · 480 př. n. l. a Řecko-perské války ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Pausaniás (vojevůdce) a Řecko-perské války
- To, co mají společné Pausaniás (vojevůdce) a Řecko-perské války
- Podobnosti mezi Pausaniás (vojevůdce) a Řecko-perské války
Srovnání mezi Pausaniás (vojevůdce) a Řecko-perské války
Pausaniás (vojevůdce) má 49 vztahy, zatímco Řecko-perské války má 207. Jak oni mají společné 36, index Jaccard je 14.06% = 36 / (49 + 207).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Pausaniás (vojevůdce) a Řecko-perské války. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: