Podobnosti mezi Petrohrad a Ruské impérium
Petrohrad a Ruské impérium mají 46 věci společné (v Uniepedie): Alžběta Petrovna, Alexandr I. Pavlovič, Alexandr II. Nikolajevič, Anna Ivanovna, Arméni, Únorová revoluce, Židé, Baltské moře, Bělorusové, Duma, Estonci, Finové, Fjodor Michajlovič Dostojevskij, Gruzíni, Ilja Repin, Kateřina II. Veliká, Katedrála svatého Izáka, Měděný jezdec (socha), Mikuláš I. Pavlovič, Mikuláš II. Alexandrovič, Moskva, Napoleon Bonaparte, Němčina, Německé císařství, Pavel I. Ruský, Petr I. Veliký, Petrohradská státní univerzita, Poláci, Pravoslaví, První světová válka, ..., Puškin (město), Rakousko-Uhersko, Ruština, Ruská akademie věd, Ruská prozatímní vláda, Rusko, Rusko-japonská válka, Rusové, Sevastopol, Severní válka, Sovětský svaz, Tataři, Tauridský palác, Ukrajinci, Zimní palác, 20. století. Rozbalte index (16 více) »
Alžběta Petrovna
Alžběta Petrovna (Jelizavěta Petrovna;, Moskva – tamtéž) byla ruská carevna v letech 1741–1762.
Alžběta Petrovna a Petrohrad · Alžběta Petrovna a Ruské impérium ·
Alexandr I. Pavlovič
Alexandr I. Pavlovič (rusky Александр I Павлович; 23. prosince 1777, Petrohrad – 1. prosince 1825, Taganrog) byl ruský imperátor vládnoucí v letech 1801–1825, v letech 1809–1825 první finský velkokníže a jako Alexandr II. v letech 1815–1825 polský král.
Alexandr I. Pavlovič a Petrohrad · Alexandr I. Pavlovič a Ruské impérium ·
Alexandr II. Nikolajevič
Alexandr II.
Alexandr II. Nikolajevič a Petrohrad · Alexandr II. Nikolajevič a Ruské impérium ·
Anna Ivanovna
Anna Ivanovna Romanovová (též Anna Ioannovna, rusky Анна Иоанновна, 7. února 1693, Moskva – 28. října 1740, Petrohrad) byla vévodkyně kuronská a zemgalská v letech 1711–1731 a v letech 1730–1740 ruská carevna, dcera cara Ivana V. a Praskovji Fjodorovny Saltykovové.
Anna Ivanovna a Petrohrad · Anna Ivanovna a Ruské impérium ·
Arméni
Arméni jsou starobylý národ indoevropského původu, který přes 3 500 let nepřetržitě obývá Arménskou vysočinu, v níž leží dnešní Arménie.
Arméni a Petrohrad · Arméni a Ruské impérium ·
Únorová revoluce
Únorová revoluce byla jedna ze dvou revolucí roku 1917 v Ruském impériu, která vypukla v závěrečné fázi první světové války a předcházela vypuknutí Říjnové revoluce.
Únorová revoluce a Petrohrad · Únorová revoluce a Ruské impérium ·
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
Petrohrad a Židé · Ruské impérium a Židé ·
Baltské moře
Baltské moře (též Balt) je okrajové moře Atlantského oceánu, ohraničené Dánskem, Německem, Polskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Ruskem (včetně Kaliningradské oblasti), Finskem a Švédskem.
Baltské moře a Petrohrad · Baltské moře a Ruské impérium ·
Bělorusové
Bělorusové (bělorusky беларусы) jsou slovanský národ náležící k jeho východní větvi.
Bělorusové a Petrohrad · Bělorusové a Ruské impérium ·
Duma
Duma (rusky дума) je název různých druhů zastupitelstev v ruské historii i v moderní Ruské federaci.
Duma a Petrohrad · Duma a Ruské impérium ·
Estonci
Estonci (estonsky: eestlased, dříve maarahvas) jsou ugrofinský národ žijící zejména na území Estonska.
Estonci a Petrohrad · Estonci a Ruské impérium ·
Finové
Finové jsou národ mluvící finsky, původně obývající Finsko.
Finové a Petrohrad · Finové a Ruské impérium ·
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Fjodor Michajlovič Dostojevskij (Moskva – Petrohrad) byl ruský spisovatel a filozof, jeden z nejvýznamnějších světových spisovatelů, vrcholný představitel ruského realismu a současně předchůdce moderní psychologické prózy.
Fjodor Michajlovič Dostojevskij a Petrohrad · Fjodor Michajlovič Dostojevskij a Ruské impérium ·
Gruzíni
Gruzíni či Gruzínci jsou v širším smyslu obyvatelé Gruzie, v užším pak kavkazský národ hovořící gruzínštinou, jazykem kartvelské jazykové skupiny, který používá gruzínské písmo.
Gruzíni a Petrohrad · Gruzíni a Ruské impérium ·
Ilja Repin
Ilja Jefimovič Repin (ukrajinsky Ілля Юхимович Рєпін, rusky Илья Ефимович Репин; 5. srpna 1844 Čuhujiv, Ruské impérium – 29. září 1930 Kuokkala, Finsko) byl ruský malíř a pedagog, představitel kritického realismu.
Ilja Repin a Petrohrad · Ilja Repin a Ruské impérium ·
Kateřina II. Veliká
Kateřina II. (2. května 1729 Štětín – Petrohrad), známá též jako Kateřina Veliká, nebo rusky Jekatěrina Alexejevna, rodným jménem Sofie Frederika Augusta, byla mezi lety 1762 až 1796 ruskou carevnou – nejdéle vládnoucí panovnicí této země.
Kateřina II. Veliká a Petrohrad · Kateřina II. Veliká a Ruské impérium ·
Katedrála svatého Izáka
Katedrální chrám svatého Izáka nebo Isakijevský chrám je chrám Ruské pravoslavné církve v Petrohradu.
Katedrála svatého Izáka a Petrohrad · Katedrála svatého Izáka a Ruské impérium ·
Měděný jezdec (socha)
Měděný jezdec je bronzová jezdecká socha Petra Velikého v Petrohradě, jejímž autorem je Étienne Maurice Falconet.
Měděný jezdec (socha) a Petrohrad · Měděný jezdec (socha) a Ruské impérium ·
Mikuláš I. Pavlovič
Mikuláš I. Pavlovič (rusky Николай I Павлович,, Carskoje Selo –, Petrohrad) byl car Ruského impéria, finský velkokníže a v letech 1825–1831 poslední polský král pod jménem Mikuláš I.
Mikuláš I. Pavlovič a Petrohrad · Mikuláš I. Pavlovič a Ruské impérium ·
Mikuláš II. Alexandrovič
Alix Hesensko-Darmstadtskou a dcerou Olgou, (1896), The Di Rocco Wieler Private Collection, Toronto, Kanada Svatý Mikuláš II.
Mikuláš II. Alexandrovič a Petrohrad · Mikuláš II. Alexandrovič a Ruské impérium ·
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Moskva a Petrohrad · Moskva a Ruské impérium ·
Napoleon Bonaparte
80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.
Napoleon Bonaparte a Petrohrad · Napoleon Bonaparte a Ruské impérium ·
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Němčina a Petrohrad · Němčina a Ruské impérium ·
Německé císařství
Německé císařství (zkráceně Německo, oficiálně Německá říše, Deutsches ReichHerbert Tuttle wrote in September 1881 that the term "Reich" does not literally connote an empire as has been commonly assumed by English-speaking people. The term "Kaiserreich" literally denotes an empire – particularly a hereditary empire led by an emperor, although "Reich" has been used in German to denote the Roman Empire because it had a weak hereditary tradition. In the case of the German Empire, the official name was Deutsches Reich, which is properly translated as "German Empire" because the official position of head of state in the constitution of the German Empire was officially a "presidency" of a confederation of German states led by the King of Prussia who would assume "the title of German Emperor" as referring to the German people, but was not emperor of Germany as in an emperor of a state. — "." Harper's New Monthly Magazine. vol. 63, issue 376, pp. 591–603; here p. 593. někdy též Imperiální Německo) byl německý národní stát, který existoval od sjednocení Německa v roce 1871 až do abdikace císaře Viléma II. v roce 1918.
Německé císařství a Petrohrad · Německé císařství a Ruské impérium ·
Pavel I. Ruský
Pavel I. Petrovič (Petrohrad – tamtéž) byl ruský car z dynastie holštýnsko‑gotorpských Romanovců.
Pavel I. Ruský a Petrohrad · Pavel I. Ruský a Ruské impérium ·
Petr I. Veliký
Petr I. Veliký, známý též jako Petr Alexejevič (Moskva – Petrohrad), byl ruský car od roku 1682 až do své smrti.
Petr I. Veliký a Petrohrad · Petr I. Veliký a Ruské impérium ·
Petrohradská státní univerzita
Petrohradská státní univerzita (Санкт-Петербургский государственный университет, СПбГУ) je vysoká škola sídlící v Sankt-Petěrburgu, druhá největší v Rusku.
Petrohrad a Petrohradská státní univerzita · Petrohradská státní univerzita a Ruské impérium ·
Poláci
Poláci (polsky Polacy) jsou západoslovanský národ žijící hlavně v Polsku.
Petrohrad a Poláci · Poláci a Ruské impérium ·
Pravoslaví
osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.
Petrohrad a Pravoslaví · Pravoslaví a Ruské impérium ·
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Petrohrad a První světová válka · První světová válka a Ruské impérium ·
Puškin (město)
Puškin (do roku 1917 Carskoje Selo (Ца́рское Село́), 1917–1918 Soldatskoje Selo (Солда́тское Село́), 1918–1937 Dětskoje Selo (Де́тское Село́)) je město v severozápadním Rusku, spadající administrativně pod Petrohrad, od jehož centra je vzdáleno asi 25 km jižním směrem.
Petrohrad a Puškin (město) · Puškin (město) a Ruské impérium ·
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Petrohrad a Rakousko-Uhersko · Rakousko-Uhersko a Ruské impérium ·
Ruština
Ruština (rusky) je nejužívanější slovanský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný rusistika.
Petrohrad a Ruština · Ruština a Ruské impérium ·
Ruská akademie věd
Ruská akademie věd (rusky Росси́йская акаде́мия нау́к, Rossíjskaja akadémija naúk, zkracováno PAH, RAN, anglicky RAS) je síť vědeckých organizací zahrnující jak vlastní akademii věd, tak řadu výzkumných ústavů rozložených po celé Ruské federaci.
Petrohrad a Ruská akademie věd · Ruská akademie věd a Ruské impérium ·
Ruská prozatímní vláda
Ruská prozatímní vláda byl přechodný správní orgán, který řídil Rusko roku 1917 po odstoupení cara Mikuláše II. za Únorové revoluce až do Říjnové revoluce.
Petrohrad a Ruská prozatímní vláda · Ruská prozatímní vláda a Ruské impérium ·
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Petrohrad a Rusko · Ruské impérium a Rusko ·
Rusko-japonská válka
Rusko-japonská válka byl válečný konflikt od února 1904 do září 1905 na Dálném východě mezi carským Ruskem a Japonským císařstvím o nadvládu nad Mandžuskem a Korejským poloostrovem.
Petrohrad a Rusko-japonská válka · Ruské impérium a Rusko-japonská válka ·
Rusové
Rusové (russkije), zastarale též Velkorusové (v kontrastu s Malorusy/Ukrajinci a Bělorusy), jsou východoslovanský národ původem z evropské části Ruska; výraz etničtí Rusové (rusky Russkije) se používá pro jejich odlišení od ostatních občanů Ruska (Rossijaně) jiné národnosti či etnika.
Petrohrad a Rusové · Ruské impérium a Rusové ·
Sevastopol
Sevastopol (i) je černomořské přístavní město na jihozápadě Krymského poloostrova.
Petrohrad a Sevastopol · Ruské impérium a Sevastopol ·
Severní válka
Severní válka, resp.
Petrohrad a Severní válka · Ruské impérium a Severní válka ·
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Petrohrad a Sovětský svaz · Ruské impérium a Sovětský svaz ·
Tataři
V bitvě u Varšavy v roce 1656 Tataři bojovali s Poláky proti Švédům Císařské gardě kolem roku 1812 Rodina polských Tatarů. Hassan Konopacki sloužil jako důstojník ruské carské armády Tataři (krymskou tatarštinou: tatarlar, tatarsky: татарлар) je zastřešující pojem pro různé turkické národy nesoucí název „Tataři“.
Petrohrad a Tataři · Ruské impérium a Tataři ·
Tauridský palác
Tauridský, respektive Tavridský palác je jedna z nejrozlehlejších staveb Petrohradu.
Petrohrad a Tauridský palác · Ruské impérium a Tauridský palác ·
Ukrajinci
Ukrajinci jsou východoslovanský národ.
Petrohrad a Ukrajinci · Ruské impérium a Ukrajinci ·
Zimní palác
Zimní palác (rusky Зимний дворец) je palác v Petrohradu, postavený v letech 1754 až 1762 na pokyn cara Petra I. Velikého jako zimní sídlo ruských carů.
Petrohrad a Zimní palác · Ruské impérium a Zimní palác ·
20. století
Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Petrohrad a Ruské impérium
- To, co mají společné Petrohrad a Ruské impérium
- Podobnosti mezi Petrohrad a Ruské impérium
Srovnání mezi Petrohrad a Ruské impérium
Petrohrad má 268 vztahy, zatímco Ruské impérium má 366. Jak oni mají společné 46, index Jaccard je 7.26% = 46 / (268 + 366).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Petrohrad a Ruské impérium. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: