Pracujeme na obnovení aplikace Unionpedia v Google Play Store
OdchozíPřicházející
🌟Zjednodušili jsme náš design pro lepší navigaci!
Instagram Facebook X LinkedIn

Podstatné jméno

Index Podstatné jméno

Podstatné jméno (též substantivum) je ohebný slovní druh, který označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů a vztahů.

Obsah

  1. 40 vztahy: Akuzativ, Angličtina, Apelativum, Česká podstatná jména, České skloňování, Bulharština, Dativ, Dvojné číslo, Estonština, Finština, Genitiv, Indoevropské jazyky, Instrumentál, Jazyk (lingvistika), Jednotné číslo, Latina, Lokál, Lužická srbština, Množné číslo, Němčina, Nominativ, Ohýbání, Přísudek, Podmět, Podstatná jména hromadná, Pohlavnost, Polština, Proprium, Ruština, Seznam latinských gramatických pojmů, Skloňování, Slovenština, Sloveso, Slovinština, Slovní druh, Věta (lingvistika), Větný člen, Vlastní jméno, Vokativ, Vyjmenovaná slova.

  2. Gramatika
  3. Slovní druhy

Akuzativ

Akuzativ (zkratka ACC nebo AKUZ, česky též přechodník, vinitel či předmětník) je jedním z mluvnických pádů, který se vyskytuje v mnoha jazycích.

Vidět Podstatné jméno a Akuzativ

Angličtina

Angličtina je západogermánský jazyk, který se vyvinul od pátého století n. l. na území Anglie.

Vidět Podstatné jméno a Angličtina

Apelativum

Apelativum je obecné jméno, tedy takové jméno, které není vlastním jménem (propriem), například kůň, radost, kámen (v protikladu ke jménům jako Tomáš nebo Fantomas).

Vidět Podstatné jméno a Apelativum

Česká podstatná jména

Článek česká podstatná jména pojednává o podstatných jménech v češtině.

Vidět Podstatné jméno a Česká podstatná jména

České skloňování

České skloňování je obměna slovních tvarů podstatných jmen, přídavných jmen, zájmen a číslovek v češtině pomocí koncovek.

Vidět Podstatné jméno a České skloňování

Bulharština

Bulharština je jihoslovanský jazyk zapisující se cyrilicí.

Vidět Podstatné jméno a Bulharština

Dativ

Dativ (zkratka DAT, česky též bližník, davatel, darovník nebo darník) je mluvnický pád, v češtině 3.

Vidět Podstatné jméno a Dativ

Dvojné číslo

Dvojné číslo (duál) je mluvnická kategorie čísla vyjadřující dvojnost, párovost.

Vidět Podstatné jméno a Dvojné číslo

Estonština

Oblast jižní estonštiny Estonština (estonsky eesti keel) je jazyk baltofinské větve ugrofinských jazyků.

Vidět Podstatné jméno a Estonština

Finština

Finština (zast. čuchonština) je státní jazyk Finska, kde s ní hovoří přibližně 5 milionů mluvčích.

Vidět Podstatné jméno a Finština

Genitiv

Genitiv (zkratka GEN, česky též původník, roditel či přisvojník) je mluvnický pád, v češtině 2.

Vidět Podstatné jméno a Genitiv

Indoevropské jazyky

Indoevropská jazyková rodina (tento pojem zavedl poprvé roku 1813 Thomas Young) je skupina jazyků, které se společně vyvíjely v rozsáhlých oblastech Eurasie z předpokládaného indoevropského prajazyka.

Vidět Podstatné jméno a Indoevropské jazyky

Instrumentál

Instrumentál (zkratka INS nebo INSTR, česky též nástrojník) je mluvnický pád.

Vidět Podstatné jméno a Instrumentál

Jazyk (lingvistika)

Jazyk a písmo pojí velmi těsný vztah Jazyk je abstraktní struktura (řád mezi vhodnými primitivy) schopná nést informaci, a tak ji uchovávat a přenášet – sdělovat.

Vidět Podstatné jméno a Jazyk (lingvistika)

Jednotné číslo

Jednotné číslo (singulár, lat. singularis, zkráceně sg.) je gramatická kategorie, která označuje skutečnost, že se jedná o jeden kus.

Vidět Podstatné jméno a Jednotné číslo

Latina

Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.

Vidět Podstatné jméno a Latina

Lokál

Lokál (také lokativ, zkratka LOC) je mluvnický pád vyjadřující obvykle umístění v objektu, jehož pojmenování ohýbá.

Vidět Podstatné jméno a Lokál

Lužická srbština

Dvojjazyčné názvy v Budyšíně Lužická srbština nebo též lužičtina je všeobecné pojmenování pro příbuzné západoslovanské jazyky používané Lužickými Srby na území německé Lužice, tj.

Vidět Podstatné jméno a Lužická srbština

Množné číslo

Množné číslo je varianta gramatická kategorie čísla, která označuje skutečnost, že se jedná o více než o jeden kus.

Vidět Podstatné jméno a Množné číslo

Němčina

Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.

Vidět Podstatné jméno a Němčina

Nominativ

Nominativ (zkratka NOM, z lat. nominativus od nominare.

Vidět Podstatné jméno a Nominativ

Ohýbání

Ohýbání (flexe) je modifikace tvarů slova (přesněji lexému), kterými se vyjadřují mluvnické kategorie, jako je např.

Vidět Podstatné jméno a Ohýbání

Přísudek

Přísudek (z lat. predikát) je základní větný člen přisuzující podmětu nebo samostatně vyjadřující činnost, stav nebo vlastnost, jako například prší ve větě Venku prší, či je zelený ve větě Strom je zelený.

Vidět Podstatné jméno a Přísudek

Podmět

Podmět je větný člen vyjadřující původce děje nebo nositele činnosti, stavu či vlastnosti.

Vidět Podstatné jméno a Podmět

Podstatná jména hromadná

Podstatná jména hromadná (kolektiva) jsou taková podstatná jména, která označují skupinu stejných věcí.

Vidět Podstatné jméno a Podstatná jména hromadná

Pohlavnost

Pohlavnost (existence několika pohlaví) představuje rozdělení jedinců druhu na dvě nebo více skupin s odlišnými vlastnostmi a úlohami, které souvisí s pohlavním rozmnožováním.

Vidět Podstatné jméno a Pohlavnost

Polština

Polština (polsky język polski, polszczyzna) je západoslovanský jazyk, úřední jazyk Polska a jeden z oficiálních jazyků Evropské unie.

Vidět Podstatné jméno a Polština

Proprium

Proprium (proprius.

Vidět Podstatné jméno a Proprium

Ruština

Ruština (rusky) je nejužívanější slovanský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný rusistika.

Vidět Podstatné jméno a Ruština

Seznam latinských gramatických pojmů

Toto je seznam některých původem latinských pojmů, užívaných v mluvnici.

Vidět Podstatné jméno a Seznam latinských gramatických pojmů

Skloňování

Skloňování (deklinace) je jmenná flexe, tedy ohýbání slovních druhů, jako jsou podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, členy apod.

Vidět Podstatné jméno a Skloňování

Slovenština

Trnavě Slovenština (slovenčina – slovenský jazyk) je západoslovanský jazyk, nejbližší češtině z důvodu historické příbuznosti i vzájemného ovlivňování zejména v dobách společného Československa, ve kterém existoval pasivní bilingvismus a v jeho počátcích se dokonce mluvilo o dvou podobách jednoho československého jazyka.

Vidět Podstatné jméno a Slovenština

Sloveso

Sloveso (lat. verbum) je ohebný slovní druh, který vyjadřuje činnost (jít), stav (ležet) nebo změnu stavu (zčervenat).

Vidět Podstatné jméno a Sloveso

Slovinština

Slovinština (slovenščina, slovenski jezik) je jihoslovanský jazyk.

Vidět Podstatné jméno a Slovinština

Slovní druh

Lingvistika dělí slova do slovních druhů.

Vidět Podstatné jméno a Slovní druh

Věta (lingvistika)

Věta je typizovaný jazykový útvar, kterým mluvčí slovně vyjadřuje určitou myšlenku, vztah k situaci, nebo obecný názor.

Vidět Podstatné jméno a Věta (lingvistika)

Větný člen

Větný člen je nejmenší jednotka větné struktury.

Vidět Podstatné jméno a Větný člen

Vlastní jméno

Vlastní jméno (proprium) je speciální jazykový prostředek, který má charakter podstatného jména nebo pojmenovacího spojení, jehož funkcí je označovat jedince, jednotlivinu nebo jako individuum chápané množství, odlišovat je od ostatních jedinců nebo jednotlivin dané třídy a identifikovat je jako jedinečné předměty řeči.

Vidět Podstatné jméno a Vlastní jméno

Vokativ

Vokativ (zkratka VOC, česky též volatel) je mluvnický pád, v češtině 5.

Vidět Podstatné jméno a Vokativ

Vyjmenovaná slova

Jako vyjmenovaná slova (zastarale vyňatá slova nebo vybraná slova) bývají označovány skupiny českých nebo slovenských slov domácího původu, v jejichž kořenech se po obojetné souhlásce píše y (ý).

Vidět Podstatné jméno a Vyjmenovaná slova

Viz také

Gramatika

Slovní druhy

Také známý jako Podstatná jména, Podstatné jména, Substantiva, Substantivum.