Pohanství a Slovanská mytologie

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Pohanství a Slovanská mytologie

Pohanství vs. Slovanská mytologie

Athéně Pohanství neboli paganismus (z latinského paganus, tj. „venkovský“) je běžně užívaný termín převzatý z křesťanské kultury pro veškerá ne-abrahámovská náboženství, která vyznávají zejména víru v mnohobožství (polyteismus) či jeho odchylky (např. henoteismus). Morana a Vesna v moderním podání Slovanská mytologie je soubor předkřesťanských slovanských představ a příběhů o stvoření a přirozenosti světa, bozích, démonech a hrdinech.

Henoteismus

Henoteismus, ze starořeckého heis theos „jeden bůh“, je ve filozofii náboženství označení pro dvě formy uctívání božstva, stojící mezi polyteismem a monoteismem.

Henoteismus a Pohanství · Henoteismus a Slovanská mytologie · Vidět víc »

Křesťanství

Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.

Křesťanství a Pohanství · Křesťanství a Slovanská mytologie · Vidět víc »

Novopohanství

Boscastlu. Novopohanství nebo neopohanství, běžně také moderní pohanství, často hovorově jen pohanství, jsou souhrnné názvy pro nová náboženská hnutí navazující na odkaz zaniklých starověkých náboženství (resp. předkřesťanských náboženství) zejména pro oblasti Evropy.

Novopohanství a Pohanství · Novopohanství a Slovanská mytologie · Vidět víc »

Pantheon

Pantheon (z řec. Πάνθεον; pan – vše a theoi – bohové) je starověký kruhový chrám v Římě původně zasvěcený všem bohům a od roku 609 zasvěcený Panně Marii mučedníků (italsky Santa Maria dei Martiri či ad Martyres z latinského Sancta Maria ad Martyres, někdy Santa Maria Rotonda či jen La Rotonda).

Pantheon a Pohanství · Pantheon a Slovanská mytologie · Vidět víc »

Ránové

Ránové (německy Ranen), někdy také zváni jako Rujánci (německy Rujanen), byl polabský západoslovanský kmen sídlící na ostrově Rujána a přilehlé pevnině v dnešním severovýchodním Německu.

Pohanství a Ránové · Ránové a Slovanská mytologie · Vidět víc »

Rodnověří

zbručského idolu (Svantovít) Rodnověří neboli rodná víra, či jazyčnictví (tradiční ruský výraz), je novopohanské náboženství a nové náboženské hnutí hlásící se k odkazu slovanského předkřesťanského náboženství (historicky nazývaného pohanstvím), které kompletně vymizelo už v období středověku.

Pohanství a Rodnověří · Rodnověří a Slovanská mytologie · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

Pohanství a Slované · Slované a Slovanská mytologie · Vidět víc »

Svantovít

Svantovít či Svantovit (v pramenech Suantovitus u Saxona, Zuantevith u Helmolda, Svantaviz v Sáze o Knýtlinzích) byl slovanský bůh uctívaný polabskými Slovany, resp.

Pohanství a Svantovít · Slovanská mytologie a Svantovít · Vidět víc »

Zeus

Zeus (starověký řecký Ζεύς; moderní řecký Δίας; skloňování Dia, Diovi, Die, Diem) je nejvyšší z bohů řecké mytologie.

Pohanství a Zeus · Slovanská mytologie a Zeus · Vidět víc »