Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Polsko a První světová válka
Polsko a První světová válka mají 55 věci společné (v Uniepedie): Ústřední mocnosti, Švédsko, Židé, Československo, Balkán, Baltské moře, Baltské státy, Bělorusko, Bělorusové, Berlín, Car, Chemický průmysl, Druhá Polská republika, Druhá světová válka, Expresionismus, Feminismus, Fotbal, Genocida, Karpaty, Křesťanství, Kubismus, Lilek brambor, Litva, Lodž, Londýn, Lvov, Nacionalismus, Nacismus, Nacistické Německo, Němčina, ..., Německé císařství, Německo, Osmanská říše, Papež, Polské království (1916–1918), Praha, Pruské království, Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko, Ruské impérium, Ruský car, Skandinávie, Slezsko, Slovensko, Sovětský svaz, Středověk, Surrealismus, Ukrajina, Varšava, Východní Prusko, Versailleská smlouva, Visla, 11. listopad, 21. listopad, 4. červen. Rozbalte index (25 více) »
Ústřední mocnosti
Neutrální země Ústřední mocnosti (též Centrální mocnosti či Čtyřspolek, německy Mittelmächte, Maďarsky Központi hatalmak, turecky İttifak Devletleri, bulharsky Централни сили) byl blok mocností stojící proti státům Dohody během první světové války.
Ústřední mocnosti a Polsko · Ústřední mocnosti a První světová válka ·
Švédsko
Švédsko (plným názvem Švédské království) je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.
Švédsko a Polsko · Švédsko a První světová válka ·
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
Polsko a Židé · První světová válka a Židé ·
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Polsko a Československo · První světová válka a Československo ·
Balkán
Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.
Balkán a Polsko · Balkán a První světová válka ·
Baltské moře
Baltské moře (též Balt) je okrajové moře Atlantského oceánu, ohraničené Dánskem, Německem, Polskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Ruskem (včetně Kaliningradské oblasti), Finskem a Švédskem.
Baltské moře a Polsko · Baltské moře a První světová válka ·
Baltské státy
Poloha Baltských států v Evropě USA George W. Bush (2005) Název Baltské státy, také známé jako Pobaltské země, Pobaltské republiky, Pobaltské národy nebo jednoduše Pobaltí, je společné označení pro Litvu, Lotyšsko a Estonsko, tři menší suverénní státy na východním pobřeží Baltského moře.
Baltské státy a Polsko · Baltské státy a První světová válka ·
Bělorusko
Bělorusko, plným názvem Běloruská republika (Respublika Biełaruś,, Respublika Belarus), je vnitrozemský stát ve východní Evropě.
Bělorusko a Polsko · Bělorusko a První světová válka ·
Bělorusové
Bělorusové (bělorusky беларусы) jsou slovanský národ náležící k jeho východní větvi.
Bělorusové a Polsko · Bělorusové a První světová válka ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Berlín a Polsko · Berlín a První světová válka ·
Car
moskevském Kremlu Car byl titul panovníka v Rusku a Bulharsku (z latinského caesar, císař).
Car a Polsko · Car a První světová válka ·
Chemický průmysl
soli položil základy chemického průmyslu Chemický průmysl je obor hospodářství, který se zabývá výrobou chemických produktů.
Chemický průmysl a Polsko · Chemický průmysl a První světová válka ·
Druhá Polská republika
Druhá Polská republika (II Rzeczpospolita Polska) byl státní útvar, který existoval v letech 1918–1939.
Druhá Polská republika a Polsko · Druhá Polská republika a První světová válka ·
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Druhá světová válka a Polsko · Druhá světová válka a První světová válka ·
Expresionismus
Edvarda Muncha, 1893 Expresionismus byl (severo)evropský, především německý umělecký směr.
Expresionismus a Polsko · Expresionismus a První světová válka ·
Feminismus
Venušin symbol se zdviženou pěstí uprostřed, používán jako symbol feminismu a ženské síly (''women power'') Dháce Feminismus označuje spektrum ideologií, politických a sociálních hnutí, která si kladou za cíl definovat, zkoumat a dosáhnout politické, ekonomické a sociální rovnosti mezi pohlavími.
Feminismus a Polsko · Feminismus a První světová válka ·
Fotbal
Fotbal (z anglického football, foot.
Fotbal a Polsko · Fotbal a První světová válka ·
Genocida
Oběti genocidy ve Rwandě Genocida (genocidium) je zločin proti lidskosti definovaný mezinárodním trestním právem jako „úmyslné a systematické zničení, celé nebo části, etnické, rasové, náboženské nebo národnostní skupiny“, ačkoliv co znamená „část“ je předmětem debaty právníků.
Genocida a Polsko · Genocida a První světová válka ·
Karpaty
Karpaty jsou rozsáhlé pásemné pohoří ve střední a východní Evropě, součást alpsko-himálajského geologického systému.
Karpaty a Polsko · Karpaty a První světová válka ·
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Křesťanství a Polsko · Křesťanství a První světová válka ·
Kubismus
Josef Čapek – Krajina v dešti (1928) Kubistický porcelán – cukřenka, Pavel Janák Jungmannově náměstí Kubismus je avantgardní umělecké hnutí přelomu 19.
Kubismus a Polsko · Kubismus a První světová válka ·
Lilek brambor
Lilek brambor, též brambor obecný či brambor hlíznatý (Solanum tuberosum), v běžné řeči jen brambor nebo také brambora, případně i v mnoha lidových a nářečních názvech, ale nejčastěji v množném čísle brambory, je víceletá hlíznatá rostlina z čeledi lilkovité, pěstovaná jako jednoletá plodina.
Lilek brambor a Polsko · Lilek brambor a První světová válka ·
Litva
Litva, plným názvem Litevská republika (litevsky),je pobaltský stát v Evropě.
Litva a Polsko · Litva a První světová válka ·
Lodž
Lodž (– výslovnost, nebo, 1940–1945: Litzmannstadt) je město i okres v centrální části Polska.
Lodž a Polsko · Lodž a První světová válka ·
Londýn
Londýn (s výslovností) je s 8,8 miliony obyvatel hlavní a největší město Anglie a Spojeného království.
Londýn a Polsko · Londýn a První světová válka ·
Lvov
Lvov je největší město západní Ukrajiny a kulturní, vzdělávací, dopravní a hospodářské centrum celé západní části země.
Lvov a Polsko · Lvov a První světová válka ·
Nacionalismus
Revoluce roku 1848 si kladla za cíl sjednocení Německa Nacionalismus, národovectví (z lat. natio, národ), jsou myšlenkové tendence, ideologie a politika zdůrazňující význam národa, tedy sounáležitost skupiny lidí, kteří obvykle (dle různé definice národa) sdílejí společný původ, historii, jazyk, kulturu a území.
Nacionalismus a Polsko · Nacionalismus a První světová válka ·
Nacismus
Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.
Nacismus a Polsko · Nacismus a První světová válka ·
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Nacistické Německo a Polsko · Nacistické Německo a První světová válka ·
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Němčina a Polsko · Němčina a První světová válka ·
Německé císařství
Německé císařství (zkráceně Německo, oficiálně Německá říše, Deutsches ReichHerbert Tuttle wrote in September 1881 that the term "Reich" does not literally connote an empire as has been commonly assumed by English-speaking people. The term "Kaiserreich" literally denotes an empire – particularly a hereditary empire led by an emperor, although "Reich" has been used in German to denote the Roman Empire because it had a weak hereditary tradition. In the case of the German Empire, the official name was Deutsches Reich, which is properly translated as "German Empire" because the official position of head of state in the constitution of the German Empire was officially a "presidency" of a confederation of German states led by the King of Prussia who would assume "the title of German Emperor" as referring to the German people, but was not emperor of Germany as in an emperor of a state. — "." Harper's New Monthly Magazine. vol. 63, issue 376, pp. 591–603; here p. 593. někdy též Imperiální Německo) byl německý národní stát, který existoval od sjednocení Německa v roce 1871 až do abdikace císaře Viléma II. v roce 1918.
Německé císařství a Polsko · Německé císařství a První světová válka ·
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Německo a Polsko · Německo a První světová válka ·
Osmanská říše
Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.
Osmanská říše a Polsko · Osmanská říše a První světová válka ·
Papež
František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.
Papež a Polsko · Papež a První světová válka ·
Polské království (1916–1918)
Polské království (německy Königreich Polen, polsky Królestwo Polskie), neoficiálně Regentské království polské (německy Regentschaftskönigreich Polen, polsky Regencyjne Królestwo Polskie) a také někdy nazývané První polská republika (polsky Pierwsza Rzeczpospolita) byl satelitní stát vytvořený 5. listopadu 1916 na dobytých územích Ruského impéria obývaných převážně polským obyvatelstvem.
Polské království (1916–1918) a Polsko · Polské království (1916–1918) a První světová válka ·
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Polsko a Praha · Praha a První světová válka ·
Pruské království
Pruské království (Königreich Preußen, též Königreich Preussen) byl německý stát, který existoval od roku 1701 do roku 1918.
Polsko a Pruské království · Pruské království a První světová válka ·
Rakouské císařství
Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).
Polsko a Rakouské císařství · První světová válka a Rakouské císařství ·
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Polsko a Rakousko-Uhersko · První světová válka a Rakousko-Uhersko ·
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Polsko a Ruské impérium · První světová válka a Ruské impérium ·
Ruský car
Car byl císařský titul panovníka v Rusku.
Polsko a Ruský car · První světová válka a Ruský car ·
Skandinávie
Skandinávie je oblast v severní Evropě zahrnující především Dánsko, Norsko a Švédsko.
Polsko a Skandinávie · První světová válka a Skandinávie ·
Slezsko
pruská provincie Slezsko Znak Dolního a Horního Slezska(slezská orlice) Slezsko (slezsky Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod., slezskoněmecky Schläsing, německy Schlesien, polsky Śląsk, latinsky Silesia) je historická země ve střední Evropě.
Polsko a Slezsko · První světová válka a Slezsko ·
Slovensko
Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.
Polsko a Slovensko · První světová válka a Slovensko ·
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Polsko a Sovětský svaz · První světová válka a Sovětský svaz ·
Středověk
Přebohatých hodinek vévody z Berry'' z počátku 15. století Středověk je tradiční označení dějinné epochy mezi koncem antické civilizace (starověku) a začátkem novověku, které se poprvé objevilo v období renesance.
Polsko a Středověk · První světová válka a Středověk ·
Surrealismus
Surrealismus (výslovnost syrealizmus) je evropský umělecký směr, ale také životní styl, který usiluje o osvobození mysli, zdůrazňuje podvědomí.
Polsko a Surrealismus · První světová válka a Surrealismus ·
Ukrajina
Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě.
Polsko a Ukrajina · První světová válka a Ukrajina ·
Varšava
Varšava (výslovnost) je hlavní a největší město Polska.
Polsko a Varšava · První světová válka a Varšava ·
Východní Prusko
Východní Prusko je historické území ve střední Evropě, bývalá provincie Pruska, potažmo Německa.
Polsko a Východní Prusko · První světová válka a Východní Prusko ·
Versailleská smlouva
zámku ve Versailles ''The Signing of the Peace Treaty of Versailles'' Versailleská mírová smlouva byla nejdůležitější ze šesti mírových smluv uzavřených roku 1919 jako výsledek šestiměsíčního jednání na Pařížské mírové konferenci, kterou byla oficiálně ukončena první světová válka mezi Státy Dohody a Centrálními mocnostmi.
Polsko a Versailleská smlouva · První světová válka a Versailleská smlouva ·
Visla
Visla v Krakově Ústí Narwe do Visly Visla u města Grudziądz Visla je nejdůležitější a nejdelší řeka v Polsku.
Polsko a Visla · První světová válka a Visla ·
11. listopad
11.
11. listopad a Polsko · 11. listopad a První světová válka ·
21. listopad
21.
21. listopad a Polsko · 21. listopad a První světová válka ·
4. červen
4.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Polsko a První světová válka
- To, co mají společné Polsko a První světová válka
- Podobnosti mezi Polsko a První světová válka
Srovnání mezi Polsko a První světová válka
Polsko má 1076 vztahy, zatímco První světová válka má 942. Jak oni mají společné 55, index Jaccard je 2.73% = 55 / (1076 + 942).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Polsko a První světová válka. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
