Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Polsko a Studená válka
Polsko a Studená válka mají 39 věci společné (v Uniepedie): Čína, Československo, Balkán, Berlín, Demokracie, Diktatura, Druhá světová válka, Francie, George H. W. Bush, Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa, Jaderná zbraň, Jaltská konference, Jan Pavel II., Josif Vissarionovič Stalin, Kolektivizace, Komunismus, Korupce, Litva, Maďarsko, Marxismus, Moskva, Nacionalismus, Německá demokratická republika, Organizace spojených národů, Pád komunismu v Evropě, Plánovaná ekonomika, Polská exilová vláda, Polská lidová republika, Pražské jaro, První světová válka, ..., Rudá armáda, Ruské impérium, Severoatlantická aliance, Solidarita (Polsko), Sovětský svaz, Varšavská smlouva, Východní blok, Wojciech Jaruzelski, 11. listopad. Rozbalte index (9 více) »
Čína
Čína, plným názvem Čínská lidová republika, zkratkou ČLR (mezinárodně ''CN''), je stát ležící ve východní Asii.
Polsko a Čína · Studená válka a Čína ·
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Polsko a Československo · Studená válka a Československo ·
Balkán
Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.
Balkán a Polsko · Balkán a Studená válka ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Berlín a Polsko · Berlín a Studená válka ·
Demokracie
0–1 Tomáš Garrigue Masaryk, hlavní český představitel demokracie. Jednou k demokracii řekl: „Demokracie má své chyby, protože občané mají své chyby. Jaký pán, takový krám.“ Často říkal, že demokracie je diskuse.Demokracie (řecky,Δημοκρατία doslovně „vláda lidu“) je forma vlády, v níž o výkonu státní (obecní, krajské atd.) moci rozhoduje mínění většiny oprávněných občanů, nejčastěji volbou.
Demokracie a Polsko · Demokracie a Studená válka ·
Diktatura
Index demokracie (2021). červená.
Diktatura a Polsko · Diktatura a Studená válka ·
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Druhá světová válka a Polsko · Druhá světová válka a Studená válka ·
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Francie a Polsko · Francie a Studená válka ·
George H. W. Bush
George Herbert Walker Bush, známý také jako George Bush starší, (12. června 1924 Milton, Massachusetts, USA – 30. listopadu 2018 Houston, Texas, USA) byl americký politik, v letech 1989–1993 41.
George H. W. Bush a Polsko · George H. W. Bush a Studená válka ·
Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa
Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa (Vstup spojeneckých vojsk, Operace Dunaj, Okupace Československa) byla vpádem armád pěti komunistických zemí Varšavské smlouvy do Československa (ČSSR), který se uskutečnil 21. srpna 1968.
Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Polsko · Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Studená válka ·
Jaderná zbraň
ekvivalentu TNT) 27. března 1954 na atolu Bikini Jaderná zbraň nebo též atomová zbraň je zbraň hromadného ničení, založená na principu neřízené řetězové reakce jader těžkých prvků.
Jaderná zbraň a Polsko · Jaderná zbraň a Studená válka ·
Jaltská konference
Jaltě Livadijský palác, místo konání konference Jaltská konference byla jedno ze setkání hlavních představitelů SSSR, USA a Velké Británie (Stalina, Roosevelta a Churchilla) během druhé světové války, které se konalo mezi 4. a 11. únorem 1945.
Jaltská konference a Polsko · Jaltská konference a Studená válka ·
Jan Pavel II.
Svatý Jan Pavel II., vlastním jménem Karol Józef Wojtyła, (18. května 1920 Wadowice – 2. dubna 2005 Vatikán) byl polský katolický duchovní, jenž se postupně stal pomocným biskupem (1958–1963), arcibiskupem krakovským (1964–1978), kardinálem (1967) a od 16. října 1978 až do své smrti prvním slovanským a po 455 letech prvním neitalským papežem.
Jan Pavel II. a Polsko · Jan Pavel II. a Studená válka ·
Josif Vissarionovič Stalin
Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.
Josif Vissarionovič Stalin a Polsko · Josif Vissarionovič Stalin a Studená válka ·
Kolektivizace
Kolektivizace je označení procesu přeměny individuálního soukromého zemědělství na kolektivní, zpravidla v souladu s myšlenkami marxismu a jeho ideou společného vlastnictví.
Kolektivizace a Polsko · Kolektivizace a Studená válka ·
Komunismus
Pařížskou komunou. Komunismus (z latinského.
Komunismus a Polsko · Komunismus a Studená válka ·
Korupce
Index vnímání korupce 2018 podle Transparency International (čím modřejší, tím nižší míra vnímané korupce) Úmluva Organizace spojených národů proti korupci Korupce (corrumpere, korumpovat, kazit, ničit, poškozovat, oslabit, znetvořit, nalomit, podplatit;, korupce, úplatnost, zkaženost) je zneužití postavení nebo funkce v politice, veřejné správě a hospodářství k osobnímu prospěchu.
Korupce a Polsko · Korupce a Studená válka ·
Litva
Litva, plným názvem Litevská republika (litevsky),je pobaltský stát v Evropě.
Litva a Polsko · Litva a Studená válka ·
Maďarsko
Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.
Maďarsko a Polsko · Maďarsko a Studená válka ·
Marxismus
Karl Marx a Friedrich Engels, otcové marxistického myšlení, montáž fotografií z 60. let 19. století Marxismus je metoda socioekonomické analýzy spojené s ekonomickou, politickou, společenskou teorií a praxí, vycházející z učení Karla Marxe a Friedricha Engelse a dále rozvíjená množstvím jejich následovníků.
Marxismus a Polsko · Marxismus a Studená válka ·
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Moskva a Polsko · Moskva a Studená válka ·
Nacionalismus
Revoluce roku 1848 si kladla za cíl sjednocení Německa Nacionalismus, národovectví (z lat. natio, národ), jsou myšlenkové tendence, ideologie a politika zdůrazňující význam národa, tedy sounáležitost skupiny lidí, kteří obvykle (dle různé definice národa) sdílejí společný původ, historii, jazyk, kulturu a území.
Nacionalismus a Polsko · Nacionalismus a Studená válka ·
Německá demokratická republika
Německá demokratická republika (NDR, v německy mluvících zemích i jinde běžně DDR, zkratka pro Deutsche Demokratische Republik, angl. zkratkou GDR), též (nepřesně) zvaná „Východní Německo“, byl středoevropský stát, který existoval mezi lety 1949 až 1990 v období během studené války, kdy byla východní část Německa součástí východního bloku.
Německá demokratická republika a Polsko · Německá demokratická republika a Studená válka ·
Organizace spojených národů
Organizace spojených národů, zkráceně OSN, je mezinárodní organizace založená v roce 1945 s cílem mírového soužití států celého světa.
Organizace spojených národů a Polsko · Organizace spojených národů a Studená válka ·
Pád komunismu v Evropě
Pád komunismu v Evropě (nebo také Revoluce z roku 1989 či Revoluce ve východní Evropě) byla série revolucí, která ukončila vládu komunistických režimů v zemích evropského Východního bloku.
Pád komunismu v Evropě a Polsko · Pád komunismu v Evropě a Studená válka ·
Plánovaná ekonomika
Plánovaná ekonomika (také centrálně plánované hospodářství, direktivní nebo příkazová ekonomika) je ekonomický systém, v němž státní plánovací orgány výrobcům závazně předem stanoví, co, kolik, pro koho a za jakou cenu bude kdo vyrábět.
Plánovaná ekonomika a Polsko · Plánovaná ekonomika a Studená válka ·
Polská exilová vláda
Polská exilová vláda, formálně známá jako vláda Polské republiky v exilu (Rząd Rzeczypospolitej Polskiej na uchodźstwie), byla exilová vláda vytvořená po invazi do Polska v září 1939, po které následovala okupace polského území Německou říší a Sovětským svazem, a ukončila tak existenci Druhé Polské republiky.
Polská exilová vláda a Polsko · Polská exilová vláda a Studená válka ·
Polská lidová republika
Polská lidová republika, zkráceně PLR, byl oficiální název Polska v letech 1947–1989.
Polská lidová republika a Polsko · Polská lidová republika a Studená válka ·
Pražské jaro
Jako pražské jaro je označováno období politického uvolnění v Československu v roce 1968.
Polsko a Pražské jaro · Pražské jaro a Studená válka ·
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Polsko a První světová válka · První světová válka a Studená válka ·
Rudá armáda
Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).
Polsko a Rudá armáda · Rudá armáda a Studená válka ·
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Polsko a Ruské impérium · Ruské impérium a Studená válka ·
Severoatlantická aliance
Severoatlantická aliance nebo též Atlantická aliance, Severoatlantický pakthttps://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo.
Polsko a Severoatlantická aliance · Severoatlantická aliance a Studená válka ·
Solidarita (Polsko)
Stávka v loděnicích v srpnu 1980. Nástěnná malba k 30. výročí Solidarity, v popředí kněz Jerzy Popiełuszko Solidarita (polsky Solidarność, Niezależny Samorządny Związek Zawodowy „Solidarność“) vznikla v roce 1980 jako nezávislé samosprávné odbory, ale významu nabyla jako masově podporované společenské hnutí, které se postavilo režimu v tehdy komunistickém Polsku.
Polsko a Solidarita (Polsko) · Solidarita (Polsko) a Studená válka ·
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Polsko a Sovětský svaz · Sovětský svaz a Studená válka ·
Varšavská smlouva
Varšavská smlouva (oficiálně Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci) byl vojenský pakt osmi evropských zemí východního bloku, existující v letech 1955 až 1991.
Polsko a Varšavská smlouva · Studená válka a Varšavská smlouva ·
Východní blok
Státy východního bloku Východní blok (zkráceně Východ, též komunistický blok, sovětský blok nebo socialistický blok, rusky Восточная Европа, anglicky Eastern Europe) bylo označení pro skupinu socialistických států střední a východní Evropy, které byly satelitními státy Sovětského svazu (SSSR) během studené války (1947–1991).
Polsko a Východní blok · Studená válka a Východní blok ·
Wojciech Jaruzelski
Wojciech Witold Jaruzelski (6. července 1923 Kurów – 25. května 2014 Varšava) byl polský komunistický generál, politik a krátce i prezident.
Polsko a Wojciech Jaruzelski · Studená válka a Wojciech Jaruzelski ·
11. listopad
11.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Polsko a Studená válka
- To, co mají společné Polsko a Studená válka
- Podobnosti mezi Polsko a Studená válka
Srovnání mezi Polsko a Studená válka
Polsko má 1076 vztahy, zatímco Studená válka má 389. Jak oni mají společné 39, index Jaccard je 2.66% = 39 / (1076 + 389).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Polsko a Studená válka. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
