Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Nainstalovat
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Polsko a Závod míru

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Polsko a Závod míru

Polsko vs. Závod míru

Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy. Logo nově obnoveného Závodu míru ČSSR - poblíž Karlových Varů (1961) Karlových Varů (1955) Start 6. etapy 58. ročníku 18. května 2006 v Dippoldiswalde Závod míru (slovensky Preteky mieru, rusky Велогонка Мира, polsky Wyścig Pokoju, německy Friedensfahrt, francouzsky Course de la Paix) je cyklistický závod, který se původně konal jako největší amatérský podnik ve východní Evropě po druhé světové válce.

Podobnosti mezi Polsko a Závod míru

Polsko a Závod míru mají 22 věci společné (v Uniepedie): Česko, Československo, Berlín, Brno, Dánsko, Druhá světová válka, Francie, Itálie, Katovice, Lodž, Němčina, Němci, Německá demokratická republika, Německo, Poláci, Polština, Poznaň, Praha, Sovětský svaz, Valbřich, Varšava, Vratislav (město).

Česko

Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.

Polsko a Česko · Závod míru a Česko · Vidět víc »

Československo

Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.

Polsko a Československo · Závod míru a Československo · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Berlín a Polsko · Berlín a Závod míru · Vidět víc »

Brno

Brno je statutární město, počtem obyvatel i rozlohou druhé největší město v České republice, největší město na Moravě a bývalé hlavní město Moravy.

Brno a Polsko · Brno a Závod míru · Vidět víc »

Dánsko

Dánsko je severský stát v severní Evropě. Je metropolitní částí a nejlidnatější složkou Dánského království, ústavně unitárního státu, k němuž patří autonomní území Faerských ostrovů a Grónska v severním Atlantiku.*.

Dánsko a Polsko · Dánsko a Závod míru · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Druhá světová válka a Polsko · Druhá světová válka a Závod míru · Vidět víc »

Francie

Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.

Francie a Polsko · Francie a Závod míru · Vidět víc »

Itálie

Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.

Itálie a Polsko · Itálie a Závod míru · Vidět víc »

Katovice

Katovice (slezsky Katowicy,, v letech 1953–1956 Stalinogród) jsou město v jižním Polsku, sídlo Slezského vojvodství.

Katovice a Polsko · Katovice a Závod míru · Vidět víc »

Lodž

Lodž (– výslovnost, nebo, 1940–1945: Litzmannstadt) je město i okres v centrální části Polska.

Lodž a Polsko · Lodž a Závod míru · Vidět víc »

Němčina

Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.

Němčina a Polsko · Němčina a Závod míru · Vidět víc »

Němci

Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.

Němci a Polsko · Němci a Závod míru · Vidět víc »

Německá demokratická republika

Německá demokratická republika (NDR, v německy mluvících zemích i jinde běžně DDR, zkratka pro Deutsche Demokratische Republik, angl. zkratkou GDR), též (nepřesně) zvaná „Východní Německo“, byl středoevropský stát, který existoval mezi lety 1949 až 1990 v období během studené války, kdy byla východní část Německa součástí východního bloku.

Německá demokratická republika a Polsko · Německá demokratická republika a Závod míru · Vidět víc »

Německo

Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.

Německo a Polsko · Německo a Závod míru · Vidět víc »

Poláci

Poláci (polsky Polacy) jsou západoslovanský národ žijící hlavně v Polsku.

Poláci a Polsko · Poláci a Závod míru · Vidět víc »

Polština

Polština (polsky język polski, polszczyzna) je západoslovanský jazyk, úřední jazyk Polska a jeden z oficiálních jazyků Evropské unie.

Polština a Polsko · Polština a Závod míru · Vidět víc »

Poznaň

Poznaň (s výslovností) je jedno z nejstarších a největších polských měst.

Polsko a Poznaň · Poznaň a Závod míru · Vidět víc »

Praha

Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.

Polsko a Praha · Praha a Závod míru · Vidět víc »

Sovětský svaz

Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.

Polsko a Sovětský svaz · Sovětský svaz a Závod míru · Vidět víc »

Valbřich

Valbřich (dříve též Valdenburk) je město v jihozápadním Polsku v Dolnoslezském vojvodství, má postavení samostatného okresu a zároveň je sídlem okresu Valbřich.

Polsko a Valbřich · Valbřich a Závod míru · Vidět víc »

Varšava

Varšava (výslovnost) je hlavní a největší město Polska.

Polsko a Varšava · Varšava a Závod míru · Vidět víc »

Vratislav (město)

Vratislav (polsky,, slezskoněmecky Brassel) je město v jihozápadním Polsku, sídlo Dolnoslezského vojvodství a historické hlavní město Slezska.

Polsko a Vratislav (město) · Vratislav (město) a Závod míru · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Polsko a Závod míru

Polsko má 1076 vztahy, zatímco Závod míru má 101. Jak oni mají společné 22, index Jaccard je 1.87% = 22 / (1076 + 101).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Polsko a Závod míru. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »