Podobnosti mezi Praha a Vyšehrad
Praha a Vyšehrad mají 24 věci společné (v Uniepedie): České knížectví, Bazilika svatého Petra a Pavla, Karel IV., Kosmas, Kosmova kronika česká, Královské hlavní město Praha, Libuše (kněžna), Město, Národní kulturní památka (Česko), Nové Město (Praha), Nusle, Pankrác (Praha), Pankrácká pláň, Panoráma, Přemysl Oráč, Petřín, Podolí (Praha), Pražský hrad, Rotunda svatého Martina (Vyšehrad), Secese, Slované, Třicetiletá válka, Vltava, Vyšehrad (část Prahy).
České knížectví
České knížectví byl raně středověký státní útvar na území Čech.
Praha a České knížectví · Vyšehrad a České knížectví ·
Bazilika svatého Petra a Pavla
Bazilika svatého Petra a Pavla v Praze na Vyšehradě je významná církevní a kulturní památka; při kostele byla už v době jeho vzniku roku 1070 založena kolegiátní kapitula.
Bazilika svatého Petra a Pavla a Praha · Bazilika svatého Petra a Pavla a Vyšehrad ·
Karel IV.
Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, tamtéž), narozen jako Václav, byl jedenáctý český král vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378.
Karel IV. a Praha · Karel IV. a Vyšehrad ·
Kosmas
Kosmas (asi 1045 – 21. října 1125) byl první známý český kronikář, autor Kroniky české (Chronica Boemorum, běžně Kosmova kronika) a v letech 1120 až 1125 děkanem pražské kapituly při sv. Vítu.
Kosmas a Praha · Kosmas a Vyšehrad ·
Kosmova kronika česká
#PŘESMĚRUJ Kosmova kronika.
Kosmova kronika česká a Praha · Kosmova kronika česká a Vyšehrad ·
Královské hlavní město Praha
Královské hlavní město Praha je označení Prahy v období od sloučení čtyř historických pražských měst v roce 1784 do vzniku Velké Prahy roku 1922.
Královské hlavní město Praha a Praha · Královské hlavní město Praha a Vyšehrad ·
Libuše (kněžna)
Libuše (lat. Lubossa) je jedna z dcer vojvody Kroka, mytická česká kněžna a manželka Přemysla Oráče, pramáti dynastie Přemyslovců.
Libuše (kněžna) a Praha · Libuše (kněžna) a Vyšehrad ·
Město
Bombaj (Mumbaí) – jedno z nejlidnatějších měst světa Město je sídelní geograficky vymezený útvar, pro který je charakteristický soubor znaků, jenž jej odlišuje od vesnice.
Město a Praha · Město a Vyšehrad ·
Národní kulturní památka (Česko)
Národní kulturní památka (NKP) je kulturní památka, která je nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa.
Národní kulturní památka (Česko) a Praha · Národní kulturní památka (Česko) a Vyšehrad ·
Nové Město (Praha)
Nové Město (Nova Civitas, (Prager) Neustadt) je městská čtvrť a katastrální území Prahy na pravém břehu Vltavy, má rozlohu 3,34 km².
Nové Město (Praha) a Praha · Nové Město (Praha) a Vyšehrad ·
Nusle
Nusle (též) jsou městská čtvrť a katastrální území v Praze, jižně od centra města.
Nusle a Praha · Nusle a Vyšehrad ·
Pankrác (Praha)
Pankrác (rod mužský i ženský) je název horní, jižní části katastrálního území Nusle v Praze 4.
Pankrác (Praha) a Praha · Pankrác (Praha) a Vyšehrad ·
Pankrácká pláň
Panorama Pankráce Pankrácká pláň je oblast na temeni vrchu Pankráce v Praze 4, nazvaného podle kostela sv. Pankráce, který zde poblíž vsí Nusle a Krušina stál již v románské době.
Pankrácká pláň a Praha · Pankrácká pláň a Vyšehrad ·
Panoráma
270° Hongkong Panoráma je jakýkoliv široký, celkový rozhled / výhled / pohled na krajinu nebo nějaký celek.
Panoráma a Praha · Panoráma a Vyšehrad ·
Přemysl Oráč
Přemysl Oráč je mytický český vládce, manžel kněžny Libuše a zakladatel nejstarší české vládnoucí dynastie Přemyslovců.
Praha a Přemysl Oráč · Přemysl Oráč a Vyšehrad ·
Petřín
Petřín (německy Laurenziberg, latinsky Petrin) je 327 m vysoký kopec v centru Prahy.
Petřín a Praha · Petřín a Vyšehrad ·
Podolí (Praha)
Podolí je městská čtvrť a katastrální území v městské části Praha 4.
Podolí (Praha) a Praha · Podolí (Praha) a Vyšehrad ·
Pražský hrad
Pražský hrad je nejvýznamnější český hrad (původně raně středověké hradiště) stojící na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou v centru Prahy, na vrchu Opyš.
Praha a Pražský hrad · Pražský hrad a Vyšehrad ·
Rotunda svatého Martina (Vyšehrad)
Rotunda svatého Martina se nachází na Vyšehradě, je nejstarší dochovanou rotundou na území Prahy.
Praha a Rotunda svatého Martina (Vyšehrad) · Rotunda svatého Martina (Vyšehrad) a Vyšehrad ·
Secese
Alfonse Muchy, typického představitele secesní malby Vídni (1898) Secese je mezinárodní umělecký sloh z přelomu 19. a 20. století (období označovaného jako fin de siècle) a posledním stylem souhrnného umění, též Gesamtkunstwerk, jemuž se podařilo vtisknout svůj umělecký řád všem projevům a věcem moderního života.
Praha a Secese · Secese a Vyšehrad ·
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Praha a Slované · Slované a Vyšehrad ·
Třicetiletá válka
Třicetiletá válka (1618–1648) byl evropský ozbrojený konflikt známý především jako vyvrcholení sporů mezi vyznavači římskokatolické církve a zastánci protestantských vyznání, která vznikla v průběhu reformace v 16. století, tedy kalvinismem a luteránstvím.
Praha a Třicetiletá válka · Třicetiletá válka a Vyšehrad ·
Vltava
Vltava je s délkou 430,2 km nejdelší řekou na území Česka.
Praha a Vltava · Vltava a Vyšehrad ·
Vyšehrad (část Prahy)
Vyšehrad (dříve Královský Vyšehrad) je bývalé královské město, nyní městská čtvrť a katastrální území města Prahy na jihu městského obvodu a městské části Praha 2.
Praha a Vyšehrad (část Prahy) · Vyšehrad a Vyšehrad (část Prahy) ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Praha a Vyšehrad
- To, co mají společné Praha a Vyšehrad
- Podobnosti mezi Praha a Vyšehrad
Srovnání mezi Praha a Vyšehrad
Praha má 751 vztahy, zatímco Vyšehrad má 177. Jak oni mají společné 24, index Jaccard je 2.59% = 24 / (751 + 177).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Praha a Vyšehrad. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: