Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Praha a Vyšehrad

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Praha a Vyšehrad

Praha vs. Vyšehrad

Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie. Vyšehrad je historické hradiště, hrad a pevnost v Praze, na skále nad pravým břehem řeky Vltavy na jižním okraji historického města, ve čtvrti Vyšehrad.

Podobnosti mezi Praha a Vyšehrad

Praha a Vyšehrad mají 24 věci společné (v Uniepedie): České knížectví, Bazilika svatého Petra a Pavla, Karel IV., Kosmas, Kosmova kronika česká, Královské hlavní město Praha, Libuše (kněžna), Město, Národní kulturní památka (Česko), Nové Město (Praha), Nusle, Pankrác (Praha), Pankrácká pláň, Panoráma, Přemysl Oráč, Petřín, Podolí (Praha), Pražský hrad, Rotunda svatého Martina (Vyšehrad), Secese, Slované, Třicetiletá válka, Vltava, Vyšehrad (část Prahy).

České knížectví

České knížectví byl raně středověký státní útvar na území Čech.

Praha a České knížectví · Vyšehrad a České knížectví · Vidět víc »

Bazilika svatého Petra a Pavla

Bazilika svatého Petra a Pavla v Praze na Vyšehradě je významná církevní a kulturní památka; při kostele byla už v době jeho vzniku roku 1070 založena kolegiátní kapitula.

Bazilika svatého Petra a Pavla a Praha · Bazilika svatého Petra a Pavla a Vyšehrad · Vidět víc »

Karel IV.

Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, tamtéž), narozen jako Václav, byl jedenáctý český král vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378.

Karel IV. a Praha · Karel IV. a Vyšehrad · Vidět víc »

Kosmas

Kosmas (asi 1045 – 21. října 1125) byl první známý český kronikář, autor Kroniky české (Chronica Boemorum, běžně Kosmova kronika) a v letech 1120 až 1125 děkanem pražské kapituly při sv. Vítu.

Kosmas a Praha · Kosmas a Vyšehrad · Vidět víc »

Kosmova kronika česká

#PŘESMĚRUJ Kosmova kronika.

Kosmova kronika česká a Praha · Kosmova kronika česká a Vyšehrad · Vidět víc »

Královské hlavní město Praha

Královské hlavní město Praha je označení Prahy v období od sloučení čtyř historických pražských měst v roce 1784 do vzniku Velké Prahy roku 1922.

Královské hlavní město Praha a Praha · Královské hlavní město Praha a Vyšehrad · Vidět víc »

Libuše (kněžna)

Libuše (lat. Lubossa) je jedna z dcer vojvody Kroka, mytická česká kněžna a manželka Přemysla Oráče, pramáti dynastie Přemyslovců.

Libuše (kněžna) a Praha · Libuše (kněžna) a Vyšehrad · Vidět víc »

Město

Bombaj (Mumbaí) – jedno z nejlidnatějších měst světa Město je sídelní geograficky vymezený útvar, pro který je charakteristický soubor znaků, jenž jej odlišuje od vesnice.

Město a Praha · Město a Vyšehrad · Vidět víc »

Národní kulturní památka (Česko)

Národní kulturní památka (NKP) je kulturní památka, která je nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa.

Národní kulturní památka (Česko) a Praha · Národní kulturní památka (Česko) a Vyšehrad · Vidět víc »

Nové Město (Praha)

Nové Město (Nova Civitas, (Prager) Neustadt) je městská čtvrť a katastrální území Prahy na pravém břehu Vltavy, má rozlohu 3,34 km².

Nové Město (Praha) a Praha · Nové Město (Praha) a Vyšehrad · Vidět víc »

Nusle

Nusle (též) jsou městská čtvrť a katastrální území v Praze, jižně od centra města.

Nusle a Praha · Nusle a Vyšehrad · Vidět víc »

Pankrác (Praha)

Pankrác (rod mužský i ženský) je název horní, jižní části katastrálního území Nusle v Praze 4.

Pankrác (Praha) a Praha · Pankrác (Praha) a Vyšehrad · Vidět víc »

Pankrácká pláň

Panorama Pankráce Pankrácká pláň je oblast na temeni vrchu Pankráce v Praze 4, nazvaného podle kostela sv. Pankráce, který zde poblíž vsí Nusle a Krušina stál již v románské době.

Pankrácká pláň a Praha · Pankrácká pláň a Vyšehrad · Vidět víc »

Panoráma

270° Hongkong Panoráma je jakýkoliv široký, celkový rozhled / výhled / pohled na krajinu nebo nějaký celek.

Panoráma a Praha · Panoráma a Vyšehrad · Vidět víc »

Přemysl Oráč

Přemysl Oráč je mytický český vládce, manžel kněžny Libuše a zakladatel nejstarší české vládnoucí dynastie Přemyslovců.

Praha a Přemysl Oráč · Přemysl Oráč a Vyšehrad · Vidět víc »

Petřín

Petřín (německy Laurenziberg, latinsky Petrin) je 327 m vysoký kopec v centru Prahy.

Petřín a Praha · Petřín a Vyšehrad · Vidět víc »

Podolí (Praha)

Podolí je městská čtvrť a katastrální území v městské části Praha 4.

Podolí (Praha) a Praha · Podolí (Praha) a Vyšehrad · Vidět víc »

Pražský hrad

Pražský hrad je nejvýznamnější český hrad (původně raně středověké hradiště) stojící na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou v centru Prahy, na vrchu Opyš.

Praha a Pražský hrad · Pražský hrad a Vyšehrad · Vidět víc »

Rotunda svatého Martina (Vyšehrad)

Rotunda svatého Martina se nachází na Vyšehradě, je nejstarší dochovanou rotundou na území Prahy.

Praha a Rotunda svatého Martina (Vyšehrad) · Rotunda svatého Martina (Vyšehrad) a Vyšehrad · Vidět víc »

Secese

Alfonse Muchy, typického představitele secesní malby Vídni (1898) Secese je mezinárodní umělecký sloh z přelomu 19. a 20. století (období označovaného jako fin de siècle) a posledním stylem souhrnného umění, též Gesamtkunstwerk, jemuž se podařilo vtisknout svůj umělecký řád všem projevům a věcem moderního života.

Praha a Secese · Secese a Vyšehrad · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

Praha a Slované · Slované a Vyšehrad · Vidět víc »

Třicetiletá válka

Třicetiletá válka (1618–1648) byl evropský ozbrojený konflikt známý především jako vyvrcholení sporů mezi vyznavači římskokatolické církve a zastánci protestantských vyznání, která vznikla v průběhu reformace v 16. století, tedy kalvinismem a luteránstvím.

Praha a Třicetiletá válka · Třicetiletá válka a Vyšehrad · Vidět víc »

Vltava

Vltava je s délkou 430,2 km nejdelší řekou na území Česka.

Praha a Vltava · Vltava a Vyšehrad · Vidět víc »

Vyšehrad (část Prahy)

Vyšehrad (dříve Královský Vyšehrad) je bývalé královské město, nyní městská čtvrť a katastrální území města Prahy na jihu městského obvodu a městské části Praha 2.

Praha a Vyšehrad (část Prahy) · Vyšehrad a Vyšehrad (část Prahy) · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Praha a Vyšehrad

Praha má 751 vztahy, zatímco Vyšehrad má 177. Jak oni mají společné 24, index Jaccard je 2.59% = 24 / (751 + 177).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Praha a Vyšehrad. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »