Rychlejší přístup než prohlížeči!
64 vztahy: Akuzativ, Albánština, Aorist, Arménština, Íránské jazyky, Řečtina, Baltské jazyky, Běloruština, Bulharština, Dativ, Dvojné číslo, Genitiv, Germánské jazyky, Gramatikalizace, Imperativ, Imperfektum, Indikativ, Indoíránské jazyky, Indoevropské jazyky, Infinitiv, Instrumentál, Jať, Jednotné číslo, Jer, Jmenný rod, Karel Horálek, Keltské jazyky, Kmen (mluvnice), Koncovka (mluvnice), Kondicionál, Konjunktiv, Lingvistika, Lokál, Makedonština, Medium (mluvnice), Mluvnický pád, Množné číslo, Nominativ, Optativ, Příčestí, Perfektum, Plusquamperfektum, Polština, Praindoevropský jazyk, Prajazyk, Radoslav Večerka, Ruština, Satemové jazyky, Slované, Slovanské jazyky, ..., Slovenština, Slovesný rod, Slovinština, Slovní zásoba, Slovo a slovesnost, Srbochorvatština, Staroslověnština, Supinum, Syntax, Tvarosloví, Ukrajinština, Vokativ, 10. století, 9. století. Rozbalte index (14 více) »
Akuzativ
Akuzativ (zkratka ACC nebo AKUZ, česky též přechodník, vinitel či předmětník) je jedním z mluvnických pádů, který se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Praslovanština a Akuzativ · Vidět víc »
Albánština
Albánština (albánsky gjuha shqipe nebo shqip) je indoevropský jazyk, kterým mluví přes 6 milionů lidí v Albánii a Kosovu.
Nový!!: Praslovanština a Albánština · Vidět víc »
Aorist
Termín aorist (z řeckého „a-horistos“ – „nevymezený“) se užívá u některých jazyků jako označení jistého typu slovesného času, a sice obyčejně jednoduchého minulého času, který nevyjadřuje žádné zvláštní vidové charakteristiky, čímž se liší od jiných časů minulých, jako je imperfektum, perfektum či plusquamperfektum.
Nový!!: Praslovanština a Aorist · Vidět víc »
Arménština
Arménština je jazyk arménského národa.
Nový!!: Praslovanština a Arménština · Vidět víc »
Íránské jazyky
Íránské jazyky jsou odnoží indoíránské větve indoevropské jazykové rodiny.
Nový!!: Praslovanština a Íránské jazyky · Vidět víc »
Řečtina
Řecká dopravní směrovací značka Řečtina (– ellinikí (glóssa), tj. řecký (jazyk), nebo ελληνικά – elliniká, tj. řečtina) je indoevropský jazyk používaný autochtonním obyvatelstvem především v Řecku, na Kypru a v částech Turecka, a dále v některých emigračních zemích, jako je Austrálie, Spojené státy, Kanada aj.
Nový!!: Praslovanština a Řečtina · Vidět víc »
Baltské jazyky
Baltské jazyky jsou skupina jazyků v indoevropské jazykové rodině, které kdysi používaly baltské národy (Baltové) na území rozprostírajícím se od Visly až po hranice Estonska.
Nový!!: Praslovanština a Baltské jazyky · Vidět víc »
Běloruština
Běloruština je východoslovanský jazyk, příbuzný polštině, ukrajinštině a ruštině.
Nový!!: Praslovanština a Běloruština · Vidět víc »
Bulharština
Bulharština je jihoslovanský jazyk zapisující se cyrilicí.
Nový!!: Praslovanština a Bulharština · Vidět víc »
Dativ
Dativ (zkratka DAT, česky též bližník, davatel, darovník nebo darník) je mluvnický pád, v češtině 3.
Nový!!: Praslovanština a Dativ · Vidět víc »
Dvojné číslo
Dvojné číslo (duál) je mluvnická kategorie čísla vyjadřující dvojnost, párovost.
Nový!!: Praslovanština a Dvojné číslo · Vidět víc »
Genitiv
Genitiv (zkratka GEN, česky též původník, roditel či přisvojník) je mluvnický pád, v češtině 2.
Nový!!: Praslovanština a Genitiv · Vidět víc »
Germánské jazyky
němčina Germánské jazyky představují jednu z větví indoevropských jazyků.
Nový!!: Praslovanština a Germánské jazyky · Vidět víc »
Gramatikalizace
Gramatikalizace je druh jazykové změny, kdy dochází k desémantizaci lexikální jednotky, jež nabývá gramatického významu.
Nový!!: Praslovanština a Gramatikalizace · Vidět víc »
Imperativ
Upřímnost Rozkazovací způsob či imperativ (z latinského imperativus) je slovesný způsob, jímž se vyjadřuje příkaz, požadavek či zákaz.
Nový!!: Praslovanština a Imperativ · Vidět víc »
Imperfektum
Imperfektum (lat. imperfectum, doslova „nedokončené“ jako protiklad k perfektu) je jeden z minulých časů, kterým jazyky, jež ho mají, zpravidla označují minulý děj, který v minulosti trval nebo se opakoval.
Nový!!: Praslovanština a Imperfektum · Vidět víc »
Indikativ
Indikativ (též oznamovací způsob) je slovesný způsob, jímž se vyjadřuje běžné reálné sdělení.
Nový!!: Praslovanština a Indikativ · Vidět víc »
Indoíránské jazyky
Indoíránské Indoíránské jazyky jsou jednou ze skupin indoevropských jazyků.
Nový!!: Praslovanština a Indoíránské jazyky · Vidět víc »
Indoevropské jazyky
Indoevropská jazyková rodina (tento pojem zavedl poprvé roku 1813 Thomas Young) je skupina jazyků, které se společně vyvíjely v rozsáhlých oblastech Eurasie z předpokládaného indoevropského prajazyka.
Nový!!: Praslovanština a Indoevropské jazyky · Vidět víc »
Infinitiv
'''Infinitiv''' (také neurčitek) je neurčitý tvar slovesa, který nevyjadřuje osobu, číslo, způsob ani čas.
Nový!!: Praslovanština a Infinitiv · Vidět víc »
Instrumentál
Instrumentál (zkratka INS nebo INSTR, česky též nástrojník) je mluvnický pád.
Nový!!: Praslovanština a Instrumentál · Vidět víc »
Jať
#PŘESMĚRUJ Ѣ.
Nový!!: Praslovanština a Jať · Vidět víc »
Jednotné číslo
Jednotné číslo (singulár, lat. singularis, zkráceně sg.) je gramatická kategorie, která označuje skutečnost, že se jedná o jeden kus.
Nový!!: Praslovanština a Jednotné číslo · Vidět víc »
Jer
Měkký jer Tvrdý jer Jer (plurál jery) je jméno dvou praslovanských velmi krátkých samohlásek a dvou písmen, tzv.
Nový!!: Praslovanština a Jer · Vidět víc »
Jmenný rod
Jmenný rod (lat. genus nominis či jen genus) je mluvnická kategorie jmen (lat. nomina), tedy podstatných jmen, přídavných jmen, zájmen, číslovek a případně dalších slovních druhů, která ovlivňuje jejich skloňování a také tvary sloves, zejména příčestí.
Nový!!: Praslovanština a Jmenný rod · Vidět víc »
Karel Horálek
Karel Horálek (4. listopadu 1908 Rajhrad farnost Rajhrad u Brna – 26. srpna 1992 Praha) byl český jazykovědec, slavista, paleoslovenista, bulharista, literární vědec a historik, folklorista, textolog, lexikograf, versolog, vysokoškolský pedagog, člen korespondent ČSAV.
Nový!!: Praslovanština a Karel Horálek · Vidět víc »
Keltské jazyky
Místa v Evropě, kde dnes najdeme keltské národy. Keltské jazyky, které se vyvinuly z protokeltštiny, představují starobylou větev indoevropské jazykové rodiny.
Nový!!: Praslovanština a Keltské jazyky · Vidět víc »
Kmen (mluvnice)
Kmenem se v lingvistice označuje ta část slova, která se v různých tvarech téhož slova (u flektivních slovních druhů) nemění.
Nový!!: Praslovanština a Kmen (mluvnice) · Vidět víc »
Koncovka (mluvnice)
Koncovka je zakončení ohebných slov (tzv. flexivní sufix), které se při skloňování nebo časování slova mění.
Nový!!: Praslovanština a Koncovka (mluvnice) · Vidět víc »
Kondicionál
Podmiňovací způsob (kondicionál) je slovesný způsob, jímž se vyjadřuje, že uskutečnění určitého děje nebo stavu je podmíněno jistými okolnostmi.
Nový!!: Praslovanština a Kondicionál · Vidět víc »
Konjunktiv
Konjunktiv (z pozdně latinského modus coniunctivus, v překladu způsob sloužící k větné vazbě, z lat. coniungere – spojovat) či (v některých jazycích) subjunktiv, francouzsky subjonctif (česky spojovací způsob) je slovesný způsob, který vyjadřuje zpravidla podmíněnost či hypotetičnost děje.
Nový!!: Praslovanština a Konjunktiv · Vidět víc »
Lingvistika
Lingvistika (dříve psáno linguistika) neboli jazykověda je věda zkoumající přirozený jazyk.
Nový!!: Praslovanština a Lingvistika · Vidět víc »
Lokál
Lokál (také lokativ, zkratka LOC) je mluvnický pád vyjadřující obvykle umístění v objektu, jehož pojmenování ohýbá.
Nový!!: Praslovanština a Lokál · Vidět víc »
Makedonština
Makedonština je jihoslovanský jazyk zapisovaný upravenou cyrilicí.
Nový!!: Praslovanština a Makedonština · Vidět víc »
Medium (mluvnice)
Medium nebo též mediopasivní sloveso označuje v mluvnici specifický rod sloves.
Nový!!: Praslovanština a Medium (mluvnice) · Vidět víc »
Mluvnický pád
Pád je morfologická kategorie jejich proměn, často koncovkou, kterou flexivní jazyky obvykle vyjadřují vztah jmen (nomin, tj. podstatných a přídavných jmen, zájmen a číslovek) ke slovesu či jiným větným členům.
Nový!!: Praslovanština a Mluvnický pád · Vidět víc »
Množné číslo
Množné číslo je varianta gramatická kategorie čísla, která označuje skutečnost, že se jedná o více než o jeden kus.
Nový!!: Praslovanština a Množné číslo · Vidět víc »
Nominativ
Nominativ (zkratka NOM, z lat. nominativus od nominare.
Nový!!: Praslovanština a Nominativ · Vidět víc »
Optativ
Optativ je slovesný způsob, který vyjadřuje zpravidla doufání v něco nebo přání.
Nový!!: Praslovanština a Optativ · Vidět víc »
Příčestí
Příčestí (participium, z lat. participare – „mít účast“; české označení vzniklo obrozeneckým převzetím ruského pričástije, což je částečný kalk z latiny) je neurčitý jmenný tvar slovesa, který má v jazyce různé funkce.
Nový!!: Praslovanština a Příčestí · Vidět víc »
Perfektum
Perfektum (z latinského perfectum, doslova „dokončené“) je slovesný čas, který v některých jazycích vyjadřuje ukončenost minulého děje.
Nový!!: Praslovanština a Perfektum · Vidět víc »
Plusquamperfektum
Plusquamperfektum (lat. plūs quam perfectum, více než perfektum) nebo pluskvamperfektum je předminulý čas sloves, kterým se v některých jazycích vyjadřuje děj, který předcházel jinému minulému ději.
Nový!!: Praslovanština a Plusquamperfektum · Vidět víc »
Polština
Polština (polsky język polski, polszczyzna) je západoslovanský jazyk, úřední jazyk Polska a jeden z oficiálních jazyků Evropské unie.
Nový!!: Praslovanština a Polština · Vidět víc »
Praindoevropský jazyk
kurganové hypotézy, přibližně 4000–1000 př. n. l. Purpurová oblast reprezentuje předpokládanou indoevropskou pravlast, červená oblast osídlenou okolo roku 2500 př. n. l., oranžová okolo roku 1000 př. n. l. Praindoevropština, protoindoevropština či indoevropština (zkratke ide. či PIE) je lingvistická rekonstrukce společného předka indoevropských jazyků.
Nový!!: Praslovanština a Praindoevropský jazyk · Vidět víc »
Prajazyk
Termín prajazyk (řidčeji též protojazyk) označuje jazyk, jehož diferenciací vznikly další příbuzné jazyky či nářečí, a lze ho tak považovat za jejich společného předka.
Nový!!: Praslovanština a Prajazyk · Vidět víc »
Radoslav Večerka
Radoslav Večerka (18. dubna 1928 Brno – 15. prosince 2017 Brno) byl český jazykovědec, vysokoškolský pedagog, publicista, editor a literární vědec, který se zabýval slavistikou se zaměřením na paleoslovenistiku, slovanskou jazykovou komparistiku a dějiny slavistiky.
Nový!!: Praslovanština a Radoslav Večerka · Vidět víc »
Ruština
Ruština (rusky) je nejužívanější slovanský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný rusistika.
Nový!!: Praslovanština a Ruština · Vidět víc »
Satemové jazyky
#PŘESMĚRUJ Satemové a kentumové jazyky.
Nový!!: Praslovanština a Satemové jazyky · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Praslovanština a Slované · Vidět víc »
Slovanské jazyky
Slovanské jazyky představují jednu ze skupin indoevropských jazyků.
Nový!!: Praslovanština a Slovanské jazyky · Vidět víc »
Slovenština
Trnavě Slovenština (slovenčina – slovenský jazyk) je západoslovanský jazyk, nejbližší češtině z důvodu historické příbuznosti i vzájemného ovlivňování zejména v dobách společného Československa, ve kterém existoval pasivní bilingvismus a v jeho počátcích se dokonce mluvilo o dvou podobách jednoho československého jazyka.
Nový!!: Praslovanština a Slovenština · Vidět víc »
Slovesný rod
Slovesný rod (lat. genus verbi) neboli diateze je mluvnická kategorie sloves.
Nový!!: Praslovanština a Slovesný rod · Vidět víc »
Slovinština
Slovinština (slovenščina, slovenski jezik) je jihoslovanský jazyk.
Nový!!: Praslovanština a Slovinština · Vidět víc »
Slovní zásoba
Slovní zásoba (nebo také lexikum) představuje soubor všech slov a slovních spojení (lexikálních jednotek, lexémů), která se vyskytují v jednom konkrétním jazyce nebo která v daném jazyce zná jeden konkrétní jedinec (individuální slovní zásoba).
Nový!!: Praslovanština a Slovní zásoba · Vidět víc »
Slovo a slovesnost
Slovo a slovesnost (zkratka SaS), podtitul Časopis pro otázky teorie a kultury jazyka založený v roce 1935 Pražským lingvistickým kroužkem, je český jazykovědný odborný časopis vydávaný čtyřikrát ročně Ústavem pro jazyk český Akademie věd České republiky.
Nový!!: Praslovanština a Slovo a slovesnost · Vidět víc »
Srbochorvatština
Etnopolitické varianty srbochorvatštiny (2006) Srbochorvatština nebo zastarale srbocharvátština (српскохрватски/srpskohrvatski, popř. hrvatskosrpski/хрватскосрпски, někdy také psáno se spojovníkem) je spisovný jazyk, který má sloužit mluvčím blízce příbuzných jihoslovanských nářečí v oblasti dnešního Srbska, Chorvatska, Černé hory a Bosny a Hercegoviny.
Nový!!: Praslovanština a Srbochorvatština · Vidět víc »
Staroslověnština
Staroslověnština neboli stará církevní slovanština je nejstarší slovanský spisovný jazyk.
Nový!!: Praslovanština a Staroslověnština · Vidět víc »
Supinum
Supinum (– „obrácený vzhůru“; motivace názvu je nejasná), někdy též apokapát neboli způsob zkrácený, je slovesný způsob slovesa v některých jazycích.
Nový!!: Praslovanština a Supinum · Vidět víc »
Syntax
Syntax neboli skladba (zastarale větosloví) je lingvistická disciplína, jež zkoumá vzájemné vztahy mezi znaky (např. vztahy mezi slovy ve větě (mj. větnými členy), správným tvořením větných konstrukcí a slovosledem, také ale čísly nebo logickými symboly).
Nový!!: Praslovanština a Syntax · Vidět víc »
Tvarosloví
Tvarosloví neboli morfologie je lingvistická věda zabývající se ohýbáním (skloňování, časování) a pravidelným odvozováním slov pomocí předpon, přípon a vpon.
Nový!!: Praslovanština a Tvarosloví · Vidět víc »
Ukrajinština
Ukrajinský jazyk neboli ukrajinština je východoslovanský jazyk, náležící mezi slovanské jazyky, tj.
Nový!!: Praslovanština a Ukrajinština · Vidět víc »
Vokativ
Vokativ (zkratka VOC, česky též volatel) je mluvnický pád, v češtině 5.
Nový!!: Praslovanština a Vokativ · Vidět víc »
10. století
10.
Nový!!: Praslovanština a 10. století · Vidět víc »
9. století
9.
Nový!!: Praslovanština a 9. století · Vidět víc »
