Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Pražské povstání a Protektorát Čechy a Morava
Pražské povstání a Protektorát Čechy a Morava mají 33 věci společné (v Uniepedie): ARLZ, Češi, Čechy, Česko, Československý odboj (1939–1945), Československo, Berlín, Brno, Druhá světová válka, Edvard Beneš, Emil Hácha, Ferdinand Schörner, Gestapo, Josif Vissarionovič Stalin, Karl Hermann Frank, Květnové povstání českého lidu, Morava, Nacistické Německo, Němci, Německo, Osvobození Československa, Plzeň, Praha, Prozatímní státní zřízení, Rudá armáda, Slezsko, Sovětský svaz, Válečné zločiny Německa během druhé světové války, Vládní vojsko, Volkssturm, ..., Waffen-SS, Wehrmacht, 5. květen. Rozbalte index (3 více) »
ARLZ
Dněperská vodní elektrárna Plán ARLZ je německé provedení taktiky spálené země, které bylo aplikováno od června roku 1944.
ARLZ a Pražské povstání · ARLZ a Protektorát Čechy a Morava ·
Češi
Češi (archaicky Čechové) jsou západoslovanský národ, žijící převážně na území Česka.
Pražské povstání a Češi · Protektorát Čechy a Morava a Češi ·
Čechy
Čechy jsou region na západě České republiky.
Pražské povstání a Čechy · Protektorát Čechy a Morava a Čechy ·
Česko
Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.
Pražské povstání a Česko · Protektorát Čechy a Morava a Česko ·
Československý odboj (1939–1945)
Reinharda Heydricha Petschkova paláce, uctívající památku umučených obětí okupace Československý odboj (1939–1945), zvaný též druhý československý odboj, bylo odbojové hnutí, které se začalo formovat bezprostředně po německé okupaci Čech a Moravy a založení Slovenského státu v březnu 1939 a skončil s porážkou nacistického Německa a osvobozením posledních částí Československa v roce 1945.
Pražské povstání a Československý odboj (1939–1945) · Protektorát Čechy a Morava a Československý odboj (1939–1945) ·
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Pražské povstání a Československo · Protektorát Čechy a Morava a Československo ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Berlín a Pražské povstání · Berlín a Protektorát Čechy a Morava ·
Brno
Brno je statutární město, počtem obyvatel i rozlohou druhé největší město v České republice, největší město na Moravě a bývalé hlavní město Moravy.
Brno a Pražské povstání · Brno a Protektorát Čechy a Morava ·
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Druhá světová válka a Pražské povstání · Druhá světová válka a Protektorát Čechy a Morava ·
Edvard Beneš
Edvard Beneš (původním jménem Eduard; 28. května 1884 Kožlany – 3. září 1948 Sezimovo Ústí) byl československý politik a státník, druhý československý prezident v letech 1935–1948, resp.
Edvard Beneš a Pražské povstání · Edvard Beneš a Protektorát Čechy a Morava ·
Emil Hácha
Emil Dominik Josef Hácha (12. července 1872 Trhové Sviny – 27. června 1945 Praha) byl český právník, úředník a politik.
Emil Hácha a Pražské povstání · Emil Hácha a Protektorát Čechy a Morava ·
Ferdinand Schörner
Ferdinand Schörner (12. června 1892, Mnichov, Bavorsko – 2. července 1973, taktéž „Krvavý Schörner“) byl od prosince 1941 generál a od dubna 1945 polní maršál německého wehrmachtu za druhé světové války.
Ferdinand Schörner a Pražské povstání · Ferdinand Schörner a Protektorát Čechy a Morava ·
Gestapo
Sídlo hlavního úřadu gestapa na Prinz-Albrecht-Straße v Berlíně (1933) Petschkův palác neboli Petschkárna, kde sídlila hlavní úřadovna gestapa v Protektorátu Čechy a Morava Gestapo (zkratka z Geheime Staatspolizei, česky „tajná státní policie“) byla tajná policie nacistického Německa, působící i na jím okupovaných územích.
Gestapo a Pražské povstání · Gestapo a Protektorát Čechy a Morava ·
Josif Vissarionovič Stalin
Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.
Josif Vissarionovič Stalin a Pražské povstání · Josif Vissarionovič Stalin a Protektorát Čechy a Morava ·
Karl Hermann Frank
Karl Hermann Frank (24. ledna 1898, Karlovy Vary – 22. května 1946, Praha) byl sudetoněmecký knihkupec, později prvorepublikový politik, člen Sudetendeutsche Partei (SdP) a aktivní nacista s hodností SS-Obergruppenführera.
Karl Hermann Frank a Pražské povstání · Karl Hermann Frank a Protektorát Čechy a Morava ·
Květnové povstání českého lidu
Květnové povstání českého lidu bylo ozbrojené povstání českého lidu proti německým okupantům během druhé světové války na území Česka, které proběhlo začátkem května 1945.
Květnové povstání českého lidu a Pražské povstání · Květnové povstání českého lidu a Protektorát Čechy a Morava ·
Morava
Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).
Morava a Pražské povstání · Morava a Protektorát Čechy a Morava ·
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Nacistické Německo a Pražské povstání · Nacistické Německo a Protektorát Čechy a Morava ·
Němci
Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.
Němci a Pražské povstání · Němci a Protektorát Čechy a Morava ·
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Německo a Pražské povstání · Německo a Protektorát Čechy a Morava ·
Osvobození Československa
Osvobození Československa od německých okupantů bylo v roce 1945 jednou z posledních událostí druhé světové války.
Osvobození Československa a Pražské povstání · Osvobození Československa a Protektorát Čechy a Morava ·
Plzeň
Plzeň (v němčině a dalších jazycích Pilsen) je statutární město na západě Čech a metropole Plzeňského kraje.
Plzeň a Pražské povstání · Plzeň a Protektorát Čechy a Morava ·
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Praha a Pražské povstání · Praha a Protektorát Čechy a Morava ·
Prozatímní státní zřízení
Prozatímní státní zřízení (slovensky Dočasné štátne zriadenie) byl oficiální název československé exilové vlády v Londýně v období existence protektorátu Čechy a Morava a první Slovenské republiky během druhé světové války.
Pražské povstání a Prozatímní státní zřízení · Protektorát Čechy a Morava a Prozatímní státní zřízení ·
Rudá armáda
Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).
Pražské povstání a Rudá armáda · Protektorát Čechy a Morava a Rudá armáda ·
Slezsko
pruská provincie Slezsko Znak Dolního a Horního Slezska(slezská orlice) Slezsko (slezsky Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod., slezskoněmecky Schläsing, německy Schlesien, polsky Śląsk, latinsky Silesia) je historická země ve střední Evropě.
Pražské povstání a Slezsko · Protektorát Čechy a Morava a Slezsko ·
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Pražské povstání a Sovětský svaz · Protektorát Čechy a Morava a Sovětský svaz ·
Válečné zločiny Německa během druhé světové války
Pověšení ruští partyzáni Válečné zločiny nacistického Německa byly válečné zločiny spáchané za druhé světové války ozbrojenými silami nacistického Německa.
Pražské povstání a Válečné zločiny Německa během druhé světové války · Protektorát Čechy a Morava a Válečné zločiny Německa během druhé světové války ·
Vládní vojsko
Vládní vojsko byly ozbrojené složky Protektorátu Čechy a Morava.
Pražské povstání a Vládní vojsko · Protektorát Čechy a Morava a Vládní vojsko ·
Volkssturm
Nárameník člena Volkssturmu pancéřovou pěstí (Berlín, jaro 1945). Volkssturm byla německá lidová domobrana, která vznikla nařízením Adolfa Hitlera ze dne 25. září 1944.
Pražské povstání a Volkssturm · Protektorát Čechy a Morava a Volkssturm ·
Waffen-SS
Waffen-SS (česky: Zbraně SS, respektive Ozbrojené SS) byly jednotky SS, určené k běžným vojenským operacím.
Pražské povstání a Waffen-SS · Protektorát Čechy a Morava a Waffen-SS ·
Wehrmacht
Wehrmacht (česky branná moc) byly v letech 1935–1945 ozbrojené síly Velkoněmecké říše.
Pražské povstání a Wehrmacht · Protektorát Čechy a Morava a Wehrmacht ·
5. květen
5.
5. květen a Pražské povstání · 5. květen a Protektorát Čechy a Morava ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Pražské povstání a Protektorát Čechy a Morava
- To, co mají společné Pražské povstání a Protektorát Čechy a Morava
- Podobnosti mezi Pražské povstání a Protektorát Čechy a Morava
Srovnání mezi Pražské povstání a Protektorát Čechy a Morava
Pražské povstání má 189 vztahy, zatímco Protektorát Čechy a Morava má 272. Jak oni mají společné 33, index Jaccard je 7.16% = 33 / (189 + 272).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Pražské povstání a Protektorát Čechy a Morava. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
