Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Pražský hrad a Svatovítský poklad

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Pražský hrad a Svatovítský poklad

Pražský hrad vs. Svatovítský poklad

Pražský hrad je nejvýznamnější český hrad (původně raně středověké hradiště) stojící na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou v centru Prahy, na vrchu Opyš. Svatovítský poklad v Praze je sbírka uměleckých a historických předmětů, především nádobí, nářadí, náčiní a klenotů z drahých kovů a drahokamů, sloužících buď k bohoslužbě (liturgii) nebo kultu (devoci), a za tímto účelem obsahujících relikvie svatých, dále obsahuje paramenta a další textilie a ikony.

Podobnosti mezi Pražský hrad a Svatovítský poklad

Pražský hrad a Svatovítský poklad mají 21 věci společné (v Uniepedie): Bitva na Bílé hoře, Habsburkové, Jan Nepomucký, Jindřich I. Ptáčník, Kamil Hilbert, Kaple svatého Kříže (Pražský hrad), Kaple svatého Václava v katedrále svatého Víta, Karel IV., Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha, Klášter svatého Jiří (Praha), Lobkovicové, Příběh Pražského hradu, Přemysl Otakar II., Přemyslovci, Petr Parléř, Renesance, Svatý Václav, Svatý Vít, Svatý Vojtěch, Svatý Zikmund, Vladislav Jagellonský.

Bitva na Bílé hoře

Bitva na Bílé hoře, svedená v neděli 8. listopadu 1620 v blízkosti Prahy, byla bitva třicetileté války.

Bitva na Bílé hoře a Pražský hrad · Bitva na Bílé hoře a Svatovítský poklad · Vidět víc »

Habsburkové

Habsburkové byli panovnický rod, jeden z nejvýznamnějších v evropské historii, jehož někteří členové vládli i území dnešního Česka jako císařové Svaté říše římské a čeští králové.

Habsburkové a Pražský hrad · Habsburkové a Svatovítský poklad · Vidět víc »

Jan Nepomucký

Jan či Johánek z Pomuka (mezi 1340 a 1350 v Pomuku, dnešním Nepomuku – 20. března 1393 v Praze) byl generální vikář pražského arcibiskupa, později uctívaný jako svatý Jan Nepomucký, mučedník katolické církve a jeden z českých zemských patronů.

Jan Nepomucký a Pražský hrad · Jan Nepomucký a Svatovítský poklad · Vidět víc »

Jindřich I. Ptáčník

Jindřich I. Ptáčník (německy: Heinrich der Finkler nebo Heinrich der Vogler, 876 – 2. července 936) byl vévoda saský (912–936) a král východofranský (919–936), zakladatel tzv.

Jindřich I. Ptáčník a Pražský hrad · Jindřich I. Ptáčník a Svatovítský poklad · Vidět víc »

Kamil Hilbert

Kamil Hilbert (12. února 1869 Louny – 25. června 1933 PrahaArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Víta, sign. VÍT Z9, s. 240.) byl český architekt, věnoval se především rekonstrukcím církevních budov, jeho nejvýznamnějším dílem je dostavba Svatovítské katedrály.

Kamil Hilbert a Pražský hrad · Kamil Hilbert a Svatovítský poklad · Vidět víc »

Kaple svatého Kříže (Pražský hrad)

Kaple svatého Kříže na Pražském hradě je pozdně barokní stavba na II. nádvoří Pražského hradu.

Kaple svatého Kříže (Pražský hrad) a Pražský hrad · Kaple svatého Kříže (Pražský hrad) a Svatovítský poklad · Vidět víc »

Kaple svatého Václava v katedrále svatého Víta

Kaple svatého Václava je jižní chórová kaple v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě.

Kaple svatého Václava v katedrále svatého Víta a Pražský hrad · Kaple svatého Václava v katedrále svatého Víta a Svatovítský poklad · Vidět víc »

Karel IV.

Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, tamtéž), narozen jako Václav, byl jedenáctý český král vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378.

Karel IV. a Pražský hrad · Karel IV. a Svatovítský poklad · Vidět víc »

Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha

Katedrála svatého Víta, Václava a VojtěchaOznačení trojicí světců uvádí již roku 1883 František Ekert u předchůdce katedrály v 11.

Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha a Pražský hrad · Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha a Svatovítský poklad · Vidět víc »

Klášter svatého Jiří (Praha)

Západní průčelí baziliky sv. Jiří Klášter svatého Jiří je někdejší ženský benediktinský klášter při bazilice sv. Jiří a nejstarší český klášter.

Klášter svatého Jiří (Praha) a Pražský hrad · Klášter svatého Jiří (Praha) a Svatovítský poklad · Vidět víc »

Lobkovicové

Lobkovicové (starším pravopisem Lobkowiczové, v německé formě Lobkowitz/ové) jsou staročeský rytířský a později panský šlechtický rod, jehož kořeny sahají do konce 14. století.

Lobkovicové a Pražský hrad · Lobkovicové a Svatovítský poklad · Vidět víc »

Příběh Pražského hradu

Expozice Příběh Pražského hradu (anglicky The Story of Prague Castle) je název stálé expozice, která byla v roce 2004 otevřena v prostorech gotického podlaží Starého královského paláce na Pražském hradě.

Pražský hrad a Příběh Pražského hradu · Příběh Pražského hradu a Svatovítský poklad · Vidět víc »

Přemysl Otakar II.

Přemysl Otakar II., řečený král železný a zlatý, (1233 Městec Králové – 26. srpna 1278 Suché Kruty) byl pátý český král, moravský markrabě, rakouský vévoda, štýrský vévoda, korutanský vévoda a kraňský markrabě z rodu Přemyslovců.

Pražský hrad a Přemysl Otakar II. · Přemysl Otakar II. a Svatovítský poklad · Vidět víc »

Přemyslovci

Přemyslovci byli první česká knížecí a královská dynastie (tzv. odnepaměti až do 4. srpna 1306), dále vládli také v Rakouských zemích (1251–1278), Polsku (1300–1306) a Uhersku (1301–1305).

Pražský hrad a Přemyslovci · Přemyslovci a Svatovítský poklad · Vidět víc »

Petr Parléř

Petr Parléř, německy Peter Parler (1332 nebo 1333 Kolín nad Rýnem nebo Švábský Gmünd – 13. července 1399 Praha), byl německo-český architekt, stavitel, kameník, sochař a řezbář, nejvýznamnější představitel rodiny Parléřů.

Petr Parléř a Pražský hrad · Petr Parléř a Svatovítský poklad · Vidět víc »

Renesance

Brunelleschiho kopule je jednou z prvních a zároveň nejznámějších renesančních staveb, byla postavena v letech 1420–1434 Michelangelův David, vytesaný v letech 1501–1504, je jedním z proslulých děl renesančního sochařství Renesance (též renezance) je evropský umělecký sloh, který se rozšířil z Itálie a trval přibližně od 14. do 16. století.

Pražský hrad a Renesance · Renesance a Svatovítský poklad · Vidět víc »

Svatý Václav

Svatý Václav (asi 907 – 28. září 935, příp. 929) byl český kníže a světec, který je hlavním patronem českého národa a symbolem české státnosti.

Pražský hrad a Svatý Václav · Svatý Václav a Svatovítský poklad · Vidět víc »

Svatý Vít

Socha sv. Víta mezi lvy, F.M. Brokoff 1714, Karlův most Sv. Vít mučen v kotli s vroucím olejem; dřevořezba kolem 1450, Museum Salzburg Svatý Vít v barokní malbě, Franky Svatý Vít (latinsky Vitus „veselý“, „živý“; francouzsky Saint-Guy) (okolo 297 Mazara Sicílie– okolo 303 Lukánie) byl světec ze Sicílie.

Pražský hrad a Svatý Vít · Svatý Vít a Svatovítský poklad · Vidět víc »

Svatý Vojtěch

Svatý Vojtěch (v zahraničí známý pod svým biřmovacím jménem Adalbert;,,; 956 – 23. dubna 997) byl druhý pražský biskup pocházející z rodu Slavníkovců.

Pražský hrad a Svatý Vojtěch · Svatý Vojtěch a Svatovítský poklad · Vidět víc »

Svatý Zikmund

Busta svatého Zikmunda v katedrále v Płocku Zikmund také Zikmund Burgundský (475 – 1. května 524 Aurelianum) byl králem Burgundů od roku 516 až do své smrti.

Pražský hrad a Svatý Zikmund · Svatý Zikmund a Svatovítský poklad · Vidět víc »

Vladislav Jagellonský

Vladislav Jagellonský (1. března 1456 Krakov – 13. března 1516 Budín) pocházel z Polska, původem z litevského velkoknížecího a polského královského rodu Jagellonců se jménem Władysław Jagiełło, byl králem českým od roku 1471 jako Vladislav II., od roku 1490 markrabětem moravským a králem uherským také jako Vladislav II., maďarsky Ulászló II.

Pražský hrad a Vladislav Jagellonský · Svatovítský poklad a Vladislav Jagellonský · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Pražský hrad a Svatovítský poklad

Pražský hrad má 330 vztahy, zatímco Svatovítský poklad má 83. Jak oni mají společné 21, index Jaccard je 5.08% = 21 / (330 + 83).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Pražský hrad a Svatovítský poklad. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »