Podobnosti mezi Primáti a Savci
Primáti a Savci mají 34 věci společné (v Uniepedie): Argentina, Člověk, Carl Linné, Celulóza, Děloha, Druh, Euarchonta, Euarchontoglires, Glires, Hlodavci, Kočkovití, Končetina, Koncový mozek, Korunová skupina, Kytovci, Lenochodi, Letouni, Letuchy, Obratlovci, Ocas, Paleocén, Placenta, Placentálové, Pohlavní dimorfismus, Rod (biologie), Stolička, Strunatci, Tany, Třenový zub, Tuky, ..., Vačnatci, Vejce, Vymírání na konci křídy, Zajícovci. Rozbalte index (4 více) »
Argentina
Argentina, plným názvem Argentinská republika, je stát ležící na jihu Jižní Ameriky s 4984 km dlouhým pobřežím Atlantiku.
Argentina a Primáti · Argentina a Savci ·
Člověk
Homo ergaster, lebka Člověk (Homo) je rod živočichů z čeledi hominidi (Hominidae), k němuž patří jediný současně žijící zástupce člověka – druh člověk moudrý (Homo sapiens) a jeho blízcí vyhynulí příbuzní.
Primáti a Člověk · Savci a Člověk ·
Carl Linné
Carl Linné, po povýšení do šlechtického stavu nebo latinsky Carolus Linnaeus (23. května 1707 Råshult u Stenbrohultu, Švédsko – 10. ledna 1778 Uppsala) byl švédský přírodovědec a lékař, zakladatel botanické a zoologické systematické nomenklatury.
Carl Linné a Primáti · Carl Linné a Savci ·
Celulóza
Celulóza (chemický název celulosa) je polysacharid sestávající z beta-D-glukózy.
Celulóza a Primáti · Celulóza a Savci ·
Děloha
Děloha (uterus,: metra, hystera, archaicky matka, materník, dětinec) je vnitřní pohlavní orgán všech savců samičího pohlaví s výjimkou vejcorodých.
Děloha a Primáti · Děloha a Savci ·
Druh
Druh (species, zkratka sp.) je základní kategorie biologické nomenklatury.
Druh a Primáti · Druh a Savci ·
Euarchonta
Euarchonta je skupina savců, která zahrnuje letuchy, tany a primáty.
Euarchonta a Primáti · Euarchonta a Savci ·
Euarchontoglires
Euarchontoglires je linie placentálních savců.
Euarchontoglires a Primáti · Euarchontoglires a Savci ·
Glires
Glires je skupina savců sdružující hlodavce a zajícovce.
Glires a Primáti · Glires a Savci ·
Hlodavci
Hlodavci (Rodentia) jsou zdaleka nejpočetnější řád z celé třídy savců. Většinou jde o menší živočichy.
Hlodavci a Primáti · Hlodavci a Savci ·
Kočkovití
Kočkovití (Felidae), hovorově nazývaní kočky, jsou čeledí řádu šelem.
Kočkovití a Primáti · Kočkovití a Savci ·
Končetina
Horní končetina člověka Ocas Končetina (úd) je kloubovitý nebo chápavý (chapadla chobotnice, ocas ploskonosých opic) výčnělek živočišného těla.
Končetina a Primáti · Končetina a Savci ·
Koncový mozek
Laloky mozkové kůry. Koncový mozek (také velký mozek, latinsky: telencephalon) tvoří u člověka zdaleka největší oddíl centrální nervové soustavy (CNS), ale také u ostatních savců zabírá větší díl hlavového oddílu CNS.
Koncový mozek a Primáti · Koncový mozek a Savci ·
Korunová skupina
Korunová skupina je fylogenetický výraz pro monofyletickou skupinu, která zahrnuje výlučného společného předka a z něj odvozené sesterské skupiny, tedy zpravidla dvě terminální linie.
Korunová skupina a Primáti · Korunová skupina a Savci ·
Kytovci
Kytovci (Cetacea) jsou podskupinou (infrařádem) sudokopytníků přizpůsobenou k životu v moři.
Kytovci a Primáti · Kytovci a Savci ·
Lenochodi
Podřád lenochodi (Folivora) je kategorií dvou monotypických čeledí (každá o jediném rodu) stromových savců z řádu chudozubých.
Lenochodi a Primáti · Lenochodi a Savci ·
Letouni
Letouni (Chiroptera) jsou řád savců, u jehož příslušníků se přední končetiny vyvinuly v křídla.
Letouni a Primáti · Letouni a Savci ·
Letuchy
Letuchy (Dermoptera) jsou řád stromových plachtících savců z jihovýchodní Asie.
Letuchy a Primáti · Letuchy a Savci ·
Obratlovci
Obratlovci (Vertebrata, alternativně též Craniata, „lebečnatí“) jsou podkmen strunatců, u kterých došlo k vytvoření vnitřní chrupavčité nebo později kostěné kostry přítomné alespoň ve formě lebky a obratlů.
Obratlovci a Primáti · Obratlovci a Savci ·
Ocas
Bobr kanadský (''Castor canadensis'') má nápadný plochý ocas pera Ocas (latinsky cauda) je podlouhlá končetina na zadním konci těla některých živočichů.
Ocas a Primáti · Ocas a Savci ·
Paleocén
Paleocén (66,0–55,8 Ma před současností) je nejstarším obdobím (odborně oddělením) éry kenozoika a počátkem „věku savců“.
Paleocén a Primáti · Paleocén a Savci ·
Placenta
Placenta (z latiny, česky též plodové nebo mateřské lůžko) je dočasný orgán, který vzniká v děloze březí samice placentálních savců.
Placenta a Primáti · Placenta a Savci ·
Placentálové
Placentálové (Placentalia nebo Eutheria) jsou největší skupinou savců, patřících do podtřídy živorodých.
Placentálové a Primáti · Placentálové a Savci ·
Pohlavní dimorfismus
bažantů obecných; vpravo větší a barevnější samec s dlouhým ocasemlva pustinného Pohlavní dimorfismus, pohlavní dvojtvárnost či sexuální dimorfismus je výraz, který se používá u živočichů a označuje, že samice vypadá jinak než samec.
Pohlavní dimorfismus a Primáti · Pohlavní dimorfismus a Savci ·
Rod (biologie)
Rod (latinsky genus) je naddruhový taxon, tj.
Primáti a Rod (biologie) · Rod (biologie) a Savci ·
Stolička
Stolička člověka Stolička (molar, z latinského mola, což označuje mlýnský kámen, zkratka M) je nejméně častý a nejkomplikovanější typ zubů u savců.
Primáti a Stolička · Savci a Stolička ·
Strunatci
Strunatci (Chordata) jsou kmen druhoústých živočichů, který zahrnuje obratlovce a několik blízce příbuzných skupin bezobratlých.
Primáti a Strunatci · Savci a Strunatci ·
Tany
Tany (Scandentia) je řád malých hmyzožravých savců podobných veverce, pocházející z jihovýchodní Asie.
Primáti a Tany · Savci a Tany ·
Třenový zub
Třenové (nebo dvourohé zuby čili premoláry-dentes premolares) jsou zuby umístěné mezi špičáky a stoličkami.
Primáti a Třenový zub · Savci a Třenový zub ·
Tuky
kyselinami myristovými alfa-linolenovou Tuky jsou estery vyšších karboxylových (mastných) kyselin s trojsytným alkoholem glycerolem.
Primáti a Tuky · Savci a Tuky ·
Vačnatci
Vačnatci (Marsupialia; vč. kmenových taxonů Metatheria) představují skupinu živorodých savců, jež zahrnuje americké řády vačice, vačíci a kolokolové a dále řády vakokrti, kunovci, bandikuti a dvojitozubci (včetně klokanů a koal) z Australasie a Wallacey.
Primáti a Vačnatci · Savci a Vačnatci ·
Vejce
Podrobný popis vejce v podélném řezu: 1. skořápka 2. vnější papírová blána 3. vnitřní papírová blána 4. poutko 5. vnější řídký bílek 6. hustý bílek 7. žloutková blána 8. výživný žloutek 9. zárodečný terčík (tvořivý žloutek + zárodek) 10. tmavý (žlutý) žloutek 11. světlý žloutek 12. vnitřní řídký bílek 13. poutko 14. vzduchová komůrka 15. kutikula Vejce je vaječná buňka plazů, ptáků a vejcorodých savců.
Primáti a Vejce · Savci a Vejce ·
Vymírání na konci křídy
Umělecká představa dopadu planetky, jež představuje jednu z hypotéz týkajících se vymírání na konci křídy K/T rozhraní Vymírání na konci křídy je relativně krátce trvající hromadné vymírání mnoha rostlinných i živočišných druhů, které se odehrálo před zhruba 66 miliony lety, na přelomu křídy (pozdní druhohory) a paleogénu (starší kenozoikum, dříve starší třetihory neboli terciér).
Primáti a Vymírání na konci křídy · Savci a Vymírání na konci křídy ·
Zajícovci
Zajícovci (Lagomorpha; dříve též dvojitozubci, duplicidentata) jsou řádem savců obsahujícím čeleď pišťuchovití a zajícovití.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Primáti a Savci
- To, co mají společné Primáti a Savci
- Podobnosti mezi Primáti a Savci
Srovnání mezi Primáti a Savci
Primáti má 445 vztahy, zatímco Savci má 161. Jak oni mají společné 34, index Jaccard je 5.61% = 34 / (445 + 161).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Primáti a Savci. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: