Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Protektorát Čechy a Morava a Slovenská republika (1939–1945)
Protektorát Čechy a Morava a Slovenská republika (1939–1945) mají 48 věci společné (v Uniepedie): Adolf Hitler, Arizace, Židé, Češi, Čechy, Československý odboj (1939–1945), Československo, Říšský komisariát, Římskokatolická církev, Berlín, Bitva u Stalingradu, Deportace, Druhá republika, Druhá světová válka, Edvard Beneš, Emil Hácha, Generalplan Ost, Gestapo, Invaze do Polska (1939), Itálie, Josif Vissarionovič Stalin, Koncentrační tábor, Mnichovská dohoda, Morava, Nacismus, Nacistické Německo, Němci, Německá okupace Čech, Moravy a Slezska, Německo, Norimberské zákony, ..., Obrana národa, Okres, Polsko, Protektorátní koruna, Prozatímní státní zřízení, Rudá armáda, Rumunsko, Sovětský svaz, Spojenci (druhá světová válka), Sudety, Východní fronta (druhá světová válka), Vichistická Francie, Vojenská správa nacistického Německa, Wehrmacht, Zemědělství, 16. březen, 24. červen, 28. říjen. Rozbalte index (18 více) »
Adolf Hitler
Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.
Adolf Hitler a Protektorát Čechy a Morava · Adolf Hitler a Slovenská republika (1939–1945) ·
Arizace
Arizace (z německého výrazu Arisierung) znamenala v nacistickém Německu a jím ovládaných zemích vyvlastnění majetku osob, které byly židovského původu a jeho převedení do rukou nežidovských (tzv. árijských) správců a posléze majitelů.
Arizace a Protektorát Čechy a Morava · Arizace a Slovenská republika (1939–1945) ·
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
Protektorát Čechy a Morava a Židé · Slovenská republika (1939–1945) a Židé ·
Češi
Češi (archaicky Čechové) jsou západoslovanský národ, žijící převážně na území Česka.
Protektorát Čechy a Morava a Češi · Slovenská republika (1939–1945) a Češi ·
Čechy
Čechy jsou region na západě České republiky.
Protektorát Čechy a Morava a Čechy · Slovenská republika (1939–1945) a Čechy ·
Československý odboj (1939–1945)
Reinharda Heydricha Petschkova paláce, uctívající památku umučených obětí okupace Československý odboj (1939–1945), zvaný též druhý československý odboj, bylo odbojové hnutí, které se začalo formovat bezprostředně po německé okupaci Čech a Moravy a založení Slovenského státu v březnu 1939 a skončil s porážkou nacistického Německa a osvobozením posledních částí Československa v roce 1945.
Protektorát Čechy a Morava a Československý odboj (1939–1945) · Slovenská republika (1939–1945) a Československý odboj (1939–1945) ·
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Protektorát Čechy a Morava a Československo · Slovenská republika (1939–1945) a Československo ·
Říšský komisariát
Vojensky řízená okupovaná území Říšský komisariát (Reichskommissariat) je označení pro území obsazená nacistickým německem, která byla po počátečním období vojenské okupace umístěna pod civilní správu.
Protektorát Čechy a Morava a Říšský komisariát · Slovenská republika (1939–1945) a Říšský komisariát ·
Římskokatolická církev
Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.
Protektorát Čechy a Morava a Římskokatolická církev · Slovenská republika (1939–1945) a Římskokatolická církev ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Berlín a Protektorát Čechy a Morava · Berlín a Slovenská republika (1939–1945) ·
Bitva u Stalingradu
Bitva u Stalingradu, bitva o Stalingrad, či stalingradská bitva (podzim 1942 – zima 1943) představuje společně s bitvou před Moskvou (1941) a bitvou u Kurska (1943) nejvýznamnější a rozhodující střetnutí německých a sovětských vojsk na východní frontě druhé světové války.
Bitva u Stalingradu a Protektorát Čechy a Morava · Bitva u Stalingradu a Slovenská republika (1939–1945) ·
Deportace
Deportace je původně trest nuceného a doživotního vystěhování na vzdálené a odlehlé místo, například na ostrov.
Deportace a Protektorát Čechy a Morava · Deportace a Slovenská republika (1939–1945) ·
Druhá republika
Druhá republika je označení pro politický systém Československa v období od 1. října 1938 do 15. března 1939, tedy v období od mnichovské dohody do německé okupace Čech a Moravy.
Druhá republika a Protektorát Čechy a Morava · Druhá republika a Slovenská republika (1939–1945) ·
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Druhá světová válka a Protektorát Čechy a Morava · Druhá světová válka a Slovenská republika (1939–1945) ·
Edvard Beneš
Edvard Beneš (původním jménem Eduard; 28. května 1884 Kožlany – 3. září 1948 Sezimovo Ústí) byl československý politik a státník, druhý československý prezident v letech 1935–1948, resp.
Edvard Beneš a Protektorát Čechy a Morava · Edvard Beneš a Slovenská republika (1939–1945) ·
Emil Hácha
Emil Dominik Josef Hácha (12. července 1872 Trhové Sviny – 27. června 1945 Praha) byl český právník, úředník a politik.
Emil Hácha a Protektorát Čechy a Morava · Emil Hácha a Slovenská republika (1939–1945) ·
Generalplan Ost
Kaukasus (nebyl zrealizován) Humboldtovy univerzity v Berlíně) Generalplan Ost (GPO) byl německý plán genocidy obyvatelstva teritorií okupovaných Německem ve východní Evropě během 2. světové války a po jejím ukončení a kolonizace těchto území německým obyvatelstvem.
Generalplan Ost a Protektorát Čechy a Morava · Generalplan Ost a Slovenská republika (1939–1945) ·
Gestapo
Sídlo hlavního úřadu gestapa na Prinz-Albrecht-Straße v Berlíně (1933) Petschkův palác neboli Petschkárna, kde sídlila hlavní úřadovna gestapa v Protektorátu Čechy a Morava Gestapo (zkratka z Geheime Staatspolizei, česky „tajná státní policie“) byla tajná policie nacistického Německa, působící i na jím okupovaných územích.
Gestapo a Protektorát Čechy a Morava · Gestapo a Slovenská republika (1939–1945) ·
Invaze do Polska (1939)
Invaze do Polska (též zářijová kampaň nebo zářijové tažení;, Fall Weiß, či Wojna obronna 1939 roku) byl útok nacistického Německa, Slovenské republiky a Sovětského svazu na druhou polskou republiku, který zahájil druhou světovou válku v Evropě.
Invaze do Polska (1939) a Protektorát Čechy a Morava · Invaze do Polska (1939) a Slovenská republika (1939–1945) ·
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Itálie a Protektorát Čechy a Morava · Itálie a Slovenská republika (1939–1945) ·
Josif Vissarionovič Stalin
Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.
Josif Vissarionovič Stalin a Protektorát Čechy a Morava · Josif Vissarionovič Stalin a Slovenská republika (1939–1945) ·
Koncentrační tábor
búrská dívka v britském koncentračním táboře lékařským pokusům krátce po osvobození tábora Auschwitz Rudou armádou Koncentrační tábor, v češtině hovorově také koncentrák nebo lágr (z něm. Lager.
Koncentrační tábor a Protektorát Čechy a Morava · Koncentrační tábor a Slovenská republika (1939–1945) ·
Mnichovská dohoda
Itálii Mnichovská dohoda (neboli mnichovská zrada či mnichovský diktát) byla dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu.
Mnichovská dohoda a Protektorát Čechy a Morava · Mnichovská dohoda a Slovenská republika (1939–1945) ·
Morava
Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).
Morava a Protektorát Čechy a Morava · Morava a Slovenská republika (1939–1945) ·
Nacismus
Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.
Nacismus a Protektorát Čechy a Morava · Nacismus a Slovenská republika (1939–1945) ·
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Nacistické Německo a Protektorát Čechy a Morava · Nacistické Německo a Slovenská republika (1939–1945) ·
Němci
Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.
Němci a Protektorát Čechy a Morava · Němci a Slovenská republika (1939–1945) ·
Německá okupace Čech, Moravy a Slezska
Německá okupace Čech, Moravy a Slezska byla vojenská okupace zbylého území české části Československa, tj.
Německá okupace Čech, Moravy a Slezska a Protektorát Čechy a Morava · Německá okupace Čech, Moravy a Slezska a Slovenská republika (1939–1945) ·
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Německo a Protektorát Čechy a Morava · Německo a Slovenská republika (1939–1945) ·
Norimberské zákony
Maďarští židé přijíždějící do koncentračního tábora v Osvětimi. Norimberské zákony byl základní prostředek, na jehož základě byla prováděna nacistická rasová diskriminace v Německu a jím okupovaných zemích před druhou světovou válkou a během ní.
Norimberské zákony a Protektorát Čechy a Morava · Norimberské zákony a Slovenská republika (1939–1945) ·
Obrana národa
Obrana národa (ON) byla vojenská protinacisticky zaměřená odbojová organizace.
Obrana národa a Protektorát Čechy a Morava · Obrana národa a Slovenská republika (1939–1945) ·
Okres
Hlavní město Praha okresem není a na okresy se nečlení) Okres je územně-správní jednotka zpravidla střední úrovně, vyšší než obec a nižší než kraj, používaná mj.
Okres a Protektorát Čechy a Morava · Okres a Slovenská republika (1939–1945) ·
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Polsko a Protektorát Čechy a Morava · Polsko a Slovenská republika (1939–1945) ·
Protektorátní koruna
Karlovým mostemsvatým Václavem Protektorátní koruna (zkratka K) byla měnová jednotka v letech 1939–1945 na území Protektorátu Čechy a Morava, zřízeném v březnu 1939 po zahájení německé okupace Čech, Moravy a Slezska.
Protektorát Čechy a Morava a Protektorátní koruna · Protektorátní koruna a Slovenská republika (1939–1945) ·
Prozatímní státní zřízení
Prozatímní státní zřízení (slovensky Dočasné štátne zriadenie) byl oficiální název československé exilové vlády v Londýně v období existence protektorátu Čechy a Morava a první Slovenské republiky během druhé světové války.
Protektorát Čechy a Morava a Prozatímní státní zřízení · Prozatímní státní zřízení a Slovenská republika (1939–1945) ·
Rudá armáda
Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).
Protektorát Čechy a Morava a Rudá armáda · Rudá armáda a Slovenská republika (1939–1945) ·
Rumunsko
Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.
Protektorát Čechy a Morava a Rumunsko · Rumunsko a Slovenská republika (1939–1945) ·
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Protektorát Čechy a Morava a Sovětský svaz · Slovenská republika (1939–1945) a Sovětský svaz ·
Spojenci (druhá světová válka)
Spojenci ve druhé světové válce byla koalice mocností válčících během druhé světové války proti mocnostem Osy.
Protektorát Čechy a Morava a Spojenci (druhá světová válka) · Slovenská republika (1939–1945) a Spojenci (druhá světová válka) ·
Sudety
obcovací řeči) Sudety neboli také Sudetsko (nebo Kraj Sudecki) jsou zastaralý německý název pro pohraniční oblasti dnešního Česka, v nichž už od středověku žili převážně lidé německé národnosti, kteří byli v letech 1945–1947 vysídleni.
Protektorát Čechy a Morava a Sudety · Slovenská republika (1939–1945) a Sudety ·
Východní fronta (druhá světová válka)
Východní fronta druhé světové války vznikla napadením Sovětského svazu Německem (operace Barbarossa) a zanikla kapitulací Německa.
Protektorát Čechy a Morava a Východní fronta (druhá světová válka) · Slovenská republika (1939–1945) a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Vichistická Francie
Vichistická Francie neboli Vichistický režim (francouzsky Régime de Vichy) jsou označení užívaná pro státní útvar v jižní části Francie v období druhé světové války od roku 1940 do roku 1944, jehož oficiální název byl Francouzský stát (francouzsky État Français).
Protektorát Čechy a Morava a Vichistická Francie · Slovenská republika (1939–1945) a Vichistická Francie ·
Vojenská správa nacistického Německa
'''Vojensky řízená okupovaná území''' Území obsazená nacistickým Německem, která nebyla převedena pod civilní správu, byla po celou dobu okupace řízena vojenskou správou.
Protektorát Čechy a Morava a Vojenská správa nacistického Německa · Slovenská republika (1939–1945) a Vojenská správa nacistického Německa ·
Wehrmacht
Wehrmacht (česky branná moc) byly v letech 1935–1945 ozbrojené síly Velkoněmecké říše.
Protektorát Čechy a Morava a Wehrmacht · Slovenská republika (1939–1945) a Wehrmacht ·
Zemědělství
kombajnem, doprovázeným traktorem s vlekem. Zemědělství je věda a umění pěstování rostlin a chovu hospodářských zvířat.
Protektorát Čechy a Morava a Zemědělství · Slovenská republika (1939–1945) a Zemědělství ·
16. březen
16.
16. březen a Protektorát Čechy a Morava · 16. březen a Slovenská republika (1939–1945) ·
24. červen
24.
24. červen a Protektorát Čechy a Morava · 24. červen a Slovenská republika (1939–1945) ·
28. říjen
28.
28. říjen a Protektorát Čechy a Morava · 28. říjen a Slovenská republika (1939–1945) ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Protektorát Čechy a Morava a Slovenská republika (1939–1945)
- To, co mají společné Protektorát Čechy a Morava a Slovenská republika (1939–1945)
- Podobnosti mezi Protektorát Čechy a Morava a Slovenská republika (1939–1945)
Srovnání mezi Protektorát Čechy a Morava a Slovenská republika (1939–1945)
Protektorát Čechy a Morava má 272 vztahy, zatímco Slovenská republika (1939–1945) má 347. Jak oni mají společné 48, index Jaccard je 7.75% = 48 / (272 + 347).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Protektorát Čechy a Morava a Slovenská republika (1939–1945). Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
