Protektorát Čechy a Morava a Východní fronta (druhá světová válka)

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Protektorát Čechy a Morava a Východní fronta (druhá světová válka)

Protektorát Čechy a Morava vs. Východní fronta (druhá světová válka)

Protektorát Čechy a Morava byla část československého území, od 15., respektive 16. Východní fronta druhé světové války vznikla napadením Sovětského svazu Německem (operace Barbarossa) a zanikla kapitulací Německa.

Adolf Hitler

Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.

Adolf Hitler a Protektorát Čechy a Morava · Adolf Hitler a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa

Akt kapitulace podepsaný v Remeši 7. května 1945 Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa byl právní dokument, podle kterého proběhla bezpodmínečná kapitulace ozbrojených sil nacistického Německa spojeneckým mocnostem, čímž skončila druhá světová válka v Evropě.

Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa a Protektorát Čechy a Morava · Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Židé

Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.

Protektorát Čechy a Morava a Židé · Východní fronta (druhá světová válka) a Židé · Vidět víc »

Čechy

Čechy jsou region na západě České republiky.

Protektorát Čechy a Morava a Čechy · Východní fronta (druhá světová válka) a Čechy · Vidět víc »

Československo

Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.

Protektorát Čechy a Morava a Československo · Východní fronta (druhá světová válka) a Československo · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Berlín a Protektorát Čechy a Morava · Berlín a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Besarábie

Besarábie v současné Evropě Besarábie jako součást meziválečného Velkého Rumunska Besarábie je historické území ve východní Evropě tvořící východní část historické země Moldávie.

Besarábie a Protektorát Čechy a Morava · Besarábie a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Bitva u Stalingradu

Bitva u Stalingradu, bitva o Stalingrad, či stalingradská bitva (podzim 1942 – zima 1943) představuje společně s bitvou před Moskvou (1941) a bitvou u Kurska (1943) nejvýznamnější a rozhodující střetnutí německých a sovětských vojsk na východní frontě druhé světové války.

Bitva u Stalingradu a Protektorát Čechy a Morava · Bitva u Stalingradu a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Bitva v Kurském oblouku

Bitva v Kurském oblouku (resp. bitva u Kurska, operace Zitadelle, operace Citadela) byla jedna z nejvýznamnějších bitev druhé světové války na východní frontě.

Bitva v Kurském oblouku a Protektorát Čechy a Morava · Bitva v Kurském oblouku a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Druhá světová válka a Protektorát Čechy a Morava · Druhá světová válka a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Francie

Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.

Francie a Protektorát Čechy a Morava · Francie a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Generalplan Ost

Kaukasus (nebyl zrealizován) Humboldtovy univerzity v Berlíně) Generalplan Ost (GPO) byl německý plán genocidy obyvatelstva teritorií okupovaných Německem ve východní Evropě během 2. světové války a po jejím ukončení a kolonizace těchto území německým obyvatelstvem.

Generalplan Ost a Protektorát Čechy a Morava · Generalplan Ost a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Itálie

Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.

Itálie a Protektorát Čechy a Morava · Itálie a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Josif Vissarionovič Stalin

Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.

Josif Vissarionovič Stalin a Protektorát Čechy a Morava · Josif Vissarionovič Stalin a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Mnichovská dohoda

Itálii Mnichovská dohoda (neboli mnichovská zrada či mnichovský diktát) byla dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu.

Mnichovská dohoda a Protektorát Čechy a Morava · Mnichovská dohoda a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Morava

Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).

Morava a Protektorát Čechy a Morava · Morava a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Nacismus

Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.

Nacismus a Protektorát Čechy a Morava · Nacismus a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Nacistické Německo

Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.

Nacistické Německo a Protektorát Čechy a Morava · Nacistické Německo a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Němci

Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.

Němci a Protektorát Čechy a Morava · Němci a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Německo

Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.

Německo a Protektorát Čechy a Morava · Německo a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Partyzán

Partyzán je civilista nebo bojovník, který sice nenáleží k pravidelným vojenským jednotkám, ale který se považuje za součást jedné z bojujících stran ve válce.

Partyzán a Protektorát Čechy a Morava · Partyzán a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Partyzánská válka

poloostrovní války od portugalského malíře Roque Gameira. Termín „guerrilla“ vznikl během tohoto konfliktu, který probíhal na počátku 19. století. Francouzský partyzán Partyzánský boj (někdy zvaný též jako guerrilla (šp.), drobná válka či záškodnická válka) je forma vedení ozbrojeného konfliktu, která se vyhýbá velkým a rozhodujícím bitvám a soustředí se na drobné dílčí přepadové akce.

Partyzánská válka a Protektorát Čechy a Morava · Partyzánská válka a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Polsko

Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.

Polsko a Protektorát Čechy a Morava · Polsko a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Pražské povstání

Pražské povstání vypuklo 5. května 1945 v hlavním městě Praze.

Pražské povstání a Protektorát Čechy a Morava · Pražské povstání a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

Protektorát Čechy a Morava a První světová válka · První světová válka a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Reinhard Heydrich

Reinhard Tristan Eugen Heydrich (7. března 1904 Halle an der Saale – 4. června 1942 Praha) byl prominentní nacista, blízký spolupracovník Heinricha Himmlera, SS-Obergruppenführer a generál policie, šéf Hlavního úřadu říšské bezpečnosti (RSHA) a Bezpečnostní služby (SD), prezident Interpolu v letech 1940–1942, v letech 1941–1942 zastupující říšský protektor Protektorátu Čechy a Morava.

Protektorát Čechy a Morava a Reinhard Heydrich · Reinhard Heydrich a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Rudá armáda

Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).

Protektorát Čechy a Morava a Rudá armáda · Rudá armáda a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Rumunsko

Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.

Protektorát Čechy a Morava a Rumunsko · Rumunsko a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Rusko

Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.

Protektorát Čechy a Morava a Rusko · Rusko a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Slezsko

pruská provincie Slezsko Znak Dolního a Horního Slezska(slezská orlice) Slezsko (slezsky Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod., slezskoněmecky Schläsing, německy Schlesien, polsky Śląsk, latinsky Silesia) je historická země ve střední Evropě.

Protektorát Čechy a Morava a Slezsko · Slezsko a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Slovenská republika (1939–1945)

Slovenská republika (slovensky), v roce 1939 Slovenský stát (slovensky), známá též jako první Slovenská republika, byl samostatný stát, který se na území dnešního Slovenska rozkládal v letech 1939 až 1945.

Protektorát Čechy a Morava a Slovenská republika (1939–1945) · Slovenská republika (1939–1945) a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Sovětský svaz

Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.

Protektorát Čechy a Morava a Sovětský svaz · Sovětský svaz a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Spojenci (druhá světová válka)

Spojenci ve druhé světové válce byla koalice mocností válčících během druhé světové války proti mocnostem Osy.

Protektorát Čechy a Morava a Spojenci (druhá světová válka) · Spojenci (druhá světová válka) a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Sudety

obcovací řeči) Sudety neboli také Sudetsko (nebo Kraj Sudecki) jsou zastaralý německý název pro pohraniční oblasti dnešního Česka, v nichž už od středověku žili převážně lidé německé národnosti, kteří byli v letech 1945–1947 vysídleni.

Protektorát Čechy a Morava a Sudety · Sudety a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Trest smrti

uplatňován za některé trestné činy Trest smrti neboli nejvyšší trest, či také absolutní trest, je trest, který předpokládá usmrcení (neboli popravu) člověka odsouzeného za trestný čin, za který je dle platného trestního práva možné tento trest uložit (v dřívějších dobách byly takovéto trestné činy nazývány hrdelními zločiny).

Protektorát Čechy a Morava a Trest smrti · Trest smrti a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Válečné zločiny Německa během druhé světové války

Pověšení ruští partyzáni Válečné zločiny nacistického Německa byly válečné zločiny spáchané za druhé světové války ozbrojenými silami nacistického Německa.

Protektorát Čechy a Morava a Válečné zločiny Německa během druhé světové války · Válečné zločiny Německa během druhé světové války a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Východní Prusko

Východní Prusko je historické území ve střední Evropě, bývalá provincie Pruska, potažmo Německa.

Protektorát Čechy a Morava a Východní Prusko · Východní Prusko a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Vichistická Francie

Vichistická Francie neboli Vichistický režim (francouzsky Régime de Vichy) jsou označení užívaná pro státní útvar v jižní části Francie v období druhé světové války od roku 1940 do roku 1944, jehož oficiální název byl Francouzský stát (francouzsky État Français).

Protektorát Čechy a Morava a Vichistická Francie · Východní fronta (druhá světová válka) a Vichistická Francie · Vidět víc »

Volkssturm

Nárameník člena Volkssturmu pancéřovou pěstí (Berlín, jaro 1945). Volkssturm byla německá lidová domobrana, která vznikla nařízením Adolfa Hitlera ze dne 25. září 1944.

Protektorát Čechy a Morava a Volkssturm · Východní fronta (druhá světová válka) a Volkssturm · Vidět víc »

Wehrmacht

Wehrmacht (česky branná moc) byly v letech 1935–1945 ozbrojené síly Velkoněmecké říše.

Protektorát Čechy a Morava a Wehrmacht · Východní fronta (druhá světová válka) a Wehrmacht · Vidět víc »

24. červen

24.

24. červen a Protektorát Čechy a Morava · 24. červen a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

30. září

30.

30. září a Protektorát Čechy a Morava · 30. září a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »