Podobnosti mezi První světová válka a Sovětský svaz
První světová válka a Sovětský svaz mají 72 věci společné (v Uniepedie): Adolf Hitler, Afghánistán, Albánie, Arméni, Asie, Únorová revoluce, Ústřední mocnosti, Írán, Židé, Československo, Baku, Baltské moře, Baltské státy, Bělorusko, Bělorusové, Berlín, Besarábie, Bolševici, Brest (Bělorusko), Brestlitevský mír, Cholera, Dálný východ, Druhá Polská republika, Druhá světová válka, Estonci, Evropa, Finsko, Gruzíni, Islám, Jugoslávie, ..., Kanada, Kavkaz, Kazaši, Křesťanství, Komunistická strana Sovětského svazu, Krym, Kyrgyzové, Lilek brambor, Litva, Lotyši, Lotyšsko, Moldavané, Moldávie, Nacistické Německo, Německo, Norsko, Podkarpatská Rus, Polsko, Riga, Ruská občanská válka, Ruská prozatímní vláda, Ruská republika, Ruská sovětská federativní socialistická republika, Ruské impérium, Sibiř, Spojené státy americké, Společnost národů, Střední Asie, Svrchovanost, Tank, Tichý oceán, Trojdohoda, Ukrajina, Vídeň, Východní Prusko, Velká hospodářská krize, Vilnius, Vladimir Iljič Lenin, Volný trh, Zakavkazsko, Západní svět, Zbrojní průmysl. Rozbalte index (42 více) »
Adolf Hitler
Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.
Adolf Hitler a První světová válka · Adolf Hitler a Sovětský svaz ·
Afghánistán
Afghánistán, plným názvem Afghánský islámský emirát je vnitrozemský stát ovládaný mezinárodně neuznanou vládou Tálibánu.
Afghánistán a První světová válka · Afghánistán a Sovětský svaz ·
Albánie
Albánie (nebo), plným názvem Albánská republika (albánsky) je stát v jihovýchodní Evropě.
Albánie a První světová válka · Albánie a Sovětský svaz ·
Arméni
Arméni jsou starobylý národ indoevropského původu, který přes 3 500 let nepřetržitě obývá Arménskou vysočinu, v níž leží dnešní Arménie.
Arméni a První světová válka · Arméni a Sovětský svaz ·
Asie
Asie je svou rozlohou 44 603 853 km² největší, s více než 4,5 miliardami obyvatel nejlidnatější a zhruba od přelomu tisíciletí rovněž nejhustěji osídlený světadíl, který tvoří součást kontinentu zvaného Eurasie, popř.
Asie a První světová válka · Asie a Sovětský svaz ·
Únorová revoluce
Únorová revoluce byla jedna ze dvou revolucí roku 1917 v Ruském impériu, která vypukla v závěrečné fázi první světové války a předcházela vypuknutí Říjnové revoluce.
Únorová revoluce a První světová válka · Únorová revoluce a Sovětský svaz ·
Ústřední mocnosti
Neutrální země Ústřední mocnosti (též Centrální mocnosti či Čtyřspolek, německy Mittelmächte, Maďarsky Központi hatalmak, turecky İttifak Devletleri, bulharsky Централни сили) byl blok mocností stojící proti státům Dohody během první světové války.
Ústřední mocnosti a První světová válka · Ústřední mocnosti a Sovětský svaz ·
Írán
Írán (původně Árjan, neboli země Árjů), plným názvem Íránská islámská republika, je stát v Přední Asii.
Írán a První světová válka · Írán a Sovětský svaz ·
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
První světová válka a Židé · Sovětský svaz a Židé ·
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
První světová válka a Československo · Sovětský svaz a Československo ·
Baku
Baku (někdy také jako Baky nebo Baki;,, persky باکو Badkube) je hlavní a největší město, obchodní a kulturní středisko a zároveň největší přístav Ázerbájdžánu.
Baku a První světová válka · Baku a Sovětský svaz ·
Baltské moře
Baltské moře (též Balt) je okrajové moře Atlantského oceánu, ohraničené Dánskem, Německem, Polskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Ruskem (včetně Kaliningradské oblasti), Finskem a Švédskem.
Baltské moře a První světová válka · Baltské moře a Sovětský svaz ·
Baltské státy
Poloha Baltských států v Evropě USA George W. Bush (2005) Název Baltské státy, také známé jako Pobaltské země, Pobaltské republiky, Pobaltské národy nebo jednoduše Pobaltí, je společné označení pro Litvu, Lotyšsko a Estonsko, tři menší suverénní státy na východním pobřeží Baltského moře.
Baltské státy a První světová válka · Baltské státy a Sovětský svaz ·
Bělorusko
Bělorusko, plným názvem Běloruská republika (Respublika Biełaruś,, Respublika Belarus), je vnitrozemský stát ve východní Evropě.
Bělorusko a První světová válka · Bělorusko a Sovětský svaz ·
Bělorusové
Bělorusové (bělorusky беларусы) jsou slovanský národ náležící k jeho východní větvi.
Bělorusové a První světová válka · Bělorusové a Sovětský svaz ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Berlín a První světová válka · Berlín a Sovětský svaz ·
Besarábie
Besarábie v současné Evropě Besarábie jako součást meziválečného Velkého Rumunska Besarábie je historické území ve východní Evropě tvořící východní část historické země Moldávie.
Besarábie a První světová válka · Besarábie a Sovětský svaz ·
Bolševici
Stranická schůze. Zleva sedí: Avel Enukidze, Michail Kalinin, Nikolaj Bucharin, Michail Tomskij, Michail Laševič, Lev Kameněv, Jevgenij Preobraženskij, Leonid Serebrjakov, Vladimir Iljič Lenin a Alexej Rykov. Bolševici je původně označení příslušníků Leninem vedené radikální frakce Ruské sociálně demokratické dělnické strany, ostatní členové strany byli označováni jako menševici.
Bolševici a První světová válka · Bolševici a Sovětský svaz ·
Brest (Bělorusko)
Brest, Brest-Litovsk (česky také Brest Litevský), Brest nad Bugem či Běrasce (bělorusky Брэст, Берасьце, rusky: Брест, Brest) je historické město v západním Bělorusku nad řekou Bug.
Brest (Bělorusko) a První světová válka · Brest (Bělorusko) a Sovětský svaz ·
Brestlitevský mír
Hranice mezi bolševickým Ruskem a Ústředními mocnostmi po podepsání příměří Brestlitevský mír z 3.
Brestlitevský mír a První světová válka · Brestlitevský mír a Sovětský svaz ·
Cholera
elektronového mikroskopu Cholera je nebezpečné průjmové onemocnění, jehož původcem je gramnegativní bakterie Vibrio cholerae, nejčastěji kmeny Clasica I a El Tor.
Cholera a První světová válka · Cholera a Sovětský svaz ·
Dálný východ
Přibližný rozsah Dálný východ je nepříliš přesně vymezený pojem, který se používá k označení Východní Asie a jihovýchodní Asie, obvykle včetně ruského Dálného východu neboli území v západní oblasti Tichého oceánu.
Dálný východ a První světová válka · Dálný východ a Sovětský svaz ·
Druhá Polská republika
Druhá Polská republika (II Rzeczpospolita Polska) byl státní útvar, který existoval v letech 1918–1939.
Druhá Polská republika a První světová válka · Druhá Polská republika a Sovětský svaz ·
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Druhá světová válka a První světová válka · Druhá světová válka a Sovětský svaz ·
Estonci
Estonci (estonsky: eestlased, dříve maarahvas) jsou ugrofinský národ žijící zejména na území Estonska.
Estonci a První světová válka · Estonci a Sovětský svaz ·
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Evropa a První světová válka · Evropa a Sovětský svaz ·
Finsko
Finsko, plným názvem Finská republika, je severský stát v severní Evropě omývaný Baltským mořem, Botnickým zálivem a Finským zálivem, hraničící s Norskem na severu, Švédskem na severozápadě a Ruskem na východě.
Finsko a První světová válka · Finsko a Sovětský svaz ·
Gruzíni
Gruzíni či Gruzínci jsou v širším smyslu obyvatelé Gruzie, v užším pak kavkazský národ hovořící gruzínštinou, jazykem kartvelské jazykové skupiny, který používá gruzínské písmo.
Gruzíni a První světová válka · Gruzíni a Sovětský svaz ·
Islám
směr modlitby a cíl muslimských poutníků z celého světa Prorok Mohamed během hadždže do Mekky v roce 632 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století.
Islám a První světová válka · Islám a Sovětský svaz ·
Jugoslávie
Jugoslávie (slovinsky i, srbskou i makedonskou cyrilicí Југославија) je označení pro společný stát jižních Slovanů na území jihovýchodní a střední Evropy na břehu Jaderského moře existující mezi lety 1918 a 1991, kdy začala válka v Jugoslávii a její rozpad.
Jugoslávie a První světová válka · Jugoslávie a Sovětský svaz ·
Kanada
Kanada (a, anglická výslovnost, francouzská výslovnost) je rozlohou druhá největší země světa (9,98 milionu kilometrů čtverečních), rozkládající se v severní části Severní Ameriky.
Kanada a První světová válka · Kanada a Sovětský svaz ·
Kavkaz
Kavkaz je mohutné velehorské pásmo v jihozápadní Asii mezi Černým a Kaspickým mořem, které měří na délku více než 1 200 km.
Kavkaz a První světová válka · Kavkaz a Sovětský svaz ·
Kazaši
Kazaši, kazašsky қазақтар; jednot.
Kazaši a První světová válka · Kazaši a Sovětský svaz ·
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Křesťanství a První světová válka · Křesťanství a Sovětský svaz ·
Komunistická strana Sovětského svazu
Znak KPSS Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (bolševiků), 1917–1918), Komunistická strana Ruska (bolševiků), 1918–1925), Všesvazová komunistická strana (bolševiků) – 1925–1952) a od XIX. sjezdu KSSS Komunistická strana Sovětského svazu (KSSS, 1952–1991), byla sovětská komunistická strana – (Коммунистическая партия Советского союза (КПСС). Nejdříve, od roku 1903 existovala jako frakce uvnitř Ruské sociálně demokratické dělnické strany, po říjnové revoluci 1917 se stala nejsilnější politickou mocí v Sovětském svazu, kterou byla až do jeho zániku v roce 1991.
Komunistická strana Sovětského svazu a První světová válka · Komunistická strana Sovětského svazu a Sovětský svaz ·
Krym
Krym (ve starověku Tauris), geograficky také Krymský poloostrov, je poloostrov na severu Černého moře, spojený na severu s pevninou Perekopskou šíjí.
Krym a První světová válka · Krym a Sovětský svaz ·
Kyrgyzové
Kyrgyzové, starým pravopisem Kirgizové (vlastním jménem Kыргыз či Kыргыздар) jsou turkický národ, žijící ve střední Asii.
Kyrgyzové a První světová válka · Kyrgyzové a Sovětský svaz ·
Lilek brambor
Lilek brambor, též brambor obecný či brambor hlíznatý (Solanum tuberosum), v běžné řeči jen brambor nebo také brambora, případně i v mnoha lidových a nářečních názvech, ale nejčastěji v množném čísle brambory, je víceletá hlíznatá rostlina z čeledi lilkovité, pěstovaná jako jednoletá plodina.
Lilek brambor a První světová válka · Lilek brambor a Sovětský svaz ·
Litva
Litva, plným názvem Litevská republika (litevsky),je pobaltský stát v Evropě.
Litva a První světová válka · Litva a Sovětský svaz ·
Lotyši
Lotyši (lotyšsky latvieši, livonsky laett) jsou evropským národem, který patří k baltské jazykové skupině, původnímu obyvatelstvu východního Pobaltí.
Lotyši a První světová válka · Lotyši a Sovětský svaz ·
Lotyšsko
Lotyšsko, plným názvem Lotyšská republika (lotyšsky), je stát v severní Evropě v Pobaltí.
Lotyšsko a První světová válka · Lotyšsko a Sovětský svaz ·
Moldavané
Moldavané (moldavsky/rumunsky Moldoveni; cyrilicí oficiálně používanou pouze v separatistickém Podněstří Молдовень) jsou východorománský národ žijící v jihovýchodní Evropě, jehož dějiny jsou úzce spjaté s dějinami Rumunů, s nimiž bývá často ztotožňován; některé státy, instituce, úřady či vědecké studie (především rumunské) rumunskou a moldavskou národnost nerozlišují.
Moldavané a První světová válka · Moldavané a Sovětský svaz ·
Moldávie
Moldávie je označení historického území, které se rozkládá mezi Karpaty a řekou Dněstr.
Moldávie a První světová válka · Moldávie a Sovětský svaz ·
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Nacistické Německo a První světová válka · Nacistické Německo a Sovětský svaz ·
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Německo a První světová válka · Německo a Sovětský svaz ·
Norsko
Norsko, oficiálně Norské království, je severský stát v severní Evropě, jehož pevninské území zahrnuje západní a nejsevernější část Skandinávského poloostrova.
Norsko a První světová válka · Norsko a Sovětský svaz ·
Podkarpatská Rus
Podkarpatská Rus (rusínsky a ukrajinsky Підкарпатська Русь – Pidkarpats'ka Rus’ nebo Закарпаття – Zakarpattja, maďarsky Kárpátalja, rumunsky Transcarpatia, polsky Zakarpacie, německy Karpatenukraine) je termín označující historické území, které se rozkládalo na místě dnešní ukrajinské Zakarpatské oblasti.
Podkarpatská Rus a První světová válka · Podkarpatská Rus a Sovětský svaz ·
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Polsko a První světová válka · Polsko a Sovětský svaz ·
Riga
Riga (lotyšsky:, azbukou Рига) je hlavní město Lotyšska.
První světová válka a Riga · Riga a Sovětský svaz ·
Ruská občanská válka
Ruská občanská válka (rusky Гражданская война в России) byl ozbrojený konflikt mezi bolševiky, kteří se snažili v Rusku vybudovat socialistický stát, a vnitřně velmi heterogenní opozicí, od monarchistů až po liberály a umírněné socialisty.
První světová válka a Ruská občanská válka · Ruská občanská válka a Sovětský svaz ·
Ruská prozatímní vláda
Ruská prozatímní vláda byl přechodný správní orgán, který řídil Rusko roku 1917 po odstoupení cara Mikuláše II. za Únorové revoluce až do Říjnové revoluce.
První světová válka a Ruská prozatímní vláda · Ruská prozatímní vláda a Sovětský svaz ·
Ruská republika
Ruská republika (Rossiyskaya respublika) je termín, kterým se označuje ruský stát, existující na velké části území zaniklého carského Ruského impéria od Únorové revoluce po Říjnovou revoluci roku 1917.
První světová válka a Ruská republika · Ruská republika a Sovětský svaz ·
Ruská sovětská federativní socialistická republika
Ruská sovětská federativní socialistická republika, do roku 1936 Ruská socialistická federativní sovětská republika (zkratka RSFSR), byl socialistický stát, vyhlášený po Říjnové revoluci v lednu 1918, který se roku 1922 stal největší svazovou republikou Sovětského svazu.
První světová válka a Ruská sovětská federativní socialistická republika · Ruská sovětská federativní socialistická republika a Sovětský svaz ·
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
První světová válka a Ruské impérium · Ruské impérium a Sovětský svaz ·
Sibiř
       Sibiřský federální okruh        Geografické vyznačení Sibiře        Severní Asie Sibiř (rusky: Сиби́рь) je území ležící mezi Uralem a Verchojanským pohořím.
První světová válka a Sibiř · Sibiř a Sovětský svaz ·
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
První světová válka a Spojené státy americké · Sovětský svaz a Spojené státy americké ·
Společnost národů
Mapa členů (1920–1945) Jeden z otců organizace, Woodrow Wilson Společnost národů (League of Nations, Société des Nations, ve starší české literatuře Svaz národů) byla mezinárodní organizace založená v roce 1920 po skončení první světové války na základě výsledků pařížské mírové konference jako reakce na masakry vojáků v zákopové válce s cílem udržení světového míru.
První světová válka a Společnost národů · Sovětský svaz a Společnost národů ·
Střední Asie
sovětské oficiální vymezení (nejužší), obecné současné vymezení a vymezení UNESCO (nejširší) Střední Asie je geograficky nejednoznačně definovaná oblast v Asii.
První světová válka a Střední Asie · Sovětský svaz a Střední Asie ·
Svrchovanost
Svrchovanost (též suverenita) je právo vykonávat neomezeně moc na území státu, které náleží každému nezávislému státu, a co zároveň nezakazuje mezinárodní právo.
První světová válka a Svrchovanost · Sovětský svaz a Svrchovanost ·
Tank
Tank T-72M4CZ české armády Tank je silně obrněné bojové vozidlo s pásy, věží a kanónem, jehož primárním účelem je likvidace nepřátelských pozemních sil přímou palbou.
První světová válka a Tank · Sovětský svaz a Tank ·
Tichý oceán
Tichý oceán nebo Pacifik (odvozené přídavné jméno tichomořský nebo pacifický) je největší oceán na Zemi.
První světová válka a Tichý oceán · Sovětský svaz a Tichý oceán ·
Trojdohoda
Státy Trojdohody (modrá) a Trojspolku (červená) Ruský plakát znázorňující Trojdohodu Jako Trojdohoda nebo Dohoda (řidčeji, hlavně ve starší literatuře Ententa z franc.) je označováno spojenectví Francie, Ruska a Velké Británie, které vznikalo v letech 1893 až 1907 především jako protiváha k expanzivním tendencím Trojspolku (Německo, Rakousko-Uhersko a Itálie).
První světová válka a Trojdohoda · Sovětský svaz a Trojdohoda ·
Ukrajina
Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě.
První světová válka a Ukrajina · Sovětský svaz a Ukrajina ·
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
První světová válka a Vídeň · Sovětský svaz a Vídeň ·
Východní Prusko
Východní Prusko je historické území ve střední Evropě, bývalá provincie Pruska, potažmo Německa.
První světová válka a Východní Prusko · Sovětský svaz a Východní Prusko ·
Velká hospodářská krize
Velká hospodářská krize (někdy též světová hospodářská krize nebo velká deprese) je označení pro celosvětově rozsáhlou hospodářskou krizi následující po propadu akcií na americké burze (Wall Streetu) v říjnu 1929, která ovlivnila světové hospodářství, společnost i politiku 30. let a byla největší ekonomickou krizí 20.
První světová válka a Velká hospodářská krize · Sovětský svaz a Velká hospodářská krize ·
Vilnius
Vilnius (dříve,,,,, dříve) je hlavní město Litvy.
První světová válka a Vilnius · Sovětský svaz a Vilnius ·
Vladimir Iljič Lenin
Vladimir Iljič Uljanov, ((Simbirsk, dnes Uljanovsk – 21. ledna 1924 Gorki u Moskvy) který přijal přezdívku Lenin, byl komunistický politik a revolucionář, filozof, vůdce bolševické strany, první předseda vlády sovětského Ruska (1917–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1924). Byl teoretikem leninismu, který definoval jako adaptaci marxismu v období imperialismu. Stál v čele Říjnové revoluce roku 1917 v Rusku, poté byl do roku 1923 de facto nejvyšším představitelem Sovětského svazu, za jehož zakladatele je všeobecně označován. Inicioval uznání porážky a stažení Ruska z první světové války brestlitevským mírem a vedl zemi do občanské války, která si vyžádala 7–12 milionů obětí, především z řad civilního obyvatelstva.
První světová válka a Vladimir Iljič Lenin · Sovětský svaz a Vladimir Iljič Lenin ·
Volný trh
Volný trh (někdy nazývaný svobodný trh) je systém nebo instituce směny, kde se ceny určují dohodou prodávajících a kupujících bez státní intervence a regulace.
První světová válka a Volný trh · Sovětský svaz a Volný trh ·
Zakavkazsko
#PŘESMĚRUJ Jižní Kavkaz.
První světová válka a Zakavkazsko · Sovětský svaz a Zakavkazsko ·
Západní svět
Huntingtona Západní svět, západní civilizace nebo Západ je souhrnné označení pro mnohé státy Evropy, Ameriky a Oceánie, které pojí podobné kulturní, hodnotové a společenské rysy jako svoboda, lidská práva, vláda práva, rovnost, individualismus, tolerance a liberální demokracie.
První světová válka a Západní svět · Sovětský svaz a Západní svět ·
Zbrojní průmysl
Třetí říše Browning-Inglis Hi-Power v Kanadě, duben 1944 Montáž letounů T-45 Goshawk na lince společnosti McDonnell Douglas. Zbrojní průmysl je celosvětový business, který se zabývá výrobou zbraní, vojenské techniky a zařízení.
První světová válka a Zbrojní průmysl · Sovětský svaz a Zbrojní průmysl ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá První světová válka a Sovětský svaz
- To, co mají společné První světová válka a Sovětský svaz
- Podobnosti mezi První světová válka a Sovětský svaz
Srovnání mezi První světová válka a Sovětský svaz
První světová válka má 942 vztahy, zatímco Sovětský svaz má 493. Jak oni mají společné 72, index Jaccard je 5.02% = 72 / (942 + 493).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi První světová válka a Sovětský svaz. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: