Rychlejší přístup než prohlížeči!
256 vztahy: Agnát, Alžběta Habsburská (1436–1505), Alžběta II., Alžběta Lucemburská, Albrecht II. Habsburský, Anežka Česká, Anežka Přemyslovna, Anežka Přemyslovna (1268), Anežka Přemyslovna (1305), Anežka z Kuenringu, Anna Jagellonská, Anna Lehnická, Anna Přemyslovna, Češi, České knížectví, České království, Český král, Břetislav I., Břetislav II., Břetislav Olomoucký, Bedřich (kníže), Biskup, Bitva u záseků, Božena Česká, Bořivoj I., Bořivoj II., Boleslav I., Boleslav II., Boleslav III., Brněnští Přemyslovci, Brněnský úděl, Chebsko, Dagmar Dánská, Děpolt I., Děpolt II., Děpolt III., Děpoltici, Doubravka (kněžna), Dynastie, Eliška Přemyslovna, Emanuel Vlček, Erb, Ferdinand I. Habsburský, Frankové, František Palacký, Fridrich Falcký, Habsburkové, Habsbursko-lotrinská dynastie, Helena Znojemská, Hostivít, ..., Jagellonci, Jan Lucemburský, Jaromír (biskup), Jaromír (kníže), Jaroslav Zástěra, Jiří z Poděbrad, Jindřich Břetislav, Jindřich Korutanský, Jindřich Přemyslovec, Judita Česká (dcera Přemysla Otakara I.), Judita Grojčská, Judita Přemyslovna, Karel IV., Kazimír IV. Jagellonský, Křesomysl, Kognát, Konrád I. Brněnský, Konrád II. Ota, Konrád II. Znojemský, Kosmas, Kosmova kronika česká, Kristiánova legenda, Krnovské knížectví, Krok (vojvoda), Kunhuta Přemyslovna, Ladislav Pohrobek, Libice nad Cidlinou, Libri, Libuše (kněžna), Litold Znojemský, Lubomír Emil Havlík, Lucemburkové, Luděk Galuška, Ludmila Přemyslovna (1170–1240), Ludvík Jagellonský, Ludvík XIX. Francouzský, Lupolt Olomoucký, Marie Česká, Markéta Přemyslovna, Maxmilián II. Habsburský, Míšeňský markrabě, Mikuláš I. Opavský, Mikuláš II. Alexandrovič, Mlada, Mladá fronta, Mnata, Mojmírovci, Monarcha, Morava, Nakladatelství Lidové noviny, Nakladatelství Paseka, Neklan, Nezamysl, Oldřich (kníže), Oldřich (syn Soběslava I.), Oldřich Brněnský, Olomoučtí Přemyslovci, Olomouc, Olomoucký úděl, Opavští Přemyslovci, Ota I. Olomoucký, Ota II. Olomoucký, Ota III. Dětleb, Panovník, Přemysl (moravský markrabě), Přemysl Oráč, Přemysl Otakar I., Přemysl Otakar II., Přimda (hrad), Plamenná orlice, Polsko, Pražský hrad, Rakouské državy, Ratibořské knížectví, Richsa Česká, Rostislav, Rotunda svaté Kateřiny (Znojmo), Sámo, Seniorát, Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů, Seznam štýrských markrabat a vévodů, Seznam korutanských vévodů, Seznam kraňských markrabat a vévodů, Seznam mytických panovníků Čech a Moravy, Seznam opavských knížat, Seznam představitelů českého státu, Seznam polských panovníků, Seznam rakouských panovníků, Seznam ratibořských knížat, Seznam vládců Moravy, Sifrid (syn Břetislava Olomouckého), Slavníkovci, Slezská knížectví, Soběslav I., Soběslav II., Soběslavovci, Spytihněv Brněnský, Spytihněv I., Spytihněv II., Stadice, Strachkvas, Svatava (Luitgarda) Česká, Svatý Václav, Svatobor (Fridrich), Svatopluk (syn Vladislava II.), Svatopluk Jemnický, Svatopluk Olomoucký, Uherský král, Uhersko, Valentin Hrbatý, Václav I., Václav II., Václav II. (kníže), Václav III., Václav IV., Václav Jindřich Olomoucký, Vladimír Karbusický, Vladimír Olomoucký, Vladislav (moravský markrabě), Vladislav Český, Vladislav I., Vladislav II., Vladislav Jagellonský, Vladislav Jindřich, Vladislav Olomoucký, Vnislav, Vnuk, Vojen, Vojtěch III. Salcburský, Vratislav (syn Přemysla Otakara I.), Vratislav Brněnský, Vratislav I., Vratislav II., Vyvraždění Slavníkovců, Zbraslavská kronika, Zikmund Lucemburský, Znojemští Přemyslovci, Znojemský úděl, Znojmo, 10. století, 1002, 1003, 1004, 1012, 1033, 1034, 1055, 1061, 1085, 1092, 11. století, 1100, 1107, 1109, 1117, 1120, 1125, 1134, 1140, 1158, 1172, 1173, 1178, 1189, 1191, 1192, 1193, 1197, 1198, 12. století, 1212, 1227, 1230, 1247, 1251, 1253, 1278, 1300, 1301, 1305, 1306, 1310, 1436, 1457, 1471, 1521, 1526, 1740, 1918, 28. září, 4. srpen, 872, 883, 885, 888, 890, 894, 9. století, 915, 921, 929, 935, 967, 972, 995, 999. Rozbalte index (206 více) »
Agnát
Agnát (z latinského agnatus, doslova "ten, kdo se při-rodil") je právní a antropologický pojem pro mužského potomka v mužské (otcovské) linii.
Nový!!: Přemyslovci a Agnát · Vidět víc »
Alžběta Habsburská (1436–1505)
Alžběta Habsburská (1436, Vídeň – 30. srpna 1505, Krakov, Polsko) byla dcera Albrechta II. Habsburského a Alžběty Lucemburské byla polskou královnou a litevskou velkokněžnou.
Nový!!: Přemyslovci a Alžběta Habsburská (1436–1505) · Vidět víc »
Alžběta II.
Alžběta II., celým jménem Elizabeth Alexandra Mary Windsor (21. dubna 1926 Mayfair, Londýn – 8. září 2022 Balmoral, Skotsko) byla v letech 1952–2022 vládnoucí královna Spojeného království a dalších nezávislých států sdružených ve společenství Commonwealth realm.
Nový!!: Přemyslovci a Alžběta II. · Vidět víc »
Alžběta Lucemburská
Alžběta Lucemburská (28. února 1409 – 19. prosince 1442, Győr) byla česká, uherská a římská královna, dcera Zikmunda Lucemburského a jeho druhé choti Barbory Celjské.
Nový!!: Přemyslovci a Alžběta Lucemburská · Vidět víc »
Albrecht II. Habsburský
Albrecht II.
Nový!!: Přemyslovci a Albrecht II. Habsburský · Vidět víc »
Anežka Česká
Svatá Anežka Přemyslovna, zvaná Česká (1211 – 2. března 1282) se narodila mezi roky 1205 a 1211 okolo 21.
Nový!!: Přemyslovci a Anežka Česká · Vidět víc »
Anežka Přemyslovna
Anežka Přemyslovna (5. září 1269 – 17. května 1296, Praha), česká princezna a švábská vévodkyně, byla druhou dcerou Přemysla Otakara II. a Kunhuty Uherské.
Nový!!: Přemyslovci a Anežka Přemyslovna · Vidět víc »
Anežka Přemyslovna (1268)
Anežka Přemyslovna (1231/2– 10. říjen 1268) byla dcera českého krále Václava I. a jeho manželky Kunhuty Štaufské, manželka Jindřicha Jasného, míšeňského markraběte, durynského lantkraběte a falckraběte saského.
Nový!!: Přemyslovci a Anežka Přemyslovna (1268) · Vidět víc »
Anežka Přemyslovna (1305)
Anežka Přemyslovna (15. červen 1305 – 1336/1337) byla kněžna javorská a lvovská, nejmladší dcera českého a polského krále Václava II.
Nový!!: Přemyslovci a Anežka Přemyslovna (1305) · Vidět víc »
Anežka z Kuenringu
Anežka z Kuenringu, narozená zřejmě kolem roku 1236, byla dvorní dámou Markéty Babenberské a milenkou jejího manžela, krále Přemysla Otakara II. Stala se první historicky doloženou milenkou českého panovníka.
Nový!!: Přemyslovci a Anežka z Kuenringu · Vidět víc »
Anna Jagellonská
Anna Jagellonská (23. července 1503, Budín – 27. ledna 1547, Praha), také známá jako Anna Česká a Uherská, byla uherská, česká a římská královna a rakouská arcivévodkyně, manželka Ferdinanda I. (později císař Svaté říše římské).
Nový!!: Přemyslovci a Anna Jagellonská · Vidět víc »
Anna Lehnická
Anna Lehnická, Anna Přemyslovna, Anna Vratislavská nebo také Anna Česká (1201/1204 zřejmě v Praze – 23. června 1265 Vratislav) byla dcera Přemysla Otakara I., manželka Jindřicha II. Pobožného a slezská a polská kněžna.
Nový!!: Přemyslovci a Anna Lehnická · Vidět víc »
Anna Přemyslovna
Anna Přemyslovna (15. října 1290 Praha – 3. září 1313 Korutany) byla česká královna, korutanská vévodkyně a tyrolská hraběnka z dynastie Přemyslovců.
Nový!!: Přemyslovci a Anna Přemyslovna · Vidět víc »
Češi
Češi (archaicky Čechové) jsou západoslovanský národ, žijící převážně na území Česka.
Nový!!: Přemyslovci a Češi · Vidět víc »
České knížectví
České knížectví byl raně středověký státní útvar na území Čech.
Nový!!: Přemyslovci a České knížectví · Vidět víc »
České království
České království či Království české (německy Königreich Böhmen, latinsky Regnum Bohemiae) byl státní útvar v čele s králem na území Čech od 13. století do roku 1918.
Nový!!: Přemyslovci a České království · Vidět víc »
Český král
Korunovační klenoty českých králů Velký znak zemí Koruny české Český král je označení panovníků Českého království, respektive všech dědičných zemí Koruny české.
Nový!!: Přemyslovci a Český král · Vidět víc »
Břetislav I.
Břetislav I., přezdívaný kronikářem Kosmou „český Achilles“, (mezi 1002 až 1005 – 10. ledna 1055 Chrudim) byl český kníže z dynastie Přemyslovců, který vládl na Moravě asi od roku 1029, v Čechách v letech 1034–1055.
Nový!!: Přemyslovci a Břetislav I. · Vidět víc »
Břetislav II.
Břetislav II. († 22. prosince 1100, Zbečno) byl český kníže (1092–1100) z rodu Přemyslovců, nejstarší syn knížete a krále Vratislava II. a jeho druhé manželky Adléty Uherské.
Nový!!: Přemyslovci a Břetislav II. · Vidět víc »
Břetislav Olomoucký
Břetislav Olomoucký († před 1201) byl syn olomouckého údělného knížete Oty III. Dětleba a jeho manželky Durancie.
Nový!!: Přemyslovci a Břetislav Olomoucký · Vidět víc »
Bedřich (kníže)
Bedřich, také Fridrich, (* okolo 1141/2 – 25. března 1189) byl syn krále Vladislava II. a český kníže z rodu Přemyslovců od konce roku 1172 do září 1173 a od konce června 1178 do 25.
Nový!!: Přemyslovci a Bedřich (kníže) · Vidět víc »
Biskup
biskup litoměřický) arcibiskup michalovsko-košický) Biskup (z řeckého έπίσκοπος episkopos dohlížitel, moderátor, ochránce, zodpovědný; z έπι-σκέπτεσθαι episkeptesthai dohlížet) je v katolické církvi nejvyšším představitelem diecéze, jenž je nástupcem apoštolů (viz apoštolská posloupnost), které ustanovil Ježíš Kristus.
Nový!!: Přemyslovci a Biskup · Vidět víc »
Bitva u záseků
Bitva u záseků, která se odehrála někdy v roce 849, byla velkou porážkou východofranského krále Ludvíka II. Němce.
Nový!!: Přemyslovci a Bitva u záseků · Vidět víc »
Božena Česká
Božena Česká/Přemyslovna zvaná také Beatrix (1229/30– 27. května 1290, Vratislav) byla dcera českého krále Václava I. a jeho manželky Kunhuty Štaufské, manželka Oty III. a braniborská markraběnka.
Nový!!: Přemyslovci a Božena Česká · Vidět víc »
Bořivoj I.
Bořivoj I. (mezi 852/853 – 888/890) byl první historicky doložený český panovník pocházející z rodu Přemyslovců.
Nový!!: Přemyslovci a Bořivoj I. · Vidět víc »
Bořivoj II.
Věnceslav Černý – Bořivoj II. jako zločinec odváděn do Německa. Bořivoj II. (okolo 1064, Praha – 2. února 1124) byl český kníže v letech 1100–1107 a 1117–1120.
Nový!!: Přemyslovci a Bořivoj II. · Vidět víc »
Boleslav I.
Boleslav I., zvaný Ukrutný (asi 915 Praha – 15. července 967/972), byl pátý český kníže z rodu Přemyslovců.
Nový!!: Přemyslovci a Boleslav I. · Vidět víc »
Boleslav II.
Boleslav II.
Nový!!: Přemyslovci a Boleslav II. · Vidět víc »
Boleslav III.
Boleslav III.
Nový!!: Přemyslovci a Boleslav III. · Vidět víc »
Brněnští Přemyslovci
Brněnští Přemyslovci byli vedlejší větev přemyslovské dynastie.
Nový!!: Přemyslovci a Brněnští Přemyslovci · Vidět víc »
Brněnský úděl
Brněnský úděl, zkráceně Brněnsko, je označení historického území na jihu Moravy, kde v 11.–12. století vládla knížata z jedné z větví rodu Přemyslovců.
Nový!!: Přemyslovci a Brněnský úděl · Vidět víc »
Chebsko
Chebsko (německy Egerland, v chebském sudetoněmeckém nářečí Eghalånd, latinsky Regio Egrensis) je historické území v nejzápadnější části Čech a v přilehlém pohraničí Německa.
Nový!!: Přemyslovci a Chebsko · Vidět víc »
Dagmar Dánská
Dagmar Dánská (1186 – 24. května 1213, Ribe) nebo také Markéta Přemyslovna byla česká princezna, dcera krále Přemysla Otakara I. a jeho první manželky Adléty Míšeňské, která se později sňatkem s dánským králem Valdemarem II. (1170–1241; vládnoucí od roku 1202) stala dánskou královnou.
Nový!!: Přemyslovci a Dagmar Dánská · Vidět víc »
Děpolt I.
Děpolt I. (1120/25 – 14/15. srpen 1167, Itálie), zakladatel rodu Děpolticů, byl druhorozený syn Vladislava I. a Richenzy z Bergu z rodu Přemyslovců, bratr Vladislava II.
Nový!!: Přemyslovci a Děpolt I. · Vidět víc »
Děpolt II.
Děpolt II. (před 1167 – 21. listopad 1190, Akkon), syn Děpolta I. a Gertrudy, dcery Albrechta Braniborského a přemyslovský šlechtic, byl věrným spojencem knížete Bedřicha.
Nový!!: Přemyslovci a Děpolt II. · Vidět víc »
Děpolt III.
Děpolt III. (1170–1180 – 1223) z rodu Děpolticů (Přemyslovců) zdědil východočeský úděl po otci.
Nový!!: Přemyslovci a Děpolt III. · Vidět víc »
Děpoltici
Erb Děpolticů Děpoltici nebo také Děpoldici či Děpolticové byli vedlejší větví dynastie Přemyslovců, jejímž zakladatelem byl Děpolt I. (latinsky Theobald), druhorozený syn českého knížete Vladislava I.
Nový!!: Přemyslovci a Děpoltici · Vidět víc »
Doubravka (kněžna)
#PŘESMĚRUJ Doubravka Přemyslovna.
Nový!!: Přemyslovci a Doubravka (kněžna) · Vidět víc »
Dynastie
Glücksburské resp. Oldenburské dynastie. Dynastie (z řeckého: δυναστης (dynástes).
Nový!!: Přemyslovci a Dynastie · Vidět víc »
Eliška Přemyslovna
Eliška Přemyslovna (20. ledna 1292 – 28. září 1330) byla dcera českého a polského krále Václava II. a Guty Habsburské, manželka Jana Lucemburského a česká královna.
Nový!!: Přemyslovci a Eliška Přemyslovna · Vidět víc »
Emanuel Vlček
Hrob Emanuela Vlčka na Malvazinském hřbitově Emanuel Vlček (1. března 1925, Rožmitál pod Třemšínem – 24. října 2006, Praha) byl český paleoantropolog, lékař a profesor Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Nový!!: Přemyslovci a Emanuel Vlček · Vidět víc »
Erb
Erb (z něm. der Erbe – dědic, případně das Erbe – dědictví) je barevné grafické znamení, které označuje konkrétní osobu, resp.
Nový!!: Přemyslovci a Erb · Vidět víc »
Ferdinand I. Habsburský
Ferdinand I. Habsburský (10. března 1503 Alcalá de Henares – 25. července 1564 Vídeň) byl římskoněmecký král (od 1531), římský císař (od 1556), český a uherský král (od roku 1526) a rakouský arcivévoda.
Nový!!: Přemyslovci a Ferdinand I. Habsburský · Vidět víc »
Frankové
Přibližná poloha původních franských kmenů Zbraně z franského šlechtického hrobu z merovejského období Vyobrazení různých Franků (400–600 n. l.) z 19. století Frankové (od slova frank, „troufalý“, „smělý“, nebo) tvořili volný svaz germánských kmenů, který byl poprvé zmiňován římskými zdroji ve 3. století v souvislosti s kmeny na středním (ripuárští Frankové, ripa.
Nový!!: Přemyslovci a Frankové · Vidět víc »
František Palacký
František Palacký (14. června 1798 Hodslavice – 26. května 1876 Praha-Nové Město farnosti Lobkovice) byl český historik, politik, spisovatel a organizátor veřejného kulturního a vědeckého života v soudobé Praze.
Nový!!: Přemyslovci a František Palacký · Vidět víc »
Fridrich Falcký
Fridrich Falcký, též Bedřich Falcký (26. srpna 1596, lovecký zámeček Deinschwang u Ambergu – 29. listopadu 1632, Mohuč), byl vévoda a kurfiřt falcký (jako Fridrich V.), vůdce Protestantské unie a na přelomu let 1619–1620 král český.
Nový!!: Přemyslovci a Fridrich Falcký · Vidět víc »
Habsburkové
Habsburkové byli panovnický rod, jeden z nejvýznamnějších v evropské historii, jehož někteří členové vládli i území dnešního Česka jako císařové Svaté říše římské a čeští králové.
Nový!!: Přemyslovci a Habsburkové · Vidět víc »
Habsbursko-lotrinská dynastie
Habsbursko-lotrinská dynastie je panovnický rod pocházející ze svazku Marie Terezie z rodu Habsburků a císaře Františka I. Štěpána Lotrinského z rodu lotrinských vévodů.
Nový!!: Přemyslovci a Habsbursko-lotrinská dynastie · Vidět víc »
Helena Znojemská
Helena Znojemská (1141 – 19. červen mezi lety 1202/1206) byla manželka knížete celého Polska Kazimíra II. Spravedlivého, krakovská a sandoměřská kněžna zřejmě v letech 1161–1194, mazovská kněžna v letech 1186–1194, regentka v Krakově, Sandoměři a Mazovsku za své nezletilé syny Leška Bílého a Konráda Mazovského v letech 1194–1199/1200.
Nový!!: Přemyslovci a Helena Znojemská · Vidět víc »
Hostivít
Hostivít byl legendární český vládce v 9. století, syn rovněž legendárního Neklana a podle Kosmy otec prvního doloženého Přemyslovce Bořivoje.
Nový!!: Přemyslovci a Hostivít · Vidět víc »
Jagellonci
Jagellonská Evropa na konci 15. století Jagellonci byli panovnická dynastie, pocházející z Litevského velkoknížectví.
Nový!!: Přemyslovci a Jagellonci · Vidět víc »
Jan Lucemburský
Jan Lucemburský zvaný Slepý, mimo český prostor zvaný i Jan Český (Johann von Böhmen, Johann von Luxemburg, Johannes der Blinde, Jean de Luxembourg et de Bohême či také Jean l'Aveugle, 10. srpna 1296 – 26. srpna 1346, Kresčak) byl desátý český král (1310–1346, korunován 1311), lucemburský hrabě a titulární polský král v letech 1310–1335.
Nový!!: Přemyslovci a Jan Lucemburský · Vidět víc »
Jaromír (biskup)
#PŘESMĚRUJ Jaromír (pražský biskup).
Nový!!: Přemyslovci a Jaromír (biskup) · Vidět víc »
Jaromír (kníže)
Jaromír (975 – 4. listopadu 1035) byl český kníže z rodu Přemyslovců v letech 1003, 1004–1012 a 1033–1034, syn Boleslava II. Pobožného a jeho druhé, neznámé choti, bratr Boleslava III. Ryšavého a Oldřicha.
Nový!!: Přemyslovci a Jaromír (kníže) · Vidět víc »
Jaroslav Zástěra
Znojemská rotunda Oráčská scéna v znojemské rotundě Hrob Jaroslava Zástěry Jaroslav Zástěra (21. března 1921 Crikvenica, Chorvatsko – 21. listopadu 2001 Brno) je znám jako badatel a historik, autor odvážné hypotézy, týkající se původu velkomoravských Mojmírovců, Přemyslovců, města Znojma, a dokládané z velké části rozborem symboliky unikátních nástěnných maleb v Rotundě sv. Kateřiny.
Nový!!: Přemyslovci a Jaroslav Zástěra · Vidět víc »
Jiří z Poděbrad
Jiří z Poděbrad, vlastním jménem Jiřík z Kunštátu a Poděbrad (23. dubna 1420 – 22. března 1471, Praha), byl jediným českým králem, který nepocházel z panovnické dynastie, ale z panského stavu domácí šlechty.
Nový!!: Přemyslovci a Jiří z Poděbrad · Vidět víc »
Jindřich Břetislav
Jindřich Břetislav (– 15. června 1197 Cheb) byl od roku 1182 pražský biskup a v letech 1193–1197 současně též českým knížetem z dynastie Přemyslovců (jménem Břetislav III., v latinských listinách Henricus).
Nový!!: Přemyslovci a Jindřich Břetislav · Vidět víc »
Jindřich Korutanský
Jindřich Korutanský (německy Heinrich von Kärnten, polsky Henryk Karyncki, 1265, některé prameny uvádějí rozmezí 1273 až 1280 – 2. duben 1335, hrad Tirol) byl tyrolským hrabětem, korutanským vévodou, kraňským markrabětem, českým králem (1306 a 1307–1310) a titulárním králem polským.
Nový!!: Přemyslovci a Jindřich Korutanský · Vidět víc »
Jindřich Přemyslovec
Jindřich († 1. srpna po 1169) byl synem českého knížete Vladislava I. a Richenzy z Bergu.
Nový!!: Přemyslovci a Jindřich Přemyslovec · Vidět víc »
Judita Česká (dcera Přemysla Otakara I.)
#PŘESMĚRUJ Judita Přemyslovna (1230).
Nový!!: Přemyslovci a Judita Česká (dcera Přemysla Otakara I.) · Vidět víc »
Judita Grojčská
Judita Grojčská (1066? – 17. prosince 1108) byla dcera Vratislava II. a Svatavy Polské a česká princezna.
Nový!!: Přemyslovci a Judita Grojčská · Vidět víc »
Judita Přemyslovna
Judita Přemyslovna (1056/58 – 25. prosinec 1086) byla dcerou Vratislava II. a Adléty Uherské, manželkou polského knížete Vladislava I. Heřmana.
Nový!!: Přemyslovci a Judita Přemyslovna · Vidět víc »
Karel IV.
Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, tamtéž), narozen jako Václav, byl jedenáctý český král vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378.
Nový!!: Přemyslovci a Karel IV. · Vidět víc »
Kazimír IV. Jagellonský
Kazimír IV.
Nový!!: Přemyslovci a Kazimír IV. Jagellonský · Vidět víc »
Křesomysl
Křesomysl byl mytický pokračovatel Přemysla Oráče a kněžny Libuše, zakladatelů dynastie Přemyslovců, jeden ze sedmi legendárních českých knížat mezi Přemyslem Oráčem a prvním historicky doloženým knížetem Bořivojem.
Nový!!: Přemyslovci a Křesomysl · Vidět víc »
Kognát
Kognát (z latinského cognatus, společného původu) je právní a antropologický pojem pro příbuzenství v přímé linii, a to po otci i po matce.
Nový!!: Přemyslovci a Kognát · Vidět víc »
Konrád I. Brněnský
Konrád I. Brněnský (asi 1035 – 6. září 1092, Praha), syn Břetislava I. a Jitky ze Svinibrodu (Schweinfurtu), byl kníže brněnského údělu (1055–1056 a 1061–1092) a český kníže (1092) z dynastie Přemyslovců.
Nový!!: Přemyslovci a Konrád I. Brněnský · Vidět víc »
Konrád II. Ota
Konrád II.
Nový!!: Přemyslovci a Konrád II. Ota · Vidět víc »
Konrád II. Znojemský
Konrád II.
Nový!!: Přemyslovci a Konrád II. Znojemský · Vidět víc »
Kosmas
Kosmas (asi 1045 – 21. října 1125) byl první známý český kronikář, autor Kroniky české (Chronica Boemorum, běžně Kosmova kronika) a v letech 1120 až 1125 děkanem pražské kapituly při sv. Vítu.
Nový!!: Přemyslovci a Kosmas · Vidět víc »
Kosmova kronika česká
#PŘESMĚRUJ Kosmova kronika.
Nový!!: Přemyslovci a Kosmova kronika česká · Vidět víc »
Kristiánova legenda
První strana z rukopisu Rajhradského breviáře z poloviny 12. století Vyobrazení konfliktu mezi sv. Václavem a kouřimským knížetem ''(pařížský zlomek latinského překladu Dalimilovy kroniky)'' Život a umučení svatého Václava a jeho babičky svaté Ludmily je latinský spis o počátcích křesťanství na Velké Moravě a v Čechách a o prvních českých světcích – svatém Václavu a svaté Ludmile.
Nový!!: Přemyslovci a Kristiánova legenda · Vidět víc »
Krnovské knížectví
Krnovské knížectví (polsky Księstwo Karniowskie, německy Herzogtum Jägerndorf nebo Fürstentum Jägerndorf, latinsky Ducatus Carnoviensis) bylo jedním ze slezských knížectví s hlavním městem v Krnově.
Nový!!: Přemyslovci a Krnovské knížectví · Vidět víc »
Krok (vojvoda)
Krok je mytická postava českých dějin, soudce či kníže kmene Čechů, otec kněžny Libuše a jejích sester Kazi a Tety.
Nový!!: Přemyslovci a Krok (vojvoda) · Vidět víc »
Kunhuta Přemyslovna
Kunhuta Přemyslovna (leden 1265 – 27. listopadu 1321), prvorozená dcera českého krále Přemysla Otakara II. a Kunhuty Uherské, byla mazovskou kněžnou, také abatyší kláštera sv. Jiří na Pražském hradě.
Nový!!: Přemyslovci a Kunhuta Přemyslovna · Vidět víc »
Ladislav Pohrobek
Ladislav Pohrobek, nebo Holec (německy/latinsky Ladislaus Postumus, 22. února 1440 Komárno – 23. listopadu 1457 Praha) z rodu Habsburků byl od 10. listopadu 1444 uherský (formální korunovace dokonce již 15. května 1440) a od 28. října 1453 český král.
Nový!!: Přemyslovci a Ladislav Pohrobek · Vidět víc »
Libice nad Cidlinou
Libice nad Cidlinou je obec ležící v okrese Nymburk 5 km jihovýchodně od Poděbrad.
Nový!!: Přemyslovci a Libice nad Cidlinou · Vidět víc »
Libri
LIBRI, spol.
Nový!!: Přemyslovci a Libri · Vidět víc »
Libuše (kněžna)
Libuše (lat. Lubossa) je jedna z dcer vojvody Kroka, mytická česká kněžna a manželka Přemysla Oráče, pramáti dynastie Přemyslovců.
Nový!!: Přemyslovci a Libuše (kněžna) · Vidět víc »
Litold Znojemský
Litold Znojemský († 15. březen 1112, též Litolt, v originále Lutold) byl druhý syn Konráda I. Brněnského a Virpirky z Tenglingu, moravský kníže (dux Moraviae) znojemského údělu (1092–1099 a 1101–1112) z dynastie Přemyslovců.
Nový!!: Přemyslovci a Litold Znojemský · Vidět víc »
Lubomír Emil Havlík
Lubomír Emil Vilém Havlík (30. srpna 1925 Znojmo – 5. března 2000, Brno) byl český historik, medievalista se zaměřením na středověké dějiny a Velkomoravskou říši.
Nový!!: Přemyslovci a Lubomír Emil Havlík · Vidět víc »
Lucemburkové
Lucemburkové byli vládnoucí dynastií ve Svaté říši římské a v českém království ve 14. a první polovině 15. století.
Nový!!: Přemyslovci a Lucemburkové · Vidět víc »
Luděk Galuška
Luděk Galuška (* 22. února 1960 Uherské Hradiště) je český archeolog, byzantolog a publicista, od roku 2015 vedoucí Centra slovanské archeologie Moravského zemského muzea.
Nový!!: Přemyslovci a Luděk Galuška · Vidět víc »
Ludmila Přemyslovna (1170–1240)
#PŘESMĚRUJ Ludmila Přemyslovna.
Nový!!: Přemyslovci a Ludmila Přemyslovna (1170–1240) · Vidět víc »
Ludvík Jagellonský
Ludvík Jagellonský (chorvatsky: Ludovik, maďarsky: Lajos; slovensky: Ľudovít; 1. července 1506 Budín – 29. srpna 1526 Moháč) byl v letech 1516 až 1526 král český, chorvatský a uherský (jako Ludvík II.) a moravský markrabě.
Nový!!: Přemyslovci a Ludvík Jagellonský · Vidět víc »
Ludvík XIX. Francouzský
#PŘESMĚRUJ Ludvík Antonín, vévoda z Angoulême.
Nový!!: Přemyslovci a Ludvík XIX. Francouzský · Vidět víc »
Lupolt Olomoucký
Lupold nebo také Lupolt Olomoucký (krátce po 1102–1143) byl syn českého knížete Bořivoje II. a jeho manželky Helbirgy Babenberské, dcery rakouského markrabího Leopolda II. V letech 1135–1137 byl knížetem olomouckého údělu.
Nový!!: Přemyslovci a Lupolt Olomoucký · Vidět víc »
Marie Česká
Marie Česká (1124/5 – po r. 1172) byla rakouská a bádenská markraběnka a bavorská vévodkyně z dynastie Přemyslovců.
Nový!!: Přemyslovci a Marie Česká · Vidět víc »
Markéta Přemyslovna
Markéta Přemyslovna (21. února 1296 – 8. dubna 1322) byla dcerou českého krále Václava II. a Guty Habsburské, od roku 1303 manželkou Boleslava III. Lehnického, českou princeznou a lehnickou kněžnou.
Nový!!: Přemyslovci a Markéta Přemyslovna · Vidět víc »
Maxmilián II. Habsburský
Maxmilián II. (31. července 1527 Vídeň – 12. října 1576 Řezno) byl císař římský, král český (korunován 1562), uherský (korunován 1563), markrabě moravský a arcivévoda rakouský.
Nový!!: Přemyslovci a Maxmilián II. Habsburský · Vidět víc »
Míšeňský markrabě
#PŘESMĚRUJ Seznam míšeňských markrabat.
Nový!!: Přemyslovci a Míšeňský markrabě · Vidět víc »
Mikuláš I. Opavský
Mikuláš Opavský (1255 – 26. července 1318) byl synem Přemysla Otakara II. a jeho milenky, rakouské šlechtičny Anežky z významného hornorakouského rodu Kuenringů.
Nový!!: Přemyslovci a Mikuláš I. Opavský · Vidět víc »
Mikuláš II. Alexandrovič
Alix Hesensko-Darmstadtskou a dcerou Olgou, (1896), The Di Rocco Wieler Private Collection, Toronto, Kanada Svatý Mikuláš II.
Nový!!: Přemyslovci a Mikuláš II. Alexandrovič · Vidět víc »
Mlada
Mlada Přemyslovna, také Milada, řeholním jménem Marie (930/935 – 9. února 994) byla mladší dcera knížete Boleslava I. a jeho choti, pravděpodobně Biagoty, česká princezna a první abatyše nejstaršího českého kláštera sv. Jiří na Pražském hradě.
Nový!!: Přemyslovci a Mlada · Vidět víc »
Mladá fronta
Mladá fronta, a. s. bylo české vydavatelství.
Nový!!: Přemyslovci a Mladá fronta · Vidět víc »
Mnata
Mnata byl mytickým pokračovatelem Přemysla Oráče a kněžny Libuše, jedním ze sedmi legendárních českých knížat mezi Přemyslem Oráčem a prvním historicky doloženým knížetem Bořivojem.
Nový!!: Přemyslovci a Mnata · Vidět víc »
Mojmírovci
Mojmírovci byl rod velkomoravských vládců.
Nový!!: Přemyslovci a Mojmírovci · Vidět víc »
Monarcha
#PŘESMĚRUJ Panovník Kategorie:Přesměrování vzniklá přesunem článku.
Nový!!: Přemyslovci a Monarcha · Vidět víc »
Morava
Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).
Nový!!: Přemyslovci a Morava · Vidět víc »
Nakladatelství Lidové noviny
NLN, s.r.o., neoficiálně Nakladatelství Lidové noviny, je české nakladatelství specializující se především na vydávání knih z oborů historie, sociálních a přírodních věd a jazykovědy.
Nový!!: Přemyslovci a Nakladatelství Lidové noviny · Vidět víc »
Nakladatelství Paseka
Nakladatelství Paseka s. r. o. je české nakladatelství, které založil Ladislav Horáček 9. prosince 1989 a nazval je podle jedné z postav Krvavého románu Josefa Váchala.
Nový!!: Přemyslovci a Nakladatelství Paseka · Vidět víc »
Neklan
Neklan byl jeden ze sedmi bájných českých knížat, potomek legendárních Přemysla a Libuše, podle Kosmy otec rovněž legendárního Hostivíta.
Nový!!: Přemyslovci a Neklan · Vidět víc »
Nezamysl
Nezamysl byl mytický pokračovatel, zřejmě syn Přemysla Oráče a kněžny Libuše, zakladatelů dynastie Přemyslovců, první ze sedmi legendárních českých knížat mezi Přemyslem Oráčem a prvním historicky doloženým knížetem Bořivojem.
Nový!!: Přemyslovci a Nezamysl · Vidět víc »
Oldřich (kníže)
Oldřich († 9. listopadu 1034) byl český kníže (1012–1033 a 1034) z dynastie Přemyslovců.
Nový!!: Přemyslovci a Oldřich (kníže) · Vidět víc »
Oldřich (syn Soběslava I.)
Plamenná přemyslovská orlice Oldřich (1134 – po r. 1176) byl synem českého knížete Soběslava I. a Adléty, knížetem Olomoucka (1173–1176).
Nový!!: Přemyslovci a Oldřich (syn Soběslava I.) · Vidět víc »
Oldřich Brněnský
Oldřich Brněnský (11. století – 5. ledna 1113) byl synem Konráda I. Brněnského a Virpirky z Tenglingu, kníže brněnského údělu (1092–1099 a 1100–1113) a znojemského údělu 1112–1113) z dynastie Přemyslovců.
Nový!!: Přemyslovci a Oldřich Brněnský · Vidět víc »
Olomoučtí Přemyslovci
Olomoučtí Přemyslovci byli vedlejší větev přemyslovské dynastie.
Nový!!: Přemyslovci a Olomoučtí Přemyslovci · Vidět víc »
Olomouc
Horním náměstí Západní část historického jádra (letecký pohled ze západu) Vánoční Olomouc Olomouc (hanácky Olomóc nebo Holomóc; německy Olmütz) je statutární a univerzitní město v okrese Olomouc, šesté nejlidnatější město v Česku (třetí na Moravě), centrum a krajské město Olomouckého kraje, metropole Hané a jedna ze dvou historických metropolí celé Moravy.
Nový!!: Přemyslovci a Olomouc · Vidět víc »
Olomoucký úděl
Olomoucký úděl, zkráceně Olomoucko, je označení historického území na severní a východní Moravě, kde v 11.–12.
Nový!!: Přemyslovci a Olomoucký úděl · Vidět víc »
Opavští Přemyslovci
Jako opavští Přemyslovci je označována vedlejší větev přemyslovské dynastie, která vymřela v roce 1521.
Nový!!: Přemyslovci a Opavští Přemyslovci · Vidět víc »
Ota I. Olomoucký
Ota I. Olomoucký (1045 – 9. červen 1087), řečený také Sličný, byl nejmladší syn Břetislava I. a Jitky ze Svinibrodu (Schweinfurtu), kníže znojemského (1055–1056) a olomouckého údělu (1061–1087) z dynastie Přemyslovců.
Nový!!: Přemyslovci a Ota I. Olomoucký · Vidět víc »
Ota II. Olomoucký
Ota II. (1085 – 18. února 1126 Chlumec), zvaný Černý, byl syn Oty I. Olomouckého a Eufémie Uherské.
Nový!!: Přemyslovci a Ota II. Olomoucký · Vidět víc »
Ota III. Dětleb
Ota III.
Nový!!: Přemyslovci a Ota III. Dětleb · Vidět víc »
Panovník
Římský císař Karel IV. (též český král a moravský markrabě jako Karel I.) Panovník (též monarcha) je osoba zpravidla šlechtického původu vykonávající funkci hlavy státu.
Nový!!: Přemyslovci a Panovník · Vidět víc »
Přemysl (moravský markrabě)
Přemysl (1209 – 16. říjen 1239) byl moravský markrabě v letech 1228–1239, nejmladší syn krále Přemysla Otakara I. a jeho druhé manželky Konstancie Uherské.
Nový!!: Přemyslovci a Přemysl (moravský markrabě) · Vidět víc »
Přemysl Oráč
Přemysl Oráč je mytický český vládce, manžel kněžny Libuše a zakladatel nejstarší české vládnoucí dynastie Přemyslovců.
Nový!!: Přemyslovci a Přemysl Oráč · Vidět víc »
Přemysl Otakar I.
Přemysl Otakar I. (německy Ottokar I. Přemysl; 1155/1167 – 15. prosince 1230) byl český kníže (1192–1193 a 1197–1198) a třetí český král (1198–1230) z rodu Přemyslovců, první český král, kterému se podařilo dědičně zajistit královský titul i pro své potomky.
Nový!!: Přemyslovci a Přemysl Otakar I. · Vidět víc »
Přemysl Otakar II.
Přemysl Otakar II., řečený král železný a zlatý, (1233 Městec Králové – 26. srpna 1278 Suché Kruty) byl pátý český král, moravský markrabě, rakouský vévoda, štýrský vévoda, korutanský vévoda a kraňský markrabě z rodu Přemyslovců.
Nový!!: Přemyslovci a Přemysl Otakar II. · Vidět víc »
Přimda (hrad)
Přimda je zřícenina nejstaršího známého kamenného hradu na území ČR.
Nový!!: Přemyslovci a Přimda (hrad) · Vidět víc »
Plamenná orlice
Plamenná orlice, někdy nazývaná svatováclavská, či přemyslovská (aquila di san Vencelsao nebo aquila fiammante), je heraldická figura – orlice tvořící základ přemyslovského erbu.
Nový!!: Přemyslovci a Plamenná orlice · Vidět víc »
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Nový!!: Přemyslovci a Polsko · Vidět víc »
Pražský hrad
Pražský hrad je nejvýznamnější český hrad (původně raně středověké hradiště) stojící na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou v centru Prahy, na vrchu Opyš.
Nový!!: Přemyslovci a Pražský hrad · Vidět víc »
Rakouské državy
Jako rakouské državy je nazýván soubor čtyř rakouských vévodství, která tradičně patřila dynastii Babenberků, později Přemyslovců a nakonec Habsburků.
Nový!!: Přemyslovci a Rakouské državy · Vidět víc »
Ratibořské knížectví
Ratibořské knížectví (latinsky Ducatus Ratiboria, polsky Księstwo Raciborskie, německy Herzogtum Ratibor) bylo slezským knížectvím s hlavním městem Ratiboř.
Nový!!: Přemyslovci a Ratibořské knížectví · Vidět víc »
Richsa Česká
Richsa Česká (1165 – 19. dubna 1182) byla dcera českého knížete a krále Vladislava II. a jeho druhé manželky Judity Durynské.
Nový!!: Přemyslovci a Richsa Česká · Vidět víc »
Rostislav
Rostislav (nebo také Rastislav, Rastic, Rasticlao, Rastislaus, někdy též Radislav či Ladislav) z dynastie Mojmírovců (– po 870 Bavorské vévodství) byl v letech 846–870 druhým velkomoravským knížetem.
Nový!!: Přemyslovci a Rostislav · Vidět víc »
Rotunda svaté Kateřiny (Znojmo)
#PŘESMĚRUJ Rotunda svaté Kateřiny.
Nový!!: Přemyslovci a Rotunda svaté Kateřiny (Znojmo) · Vidět víc »
Sámo
Sámo (v cyrilici Само/Шамо; † 658 – 661) byl vládce kmenového svazu Slovanů existujícího v 7. století a označovaného jako Sámova říše.
Nový!!: Přemyslovci a Sámo · Vidět víc »
Seniorát
Seniorát neboli stařešinské právo je dědičné právo nejstaršího člena rodu na vládu.
Nový!!: Přemyslovci a Seniorát · Vidět víc »
Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů
zemí Koruny české Tato stránka odkazuje na seznamy šlechtických rodů seřazených podle abecedy působících v jednotlivých zemích Koruny české.
Nový!!: Přemyslovci a Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů · Vidět víc »
Seznam štýrských markrabat a vévodů
znak štýrska Seznam štýrských markrabat a vévodů zahrnuje postupně vládnoucí markrabata a později vévody, kteří zde vládli zhruba od počátku 11.
Nový!!: Přemyslovci a Seznam štýrských markrabat a vévodů · Vidět víc »
Seznam korutanských vévodů
Seznam korutanských vévodů uvádí panovníky, kteří vládli na území Korutan, a to před vznikem Korutanského vévodství v roce 976 jako zemská knížata, a od roku 976 jako vévodové.
Nový!!: Přemyslovci a Seznam korutanských vévodů · Vidět víc »
Seznam kraňských markrabat a vévodů
znak Kraňska Seznam kraňských markrabat a vévodů zahrnuje postupně vládnoucí markrabata a později vévody, kteří zde vládli zhruba od počátku 11.
Nový!!: Přemyslovci a Seznam kraňských markrabat a vévodů · Vidět víc »
Seznam mytických panovníků Čech a Moravy
Vyšehrad nad Vltavou Seznam mytických panovníků českého státu a Moravy obsahuje jména vládců, o kterých vyprávějí staré české a moravské pověsti, ale jejichž existence není doložena historickými prameny.
Nový!!: Přemyslovci a Seznam mytických panovníků Čech a Moravy · Vidět víc »
Seznam opavských knížat
Toto je seznam opavských knížat.
Nový!!: Přemyslovci a Seznam opavských knížat · Vidět víc »
Seznam představitelů českého státu
Pražský hrad, tradiční sídlo českých představitelů Rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě. Fresky uvnitř rotundy nepřímo dokládají dynastickou posloupnost nejstarších českých vládců. Seznam představitelů českého státu přináší přehled hlav státních útvarů, které se v minulosti nacházely na území dnešního Česka.
Nový!!: Přemyslovci a Seznam představitelů českého státu · Vidět víc »
Seznam polských panovníků
Jagellonců, kolem roku 1500 Polsko-litevské unie (1569–1795) Tento seznam polských panovníků zahrnuje hlavy polského státu od prvního historicky doloženého polského knížete z rodu Piastovců do roku 1917, kdy bylo Polsko součástí Ruského impéria.
Nový!!: Přemyslovci a Seznam polských panovníků · Vidět víc »
Seznam rakouských panovníků
Seznam rakouských panovníků zahrnuje postupně vládnoucí markrabata, vévody, arcivévody a císaře.
Nový!!: Přemyslovci a Seznam rakouských panovníků · Vidět víc »
Seznam ratibořských knížat
Znak Ratibořského knížectví Znak Ratibořských knížat Ratibořské knížectví vzniklo roku 1172 jako panství Piastovce Měška I. Křivonohého a rozkládalo se kolem měst Ratiboř, Těšín a Kozel.
Nový!!: Přemyslovci a Seznam ratibořských knížat · Vidět víc »
Seznam vládců Moravy
Moravská orlice (iluminace z roku 1459) Znak Markrabství moravského Seznam vládců Moravy zahrnuje chronologický výčet moravských knížat, markrabat a zemských prezidentů, případně představitelů vyšších celků, jejichž součástí Morava byla.
Nový!!: Přemyslovci a Seznam vládců Moravy · Vidět víc »
Sifrid (syn Břetislava Olomouckého)
Sifrid († 1227) byl syn knížete olomouckého údělu Břetislava a jeho neznámé manželky a královský kaplan.
Nový!!: Přemyslovci a Sifrid (syn Břetislava Olomouckého) · Vidět víc »
Slavníkovci
Základy Slavníkovského kostela v Libici Slavníkovci byli významný, snad s Přemyslovci spřízněný český rod, jehož rozkvět a i zánik spadá do 10. století.
Nový!!: Přemyslovci a Slavníkovci · Vidět víc »
Slezská knížectví
Území historického Slezska bylo dlouhou dobu rozděleno na mnohá polonezávislá slezská knížectví, někdy se také používá označení vévodství.
Nový!!: Přemyslovci a Slezská knížectví · Vidět víc »
Soběslav I.
Soběslav I. (1090 – 14. února 1140, Hostin Hradec, snad lokalita Na hradcích nedaleko Vysokého Chvojna) byl českým knížetem od 12. dubna 1125 do 14. února 1140 a zakladatelem větve Soběslavovců.
Nový!!: Přemyslovci a Soběslav I. · Vidět víc »
Soběslav II.
Soběslav II. (asi 1128 – 29. ledna 1180) byl český kníže (1173–78) z dynastie Přemyslovců, druhorozený syn Soběslava I. a jeho manželky Adléty Uherské.
Nový!!: Přemyslovci a Soběslav II. · Vidět víc »
Soběslavovci
Soběslavovci byli vedlejší větev přemyslovské dynastie.
Nový!!: Přemyslovci a Soběslavovci · Vidět víc »
Spytihněv Brněnský
Spytihněv Brněnský († 1199) byl syn Vratislava Brněnského z dynastie Přemyslovců a jeho manželky ruského původu.
Nový!!: Přemyslovci a Spytihněv Brněnský · Vidět víc »
Spytihněv I.
Spytihněv I. (latinsky Spytignewo či Spytigneu; kolem roku 875 – 905/915) byl český kníže z rodu Přemyslovců vládnoucí v letech 894–915.
Nový!!: Přemyslovci a Spytihněv I. · Vidět víc »
Spytihněv II.
Spytihněv II. (1031 – 28. ledna 1061, latinsky Spitigneu či Zpitigneu) byl český kníže (1055–1061) z dynastie Přemyslovců, podle Kosmy muž velmi krásný, vlasy měl tmavší nad černou smolu, vousy dlouze splývající, tvář veselou...
Nový!!: Přemyslovci a Spytihněv II. · Vidět víc »
Stadice
Stadice jsou vesnice v údolí řeky Bíliny nedaleko Trmic.
Nový!!: Přemyslovci a Stadice · Vidět víc »
Strachkvas
Strachkvas (Ztrahquaz) nebo také Kristián (10. století Praha – 996 Praha) byl český duchovní, nejmladší syn knížete Boleslava I. a jeho manželky Biagoty.
Nový!!: Přemyslovci a Strachkvas · Vidět víc »
Svatava (Luitgarda) Česká
#PŘESMĚRUJ Svatava Česká.
Nový!!: Přemyslovci a Svatava (Luitgarda) Česká · Vidět víc »
Svatý Václav
Svatý Václav (asi 907 – 28. září 935, příp. 929) byl český kníže a světec, který je hlavním patronem českého národa a symbolem české státnosti.
Nový!!: Přemyslovci a Svatý Václav · Vidět víc »
Svatobor (Fridrich)
Svatobor nebo také Fridrich († 23. února 1086) byl syn českého knížete Spytihněva II. a jeho manželky Idy Wettinské, aquilejský patriarcha v letech 1085-1086.
Nový!!: Přemyslovci a Svatobor (Fridrich) · Vidět víc »
Svatopluk (syn Vladislava II.)
Svatopluk († 15. říjen po r. 1169) byl druhý syn českého krále Vladislava II. a jeho první manželky Gertrudy Babenberské.
Nový!!: Přemyslovci a Svatopluk (syn Vladislava II.) · Vidět víc »
Svatopluk Jemnický
Svatopluk Jemnický († 1200) byl syn Vratislava Brněnského z dynastie Přemyslovců a jeho manželky ruského původu.
Nový!!: Přemyslovci a Svatopluk Jemnický · Vidět víc »
Svatopluk Olomoucký
Svatopluk (resp. Svatopluk Olomoucký, datum jeho narození neznámé, zemřel 21. září 1109) pocházel z olomoucké větve dynastie Přemyslovců, byl nejdříve knížetem olomouckého údělu v letech 1091–1107, v letech 1107–1109 pak českým knížetem.
Nový!!: Přemyslovci a Svatopluk Olomoucký · Vidět víc »
Uherský král
Velký znak Uherského království Král uherský, resp.
Nový!!: Přemyslovci a Uherský král · Vidět víc »
Uhersko
Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).
Nový!!: Přemyslovci a Uhersko · Vidět víc »
Valentin Hrbatý
Valentin Hrbatý (asi 1485 – 13. listopadu 1521 Ratiboř) byl nejmladší syn Jana V. Ratibořského a Magdaleny Opolské, kníže ratibořský spolu s bratry Janem VI. a Mikulášem VII. v letech 1493–1506, poté až do své smrti jediným vládcem slezské Ratiboře.
Nový!!: Přemyslovci a Valentin Hrbatý · Vidět víc »
Václav I.
Václav I. (1205 – 23. září 1253 Počaply u Berouna), zvaný též Jednooký, byl čtvrtý český král z rodu Přemyslovců, druhorozený syn Přemysla Otakara I. a jeho druhé manželky Konstancie Uherské a též bratr svaté Anežky.
Nový!!: Přemyslovci a Václav I. · Vidět víc »
Václav II.
Václav II. (27. září 1271 Praha – 21. června 1305 Staré Město pražské) byl šestý český a první polský král z rodu Přemyslovců.
Nový!!: Přemyslovci a Václav II. · Vidět víc »
Václav II. (kníže)
Václav II. (1137 – po 1192) byl český kníže (1191–1192) z dynastie Přemyslovců, nejmladší syn Soběslava I. a Adléty Uherské, bratr knížete Soběslava II. a údělníka Oldřicha.
Nový!!: Přemyslovci a Václav II. (kníže) · Vidět víc »
Václav III.
Václav III. (6. října 1289 Praha – 4. srpna 1306 Olomouc) byl český, polský a uherský král; poslední panovník z dynastie Přemyslovců.
Nový!!: Přemyslovci a Václav III. · Vidět víc »
Václav IV.
Václav IV. (26. února 1361 Norimberk – 16. srpna 1419 Nový hrad u Kunratic) z rodu Lucemburků byl český král (1378–1419) a římský král (1376–1400).
Nový!!: Přemyslovci a Václav IV. · Vidět víc »
Václav Jindřich Olomoucký
katedrále sv. Václava v Olomouci. Václav Jindřich Olomoucký (asi 1107 – 1. března 1130) byl syn českého knížete Svatopluka a jeho blíže neznámé manželky, kníže olomouckého údělu v letech 1126–1130.
Nový!!: Přemyslovci a Václav Jindřich Olomoucký · Vidět víc »
Vladimír Karbusický
Vladimír Karbusický (9. dubna 1925 Velim, Československo – 23. května 2002 Hamburk, Německo) byl český muzikolog, folklorista, sociolog, estetik, pedagog a publicista.
Nový!!: Přemyslovci a Vladimír Karbusický · Vidět víc »
Vladimír Olomoucký
Vladimír Olomoucký (1145 – 10. prosince před r. 1200) byl syn olomouckého údělného knížete Oty III. Dětleba a jeho manželky Durancie.
Nový!!: Přemyslovci a Vladimír Olomoucký · Vidět víc »
Vladislav (moravský markrabě)
Vladislav (1207 – 18. února 1227/1228) byl třetí syn českého krále Přemysla Otakara I. a jeho druhé manželky Konstancie Uherské, moravský markrabě v letech 1224–1227.
Nový!!: Přemyslovci a Vladislav (moravský markrabě) · Vidět víc »
Vladislav Český
Vladislav (1227 – 3. leden 1247) byl nejstarší syn českého krále Václava I. a jeho manželky Kunhuty Štaufské, starší bratr Přemysla Otakara II. Vladislav byl moravský markrabě v letech 1246–1247 a krátce také rakouský vévoda.
Nový!!: Přemyslovci a Vladislav Český · Vidět víc »
Vladislav I.
Vladislav I. (1070 – 12. dubna 1125, Praha) byl český kníže od října 1109 do prosince 1117 a znovu od 16. srpna 1120 do své smrti.
Nový!!: Přemyslovci a Vladislav I. · Vidět víc »
Vladislav II.
Vladislav II. (kolem roku 1110 – 18. ledna 1174, Meerane) byl od roku 1140 český kníže a v letech 1158–1172 jako Vladislav I. druhý český král z rodu Přemyslovců.
Nový!!: Přemyslovci a Vladislav II. · Vidět víc »
Vladislav Jagellonský
Vladislav Jagellonský (1. března 1456 Krakov – 13. března 1516 Budín) pocházel z Polska, původem z litevského velkoknížecího a polského královského rodu Jagellonců se jménem Władysław Jagiełło, byl králem českým od roku 1471 jako Vladislav II., od roku 1490 markrabětem moravským a králem uherským také jako Vladislav II., maďarsky Ulászló II.
Nový!!: Přemyslovci a Vladislav Jagellonský · Vidět víc »
Vladislav Jindřich
Vladislav Jindřich (asi 1160/1165 – 12. srpna 1222, Znojmo) byl český kníže v roce 1197 (Vladislav III., v latinských listinách Heinricus) a markrabě moravský (1192–1194 a 1197–1222), druhorozený syn Vladislava II. a jeho druhé manželky Judity Durynské.
Nový!!: Přemyslovci a Vladislav Jindřich · Vidět víc »
Vladislav Olomoucký
Vladislav Olomoucký († po 1165) byl nejstarší syn českého knížete Soběslava I. a jeho manželky Adléty Uherské, kníže olomouckého údělu v letech 1137–1140.
Nový!!: Přemyslovci a Vladislav Olomoucký · Vidět víc »
Vnislav
Vnislav byl mytický pokračovatel Přemysla Oráče a kněžny Libuše, zakladatelů dynastie Přemyslovců, jeden ze sedmi legendárních českých knížat mezi Přemyslem Oráčem a prvním historicky doloženým knížetem Bořivojem.
Nový!!: Přemyslovci a Vnislav · Vidět víc »
Vnuk
Příklad rodinného portrétu z konce 19. století. Vnuk babičky je zcela vpravo. ''Snímek byl pořízen u příležitosti úmrtí v rodině. (cca 1894)'' Vnuk, zdrobněle vnouček, je označení pro příbuznou osobu, která je mužským potomkem jejích potomků.
Nový!!: Přemyslovci a Vnuk · Vidět víc »
Vojen
Vojen byl mytický pokračovatel Přemysla Oráče a kněžny Libuše, zakladatelů dynastie Přemyslovců, jedním ze sedmi legendárních českých knížat mezi Přemyslem Oráčem a prvním historicky doloženým knížetem Bořivojem.
Nový!!: Přemyslovci a Vojen · Vidět víc »
Vojtěch III. Salcburský
Vojtěch III.
Nový!!: Přemyslovci a Vojtěch III. Salcburský · Vidět víc »
Vratislav (syn Přemysla Otakara I.)
Vratislav (před 1181 – po 1225) byl nejstarší syn českého knížete a krále Přemysla Otakara I. a jeho první manželky Adléty Míšeňské.
Nový!!: Přemyslovci a Vratislav (syn Přemysla Otakara I.) · Vidět víc »
Vratislav Brněnský
Vratislav Brněnský (před 1113 – 1156) byl syn údělného knížete Oldřicha Brněnského z dynastie Přemyslovců a jeho blíže neznámé manželky, kníže brněnského údělu v letech 1125–1129 a 1130–1156.
Nový!!: Přemyslovci a Vratislav Brněnský · Vidět víc »
Vratislav I.
Vratislav I. (875/888 – 13. února 921) byl třetí český kníže z rodu Přemyslovců vládnoucí zřejmě v letech 915 až 921.
Nový!!: Přemyslovci a Vratislav I. · Vidět víc »
Vratislav II.
Vratislav II. (okolo 1033 – 14. ledna 1092) byl český kníže od 28. ledna 1061 do dubna 1085 a poté první český král z rodu Přemyslovců.
Nový!!: Přemyslovci a Vratislav II. · Vidět víc »
Vyvraždění Slavníkovců
Vyvraždění Slavníkovců byl násilný akt, při němž čeští velmožové 28. září 995 povraždili v Libici členy významného rodu Slavníkovců.
Nový!!: Přemyslovci a Vyvraždění Slavníkovců · Vidět víc »
Zbraslavská kronika
Zbraslavská kronika je latinsky psaná kronika, která vznikala v rozmezí let 1305–39 v cisterciáckém klášteře na Zbraslavi, založeném roku 1292 králem Václavem II. Autory tohoto monumentálního díla jsou dva zbraslavští opaté česko-německého původu: Ota Durynský a Petr Žitavský.
Nový!!: Přemyslovci a Zbraslavská kronika · Vidět víc »
Zikmund Lucemburský
Zikmund Lucemburský (14. února 1368 Norimberk/Praha – 9. prosince 1437 Znojmo) byl syn Karla IV. a jeho čtvrté manželky Alžběty Pomořanské, polorodý bratr Václava IV. a tchán Albrechta Habsburského.
Nový!!: Přemyslovci a Zikmund Lucemburský · Vidět víc »
Znojemští Přemyslovci
Znojemští Přemyslovci byli vedlejší větev přemyslovské dynastie.
Nový!!: Přemyslovci a Znojemští Přemyslovci · Vidět víc »
Znojemský úděl
Znojemský úděl, zkráceně Znojemsko, je označení historického území na jižní Moravě, kde v 11.–12. století vládla knížata z jedné z větví rodu Přemyslovců.
Nový!!: Přemyslovci a Znojemský úděl · Vidět víc »
Znojmo
Znojmo (německy Znaim) je moravské město v okrese Znojmo a obec s rozšířenou působností v Jihomoravském kraji na levém břehu řeky Dyje, 65 km jihozápadně od Brna a 83 km severozápadně od Vídně.
Nový!!: Přemyslovci a Znojmo · Vidět víc »
10. století
10.
Nový!!: Přemyslovci a 10. století · Vidět víc »
1002
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 1002 · Vidět víc »
1003
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 1003 · Vidět víc »
1004
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 1004 · Vidět víc »
1012
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 1012 · Vidět víc »
1033
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 1033 · Vidět víc »
1034
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 1034 · Vidět víc »
1055
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 1055 · Vidět víc »
1061
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 1061 · Vidět víc »
1085
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 1085 · Vidět víc »
1092
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 1092 · Vidět víc »
11. století
Jedenácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1001 a 31. prosincem 1100 našeho letopočtu.
Nový!!: Přemyslovci a 11. století · Vidět víc »
1100
1100 (MC) byl přestupný rok, který dle juliánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Přemyslovci a 1100 · Vidět víc »
1107
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 1107 · Vidět víc »
1109
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 1109 · Vidět víc »
1117
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 1117 · Vidět víc »
1120
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 1120 · Vidět víc »
1125
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 1125 · Vidět víc »
1134
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 1134 · Vidět víc »
1140
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 1140 · Vidět víc »
1158
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 1158 · Vidět víc »
1172
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 1172 · Vidět víc »
1173
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 1173 · Vidět víc »
1178
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 1178 · Vidět víc »
1189
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 1189 · Vidět víc »
1191
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 1191 · Vidět víc »
1192
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 1192 · Vidět víc »
1193
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 1193 · Vidět víc »
1197
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 1197 · Vidět víc »
1198
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 1198 · Vidět víc »
12. století
Dvanácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1101 a 31. prosincem 1200.
Nový!!: Přemyslovci a 12. století · Vidět víc »
1212
Rok 1212 (MCCXII) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.
Nový!!: Přemyslovci a 1212 · Vidět víc »
1227
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 1227 · Vidět víc »
1230
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 1230 · Vidět víc »
1247
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 1247 · Vidět víc »
1251
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 1251 · Vidět víc »
1253
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 1253 · Vidět víc »
1278
Rok 1278 (MCCLXXVIII) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Přemyslovci a 1278 · Vidět víc »
1300
1300 (MCCC) byl přestupný rok, který dle juliánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Přemyslovci a 1300 · Vidět víc »
1301
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 1301 · Vidět víc »
1305
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 1305 · Vidět víc »
1306
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 1306 · Vidět víc »
1310
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 1310 · Vidět víc »
1436
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 1436 · Vidět víc »
1457
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 1457 · Vidět víc »
1471
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 1471 · Vidět víc »
1521
Rok 1521 (MDXXI) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal v úterý.
Nový!!: Přemyslovci a 1521 · Vidět víc »
1526
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 1526 · Vidět víc »
1740
1740 (MDCCXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Přemyslovci a 1740 · Vidět víc »
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Přemyslovci a 1918 · Vidět víc »
28. září
28.
Nový!!: Přemyslovci a 28. září · Vidět víc »
4. srpen
4. srpen je 216. den roku podle gregoriánského kalendáře (217. v přestupném roce).
Nový!!: Přemyslovci a 4. srpen · Vidět víc »
872
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 872 · Vidět víc »
883
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 883 · Vidět víc »
885
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 885 · Vidět víc »
888
Rok 888 (římskými číslicemi: DCCCLXXXVIII) byl přestupný rok, který započal podle juliánského kalendáře pondělkem.
Nový!!: Přemyslovci a 888 · Vidět víc »
890
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 890 · Vidět víc »
894
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 894 · Vidět víc »
9. století
9.
Nový!!: Přemyslovci a 9. století · Vidět víc »
915
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 915 · Vidět víc »
921
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 921 · Vidět víc »
929
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 929 · Vidět víc »
935
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 935 · Vidět víc »
967
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 967 · Vidět víc »
972
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 972 · Vidět víc »
995
28. září – vyvraždění Slavníkovců na Libici, přežili jen dva nepřítomní: Vojtěch a Soběslav.
Nový!!: Přemyslovci a 995 · Vidět víc »
999
Bez popisu.
Nový!!: Přemyslovci a 999 · Vidět víc »
