Obsah
204 vztahy: Agnát, Alžběta Habsburská (1436–1505), Alžběta II., Alžběta Lucemburská, Albrecht II. Habsburský, Anežka Česká, Anežka Přemyslovna, Anežka Přemyslovna (1268), Anežka Přemyslovna (1305), Anežka z Kuenringu, Anna Jagellonská, Anna Lehnická, Anna Přemyslovna, Češi, České knížectví, České království, Český král, Břetislav I., Břetislav II., Břetislav Olomoucký, Bedřich (kníže), Biskup, Bitva u záseků, Božena Česká, Bořivoj I., Bořivoj II., Boleslav I., Boleslav II., Boleslav III., Brněnští Přemyslovci, Brněnský úděl, Chebsko, Dagmar Dánská, Děpolt I., Děpolt II., Děpolt III., Děpoltici, Doubravka (kněžna), Dynastie, Eliška Přemyslovna, Emanuel Vlček, Erb, Ferdinand I. Habsburský, Frankové, František Palacký, Fridrich Falcký, Habsburkové, Habsbursko-lotrinská dynastie, Helena Znojemská, Hostivít, ... Rozbalte index (154 více) »
- Zaniklo 1306
Agnát
Agnát (z latinského agnatus, doslova "ten, kdo se při-rodil") je právní a antropologický pojem pro mužského potomka v mužské (otcovské) linii.
Vidět Přemyslovci a Agnát
Alžběta Habsburská (1436–1505)
Alžběta Habsburská (1436, Vídeň – 30. srpna 1505, Krakov, Polsko) byla dcera Albrechta II. Habsburského a Alžběty Lucemburské byla polskou královnou a litevskou velkokněžnou.
Vidět Přemyslovci a Alžběta Habsburská (1436–1505)
Alžběta II.
Alžběta II., celým jménem Elizabeth Alexandra Mary Windsor (21. dubna 1926 Mayfair, Londýn – 8. září 2022 Balmoral, Skotsko) byla v letech 1952–2022 vládnoucí královna Spojeného království a dalších nezávislých států sdružených ve společenství Commonwealth realm.
Vidět Přemyslovci a Alžběta II.
Alžběta Lucemburská
Alžběta Lucemburská (28. února 1409 – 19. prosince 1442, Győr) byla česká, uherská a římská královna, dcera Zikmunda Lucemburského a jeho druhé choti Barbory Celjské.
Vidět Přemyslovci a Alžběta Lucemburská
Albrecht II. Habsburský
Albrecht II.
Vidět Přemyslovci a Albrecht II. Habsburský
Anežka Česká
Svatá Anežka Přemyslovna, zvaná Česká (1211 – 2. března 1282) se narodila mezi roky 1205 a 1211 okolo 21.
Vidět Přemyslovci a Anežka Česká
Anežka Přemyslovna
Anežka Přemyslovna (5. září 1269 – 17. května 1296, Praha), česká princezna a švábská vévodkyně, byla druhou dcerou Přemysla Otakara II. a Kunhuty Uherské.
Vidět Přemyslovci a Anežka Přemyslovna
Anežka Přemyslovna (1268)
Anežka Přemyslovna (1231/2– 10. říjen 1268) byla dcera českého krále Václava I. a jeho manželky Kunhuty Štaufské, manželka Jindřicha Jasného, míšeňského markraběte, durynského lantkraběte a falckraběte saského.
Vidět Přemyslovci a Anežka Přemyslovna (1268)
Anežka Přemyslovna (1305)
Anežka Přemyslovna (15. červen 1305 – 1336/1337) byla kněžna javorská a lvovská, nejmladší dcera českého a polského krále Václava II.
Vidět Přemyslovci a Anežka Přemyslovna (1305)
Anežka z Kuenringu
Anežka z Kuenringu, narozená zřejmě kolem roku 1236, byla dvorní dámou Markéty Babenberské a milenkou jejího manžela, krále Přemysla Otakara II. Stala se první historicky doloženou milenkou českého panovníka.
Vidět Přemyslovci a Anežka z Kuenringu
Anna Jagellonská
Anna Jagellonská (23. července 1503, Budín – 27. ledna 1547, Praha), také známá jako Anna Česká a Uherská, byla uherská, česká a římská královna a rakouská arcivévodkyně, manželka Ferdinanda I.
Vidět Přemyslovci a Anna Jagellonská
Anna Lehnická
Anna Lehnická, Anna Přemyslovna, Anna Vratislavská nebo také Anna Česká (1201/1204 zřejmě v Praze – 23. června 1265 Vratislav) byla dcera Přemysla Otakara I., manželka Jindřicha II. Pobožného a slezská a polská kněžna.
Vidět Přemyslovci a Anna Lehnická
Anna Přemyslovna
Anna Přemyslovna (15. října 1290 Praha – 3. září 1313 Korutany) byla česká královna, korutanská vévodkyně a tyrolská hraběnka z dynastie Přemyslovců.
Vidět Přemyslovci a Anna Přemyslovna
Češi
Češi (archaicky Čechové) jsou západoslovanský národ, žijící převážně na území Česka.
Vidět Přemyslovci a Češi
České knížectví
České knížectví byl raně středověký státní útvar na území Čech.
Vidět Přemyslovci a České knížectví
České království
České království či Království české (německy Königreich Böhmen, latinsky Regnum Bohemiae) byl státní útvar v čele s králem na území Čech od 13. století do roku 1918.
Vidět Přemyslovci a České království
Český král
Korunovační klenoty českých králů Velký znak zemí Koruny české Český král je označení panovníků Českého království, respektive všech dědičných zemí Koruny české.
Vidět Přemyslovci a Český král
Břetislav I.
Břetislav I., přezdívaný kronikářem Kosmou „český Achilles“, (mezi 1002 až 1005 – 10. ledna 1055 Chrudim) byl český kníže z dynastie Přemyslovců, který vládl na Moravě asi od roku 1029, v Čechách v letech 1034–1055.
Vidět Přemyslovci a Břetislav I.
Břetislav II.
Břetislav II. († 22. prosince 1100, Zbečno) byl český kníže (1092–1100) z rodu Přemyslovců, nejstarší syn knížete a krále Vratislava II. a jeho druhé manželky Adléty Uherské.
Vidět Přemyslovci a Břetislav II.
Břetislav Olomoucký
Břetislav Olomoucký († před 1201) byl syn olomouckého údělného knížete Oty III. Dětleba a jeho manželky Durancie.
Vidět Přemyslovci a Břetislav Olomoucký
Bedřich (kníže)
Bedřich, také Fridrich, (* okolo 1141/2 – 25. března 1189) byl syn krále Vladislava II. a český kníže z rodu Přemyslovců od konce roku 1172 do září 1173 a od konce června 1178 do 25.
Vidět Přemyslovci a Bedřich (kníže)
Biskup
biskup litoměřický) arcibiskup michalovsko-košický) Biskup (z řeckého έπίσκοπος episkopos dohlížitel, moderátor, ochránce, zodpovědný; z έπι-σκέπτεσθαι episkeptesthai dohlížet) je v katolické církvi nejvyšším představitelem diecéze, jenž je nástupcem apoštolů (viz apoštolská posloupnost), které ustanovil Ježíš Kristus.
Vidět Přemyslovci a Biskup
Bitva u záseků
Bitva u záseků, která se odehrála někdy v roce 849, byla velkou porážkou východofranského krále Ludvíka II. Němce.
Vidět Přemyslovci a Bitva u záseků
Božena Česká
Božena Česká/Přemyslovna zvaná také Beatrix (1229/30– 27. května 1290, Vratislav) byla dcera českého krále Václava I. a jeho manželky Kunhuty Štaufské, manželka Oty III. a braniborská markraběnka.
Vidět Přemyslovci a Božena Česká
Bořivoj I.
Bořivoj I. (mezi 852/853 – 888/890) byl první historicky doložený český panovník pocházející z rodu Přemyslovců.
Vidět Přemyslovci a Bořivoj I.
Bořivoj II.
Věnceslav Černý – Bořivoj II. jako zločinec odváděn do Německa. Bořivoj II. (okolo 1064, Praha – 2. února 1124) byl český kníže v letech 1100–1107 a 1117–1120.
Vidět Přemyslovci a Bořivoj II.
Boleslav I.
Boleslav I., zvaný Ukrutný (asi 915 Praha – 15. července 967/972), byl pátý český kníže z rodu Přemyslovců.
Vidět Přemyslovci a Boleslav I.
Boleslav II.
Boleslav II.
Vidět Přemyslovci a Boleslav II.
Boleslav III.
Boleslav III.
Vidět Přemyslovci a Boleslav III.
Brněnští Přemyslovci
Brněnští Přemyslovci byli vedlejší větev přemyslovské dynastie.
Vidět Přemyslovci a Brněnští Přemyslovci
Brněnský úděl
Brněnský úděl, zkráceně Brněnsko, je označení historického území na jihu Moravy, kde v 11.–12. století vládla knížata z jedné z větví rodu Přemyslovců.
Vidět Přemyslovci a Brněnský úděl
Chebsko
Chebsko (německy Egerland, v chebském sudetoněmeckém nářečí Eghalånd, latinsky Regio Egrensis) je historické území v nejzápadnější části Čech a v přilehlém pohraničí Německa.
Vidět Přemyslovci a Chebsko
Dagmar Dánská
Dagmar Dánská (1186 – 24. května 1213, Ribe) nebo také Markéta Přemyslovna byla česká princezna, dcera krále Přemysla Otakara I. a jeho první manželky Adléty Míšeňské, která se později sňatkem s dánským králem Valdemarem II.
Vidět Přemyslovci a Dagmar Dánská
Děpolt I.
Děpolt I. (1120/25 – 14/15. srpen 1167, Itálie), zakladatel rodu Děpolticů, byl druhorozený syn Vladislava I. a Richenzy z Bergu z rodu Přemyslovců, bratr Vladislava II.
Vidět Přemyslovci a Děpolt I.
Děpolt II.
Děpolt II. (před 1167 – 21. listopad 1190, Akkon), syn Děpolta I. a Gertrudy, dcery Albrechta Braniborského a přemyslovský šlechtic, byl věrným spojencem knížete Bedřicha.
Vidět Přemyslovci a Děpolt II.
Děpolt III.
Děpolt III. (1170–1180 – 1223) z rodu Děpolticů (Přemyslovců) zdědil východočeský úděl po otci.
Vidět Přemyslovci a Děpolt III.
Děpoltici
Erb Děpolticů Děpoltici nebo také Děpoldici či Děpolticové byli vedlejší větví dynastie Přemyslovců, jejímž zakladatelem byl Děpolt I. (latinsky Theobald), druhorozený syn českého knížete Vladislava I.
Vidět Přemyslovci a Děpoltici
Doubravka (kněžna)
#PŘESMĚRUJ Doubravka Přemyslovna.
Vidět Přemyslovci a Doubravka (kněžna)
Dynastie
Glücksburské resp. Oldenburské dynastie. Dynastie (z řeckého: δυναστης (dynástes).
Vidět Přemyslovci a Dynastie
Eliška Přemyslovna
Eliška Přemyslovna (20. ledna 1292 – 28. září 1330) byla dcera českého a polského krále Václava II. a Guty Habsburské, manželka Jana Lucemburského a česká královna.
Vidět Přemyslovci a Eliška Přemyslovna
Emanuel Vlček
Hrob Emanuela Vlčka na Malvazinském hřbitově Emanuel Vlček (1. března 1925, Rožmitál pod Třemšínem – 24. října 2006, Praha) byl český paleoantropolog, lékař a profesor Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Vidět Přemyslovci a Emanuel Vlček
Erb
Erb (z něm. der Erbe – dědic, případně das Erbe – dědictví) je barevné grafické znamení, které označuje konkrétní osobu, resp.
Vidět Přemyslovci a Erb
Ferdinand I. Habsburský
Ferdinand I. Habsburský (10. března 1503 Alcalá de Henares – 25. července 1564 Vídeň) byl římskoněmecký král (od 1531), římský císař (od 1556), český a uherský král (od roku 1526) a rakouský arcivévoda.
Vidět Přemyslovci a Ferdinand I. Habsburský
Frankové
Přibližná poloha původních franských kmenů Zbraně z franského šlechtického hrobu z merovejského období Vyobrazení různých Franků (400–600 n. l.) z 19. století Frankové (od slova frank, „troufalý“, „smělý“, nebo) tvořili volný svaz germánských kmenů, který byl poprvé zmiňován římskými zdroji ve 3.
Vidět Přemyslovci a Frankové
František Palacký
František Palacký (14. června 1798 Hodslavice – 26. května 1876 Praha-Nové Město farnosti Lobkovice) byl český historik, politik, spisovatel a organizátor veřejného kulturního a vědeckého života v soudobé Praze.
Vidět Přemyslovci a František Palacký
Fridrich Falcký
Fridrich Falcký, též Bedřich Falcký (26. srpna 1596, lovecký zámeček Deinschwang u Ambergu – 29. listopadu 1632, Mohuč), byl vévoda a kurfiřt falcký (jako Fridrich V.), vůdce Protestantské unie a na přelomu let 1619–1620 král český.
Vidět Přemyslovci a Fridrich Falcký
Habsburkové
Habsburkové byli panovnický rod, jeden z nejvýznamnějších v evropské historii, jehož někteří členové vládli i území dnešního Česka jako císařové Svaté říše římské a čeští králové.
Vidět Přemyslovci a Habsburkové
Habsbursko-lotrinská dynastie
Habsbursko-lotrinská dynastie je panovnický rod pocházející ze svazku Marie Terezie z rodu Habsburků a císaře Františka I. Štěpána Lotrinského z rodu lotrinských vévodů.
Vidět Přemyslovci a Habsbursko-lotrinská dynastie
Helena Znojemská
Helena Znojemská (1141 – 19. červen mezi lety 1202/1206) byla manželka knížete celého Polska Kazimíra II. Spravedlivého, krakovská a sandoměřská kněžna zřejmě v letech 1161–1194, mazovská kněžna v letech 1186–1194, regentka v Krakově, Sandoměři a Mazovsku za své nezletilé syny Leška Bílého a Konráda Mazovského v letech 1194–1199/1200.
Vidět Přemyslovci a Helena Znojemská
Hostivít
Hostivít byl legendární český vládce v 9. století, syn rovněž legendárního Neklana a podle Kosmy otec prvního doloženého Přemyslovce Bořivoje.
Vidět Přemyslovci a Hostivít
Jagellonci
Jagellonská Evropa na konci 15. století Jagellonci byli panovnická dynastie, pocházející z Litevského velkoknížectví.
Vidět Přemyslovci a Jagellonci
Jan Lucemburský
Jan Lucemburský zvaný Slepý, mimo český prostor zvaný i Jan Český (Johann von Böhmen, Johann von Luxemburg, Johannes der Blinde, Jean de Luxembourg et de Bohême či také Jean l'Aveugle, 10. srpna 1296 – 26. srpna 1346, Kresčak) byl desátý český král (1310–1346, korunován 1311), lucemburský hrabě a titulární polský král v letech 1310–1335.
Vidět Přemyslovci a Jan Lucemburský
Jaromír (biskup)
#PŘESMĚRUJ Jaromír (pražský biskup).
Vidět Přemyslovci a Jaromír (biskup)
Jaromír (kníže)
Jaromír (975 – 4. listopadu 1035) byl český kníže z rodu Přemyslovců v letech 1003, 1004–1012 a 1033–1034, syn Boleslava II. Pobožného a jeho druhé, neznámé choti, bratr Boleslava III. Ryšavého a Oldřicha.
Vidět Přemyslovci a Jaromír (kníže)
Jaroslav Zástěra
Znojemská rotunda Oráčská scéna v znojemské rotundě Hrob Jaroslava Zástěry Jaroslav Zástěra (21. března 1921 Crikvenica, Chorvatsko – 21. listopadu 2001 Brno) je znám jako badatel a historik, autor odvážné hypotézy, týkající se původu velkomoravských Mojmírovců, Přemyslovců, města Znojma, a dokládané z velké části rozborem symboliky unikátních nástěnných maleb v Rotundě sv.
Vidět Přemyslovci a Jaroslav Zástěra
Jiří z Poděbrad
Jiří z Poděbrad, vlastním jménem Jiřík z Kunštátu a Poděbrad (23. dubna 1420 – 22. března 1471, Praha), byl jediným českým králem, který nepocházel z panovnické dynastie, ale z panského stavu domácí šlechty.
Vidět Přemyslovci a Jiří z Poděbrad
Jindřich Břetislav
Jindřich Břetislav (– 15. června 1197 Cheb) byl od roku 1182 pražský biskup a v letech 1193–1197 současně též českým knížetem z dynastie Přemyslovců (jménem Břetislav III., v latinských listinách Henricus).
Vidět Přemyslovci a Jindřich Břetislav
Jindřich Korutanský
Jindřich Korutanský (německy Heinrich von Kärnten, polsky Henryk Karyncki, 1265, některé prameny uvádějí rozmezí 1273 až 1280 – 2. duben 1335, hrad Tirol) byl tyrolským hrabětem, korutanským vévodou, kraňským markrabětem, českým králem (1306 a 1307–1310) a titulárním králem polským.
Vidět Přemyslovci a Jindřich Korutanský
Jindřich Přemyslovec
Jindřich († 1. srpna po 1169) byl synem českého knížete Vladislava I. a Richenzy z Bergu.
Vidět Přemyslovci a Jindřich Přemyslovec
Judita Česká (dcera Přemysla Otakara I.)
#PŘESMĚRUJ Judita Přemyslovna (1230).
Vidět Přemyslovci a Judita Česká (dcera Přemysla Otakara I.)
Judita Grojčská
Judita Grojčská (1066? – 17. prosince 1108) byla dcera Vratislava II. a Svatavy Polské a česká princezna.
Vidět Přemyslovci a Judita Grojčská
Judita Přemyslovna
Judita Přemyslovna (1056/58 – 25. prosinec 1086) byla dcerou Vratislava II. a Adléty Uherské, manželkou polského knížete Vladislava I. Heřmana.
Vidět Přemyslovci a Judita Přemyslovna
Karel IV.
Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, tamtéž), narozen jako Václav, byl jedenáctý český král vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378.
Vidět Přemyslovci a Karel IV.
Kazimír IV. Jagellonský
Kazimír IV.
Vidět Přemyslovci a Kazimír IV. Jagellonský
Křesomysl
Křesomysl byl mytický pokračovatel Přemysla Oráče a kněžny Libuše, zakladatelů dynastie Přemyslovců, jeden ze sedmi legendárních českých knížat mezi Přemyslem Oráčem a prvním historicky doloženým knížetem Bořivojem.
Vidět Přemyslovci a Křesomysl
Kognát
Kognát (z latinského cognatus, společného původu) je právní a antropologický pojem pro příbuzenství v přímé linii, a to po otci i po matce.
Vidět Přemyslovci a Kognát
Konrád I. Brněnský
Konrád I. Brněnský (asi 1035 – 6. září 1092, Praha), syn Břetislava I. a Jitky ze Svinibrodu (Schweinfurtu), byl kníže brněnského údělu (1055–1056 a 1061–1092) a český kníže (1092) z dynastie Přemyslovců.
Vidět Přemyslovci a Konrád I. Brněnský
Konrád II. Ota
Konrád II.
Vidět Přemyslovci a Konrád II. Ota
Konrád II. Znojemský
Konrád II.
Vidět Přemyslovci a Konrád II. Znojemský
Kosmas
Kosmas (asi 1045 – 21. října 1125) byl první známý český kronikář, autor Kroniky české (Chronica Boemorum, běžně Kosmova kronika) a v letech 1120 až 1125 děkanem pražské kapituly při sv. Vítu.
Vidět Přemyslovci a Kosmas
Kosmova kronika česká
#PŘESMĚRUJ Kosmova kronika.
Vidět Přemyslovci a Kosmova kronika česká
Kristiánova legenda
První strana z rukopisu Rajhradského breviáře z poloviny 12. století Vyobrazení konfliktu mezi sv. Václavem a kouřimským knížetem ''(pařížský zlomek latinského překladu Dalimilovy kroniky)'' Život a umučení svatého Václava a jeho babičky svaté Ludmily je latinský spis o počátcích křesťanství na Velké Moravě a v Čechách a o prvních českých světcích – svatém Václavu a svaté Ludmile.
Vidět Přemyslovci a Kristiánova legenda
Krnovské knížectví
Krnovské knížectví (polsky Księstwo Karniowskie, německy Herzogtum Jägerndorf nebo Fürstentum Jägerndorf, latinsky Ducatus Carnoviensis) bylo jedním ze slezských knížectví s hlavním městem v Krnově.
Vidět Přemyslovci a Krnovské knížectví
Krok (vojvoda)
Krok je mytická postava českých dějin, soudce či kníže kmene Čechů, otec kněžny Libuše a jejích sester Kazi a Tety.
Vidět Přemyslovci a Krok (vojvoda)
Kunhuta Přemyslovna
Kunhuta Přemyslovna (leden 1265 – 27. listopadu 1321), prvorozená dcera českého krále Přemysla Otakara II. a Kunhuty Uherské, byla mazovskou kněžnou, také abatyší kláštera sv. Jiří na Pražském hradě.
Vidět Přemyslovci a Kunhuta Přemyslovna
Ladislav Pohrobek
Ladislav Pohrobek, nebo Holec (německy/latinsky Ladislaus Postumus, 22. února 1440 Komárno – 23. listopadu 1457 Praha) z rodu Habsburků byl od 10. listopadu 1444 uherský (formální korunovace dokonce již 15. května 1440) a od 28. října 1453 český král.
Vidět Přemyslovci a Ladislav Pohrobek
Libice nad Cidlinou
Libice nad Cidlinou je obec ležící v okrese Nymburk 5 km jihovýchodně od Poděbrad.
Vidět Přemyslovci a Libice nad Cidlinou
Libri
LIBRI, spol.
Vidět Přemyslovci a Libri
Libuše (kněžna)
Libuše (lat. Lubossa) je jedna z dcer vojvody Kroka, mytická česká kněžna a manželka Přemysla Oráče, pramáti dynastie Přemyslovců.
Vidět Přemyslovci a Libuše (kněžna)
Litold Znojemský
Litold Znojemský († 15. březen 1112, též Litolt, v originále Lutold) byl druhý syn Konráda I. Brněnského a Virpirky z Tenglingu, moravský kníže (dux Moraviae) znojemského údělu (1092–1099 a 1101–1112) z dynastie Přemyslovců.
Vidět Přemyslovci a Litold Znojemský
Lubomír Emil Havlík
Lubomír Emil Vilém Havlík (30. srpna 1925 Znojmo – 5. března 2000, Brno) byl český historik, medievalista se zaměřením na středověké dějiny a Velkomoravskou říši.
Vidět Přemyslovci a Lubomír Emil Havlík
Lucemburkové
Lucemburkové byli vládnoucí dynastií ve Svaté říši římské a v českém království ve 14. a první polovině 15. století.
Vidět Přemyslovci a Lucemburkové
Luděk Galuška
Luděk Galuška (* 22. února 1960 Uherské Hradiště) je český archeolog, byzantolog a publicista, od roku 2015 vedoucí Centra slovanské archeologie Moravského zemského muzea.
Vidět Přemyslovci a Luděk Galuška
Ludmila Přemyslovna (1170–1240)
#PŘESMĚRUJ Ludmila Přemyslovna.
Vidět Přemyslovci a Ludmila Přemyslovna (1170–1240)
Ludvík Jagellonský
Ludvík Jagellonský (chorvatsky: Ludovik, maďarsky: Lajos; slovensky: Ľudovít; 1. července 1506 Budín – 29. srpna 1526 Moháč) byl v letech 1516 až 1526 král český, chorvatský a uherský (jako Ludvík II.) a moravský markrabě.
Vidět Přemyslovci a Ludvík Jagellonský
Ludvík XIX. Francouzský
#PŘESMĚRUJ Ludvík Antonín, vévoda z Angoulême.
Vidět Přemyslovci a Ludvík XIX. Francouzský
Lupolt Olomoucký
Lupold nebo také Lupolt Olomoucký (krátce po 1102–1143) byl syn českého knížete Bořivoje II. a jeho manželky Helbirgy Babenberské, dcery rakouského markrabího Leopolda II. V letech 1135–1137 byl knížetem olomouckého údělu.
Vidět Přemyslovci a Lupolt Olomoucký
Marie Česká
Marie Česká (1124/5 – po r. 1172) byla rakouská a bádenská markraběnka a bavorská vévodkyně z dynastie Přemyslovců.
Vidět Přemyslovci a Marie Česká
Markéta Přemyslovna
Markéta Přemyslovna (21. února 1296 – 8. dubna 1322) byla dcerou českého krále Václava II. a Guty Habsburské, od roku 1303 manželkou Boleslava III. Lehnického, českou princeznou a lehnickou kněžnou.
Vidět Přemyslovci a Markéta Přemyslovna
Maxmilián II. Habsburský
Maxmilián II. (31. července 1527 Vídeň – 12. října 1576 Řezno) byl císař římský, král český (korunován 1562), uherský (korunován 1563), markrabě moravský a arcivévoda rakouský.
Vidět Přemyslovci a Maxmilián II. Habsburský
Míšeňský markrabě
#PŘESMĚRUJ Seznam míšeňských markrabat.
Vidět Přemyslovci a Míšeňský markrabě
Mikuláš I. Opavský
Mikuláš Opavský (1255 – 26. července 1318) byl synem Přemysla Otakara II. a jeho milenky, rakouské šlechtičny Anežky z významného hornorakouského rodu Kuenringů.
Vidět Přemyslovci a Mikuláš I. Opavský
Mikuláš II. Alexandrovič
Alix Hesensko-Darmstadtskou a dcerou Olgou, (1896), The Di Rocco Wieler Private Collection, Toronto, Kanada Svatý Mikuláš II.
Vidět Přemyslovci a Mikuláš II. Alexandrovič
Mlada
Mlada Přemyslovna, také Milada, řeholním jménem Marie (930/935 – 9. února 994) byla mladší dcera knížete Boleslava I. a jeho choti, pravděpodobně Biagoty, česká princezna a první abatyše nejstaršího českého kláštera sv.
Vidět Přemyslovci a Mlada
Mladá fronta
Mladá fronta, a. s. bylo české vydavatelství.
Vidět Přemyslovci a Mladá fronta
Mnata
Mnata byl mytickým pokračovatelem Přemysla Oráče a kněžny Libuše, jedním ze sedmi legendárních českých knížat mezi Přemyslem Oráčem a prvním historicky doloženým knížetem Bořivojem.
Vidět Přemyslovci a Mnata
Mojmírovci
Mojmírovci byl rod velkomoravských vládců.
Vidět Přemyslovci a Mojmírovci
Monarcha
#PŘESMĚRUJ Panovník Kategorie:Přesměrování vzniklá přesunem článku.
Vidět Přemyslovci a Monarcha
Morava
Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).
Vidět Přemyslovci a Morava
Nakladatelství Lidové noviny
NLN, s.r.o., neoficiálně Nakladatelství Lidové noviny, je české nakladatelství specializující se především na vydávání knih z oborů historie, sociálních a přírodních věd a jazykovědy.
Vidět Přemyslovci a Nakladatelství Lidové noviny
Nakladatelství Paseka
Nakladatelství Paseka s. r. o. je české nakladatelství, které založil Ladislav Horáček 9. prosince 1989 a nazval je podle jedné z postav Krvavého románu Josefa Váchala.
Vidět Přemyslovci a Nakladatelství Paseka
Neklan
Neklan byl jeden ze sedmi bájných českých knížat, potomek legendárních Přemysla a Libuše, podle Kosmy otec rovněž legendárního Hostivíta.
Vidět Přemyslovci a Neklan
Nezamysl
Nezamysl byl mytický pokračovatel, zřejmě syn Přemysla Oráče a kněžny Libuše, zakladatelů dynastie Přemyslovců, první ze sedmi legendárních českých knížat mezi Přemyslem Oráčem a prvním historicky doloženým knížetem Bořivojem.
Vidět Přemyslovci a Nezamysl
Oldřich (kníže)
Oldřich († 9. listopadu 1034) byl český kníže (1012–1033 a 1034) z dynastie Přemyslovců.
Vidět Přemyslovci a Oldřich (kníže)
Oldřich (syn Soběslava I.)
Plamenná přemyslovská orlice Oldřich (1134 – po r. 1176) byl synem českého knížete Soběslava I. a Adléty, knížetem Olomoucka (1173–1176).
Vidět Přemyslovci a Oldřich (syn Soběslava I.)
Oldřich Brněnský
Oldřich Brněnský (11. století – 5. ledna 1113) byl synem Konráda I. Brněnského a Virpirky z Tenglingu, kníže brněnského údělu (1092–1099 a 1100–1113) a znojemského údělu 1112–1113) z dynastie Přemyslovců.
Vidět Přemyslovci a Oldřich Brněnský
Olomoučtí Přemyslovci
Olomoučtí Přemyslovci byli vedlejší větev přemyslovské dynastie.
Vidět Přemyslovci a Olomoučtí Přemyslovci
Olomouc
Horním náměstí Západní část historického jádra (letecký pohled ze západu) Vánoční Olomouc Olomouc (hanácky Olomóc nebo Holomóc; německy Olmütz) je statutární a univerzitní město v okrese Olomouc, šesté nejlidnatější město v Česku (třetí na Moravě), centrum a krajské město Olomouckého kraje, metropole Hané a jedna ze dvou historických metropolí celé Moravy.
Vidět Přemyslovci a Olomouc
Olomoucký úděl
Olomoucký úděl, zkráceně Olomoucko, je označení historického území na severní a východní Moravě, kde v 11.–12.
Vidět Přemyslovci a Olomoucký úděl
Opavští Přemyslovci
Jako opavští Přemyslovci je označována vedlejší větev přemyslovské dynastie, která vymřela v roce 1521.
Vidět Přemyslovci a Opavští Přemyslovci
Ota I. Olomoucký
Ota I. Olomoucký (1045 – 9. červen 1087), řečený také Sličný, byl nejmladší syn Břetislava I. a Jitky ze Svinibrodu (Schweinfurtu), kníže znojemského (1055–1056) a olomouckého údělu (1061–1087) z dynastie Přemyslovců.
Vidět Přemyslovci a Ota I. Olomoucký
Ota II. Olomoucký
Ota II. (1085 – 18. února 1126 Chlumec), zvaný Černý, byl syn Oty I. Olomouckého a Eufémie Uherské.
Vidět Přemyslovci a Ota II. Olomoucký
Ota III. Dětleb
Ota III.
Vidět Přemyslovci a Ota III. Dětleb
Panovník
Římský císař Karel IV. (též český král a moravský markrabě jako Karel I.) Panovník (též monarcha) je osoba zpravidla šlechtického původu vykonávající funkci hlavy státu.
Vidět Přemyslovci a Panovník
Přemysl (moravský markrabě)
Přemysl (1209 – 16. říjen 1239) byl moravský markrabě v letech 1228–1239, nejmladší syn krále Přemysla Otakara I. a jeho druhé manželky Konstancie Uherské.
Vidět Přemyslovci a Přemysl (moravský markrabě)
Přemysl Oráč
Přemysl Oráč je mytický český vládce, manžel kněžny Libuše a zakladatel nejstarší české vládnoucí dynastie Přemyslovců.
Vidět Přemyslovci a Přemysl Oráč
Přemysl Otakar I.
Přemysl Otakar I. (německy Ottokar I. Přemysl; 1155/1167 – 15. prosince 1230) byl český kníže (1192–1193 a 1197–1198) a třetí český král (1198–1230) z rodu Přemyslovců, první český král, kterému se podařilo dědičně zajistit královský titul i pro své potomky.
Vidět Přemyslovci a Přemysl Otakar I.
Přemysl Otakar II.
Přemysl Otakar II., řečený král železný a zlatý, (1233 Městec Králové – 26. srpna 1278 Suché Kruty) byl pátý český král, moravský markrabě, rakouský vévoda, štýrský vévoda, korutanský vévoda a kraňský markrabě z rodu Přemyslovců.
Vidět Přemyslovci a Přemysl Otakar II.
Přimda (hrad)
Přimda je zřícenina nejstaršího známého kamenného hradu na území ČR.
Vidět Přemyslovci a Přimda (hrad)
Plamenná orlice
Plamenná orlice, někdy nazývaná svatováclavská, či přemyslovská (aquila di san Vencelsao nebo aquila fiammante), je heraldická figura – orlice tvořící základ přemyslovského erbu.
Vidět Přemyslovci a Plamenná orlice
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Vidět Přemyslovci a Polsko
Pražský hrad
Pražský hrad je nejvýznamnější český hrad (původně raně středověké hradiště) stojící na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou v centru Prahy, na vrchu Opyš.
Vidět Přemyslovci a Pražský hrad
Rakouské državy
Jako rakouské državy je nazýván soubor čtyř rakouských vévodství, která tradičně patřila dynastii Babenberků, později Přemyslovců a nakonec Habsburků.
Vidět Přemyslovci a Rakouské državy
Ratibořské knížectví
Ratibořské knížectví (latinsky Ducatus Ratiboria, polsky Księstwo Raciborskie, německy Herzogtum Ratibor) bylo slezským knížectvím s hlavním městem Ratiboř.
Vidět Přemyslovci a Ratibořské knížectví
Richsa Česká
Richsa Česká (1165 – 19. dubna 1182) byla dcera českého knížete a krále Vladislava II. a jeho druhé manželky Judity Durynské.
Vidět Přemyslovci a Richsa Česká
Rostislav
Rostislav (nebo také Rastislav, Rastic, Rasticlao, Rastislaus, někdy též Radislav či Ladislav) z dynastie Mojmírovců (– po 870 Bavorské vévodství) byl v letech 846–870 druhým velkomoravským knížetem.
Vidět Přemyslovci a Rostislav
Rotunda svaté Kateřiny (Znojmo)
#PŘESMĚRUJ Rotunda svaté Kateřiny.
Vidět Přemyslovci a Rotunda svaté Kateřiny (Znojmo)
Sámo
Sámo (v cyrilici Само/Шамо; † 658 – 661) byl vládce kmenového svazu Slovanů existujícího v 7. století a označovaného jako Sámova říše.
Vidět Přemyslovci a Sámo
Seniorát
Seniorát neboli stařešinské právo je dědičné právo nejstaršího člena rodu na vládu.
Vidět Přemyslovci a Seniorát
Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů
zemí Koruny české Tato stránka odkazuje na seznamy šlechtických rodů seřazených podle abecedy působících v jednotlivých zemích Koruny české.
Vidět Přemyslovci a Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů
Seznam štýrských markrabat a vévodů
znak štýrska Seznam štýrských markrabat a vévodů zahrnuje postupně vládnoucí markrabata a později vévody, kteří zde vládli zhruba od počátku 11.
Vidět Přemyslovci a Seznam štýrských markrabat a vévodů
Seznam korutanských vévodů
Seznam korutanských vévodů uvádí panovníky, kteří vládli na území Korutan, a to před vznikem Korutanského vévodství v roce 976 jako zemská knížata, a od roku 976 jako vévodové.
Vidět Přemyslovci a Seznam korutanských vévodů
Seznam kraňských markrabat a vévodů
znak Kraňska Seznam kraňských markrabat a vévodů zahrnuje postupně vládnoucí markrabata a později vévody, kteří zde vládli zhruba od počátku 11.
Vidět Přemyslovci a Seznam kraňských markrabat a vévodů
Seznam mytických panovníků Čech a Moravy
Vyšehrad nad Vltavou Seznam mytických panovníků českého státu a Moravy obsahuje jména vládců, o kterých vyprávějí staré české a moravské pověsti, ale jejichž existence není doložena historickými prameny.
Vidět Přemyslovci a Seznam mytických panovníků Čech a Moravy
Seznam opavských knížat
Toto je seznam opavských knížat.
Vidět Přemyslovci a Seznam opavských knížat
Seznam představitelů českého státu
Pražský hrad, tradiční sídlo českých představitelů Rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě. Fresky uvnitř rotundy nepřímo dokládají dynastickou posloupnost nejstarších českých vládců. Seznam představitelů českého státu přináší přehled hlav státních útvarů, které se v minulosti nacházely na území dnešního Česka.
Vidět Přemyslovci a Seznam představitelů českého státu
Seznam polských panovníků
Jagellonců, kolem roku 1500 Polsko-litevské unie (1569–1795) Tento seznam polských panovníků zahrnuje hlavy polského státu od prvního historicky doloženého polského knížete z rodu Piastovců do roku 1917, kdy bylo Polsko součástí Ruského impéria.
Vidět Přemyslovci a Seznam polských panovníků
Seznam rakouských panovníků
Seznam rakouských panovníků zahrnuje postupně vládnoucí markrabata, vévody, arcivévody a císaře.
Vidět Přemyslovci a Seznam rakouských panovníků
Seznam ratibořských knížat
Znak Ratibořského knížectví Znak Ratibořských knížat Ratibořské knížectví vzniklo roku 1172 jako panství Piastovce Měška I. Křivonohého a rozkládalo se kolem měst Ratiboř, Těšín a Kozel.
Vidět Přemyslovci a Seznam ratibořských knížat
Seznam vládců Moravy
Moravská orlice (iluminace z roku 1459) Znak Markrabství moravského Seznam vládců Moravy zahrnuje chronologický výčet moravských knížat, markrabat a zemských prezidentů, případně představitelů vyšších celků, jejichž součástí Morava byla.
Vidět Přemyslovci a Seznam vládců Moravy
Sifrid (syn Břetislava Olomouckého)
Sifrid († 1227) byl syn knížete olomouckého údělu Břetislava a jeho neznámé manželky a královský kaplan.
Vidět Přemyslovci a Sifrid (syn Břetislava Olomouckého)
Slavníkovci
Základy Slavníkovského kostela v Libici Slavníkovci byli významný, snad s Přemyslovci spřízněný český rod, jehož rozkvět a i zánik spadá do 10. století.
Vidět Přemyslovci a Slavníkovci
Slezská knížectví
Území historického Slezska bylo dlouhou dobu rozděleno na mnohá polonezávislá slezská knížectví, někdy se také používá označení vévodství.
Vidět Přemyslovci a Slezská knížectví
Soběslav I.
Soběslav I. (1090 – 14. února 1140, Hostin Hradec, snad lokalita Na hradcích nedaleko Vysokého Chvojna) byl českým knížetem od 12. dubna 1125 do 14. února 1140 a zakladatelem větve Soběslavovců.
Vidět Přemyslovci a Soběslav I.
Soběslav II.
Soběslav II. (asi 1128 – 29. ledna 1180) byl český kníže (1173–78) z dynastie Přemyslovců, druhorozený syn Soběslava I. a jeho manželky Adléty Uherské.
Vidět Přemyslovci a Soběslav II.
Soběslavovci
Soběslavovci byli vedlejší větev přemyslovské dynastie.
Vidět Přemyslovci a Soběslavovci
Spytihněv Brněnský
Spytihněv Brněnský († 1199) byl syn Vratislava Brněnského z dynastie Přemyslovců a jeho manželky ruského původu.
Vidět Přemyslovci a Spytihněv Brněnský
Spytihněv I.
Spytihněv I. (latinsky Spytignewo či Spytigneu; kolem roku 875 – 905/915) byl český kníže z rodu Přemyslovců vládnoucí v letech 894–915.
Vidět Přemyslovci a Spytihněv I.
Spytihněv II.
Spytihněv II. (1031 – 28. ledna 1061, latinsky Spitigneu či Zpitigneu) byl český kníže (1055–1061) z dynastie Přemyslovců, podle Kosmy muž velmi krásný, vlasy měl tmavší nad černou smolu, vousy dlouze splývající, tvář veselou...
Vidět Přemyslovci a Spytihněv II.
Stadice
Stadice jsou vesnice v údolí řeky Bíliny nedaleko Trmic.
Vidět Přemyslovci a Stadice
Strachkvas
Strachkvas (Ztrahquaz) nebo také Kristián (10. století Praha – 996 Praha) byl český duchovní, nejmladší syn knížete Boleslava I. a jeho manželky Biagoty.
Vidět Přemyslovci a Strachkvas
Svatava (Luitgarda) Česká
#PŘESMĚRUJ Svatava Česká.
Vidět Přemyslovci a Svatava (Luitgarda) Česká
Svatý Václav
Svatý Václav (asi 907 – 28. září 935, příp. 929) byl český kníže a světec, který je hlavním patronem českého národa a symbolem české státnosti.
Vidět Přemyslovci a Svatý Václav
Svatobor (Fridrich)
Svatobor nebo také Fridrich († 23. února 1086) byl syn českého knížete Spytihněva II. a jeho manželky Idy Wettinské, aquilejský patriarcha v letech 1085-1086.
Vidět Přemyslovci a Svatobor (Fridrich)
Svatopluk (syn Vladislava II.)
Svatopluk († 15. říjen po r. 1169) byl druhý syn českého krále Vladislava II. a jeho první manželky Gertrudy Babenberské.
Vidět Přemyslovci a Svatopluk (syn Vladislava II.)
Svatopluk Jemnický
Svatopluk Jemnický († 1200) byl syn Vratislava Brněnského z dynastie Přemyslovců a jeho manželky ruského původu.
Vidět Přemyslovci a Svatopluk Jemnický
Svatopluk Olomoucký
Svatopluk (resp. Svatopluk Olomoucký, datum jeho narození neznámé, zemřel 21. září 1109) pocházel z olomoucké větve dynastie Přemyslovců, byl nejdříve knížetem olomouckého údělu v letech 1091–1107, v letech 1107–1109 pak českým knížetem.
Vidět Přemyslovci a Svatopluk Olomoucký
Uherský král
Velký znak Uherského království Král uherský, resp.
Vidět Přemyslovci a Uherský král
Uhersko
Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“.
Vidět Přemyslovci a Uhersko
Valentin Hrbatý
Valentin Hrbatý (asi 1485 – 13. listopadu 1521 Ratiboř) byl nejmladší syn Jana V. Ratibořského a Magdaleny Opolské, kníže ratibořský spolu s bratry Janem VI. a Mikulášem VII. v letech 1493–1506, poté až do své smrti jediným vládcem slezské Ratiboře.
Vidět Přemyslovci a Valentin Hrbatý
Václav I.
Václav I. (1205 – 23. září 1253 Počaply u Berouna), zvaný též Jednooký, byl čtvrtý český král z rodu Přemyslovců, druhorozený syn Přemysla Otakara I. a jeho druhé manželky Konstancie Uherské a též bratr svaté Anežky.
Vidět Přemyslovci a Václav I.
Václav II.
Václav II. (27. září 1271 Praha – 21. června 1305 Staré Město pražské) byl šestý český a první polský král z rodu Přemyslovců.
Vidět Přemyslovci a Václav II.
Václav II. (kníže)
Václav II. (1137 – po 1192) byl český kníže (1191–1192) z dynastie Přemyslovců, nejmladší syn Soběslava I. a Adléty Uherské, bratr knížete Soběslava II. a údělníka Oldřicha.
Vidět Přemyslovci a Václav II. (kníže)
Václav III.
Václav III. (6. října 1289 Praha – 4. srpna 1306 Olomouc) byl český, polský a uherský král; poslední panovník z dynastie Přemyslovců.
Vidět Přemyslovci a Václav III.
Václav IV.
Václav IV. (26. února 1361 Norimberk – 16. srpna 1419 Nový hrad u Kunratic) z rodu Lucemburků byl český král (1378–1419) a římský král (1376–1400).
Vidět Přemyslovci a Václav IV.
Václav Jindřich Olomoucký
katedrále sv. Václava v Olomouci. Václav Jindřich Olomoucký (asi 1107 – 1. března 1130) byl syn českého knížete Svatopluka a jeho blíže neznámé manželky, kníže olomouckého údělu v letech 1126–1130.
Vidět Přemyslovci a Václav Jindřich Olomoucký
Vladimír Karbusický
Vladimír Karbusický (9. dubna 1925 Velim, Československo – 23. května 2002 Hamburk, Německo) byl český muzikolog, folklorista, sociolog, estetik, pedagog a publicista.
Vidět Přemyslovci a Vladimír Karbusický
Vladimír Olomoucký
Vladimír Olomoucký (1145 – 10. prosince před r. 1200) byl syn olomouckého údělného knížete Oty III. Dětleba a jeho manželky Durancie.
Vidět Přemyslovci a Vladimír Olomoucký
Vladislav (moravský markrabě)
Vladislav (1207 – 18. února 1227/1228) byl třetí syn českého krále Přemysla Otakara I. a jeho druhé manželky Konstancie Uherské, moravský markrabě v letech 1224–1227.
Vidět Přemyslovci a Vladislav (moravský markrabě)
Vladislav Český
Vladislav (1227 – 3. leden 1247) byl nejstarší syn českého krále Václava I. a jeho manželky Kunhuty Štaufské, starší bratr Přemysla Otakara II. Vladislav byl moravský markrabě v letech 1246–1247 a krátce také rakouský vévoda.
Vidět Přemyslovci a Vladislav Český
Vladislav I.
Vladislav I. (1070 – 12. dubna 1125, Praha) byl český kníže od října 1109 do prosince 1117 a znovu od 16. srpna 1120 do své smrti.
Vidět Přemyslovci a Vladislav I.
Vladislav II.
Vladislav II. (kolem roku 1110 – 18. ledna 1174, Meerane) byl od roku 1140 český kníže a v letech 1158–1172 jako Vladislav I. druhý český král z rodu Přemyslovců.
Vidět Přemyslovci a Vladislav II.
Vladislav Jagellonský
Vladislav Jagellonský (1. března 1456 Krakov – 13. března 1516 Budín) pocházel z Polska, původem z litevského velkoknížecího a polského královského rodu Jagellonců se jménem Władysław Jagiełło, byl králem českým od roku 1471 jako Vladislav II., od roku 1490 markrabětem moravským a králem uherským také jako Vladislav II., maďarsky Ulászló II.
Vidět Přemyslovci a Vladislav Jagellonský
Vladislav Jindřich
Vladislav Jindřich (asi 1160/1165 – 12. srpna 1222, Znojmo) byl český kníže v roce 1197 (Vladislav III., v latinských listinách Heinricus) a markrabě moravský (1192–1194 a 1197–1222), druhorozený syn Vladislava II. a jeho druhé manželky Judity Durynské.
Vidět Přemyslovci a Vladislav Jindřich
Vladislav Olomoucký
Vladislav Olomoucký († po 1165) byl nejstarší syn českého knížete Soběslava I. a jeho manželky Adléty Uherské, kníže olomouckého údělu v letech 1137–1140.
Vidět Přemyslovci a Vladislav Olomoucký
Vnislav
Vnislav byl mytický pokračovatel Přemysla Oráče a kněžny Libuše, zakladatelů dynastie Přemyslovců, jeden ze sedmi legendárních českých knížat mezi Přemyslem Oráčem a prvním historicky doloženým knížetem Bořivojem.
Vidět Přemyslovci a Vnislav
Vnuk
Příklad rodinného portrétu z konce 19. století. Vnuk babičky je zcela vpravo. ''Snímek byl pořízen u příležitosti úmrtí v rodině. (cca 1894)'' Vnuk, zdrobněle vnouček, je označení pro příbuznou osobu, která je mužským potomkem jejích potomků.
Vidět Přemyslovci a Vnuk
Vojen
Vojen byl mytický pokračovatel Přemysla Oráče a kněžny Libuše, zakladatelů dynastie Přemyslovců, jedním ze sedmi legendárních českých knížat mezi Přemyslem Oráčem a prvním historicky doloženým knížetem Bořivojem.
Vidět Přemyslovci a Vojen
Vojtěch III. Salcburský
Vojtěch III.
Vidět Přemyslovci a Vojtěch III. Salcburský
Vratislav (syn Přemysla Otakara I.)
Vratislav (před 1181 – po 1225) byl nejstarší syn českého knížete a krále Přemysla Otakara I. a jeho první manželky Adléty Míšeňské.
Vidět Přemyslovci a Vratislav (syn Přemysla Otakara I.)
Vratislav Brněnský
Vratislav Brněnský (před 1113 – 1156) byl syn údělného knížete Oldřicha Brněnského z dynastie Přemyslovců a jeho blíže neznámé manželky, kníže brněnského údělu v letech 1125–1129 a 1130–1156.
Vidět Přemyslovci a Vratislav Brněnský
Vratislav I.
Vratislav I. (875/888 – 13. února 921) byl třetí český kníže z rodu Přemyslovců vládnoucí zřejmě v letech 915 až 921.
Vidět Přemyslovci a Vratislav I.
Vratislav II.
Vratislav II. (okolo 1033 – 14. ledna 1092) byl český kníže od 28. ledna 1061 do dubna 1085 a poté první český král z rodu Přemyslovců.
Vidět Přemyslovci a Vratislav II.
Vyvraždění Slavníkovců
Vyvraždění Slavníkovců byl násilný akt, při němž čeští velmožové 28. září 995 povraždili v Libici členy významného rodu Slavníkovců.
Vidět Přemyslovci a Vyvraždění Slavníkovců
Zbraslavská kronika
Zbraslavská kronika je latinsky psaná kronika, která vznikala v rozmezí let 1305–39 v cisterciáckém klášteře na Zbraslavi, založeném roku 1292 králem Václavem II. Autory tohoto monumentálního díla jsou dva zbraslavští opaté česko-německého původu: Ota Durynský a Petr Žitavský.
Vidět Přemyslovci a Zbraslavská kronika
Zikmund Lucemburský
Zikmund Lucemburský (14. února 1368 Norimberk/Praha – 9. prosince 1437 Znojmo) byl syn Karla IV. a jeho čtvrté manželky Alžběty Pomořanské, polorodý bratr Václava IV. a tchán Albrechta Habsburského.
Vidět Přemyslovci a Zikmund Lucemburský
Znojemští Přemyslovci
Znojemští Přemyslovci byli vedlejší větev přemyslovské dynastie.
Vidět Přemyslovci a Znojemští Přemyslovci
Znojemský úděl
Znojemský úděl, zkráceně Znojemsko, je označení historického území na jižní Moravě, kde v 11.–12. století vládla knížata z jedné z větví rodu Přemyslovců.
Vidět Přemyslovci a Znojemský úděl
Znojmo
Znojmo (německy Znaim) je moravské město v okrese Znojmo a obec s rozšířenou působností v Jihomoravském kraji na levém břehu řeky Dyje, 65 km jihozápadně od Brna a 83 km severozápadně od Vídně.
Vidět Přemyslovci a Znojmo
10. století
10.
Vidět Přemyslovci a 10. století
11. století
Jedenácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1001 a 31. prosincem 1100 našeho letopočtu.
Vidět Přemyslovci a 11. století
1100
1100 (MC) byl přestupný rok, který dle juliánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Přemyslovci a 1100
12. století
Dvanácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1101 a 31. prosincem 1200.
Vidět Přemyslovci a 12. století
1212
Rok 1212 (MCCXII) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.
Vidět Přemyslovci a 1212
1278
Rok 1278 (MCCLXXVIII) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Přemyslovci a 1278
1300
1300 (MCCC) byl přestupný rok, který dle juliánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Přemyslovci a 1300
1521
Rok 1521 (MDXXI) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal v úterý.
Vidět Přemyslovci a 1521
1740
1740 (MDCCXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Přemyslovci a 1740
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Přemyslovci a 1918
28. září
28.
Vidět Přemyslovci a 28. září
4. srpen
4. srpen je 216. den roku podle gregoriánského kalendáře (217. v přestupném roce).
Vidět Přemyslovci a 4. srpen
888
Rok 888 (římskými číslicemi: DCCCLXXXVIII) byl přestupný rok, který započal podle juliánského kalendáře pondělkem.
Vidět Přemyslovci a 888
9. století
9.
Vidět Přemyslovci a 9. století
995
28. září – vyvraždění Slavníkovců na Libici, přežili jen dva nepřítomní: Vojtěch a Soběslav.
Vidět Přemyslovci a 995
Viz také
Zaniklo 1306
- Přemyslovci