Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Přemyslovci a České knížectví
Přemyslovci a České knížectví mají 46 věci společné (v Uniepedie): Češi, České království, Břetislav I., Břetislav II., Bedřich (kníže), Bořivoj I., Bořivoj II., Boleslav I., Boleslav II., Boleslav III., Jaromír (biskup), Jaromír (kníže), Jindřich Břetislav, Konrád I. Brněnský, Konrád II. Ota, Konrád II. Znojemský, Kosmas, Kosmova kronika česká, Morava, Oldřich (kníže), Oldřich (syn Soběslava I.), Oldřich Brněnský, Ota II. Olomoucký, Přemysl Otakar I., Polsko, Pražský hrad, Seniorát, Seznam představitelů českého státu, Soběslav I., Soběslav II., ..., Spytihněv I., Spytihněv II., Svatý Václav, Svatopluk Olomoucký, Uhersko, Václav II. (kníže), Vladislav I., Vladislav II., Vladislav Jindřich, Vladislav Olomoucký, Vratislav I., Vratislav II., Vyvraždění Slavníkovců, 10. století, 11. století, 9. století. Rozbalte index (16 více) »
Češi
Češi (archaicky Čechové) jsou západoslovanský národ, žijící převážně na území Česka.
Přemyslovci a Češi · Češi a České knížectví ·
České království
České království či Království české (německy Königreich Böhmen, latinsky Regnum Bohemiae) byl státní útvar v čele s králem na území Čech od 13. století do roku 1918.
Přemyslovci a České království · České knížectví a České království ·
Břetislav I.
Břetislav I., přezdívaný kronikářem Kosmou „český Achilles“, (mezi 1002 až 1005 – 10. ledna 1055 Chrudim) byl český kníže z dynastie Přemyslovců, který vládl na Moravě asi od roku 1029, v Čechách v letech 1034–1055.
Břetislav I. a Přemyslovci · Břetislav I. a České knížectví ·
Břetislav II.
Břetislav II. († 22. prosince 1100, Zbečno) byl český kníže (1092–1100) z rodu Přemyslovců, nejstarší syn knížete a krále Vratislava II. a jeho druhé manželky Adléty Uherské.
Břetislav II. a Přemyslovci · Břetislav II. a České knížectví ·
Bedřich (kníže)
Bedřich, také Fridrich, (* okolo 1141/2 – 25. března 1189) byl syn krále Vladislava II. a český kníže z rodu Přemyslovců od konce roku 1172 do září 1173 a od konce června 1178 do 25.
Bedřich (kníže) a Přemyslovci · Bedřich (kníže) a České knížectví ·
Bořivoj I.
Bořivoj I. (mezi 852/853 – 888/890) byl první historicky doložený český panovník pocházející z rodu Přemyslovců.
Bořivoj I. a Přemyslovci · Bořivoj I. a České knížectví ·
Bořivoj II.
Věnceslav Černý – Bořivoj II. jako zločinec odváděn do Německa. Bořivoj II. (okolo 1064, Praha – 2. února 1124) byl český kníže v letech 1100–1107 a 1117–1120.
Bořivoj II. a Přemyslovci · Bořivoj II. a České knížectví ·
Boleslav I.
Boleslav I., zvaný Ukrutný (asi 915 Praha – 15. července 967/972), byl pátý český kníže z rodu Přemyslovců.
Boleslav I. a Přemyslovci · Boleslav I. a České knížectví ·
Boleslav II.
Boleslav II.
Boleslav II. a Přemyslovci · Boleslav II. a České knížectví ·
Boleslav III.
Boleslav III.
Boleslav III. a Přemyslovci · Boleslav III. a České knížectví ·
Jaromír (biskup)
#PŘESMĚRUJ Jaromír (pražský biskup).
Jaromír (biskup) a Přemyslovci · Jaromír (biskup) a České knížectví ·
Jaromír (kníže)
Jaromír (975 – 4. listopadu 1035) byl český kníže z rodu Přemyslovců v letech 1003, 1004–1012 a 1033–1034, syn Boleslava II. Pobožného a jeho druhé, neznámé choti, bratr Boleslava III. Ryšavého a Oldřicha.
Jaromír (kníže) a Přemyslovci · Jaromír (kníže) a České knížectví ·
Jindřich Břetislav
Jindřich Břetislav (– 15. června 1197 Cheb) byl od roku 1182 pražský biskup a v letech 1193–1197 současně též českým knížetem z dynastie Přemyslovců (jménem Břetislav III., v latinských listinách Henricus).
Jindřich Břetislav a Přemyslovci · Jindřich Břetislav a České knížectví ·
Konrád I. Brněnský
Konrád I. Brněnský (asi 1035 – 6. září 1092, Praha), syn Břetislava I. a Jitky ze Svinibrodu (Schweinfurtu), byl kníže brněnského údělu (1055–1056 a 1061–1092) a český kníže (1092) z dynastie Přemyslovců.
Konrád I. Brněnský a Přemyslovci · Konrád I. Brněnský a České knížectví ·
Konrád II. Ota
Konrád II.
Konrád II. Ota a Přemyslovci · Konrád II. Ota a České knížectví ·
Konrád II. Znojemský
Konrád II.
Konrád II. Znojemský a Přemyslovci · Konrád II. Znojemský a České knížectví ·
Kosmas
Kosmas (asi 1045 – 21. října 1125) byl první známý český kronikář, autor Kroniky české (Chronica Boemorum, běžně Kosmova kronika) a v letech 1120 až 1125 děkanem pražské kapituly při sv. Vítu.
Kosmas a Přemyslovci · Kosmas a České knížectví ·
Kosmova kronika česká
#PŘESMĚRUJ Kosmova kronika.
Kosmova kronika česká a Přemyslovci · Kosmova kronika česká a České knížectví ·
Morava
Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).
Morava a Přemyslovci · Morava a České knížectví ·
Oldřich (kníže)
Oldřich († 9. listopadu 1034) byl český kníže (1012–1033 a 1034) z dynastie Přemyslovců.
Oldřich (kníže) a Přemyslovci · Oldřich (kníže) a České knížectví ·
Oldřich (syn Soběslava I.)
Plamenná přemyslovská orlice Oldřich (1134 – po r. 1176) byl synem českého knížete Soběslava I. a Adléty, knížetem Olomoucka (1173–1176).
Oldřich (syn Soběslava I.) a Přemyslovci · Oldřich (syn Soběslava I.) a České knížectví ·
Oldřich Brněnský
Oldřich Brněnský (11. století – 5. ledna 1113) byl synem Konráda I. Brněnského a Virpirky z Tenglingu, kníže brněnského údělu (1092–1099 a 1100–1113) a znojemského údělu 1112–1113) z dynastie Přemyslovců.
Oldřich Brněnský a Přemyslovci · Oldřich Brněnský a České knížectví ·
Ota II. Olomoucký
Ota II. (1085 – 18. února 1126 Chlumec), zvaný Černý, byl syn Oty I. Olomouckého a Eufémie Uherské.
Ota II. Olomoucký a Přemyslovci · Ota II. Olomoucký a České knížectví ·
Přemysl Otakar I.
Přemysl Otakar I. (německy Ottokar I. Přemysl; 1155/1167 – 15. prosince 1230) byl český kníže (1192–1193 a 1197–1198) a třetí český král (1198–1230) z rodu Přemyslovců, první český král, kterému se podařilo dědičně zajistit královský titul i pro své potomky.
Přemysl Otakar I. a Přemyslovci · Přemysl Otakar I. a České knížectví ·
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Polsko a Přemyslovci · Polsko a České knížectví ·
Pražský hrad
Pražský hrad je nejvýznamnější český hrad (původně raně středověké hradiště) stojící na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou v centru Prahy, na vrchu Opyš.
Pražský hrad a Přemyslovci · Pražský hrad a České knížectví ·
Seniorát
Seniorát neboli stařešinské právo je dědičné právo nejstaršího člena rodu na vládu.
Přemyslovci a Seniorát · Seniorát a České knížectví ·
Seznam představitelů českého státu
Pražský hrad, tradiční sídlo českých představitelů Rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě. Fresky uvnitř rotundy nepřímo dokládají dynastickou posloupnost nejstarších českých vládců. Seznam představitelů českého státu přináší přehled hlav státních útvarů, které se v minulosti nacházely na území dnešního Česka.
Přemyslovci a Seznam představitelů českého státu · Seznam představitelů českého státu a České knížectví ·
Soběslav I.
Soběslav I. (1090 – 14. února 1140, Hostin Hradec, snad lokalita Na hradcích nedaleko Vysokého Chvojna) byl českým knížetem od 12. dubna 1125 do 14. února 1140 a zakladatelem větve Soběslavovců.
Přemyslovci a Soběslav I. · Soběslav I. a České knížectví ·
Soběslav II.
Soběslav II. (asi 1128 – 29. ledna 1180) byl český kníže (1173–78) z dynastie Přemyslovců, druhorozený syn Soběslava I. a jeho manželky Adléty Uherské.
Přemyslovci a Soběslav II. · Soběslav II. a České knížectví ·
Spytihněv I.
Spytihněv I. (latinsky Spytignewo či Spytigneu; kolem roku 875 – 905/915) byl český kníže z rodu Přemyslovců vládnoucí v letech 894–915.
Přemyslovci a Spytihněv I. · Spytihněv I. a České knížectví ·
Spytihněv II.
Spytihněv II. (1031 – 28. ledna 1061, latinsky Spitigneu či Zpitigneu) byl český kníže (1055–1061) z dynastie Přemyslovců, podle Kosmy muž velmi krásný, vlasy měl tmavší nad černou smolu, vousy dlouze splývající, tvář veselou...
Přemyslovci a Spytihněv II. · Spytihněv II. a České knížectví ·
Svatý Václav
Svatý Václav (asi 907 – 28. září 935, příp. 929) byl český kníže a světec, který je hlavním patronem českého národa a symbolem české státnosti.
Přemyslovci a Svatý Václav · Svatý Václav a České knížectví ·
Svatopluk Olomoucký
Svatopluk (resp. Svatopluk Olomoucký, datum jeho narození neznámé, zemřel 21. září 1109) pocházel z olomoucké větve dynastie Přemyslovců, byl nejdříve knížetem olomouckého údělu v letech 1091–1107, v letech 1107–1109 pak českým knížetem.
Přemyslovci a Svatopluk Olomoucký · Svatopluk Olomoucký a České knížectví ·
Uhersko
Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).
Přemyslovci a Uhersko · Uhersko a České knížectví ·
Václav II. (kníže)
Václav II. (1137 – po 1192) byl český kníže (1191–1192) z dynastie Přemyslovců, nejmladší syn Soběslava I. a Adléty Uherské, bratr knížete Soběslava II. a údělníka Oldřicha.
Přemyslovci a Václav II. (kníže) · Václav II. (kníže) a České knížectví ·
Vladislav I.
Vladislav I. (1070 – 12. dubna 1125, Praha) byl český kníže od října 1109 do prosince 1117 a znovu od 16. srpna 1120 do své smrti.
Přemyslovci a Vladislav I. · Vladislav I. a České knížectví ·
Vladislav II.
Vladislav II. (kolem roku 1110 – 18. ledna 1174, Meerane) byl od roku 1140 český kníže a v letech 1158–1172 jako Vladislav I. druhý český král z rodu Přemyslovců.
Přemyslovci a Vladislav II. · Vladislav II. a České knížectví ·
Vladislav Jindřich
Vladislav Jindřich (asi 1160/1165 – 12. srpna 1222, Znojmo) byl český kníže v roce 1197 (Vladislav III., v latinských listinách Heinricus) a markrabě moravský (1192–1194 a 1197–1222), druhorozený syn Vladislava II. a jeho druhé manželky Judity Durynské.
Přemyslovci a Vladislav Jindřich · Vladislav Jindřich a České knížectví ·
Vladislav Olomoucký
Vladislav Olomoucký († po 1165) byl nejstarší syn českého knížete Soběslava I. a jeho manželky Adléty Uherské, kníže olomouckého údělu v letech 1137–1140.
Přemyslovci a Vladislav Olomoucký · Vladislav Olomoucký a České knížectví ·
Vratislav I.
Vratislav I. (875/888 – 13. února 921) byl třetí český kníže z rodu Přemyslovců vládnoucí zřejmě v letech 915 až 921.
Přemyslovci a Vratislav I. · Vratislav I. a České knížectví ·
Vratislav II.
Vratislav II. (okolo 1033 – 14. ledna 1092) byl český kníže od 28. ledna 1061 do dubna 1085 a poté první český král z rodu Přemyslovců.
Přemyslovci a Vratislav II. · Vratislav II. a České knížectví ·
Vyvraždění Slavníkovců
Vyvraždění Slavníkovců byl násilný akt, při němž čeští velmožové 28. září 995 povraždili v Libici členy významného rodu Slavníkovců.
Přemyslovci a Vyvraždění Slavníkovců · Vyvraždění Slavníkovců a České knížectví ·
10. století
10.
10. století a Přemyslovci · 10. století a České knížectví ·
11. století
Jedenácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1001 a 31. prosincem 1100 našeho letopočtu.
11. století a Přemyslovci · 11. století a České knížectví ·
9. století
9.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Přemyslovci a České knížectví
- To, co mají společné Přemyslovci a České knížectví
- Podobnosti mezi Přemyslovci a České knížectví
Srovnání mezi Přemyslovci a České knížectví
Přemyslovci má 256 vztahy, zatímco České knížectví má 191. Jak oni mají společné 46, index Jaccard je 10.29% = 46 / (256 + 191).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Přemyslovci a České knížectví. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
