Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Stažení
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Rakousko-Uhersko a Srbsko

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Rakousko-Uhersko a Srbsko

Rakousko-Uhersko vs. Srbsko

Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918. Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.

Podobnosti mezi Rakousko-Uhersko a Srbsko

Rakousko-Uhersko a Srbsko mají 50 věci společné (v Uniepedie): Atentát na Františka Ferdinanda d'Este, Černá Hora, Římskokatolická církev, Balkán, Berlínský kongres, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Chorvatština, Chorvati, Chorvatsko, Cyrilice, De iure, Druhá balkánská válka, Dunaj, Emigrace, Evropa, František Ferdinand d'Este, Habsburská monarchie, Hercegovské povstání, Italské království, Itálie, Konstituční monarchie, Království Jugoslávie, Maďaři, Maďarština, Makedonie (region), Milan I. Obrenović, Němci, Německo, Neutralita, ..., Osmanská říše, První světová válka, Rumunština, Rumuni, Rumunsko, Rusínština, Rusíni, Slované, Slováci, Slovenština, Srbština, Srbové, Srbská pravoslavná církev, Srbské království, Srbsko, Turci, Uhersko, Ukrajinština, 20. století, 8. červen. Rozbalte index (20 více) »

Atentát na Františka Ferdinanda d'Este

Atentát na Františka Ferdinanda d'Este, arcivévodu a následníka rakousko-uherského trůnu, byl spáchán 28. června 1914 v Sarajevu, hlavním městě Bosny a Hercegoviny.

Atentát na Františka Ferdinanda d'Este a Rakousko-Uhersko · Atentát na Františka Ferdinanda d'Este a Srbsko · Vidět víc »

Černá Hora

Černá Hora (černohorsky Црна Гора/Crna Gora) je stát v jihovýchodní Evropě.

Rakousko-Uhersko a Černá Hora · Srbsko a Černá Hora · Vidět víc »

Římskokatolická církev

Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.

Rakousko-Uhersko a Římskokatolická církev · Srbsko a Římskokatolická církev · Vidět víc »

Balkán

Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.

Balkán a Rakousko-Uhersko · Balkán a Srbsko · Vidět víc »

Berlínský kongres

Šuvalovem. Nalevo Alois Károlyi, ruský kancléř Alexandr Gorčakov a Benjamin Disraeli Berlínský kongres byl mezinárodním setkáním svolaným k vyřešení Velké východní krize z let 1877–1878.

Berlínský kongres a Rakousko-Uhersko · Berlínský kongres a Srbsko · Vidět víc »

Bosna a Hercegovina

Bosna a Hercegovina (// Bosna i Hercegovina, cyrilicí Босна и Херцеговина), někdy neformálně Bosna, je přímořský stát v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově, který hraničí na severu, západě a jihu s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou.

Bosna a Hercegovina a Rakousko-Uhersko · Bosna a Hercegovina a Srbsko · Vidět víc »

Bulharsko

Bulharsko, plným názvem Bulharská republika, je stát v jihovýchodní Evropě.

Bulharsko a Rakousko-Uhersko · Bulharsko a Srbsko · Vidět víc »

Chorvatština

Chorvatština (1380 - 1400) Chorvatština je jihoslovanský jazyk chorvatského obyvatelstva zejména v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a početných komunitách v zahraničí.

Chorvatština a Rakousko-Uhersko · Chorvatština a Srbsko · Vidět víc »

Chorvati

Chorvati (zastarale Charváti, chorvatsky Hrvati) jsou jihoslovanský národ, žijící především na pomezí střední a jižní Evropy.

Chorvati a Rakousko-Uhersko · Chorvati a Srbsko · Vidět víc »

Chorvatsko

Chorvatsko (starším názvem Charvátsko), plným názvem Chorvatská republika, je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie.

Chorvatsko a Rakousko-Uhersko · Chorvatsko a Srbsko · Vidět víc »

Cyrilice

Cyrilice (též cyrilika) je písmo původně vytvořené pro zápis staroslověnštiny a posléze používané pro zápis církevní slovanštiny, která na staroslověnštinu navázala.

Cyrilice a Rakousko-Uhersko · Cyrilice a Srbsko · Vidět víc »

De iure

De iure je latinský výraz znamenající „podle práva“, čili v souladu s právem (i v případech, kdy se skutečnost nebo praxe odlišuje od právních předpisů a jiných regulací, případně reálně něco vůbec neexistuje), na rozdíl od výrazu de facto, který znamená „ve skutečnosti“ nebo „v praxi“.

De iure a Rakousko-Uhersko · De iure a Srbsko · Vidět víc »

Druhá balkánská válka

Druhá balkánská válka vypukla 29. června 1913.

Druhá balkánská válka a Rakousko-Uhersko · Druhá balkánská válka a Srbsko · Vidět víc »

Dunaj

Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.

Dunaj a Rakousko-Uhersko · Dunaj a Srbsko · Vidět víc »

Emigrace

Japonský vládní plakát propagující Jižní Ameriku Emigrace (z lat. ex-migrare, vystěhovat se) je opuštění (či útěk) ze země původu a přestěhování se do jiné země.

Emigrace a Rakousko-Uhersko · Emigrace a Srbsko · Vidět víc »

Evropa

Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.

Evropa a Rakousko-Uhersko · Evropa a Srbsko · Vidět víc »

František Ferdinand d'Este

František Ferdinand Karel Ludvík Josef Maria arcivévoda Rakouský-Este (18. prosince 1863 Štýrský Hradec – 28. června 1914 Sarajevo) byl následník rakousko-uherského trůnu a synovec císaře a krále Františka Josefa I. V zemích Koruny české vlastnil panství a zámky Konopiště a Chlum u Třeboně.

František Ferdinand d'Este a Rakousko-Uhersko · František Ferdinand d'Este a Srbsko · Vidět víc »

Habsburská monarchie

Habsburská monarchie (německy Habsburgermonarchie) či hovorově Rakouská monarchie (německy Österreichische Monarchie), popř.

Habsburská monarchie a Rakousko-Uhersko · Habsburská monarchie a Srbsko · Vidět víc »

Hercegovské povstání

Zbraně používané vzbouřenci Hercegovské povstání (srbochorvatsky Hercegovački ustanak, nebo také Nevesinjska puška) bylo povstání místního obyvatelstva proti osmanské správě na jihu Bosny a Hercegoviny, v okolí obce Nevesinje v roce 1875.

Hercegovské povstání a Rakousko-Uhersko · Hercegovské povstání a Srbsko · Vidět víc »

Italské království

Italské království (italsky) bylo evropským státem vzniklým v roce 1861 sjednocením Itálie pod vládou savojské dynastie, jediného královského rodu italského původu, která vládla v jednom z italských států, Sardinském království.

Italské království a Rakousko-Uhersko · Italské království a Srbsko · Vidět víc »

Itálie

Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.

Itálie a Rakousko-Uhersko · Itálie a Srbsko · Vidět víc »

Konstituční monarchie

– subnárodní monarchie (tradiční) Konstituční monarchie je forma monarchie, ve které panovník vykonává pravomoci na základě psané či nepsané ústavy.

Konstituční monarchie a Rakousko-Uhersko · Konstituční monarchie a Srbsko · Vidět víc »

Království Jugoslávie

Království Jugoslávie (Краљевина Југославија, Kraljevina Jugoslavija), do 3. října 1929 oficiálně Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (tehdejší srbochorvatštinou Kraljevina Srba, Hrvata i Slovenaca (cyrilicí) Краљевина Срба, Хрвата и Словенаца, slovinsky Kraljevina Srbov, Hrvatov in Slovencev) zkracované na Království SHS, byl v letech 1918–1941/1945 stát na Balkáně v jihovýchodní Evropě.

Království Jugoslávie a Rakousko-Uhersko · Království Jugoslávie a Srbsko · Vidět víc »

Maďaři

Maďaři (magyarok, vysl.; dříve Uhři) jsou etnikum střední Evropy, patřící k ugrofinským národům.

Maďaři a Rakousko-Uhersko · Maďaři a Srbsko · Vidět víc »

Maďarština

Maďarština je ugrofinský jazyk, kterým se hovoří v Maďarsku, v částech srbské Vojvodiny, na jihu Slovenska, na jihu ukrajinské Zakarpatské oblasti, v částech rakouské spolkové země Burgenlandu, na severozápadě Rumunska a v částech Chorvatska a Slovinska.

Maďarština a Rakousko-Uhersko · Maďarština a Srbsko · Vidět víc »

Makedonie (region)

20px: 1,2 % území oblasti Makedonie je geografické území s proměnlivým rozsahem rozdělené dnes mezi řeckou Makedonii (49,7 %), Severní Makedonii (37,4 %) a bulharskou Pirinskou Makedonii (9,9 %).

Makedonie (region) a Rakousko-Uhersko · Makedonie (region) a Srbsko · Vidět víc »

Milan I. Obrenović

Milan I. Obrenović Milan I. Obrenović Milan I. Obrenović (22. srpna 1854, Mărăşeşti, Moldávie – 11. února 1901, Vídeň) byl v letech 1868–1882 srbský kníže jako Milan Obrenović IV. a poté v letech 1882–1889 srbský král jako Milan I. Byl čtvrtým a předposledním panovníkem z dynastie Obrenovićů.

Milan I. Obrenović a Rakousko-Uhersko · Milan I. Obrenović a Srbsko · Vidět víc »

Němci

Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.

Němci a Rakousko-Uhersko · Němci a Srbsko · Vidět víc »

Německo

Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.

Německo a Rakousko-Uhersko · Německo a Srbsko · Vidět víc »

Neutralita

Neutralita (z lat. neutralis, přídavné jméno k neuter, „na žádné straně“, „ani jeden z obou“, spojením ne + uter, doslova „ne jeden ze dvou“) je pojem mezinárodního práva vyjadřující, že stát v nějakém válečném konfliktu není členem žádného z válčících bloků nebo že je trvale neutrální pro případ budoucích konfliktů a není proto členem žádné mezinárodní vojenské organizace.

Neutralita a Rakousko-Uhersko · Neutralita a Srbsko · Vidět víc »

Osmanská říše

Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.

Osmanská říše a Rakousko-Uhersko · Osmanská říše a Srbsko · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

První světová válka a Rakousko-Uhersko · První světová válka a Srbsko · Vidět víc »

Rumunština

Rumunština je románský jazyk s asi 25 miliony mluvčími, převážně v Rumunsku, v oblasti Vojvodina v Srbsku a v Moldavsku, kde se z historických a politických důvodů do roku 2013, respektive podle ústavy až do roku 2023 nazýval moldavština.

Rakousko-Uhersko a Rumunština · Rumunština a Srbsko · Vidět víc »

Rumuni

Rumuni jsou národ, tedy etnická skupina, kterou spojuje společná rumunská kultura a románský jazyk rumunština.

Rakousko-Uhersko a Rumuni · Rumuni a Srbsko · Vidět víc »

Rumunsko

Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.

Rakousko-Uhersko a Rumunsko · Rumunsko a Srbsko · Vidět víc »

Rusínština

Rusínština je jazyk obyvatel severovýchodní části Karpatského oblouku na pomezí Slovenska, Ukrajiny, Polska, Maďarska a Rumunska.

Rakousko-Uhersko a Rusínština · Rusínština a Srbsko · Vidět víc »

Rusíni

Rusíni (rusínsky Русины; ukrajinsky русини) je označení pro různorodé východoslovanské etnikum, které kompaktně osidluje území v těsné blízkosti Karpat v Zakarpatské Ukrajině, východním Slovensku, Polsku a Maďarsku.

Rakousko-Uhersko a Rusíni · Rusíni a Srbsko · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

Rakousko-Uhersko a Slované · Slované a Srbsko · Vidět víc »

Slováci

Slováci jsou západoslovanský národ, tvořící většinu obyvatel Slovenské republiky.

Rakousko-Uhersko a Slováci · Slováci a Srbsko · Vidět víc »

Slovenština

Trnavě Slovenština (slovenčina – slovenský jazyk) je západoslovanský jazyk, nejbližší češtině z důvodu historické příbuznosti i vzájemného ovlivňování zejména v dobách společného Československa, ve kterém existoval pasivní bilingvismus a v jeho počátcích se dokonce mluvilo o dvou podobách jednoho československého jazyka.

Rakousko-Uhersko a Slovenština · Slovenština a Srbsko · Vidět víc »

Srbština

Srbština je standardizovaná varianta srbochorvatštiny, kterou mluví především Srbové.

Rakousko-Uhersko a Srbština · Srbština a Srbsko · Vidět víc »

Srbové

Srbové (srb. Срби/Srbi, jedn. č. Србин/Srbin) jsou jihoslovanský národ, žijící převážně v Srbsku (5 988 150 – r. 2011) a v Bosně a Hercegovině – většinou v Republice srbské (1 400 000), dále v Černé Hoře (178 110 – r. 2011) a Chorvatsku (186,633 – r. 2011).

Rakousko-Uhersko a Srbové · Srbové a Srbsko · Vidět víc »

Srbská pravoslavná církev

Administrativní rozdělení Srbské pravoslavné církve. Obraz zakladatele, svatého Sávy, z 13. století Srbská pravoslavná církev je autokefální pravoslavná církev působící zejména v Srbsku, Černé Hoře, Republice srbské v Bosně a Hercegovině a Chorvatsku, dalšími ohnisky jsou komunity srbských emigrantů.

Rakousko-Uhersko a Srbská pravoslavná církev · Srbská pravoslavná církev a Srbsko · Vidět víc »

Srbské království

Srbské království (srbsky Краљевина Србија, psáno v latince Kraljevina Srbija) byl nezávislý stát vzniklý ze Srbského knížectví po Berlínském kongresu v roce 1878 a zaniklý spojením se Státem SHS do Království Srbů, Chorvatů a Slovinců v roce 1918.

Rakousko-Uhersko a Srbské království · Srbské království a Srbsko · Vidět víc »

Srbsko

Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.

Rakousko-Uhersko a Srbsko · Srbsko a Srbsko · Vidět víc »

Turci

Turci (turecky Türk, pl. Türkler) jsou turkická etnická skupina, která žije převážně v Turecku a bývalých územích Osmanské říše jako např. na Balkánském poloostrově (více než 1 milion), na Kypru, v Gruzii, Řecku, Iráku a Sýrii. Velké turecké komunity, v důsledku migrace, existují také v západní Evropě (zejména v Německu – kam v padesátých letech 20. století mohutně emigrovali). Většina Turků je sunnitského vyznání islámu. Osmani jsou Turci, kteří útočili na Evropu od 14. do 17. století. (Viz Osmanská říše).

Rakousko-Uhersko a Turci · Srbsko a Turci · Vidět víc »

Uhersko

Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).

Rakousko-Uhersko a Uhersko · Srbsko a Uhersko · Vidět víc »

Ukrajinština

Ukrajinský jazyk neboli ukrajinština je východoslovanský jazyk, náležící mezi slovanské jazyky, tj.

Rakousko-Uhersko a Ukrajinština · Srbsko a Ukrajinština · Vidět víc »

20. století

Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.

20. století a Rakousko-Uhersko · 20. století a Srbsko · Vidět víc »

8. červen

8.

8. červen a Rakousko-Uhersko · 8. červen a Srbsko · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Rakousko-Uhersko a Srbsko

Rakousko-Uhersko má 438 vztahy, zatímco Srbsko má 550. Jak oni mají společné 50, index Jaccard je 5.06% = 50 / (438 + 550).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Rakousko-Uhersko a Srbsko. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »