Podobnosti mezi Rakousko-Uhersko a Zemský sněm (Rakouské císařství)
Rakousko-Uhersko a Zemský sněm (Rakouské císařství) mají 30 věci společné (v Uniepedie): Štýrské vévodství, České království, Český zemský sněm, Bosna a Hercegovina, Bukovina (země), C. k., Dolní Rakousy, Gorice a Gradiška, Halič, Horní Rakousy, Itálie, Korutany, Kraňské vévodství, Království chorvatsko-slavonské, Markrabství Istrie, Moravské markrabství, Moravský zemský sněm, Němčina, Předlitavsko, Rakouské císařství, Rakouské přímoří, Rakouské Slezsko, Rakousko, Rakousko-uherské vyrovnání, Salcbursko, Terst, Tyrolské hrabství, Uherský sněm, Uhersko, Vorarlbersko.
Štýrské vévodství
Štýrské vévodství, také psáno Vévodství štýrské či Vévodství Štýrsko, bylo vévodství o rozloze 22 425 km², zahrnující území moderní rakouské spolkové země Štýrska a území slovinského regionu Dolní Štýrsko.
Štýrské vévodství a Rakousko-Uhersko · Štýrské vévodství a Zemský sněm (Rakouské císařství) ·
České království
České království či Království české (německy Königreich Böhmen, latinsky Regnum Bohemiae) byl státní útvar v čele s králem na území Čech od 13. století do roku 1918.
Rakousko-Uhersko a České království · Zemský sněm (Rakouské císařství) a České království ·
Český zemský sněm
Český zemský sněm neboli oficiálně Sněm Království českého (německy Landtag des Königreiches Böhmen či jen Böhmischer Landtag) v Praze byl po několik staletí až do roku 1918 (prakticky jen do roku 1913) zemský sněm, tedy nejvyšší stavovský, po roce 1861 zákonodárný orgán Českého království.
Rakousko-Uhersko a Český zemský sněm · Zemský sněm (Rakouské císařství) a Český zemský sněm ·
Bosna a Hercegovina
Bosna a Hercegovina (// Bosna i Hercegovina, cyrilicí Босна и Херцеговина), někdy neformálně Bosna, je přímořský stát v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově, který hraničí na severu, západě a jihu s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou.
Bosna a Hercegovina a Rakousko-Uhersko · Bosna a Hercegovina a Zemský sněm (Rakouské císařství) ·
Bukovina (země)
Bukovina – tmavé území na horním okraji mapy (silnější čára vyznačuje současnou hranici mezi Rumunskem, Moldávií a Ukrajinou) Znak Bukoviny Bukovina (Bukovyna;, Bukovina; nebo) je historické území, které po jeho vytržení z celku historického Moldavska bylo v letech 1775–1918 součástí Habsburské monarchie, později Rakouského císařství a Rakouska-Uherska.
Bukovina (země) a Rakousko-Uhersko · Bukovina (země) a Zemský sněm (Rakouské císařství) ·
C. k.
C. a k. rakousko-uherský erb (1915) c. k. a c. a k. (německy k. k., k. u. k., k. und k. nebo k. & k.) jsou zkratky z období dvojí monarchie Rakouska-Uherska v letech 1867 až 1918, kdy rakouský císař zároveň vládl jako uherský král.
C. k. a Rakousko-Uhersko · C. k. a Zemský sněm (Rakouské císařství) ·
Dolní Rakousy
Dolní Rakousy či Dolní Rakousko je spolková země na severovýchodě Rakouska, obklopující svým územím metropoli Vídeň.
Dolní Rakousy a Rakousko-Uhersko · Dolní Rakousy a Zemský sněm (Rakouské císařství) ·
Gorice a Gradiška
Okněžněné hrabství Gorice a Gradiška (německy Gefürstete Grafschaft Görz und Gradisca, italsky Principesca Contea di Gorizia e Gradisca, slovinsky Poknežena grofija Goriška in Gradiščanska, furlansky Gurize e Gardiscje) je historické hrabství o rozloze 2 918 km², dnes rozdělené mezi Slovinsko, k němuž patří většina území, a Itálii, k níž náleží menší jihozápadní část území; italská část je součástí autonomní oblasti Furlansko-Julské Benátsko (Friuli-Venezia Giulia).
Gorice a Gradiška a Rakousko-Uhersko · Gorice a Gradiška a Zemský sněm (Rakouské císařství) ·
Halič
Halič (stav v letech 1849–1918) na dnešní mapě Evropy Územní vývoj rakouské Haliče v letech 1772–1918 Halič (Halyčyna) je historická země ve východní Evropě, rozdělená mezi dnešní Polsko a Ukrajinu (větší část).
Halič a Rakousko-Uhersko · Halič a Zemský sněm (Rakouské císařství) ·
Horní Rakousy
Horní Rakousy či Horní Rakousko je spolková země na severu Rakouska.
Horní Rakousy a Rakousko-Uhersko · Horní Rakousy a Zemský sněm (Rakouské císařství) ·
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Itálie a Rakousko-Uhersko · Itálie a Zemský sněm (Rakouské císařství) ·
Korutany
Korutany či Korutansko (německy Kärnten, slovinsky Koroška) jsou spolková země na jihu Rakouska.
Korutany a Rakousko-Uhersko · Korutany a Zemský sněm (Rakouské císařství) ·
Kraňské vévodství
Kraňské vévodství nebo také Krajinské vévodství je země, jež existovala v letech 1364–1918 na území současného Slovinska.
Kraňské vévodství a Rakousko-Uhersko · Kraňské vévodství a Zemský sněm (Rakouské císařství) ·
Království chorvatsko-slavonské
Království chorvatsko-slavonské, též Trojjediné království chorvatské, slavonské a dalmatské bylo mezi lety 1868–1918 autonomní korunní zemí v rámci rakousko-uherského Zalitavska.
Království chorvatsko-slavonské a Rakousko-Uhersko · Království chorvatsko-slavonské a Zemský sněm (Rakouské císařství) ·
Markrabství Istrie
Markrabství Istrie (italsky Margraviato d'Istria, chorvatsky Markgrofovija Istra, slovinsky Mejna grofovija Istra, německy Markgrafschaft Istrien), dříve Istrijská marka, byla historická země rozkládající se z větší části na poloostrově Istrie a také na přilehlých ostrovech v Jaderském moři.
Markrabství Istrie a Rakousko-Uhersko · Markrabství Istrie a Zemský sněm (Rakouské císařství) ·
Moravské markrabství
Moravské markrabství či Markrabství moravské (německy) byl v letech 1182–1918 státní útvar na území Moravy.
Moravské markrabství a Rakousko-Uhersko · Moravské markrabství a Zemský sněm (Rakouské císařství) ·
Moravský zemský sněm
Nové radnice v Brně Moravský zemský sněm byl historickou zákonodárnou institucí v Markrabství moravském.
Moravský zemský sněm a Rakousko-Uhersko · Moravský zemský sněm a Zemský sněm (Rakouské císařství) ·
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Němčina a Rakousko-Uhersko · Němčina a Zemský sněm (Rakouské císařství) ·
Předlitavsko
Předlitavsko (Cislajtánie, z němčiny Cisleithanien) neboli Rakousko (oficiálně Království a země na říšské radě zastoupené) byla jedna ze dvou částí Rakousko-Uherska v letech 1867–1918 s hlavním městem Vídní.
Předlitavsko a Rakousko-Uhersko · Předlitavsko a Zemský sněm (Rakouské císařství) ·
Rakouské císařství
Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).
Rakouské císařství a Rakousko-Uhersko · Rakouské císařství a Zemský sněm (Rakouské císařství) ·
Rakouské přímoří
Rakouské přímoří (německy Österreichisches Küstenland; italsky Litorale Austriaco; slovinsky Avstrijsko primorje; chorvatsky Austrijsko primorje) nebo krátce Přímoří (Küstenland; Litorale; Primorska) byl historický správní útvar na území dnešního Chorvatska, Slovinska a Itálie, rozkládající se mezi Alpami a Jaderským mořem.
Rakouské přímoří a Rakousko-Uhersko · Rakouské přímoří a Zemský sněm (Rakouské císařství) ·
Rakouské Slezsko
Rakouské Slezsko (Österreichisch-Schlesien), oficiálně Vévodství Horní a Dolní Slezsko (Herzogtum Ober- und Niederschlesien), je označení části historického Slezska, které zůstalo součástí habsburské monarchie po Vratislavském míru uzavřeném roku 1742.
Rakouské Slezsko a Rakousko-Uhersko · Rakouské Slezsko a Zemský sněm (Rakouské císařství) ·
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Rakousko a Rakousko-Uhersko · Rakousko a Zemský sněm (Rakouské císařství) ·
Rakousko-uherské vyrovnání
Členění habsburské monarchie po roce 1867: 1) Předlitavsko zvýrazněno červeně, 2) Zalitavsko zeleně, 3) Bosna a Hercegovina pod společnou správou od roku 1878 žlutě Rakousko-uherské vyrovnání (německy Ausgleich; maďarsky Kiegyezés, „kompromis“) byl ústavněprávní akt, na základě něhož se v roce 1867 přeměnilo Rakouské císařství v konfederaci Rakousko-Uhersko a současně se obnovila suverenita Uherského království.
Rakousko-Uhersko a Rakousko-uherské vyrovnání · Rakousko-uherské vyrovnání a Zemský sněm (Rakouské císařství) ·
Salcbursko
Salcbursko či Solnohradsko je jednou z devíti spolkových zemí Rakouska.
Rakousko-Uhersko a Salcbursko · Salcbursko a Zemský sněm (Rakouské císařství) ·
Terst
Terst (a, a) je přístavní město u Jaderského moře v Itálii, přímo na hranici se Slovinskem.
Rakousko-Uhersko a Terst · Terst a Zemský sněm (Rakouské císařství) ·
Tyrolské hrabství
Tyrolské (okněžněné) hrabství (německy Gefürstete Grafschaft Tirol, italsky Contea principesca del Tirolo) byl v letech 1140–1919 politický útvar na území Tyrol.
Rakousko-Uhersko a Tyrolské hrabství · Tyrolské hrabství a Zemský sněm (Rakouské císařství) ·
Uherský sněm
Uherský sněm nebo zemský sněm nebo zemské shromáždění Království uherského (Magyarországi országgyűlés, lidově zastarale Rákoš, Ungarischer Landtag) bylo nejvyšší shromáždění privilegovaných stavů a vrstev Uherska v letech 1298 až 1918.
Rakousko-Uhersko a Uherský sněm · Uherský sněm a Zemský sněm (Rakouské císařství) ·
Uhersko
Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).
Rakousko-Uhersko a Uhersko · Uhersko a Zemský sněm (Rakouské císařství) ·
Vorarlbersko
Vorarlbersko (výslovnost, -), nazývané též Ländle (výslovnost, česky Zemička), je nejzápadnější a z hlediska rozlohy (po Vídni) i počtu obyvatel (po Burgendlandsku) druhá nejmenší rakouská spolková země.
Rakousko-Uhersko a Vorarlbersko · Vorarlbersko a Zemský sněm (Rakouské císařství) ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Rakousko-Uhersko a Zemský sněm (Rakouské císařství)
- To, co mají společné Rakousko-Uhersko a Zemský sněm (Rakouské císařství)
- Podobnosti mezi Rakousko-Uhersko a Zemský sněm (Rakouské císařství)
Srovnání mezi Rakousko-Uhersko a Zemský sněm (Rakouské císařství)
Rakousko-Uhersko má 438 vztahy, zatímco Zemský sněm (Rakouské císařství) má 56. Jak oni mají společné 30, index Jaccard je 6.07% = 30 / (438 + 56).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Rakousko-Uhersko a Zemský sněm (Rakouské císařství). Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: