Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Nainstalovat
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Rakousko-Uhersko a Záhřeb

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Rakousko-Uhersko a Záhřeb

Rakousko-Uhersko vs. Záhřeb

Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918. Záhřeb je hlavní a největší město Chorvatska.

Podobnosti mezi Rakousko-Uhersko a Záhřeb

Rakousko-Uhersko a Záhřeb mají 37 věci společné (v Uniepedie): Arcivévoda, Španělsko, Čeština, Československo, Římskokatolická církev, Bán, Chorvatština, Chorvati, Chorvatsko, Dalmácie, Habsburkové, Habsburská monarchie, Hlavní město, Jaderské moře, Jižní Slované, Království Jugoslávie, Lublaň, Maďaři, Metro, Němčina, Politik, První světová válka, Rakousko, Rakousko-uherské námořnictvo, Rijeka, Sarajevo, Slovenština, Slovensko, Slovinci, Srbové, ..., Srbská pravoslavná církev, Sudetští Němci, Terst, Vídeň, Zadar, 19. století, 20. století. Rozbalte index (7 více) »

Arcivévoda

Hodnostní klobouk arcivévody Arcivévoda (/ zkr. Ehzg., v češtině občas i arcikníže) byl v letech 1453 až 1918 titul (hodnost) panovníků Rakouska jako Arcivévoda rakouský (něm., / zkr. A.A.), od roku 1463 jako vedlejší titul habsburských římsko-německých císařů, po roce 1806 titul rakouských císařů a také titul všech mužských i ženských příslušníků vladařského domu Habsburského a Habsbursko-Lotrinského.

Arcivévoda a Rakousko-Uhersko · Arcivévoda a Záhřeb · Vidět víc »

Španělsko

Španělsko, plným názvem Španělské království (a), je stát v jihozápadní Evropě, přičemž část jejího území leží v Atlantském oceánu, Středozemním moři a Africe.

Španělsko a Rakousko-Uhersko · Španělsko a Záhřeb · Vidět víc »

Čeština

Čeština neboli český jazyk je západoslovanský jazyk, nejbližší slovenštině, poté lužické srbštině a polštině.

Rakousko-Uhersko a Čeština · Záhřeb a Čeština · Vidět víc »

Československo

Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.

Rakousko-Uhersko a Československo · Záhřeb a Československo · Vidět víc »

Římskokatolická církev

Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.

Rakousko-Uhersko a Římskokatolická církev · Záhřeb a Římskokatolická církev · Vidět víc »

Bán

Bán je titul regionálního správce či vládce, používaný v některých státech střední a jihovýchodní Evropy v období od 7. století do 20. století.

Bán a Rakousko-Uhersko · Bán a Záhřeb · Vidět víc »

Chorvatština

Chorvatština (1380 - 1400) Chorvatština je jihoslovanský jazyk chorvatského obyvatelstva zejména v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a početných komunitách v zahraničí.

Chorvatština a Rakousko-Uhersko · Chorvatština a Záhřeb · Vidět víc »

Chorvati

Chorvati (zastarale Charváti, chorvatsky Hrvati) jsou jihoslovanský národ, žijící především na pomezí střední a jižní Evropy.

Chorvati a Rakousko-Uhersko · Chorvati a Záhřeb · Vidět víc »

Chorvatsko

Chorvatsko (starším názvem Charvátsko), plným názvem Chorvatská republika, je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie.

Chorvatsko a Rakousko-Uhersko · Chorvatsko a Záhřeb · Vidět víc »

Dalmácie

Dalmácie (chorvatsky Dalmacija, italsky Dalmazia, německy Dalmatien) je historická země při východním pobřeží Jaderského moře, rozdělená dnes mezi Chorvatsko (většina území) a Černou Horu.

Dalmácie a Rakousko-Uhersko · Dalmácie a Záhřeb · Vidět víc »

Habsburkové

Habsburkové byli panovnický rod, jeden z nejvýznamnějších v evropské historii, jehož někteří členové vládli i území dnešního Česka jako císařové Svaté říše římské a čeští králové.

Habsburkové a Rakousko-Uhersko · Habsburkové a Záhřeb · Vidět víc »

Habsburská monarchie

Habsburská monarchie (německy Habsburgermonarchie) či hovorově Rakouská monarchie (německy Österreichische Monarchie), popř.

Habsburská monarchie a Rakousko-Uhersko · Habsburská monarchie a Záhřeb · Vidět víc »

Hlavní město

Hlavní město představuje správní středisko a symbol určitého území, typicky státu nebo většího správního nebo samosprávného celku.

Hlavní město a Rakousko-Uhersko · Hlavní město a Záhřeb · Vidět víc »

Jaderské moře

Jaderské či Jadranské moře neboli poněkud hovorově Jadran (zastarale Adriatické mořehttp://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej.

Jaderské moře a Rakousko-Uhersko · Jaderské moře a Záhřeb · Vidět víc »

Jižní Slované

Země obývané jižními Slovany Jižní Slované je jižní větev Slovanů hovořící jihoslovanskými jazyky.

Jižní Slované a Rakousko-Uhersko · Jižní Slované a Záhřeb · Vidět víc »

Království Jugoslávie

Království Jugoslávie (Краљевина Југославија, Kraljevina Jugoslavija), do 3. října 1929 oficiálně Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (tehdejší srbochorvatštinou Kraljevina Srba, Hrvata i Slovenaca (cyrilicí) Краљевина Срба, Хрвата и Словенаца, slovinsky Kraljevina Srbov, Hrvatov in Slovencev) zkracované na Království SHS, byl v letech 1918–1941/1945 stát na Balkáně v jihovýchodní Evropě.

Království Jugoslávie a Rakousko-Uhersko · Království Jugoslávie a Záhřeb · Vidět víc »

Lublaň

Lublaň je hlavní město Slovinska, sídlo stejnojmenné městské občiny a je zároveň největší obcí ve Slovinsku.

Lublaň a Rakousko-Uhersko · Lublaň a Záhřeb · Vidět víc »

Maďaři

Maďaři (magyarok, vysl.; dříve Uhři) jsou etnikum střední Evropy, patřící k ugrofinským národům.

Maďaři a Rakousko-Uhersko · Maďaři a Záhřeb · Vidět víc »

Metro

Ečs - nejstarší typ vozů pražského metra Metro (franc. Chemin de fer métropolitain, angl. Metropolitan Railway – metropolitní železnice), neboli podzemní dráha, je druh kolejové dráhy a na ní provozované městské hromadné dopravy.

Metro a Rakousko-Uhersko · Metro a Záhřeb · Vidět víc »

Němčina

Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.

Němčina a Rakousko-Uhersko · Němčina a Záhřeb · Vidět víc »

Politik

První československé republiky. Politik, z řeckého politikos (πολιτικός – občanský, státní, veřejný), polites (πολίτης – občan, krajan), a polis (πόλις – město, obec, stát), je osoba aktivně angažovaná v ovlivňování veřejných pravidel a rozhodování, tj.

Politik a Rakousko-Uhersko · Politik a Záhřeb · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

První světová válka a Rakousko-Uhersko · První světová válka a Záhřeb · Vidět víc »

Rakousko

Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.

Rakousko a Rakousko-Uhersko · Rakousko a Záhřeb · Vidět víc »

Rakousko-uherské námořnictvo

Znak používaný v letech 1915–1918 Rakousko-uherské námořnictvo, plným názvem Císařské a královské válečné námořnictvo, zkráceně C. a k. válečné námořnictvo (německy Kaiserliche und Königliche Kriegsmarine, ve zkratce K. u. k. Kriegsmarine, maďarsky Császári és Királyi Haditengerészet) bylo námořní složkou ozbrojených sil Rakousko-Uherska.

Rakousko-Uhersko a Rakousko-uherské námořnictvo · Rakousko-uherské námořnictvo a Záhřeb · Vidět víc »

Rijeka

Rijeka (dříve) je přístavní město v severním Chorvatsku.

Rakousko-Uhersko a Rijeka · Rijeka a Záhřeb · Vidět víc »

Sarajevo

Sarajevo (cyrilicí Сарајево) je hlavní a největší město Bosny a Hercegoviny, v jehož hranicích na ploše 141,5 km² žije 275 524 obyvatel.

Rakousko-Uhersko a Sarajevo · Sarajevo a Záhřeb · Vidět víc »

Slovenština

Trnavě Slovenština (slovenčina – slovenský jazyk) je západoslovanský jazyk, nejbližší češtině z důvodu historické příbuznosti i vzájemného ovlivňování zejména v dobách společného Československa, ve kterém existoval pasivní bilingvismus a v jeho počátcích se dokonce mluvilo o dvou podobách jednoho československého jazyka.

Rakousko-Uhersko a Slovenština · Slovenština a Záhřeb · Vidět víc »

Slovensko

Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.

Rakousko-Uhersko a Slovensko · Slovensko a Záhřeb · Vidět víc »

Slovinci

Slovinci jsou jihoslovanský národ žijící hlavně ve Slovinsku.

Rakousko-Uhersko a Slovinci · Slovinci a Záhřeb · Vidět víc »

Srbové

Srbové (srb. Срби/Srbi, jedn. č. Србин/Srbin) jsou jihoslovanský národ, žijící převážně v Srbsku (5 988 150 – r. 2011) a v Bosně a Hercegovině – většinou v Republice srbské (1 400 000), dále v Černé Hoře (178 110 – r. 2011) a Chorvatsku (186,633 – r. 2011).

Rakousko-Uhersko a Srbové · Srbové a Záhřeb · Vidět víc »

Srbská pravoslavná církev

Administrativní rozdělení Srbské pravoslavné církve. Obraz zakladatele, svatého Sávy, z 13. století Srbská pravoslavná církev je autokefální pravoslavná církev působící zejména v Srbsku, Černé Hoře, Republice srbské v Bosně a Hercegovině a Chorvatsku, dalšími ohnisky jsou komunity srbských emigrantů.

Rakousko-Uhersko a Srbská pravoslavná církev · Srbská pravoslavná církev a Záhřeb · Vidět víc »

Sudetští Němci

Sudetští Němci nebo Sudetoněmci (něm. Sudetendeutsche, ale také Deutschböhmen – čeští Němci, Deutschmährer – moravští Němci, nebo Deutschschlesier – slezští Němci) je geograficky i historicky nepřesné označení, užívané od konce 30. let 20.

Rakousko-Uhersko a Sudetští Němci · Sudetští Němci a Záhřeb · Vidět víc »

Terst

Terst (a, a) je přístavní město u Jaderského moře v Itálii, přímo na hranici se Slovinskem.

Rakousko-Uhersko a Terst · Terst a Záhřeb · Vidět víc »

Vídeň

Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.

Rakousko-Uhersko a Vídeň · Vídeň a Záhřeb · Vidět víc »

Zadar

Zadar (dalmatsky Jadera) je město v chorvatské Dalmácii, na pobřeží Jaderského moře, 270 km jižně od Záhřebu.

Rakousko-Uhersko a Zadar · Záhřeb a Zadar · Vidět víc »

19. století

průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.

19. století a Rakousko-Uhersko · 19. století a Záhřeb · Vidět víc »

20. století

Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.

20. století a Rakousko-Uhersko · 20. století a Záhřeb · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Rakousko-Uhersko a Záhřeb

Rakousko-Uhersko má 438 vztahy, zatímco Záhřeb má 436. Jak oni mají společné 37, index Jaccard je 4.23% = 37 / (438 + 436).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Rakousko-Uhersko a Záhřeb. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »