Podobnosti mezi Rakousko-Uhersko a Záhřeb
Rakousko-Uhersko a Záhřeb mají 37 věci společné (v Uniepedie): Arcivévoda, Španělsko, Čeština, Československo, Římskokatolická církev, Bán, Chorvatština, Chorvati, Chorvatsko, Dalmácie, Habsburkové, Habsburská monarchie, Hlavní město, Jaderské moře, Jižní Slované, Království Jugoslávie, Lublaň, Maďaři, Metro, Němčina, Politik, První světová válka, Rakousko, Rakousko-uherské námořnictvo, Rijeka, Sarajevo, Slovenština, Slovensko, Slovinci, Srbové, ..., Srbská pravoslavná církev, Sudetští Němci, Terst, Vídeň, Zadar, 19. století, 20. století. Rozbalte index (7 více) »
Arcivévoda
Hodnostní klobouk arcivévody Arcivévoda (/ zkr. Ehzg., v češtině občas i arcikníže) byl v letech 1453 až 1918 titul (hodnost) panovníků Rakouska jako Arcivévoda rakouský (něm., / zkr. A.A.), od roku 1463 jako vedlejší titul habsburských římsko-německých císařů, po roce 1806 titul rakouských císařů a také titul všech mužských i ženských příslušníků vladařského domu Habsburského a Habsbursko-Lotrinského.
Arcivévoda a Rakousko-Uhersko · Arcivévoda a Záhřeb ·
Španělsko
Španělsko, plným názvem Španělské království (a), je stát v jihozápadní Evropě, přičemž část jejího území leží v Atlantském oceánu, Středozemním moři a Africe.
Španělsko a Rakousko-Uhersko · Španělsko a Záhřeb ·
Čeština
Čeština neboli český jazyk je západoslovanský jazyk, nejbližší slovenštině, poté lužické srbštině a polštině.
Rakousko-Uhersko a Čeština · Záhřeb a Čeština ·
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Rakousko-Uhersko a Československo · Záhřeb a Československo ·
Římskokatolická církev
Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.
Rakousko-Uhersko a Římskokatolická církev · Záhřeb a Římskokatolická církev ·
Bán
Bán je titul regionálního správce či vládce, používaný v některých státech střední a jihovýchodní Evropy v období od 7. století do 20. století.
Bán a Rakousko-Uhersko · Bán a Záhřeb ·
Chorvatština
Chorvatština (1380 - 1400) Chorvatština je jihoslovanský jazyk chorvatského obyvatelstva zejména v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a početných komunitách v zahraničí.
Chorvatština a Rakousko-Uhersko · Chorvatština a Záhřeb ·
Chorvati
Chorvati (zastarale Charváti, chorvatsky Hrvati) jsou jihoslovanský národ, žijící především na pomezí střední a jižní Evropy.
Chorvati a Rakousko-Uhersko · Chorvati a Záhřeb ·
Chorvatsko
Chorvatsko (starším názvem Charvátsko), plným názvem Chorvatská republika, je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie.
Chorvatsko a Rakousko-Uhersko · Chorvatsko a Záhřeb ·
Dalmácie
Dalmácie (chorvatsky Dalmacija, italsky Dalmazia, německy Dalmatien) je historická země při východním pobřeží Jaderského moře, rozdělená dnes mezi Chorvatsko (většina území) a Černou Horu.
Dalmácie a Rakousko-Uhersko · Dalmácie a Záhřeb ·
Habsburkové
Habsburkové byli panovnický rod, jeden z nejvýznamnějších v evropské historii, jehož někteří členové vládli i území dnešního Česka jako císařové Svaté říše římské a čeští králové.
Habsburkové a Rakousko-Uhersko · Habsburkové a Záhřeb ·
Habsburská monarchie
Habsburská monarchie (německy Habsburgermonarchie) či hovorově Rakouská monarchie (německy Österreichische Monarchie), popř.
Habsburská monarchie a Rakousko-Uhersko · Habsburská monarchie a Záhřeb ·
Hlavní město
Hlavní město představuje správní středisko a symbol určitého území, typicky státu nebo většího správního nebo samosprávného celku.
Hlavní město a Rakousko-Uhersko · Hlavní město a Záhřeb ·
Jaderské moře
Jaderské či Jadranské moře neboli poněkud hovorově Jadran (zastarale Adriatické mořehttp://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej.
Jaderské moře a Rakousko-Uhersko · Jaderské moře a Záhřeb ·
Jižní Slované
Země obývané jižními Slovany Jižní Slované je jižní větev Slovanů hovořící jihoslovanskými jazyky.
Jižní Slované a Rakousko-Uhersko · Jižní Slované a Záhřeb ·
Království Jugoslávie
Království Jugoslávie (Краљевина Југославија, Kraljevina Jugoslavija), do 3. října 1929 oficiálně Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (tehdejší srbochorvatštinou Kraljevina Srba, Hrvata i Slovenaca (cyrilicí) Краљевина Срба, Хрвата и Словенаца, slovinsky Kraljevina Srbov, Hrvatov in Slovencev) zkracované na Království SHS, byl v letech 1918–1941/1945 stát na Balkáně v jihovýchodní Evropě.
Království Jugoslávie a Rakousko-Uhersko · Království Jugoslávie a Záhřeb ·
Lublaň
Lublaň je hlavní město Slovinska, sídlo stejnojmenné městské občiny a je zároveň největší obcí ve Slovinsku.
Lublaň a Rakousko-Uhersko · Lublaň a Záhřeb ·
Maďaři
Maďaři (magyarok, vysl.; dříve Uhři) jsou etnikum střední Evropy, patřící k ugrofinským národům.
Maďaři a Rakousko-Uhersko · Maďaři a Záhřeb ·
Metro
Ečs - nejstarší typ vozů pražského metra Metro (franc. Chemin de fer métropolitain, angl. Metropolitan Railway – metropolitní železnice), neboli podzemní dráha, je druh kolejové dráhy a na ní provozované městské hromadné dopravy.
Metro a Rakousko-Uhersko · Metro a Záhřeb ·
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Němčina a Rakousko-Uhersko · Němčina a Záhřeb ·
Politik
První československé republiky. Politik, z řeckého politikos (πολιτικός – občanský, státní, veřejný), polites (πολίτης – občan, krajan), a polis (πόλις – město, obec, stát), je osoba aktivně angažovaná v ovlivňování veřejných pravidel a rozhodování, tj.
Politik a Rakousko-Uhersko · Politik a Záhřeb ·
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
První světová válka a Rakousko-Uhersko · První světová válka a Záhřeb ·
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Rakousko a Rakousko-Uhersko · Rakousko a Záhřeb ·
Rakousko-uherské námořnictvo
Znak používaný v letech 1915–1918 Rakousko-uherské námořnictvo, plným názvem Císařské a královské válečné námořnictvo, zkráceně C. a k. válečné námořnictvo (německy Kaiserliche und Königliche Kriegsmarine, ve zkratce K. u. k. Kriegsmarine, maďarsky Császári és Királyi Haditengerészet) bylo námořní složkou ozbrojených sil Rakousko-Uherska.
Rakousko-Uhersko a Rakousko-uherské námořnictvo · Rakousko-uherské námořnictvo a Záhřeb ·
Rijeka
Rijeka (dříve) je přístavní město v severním Chorvatsku.
Rakousko-Uhersko a Rijeka · Rijeka a Záhřeb ·
Sarajevo
Sarajevo (cyrilicí Сарајево) je hlavní a největší město Bosny a Hercegoviny, v jehož hranicích na ploše 141,5 km² žije 275 524 obyvatel.
Rakousko-Uhersko a Sarajevo · Sarajevo a Záhřeb ·
Slovenština
Trnavě Slovenština (slovenčina – slovenský jazyk) je západoslovanský jazyk, nejbližší češtině z důvodu historické příbuznosti i vzájemného ovlivňování zejména v dobách společného Československa, ve kterém existoval pasivní bilingvismus a v jeho počátcích se dokonce mluvilo o dvou podobách jednoho československého jazyka.
Rakousko-Uhersko a Slovenština · Slovenština a Záhřeb ·
Slovensko
Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.
Rakousko-Uhersko a Slovensko · Slovensko a Záhřeb ·
Slovinci
Slovinci jsou jihoslovanský národ žijící hlavně ve Slovinsku.
Rakousko-Uhersko a Slovinci · Slovinci a Záhřeb ·
Srbové
Srbové (srb. Срби/Srbi, jedn. č. Србин/Srbin) jsou jihoslovanský národ, žijící převážně v Srbsku (5 988 150 – r. 2011) a v Bosně a Hercegovině – většinou v Republice srbské (1 400 000), dále v Černé Hoře (178 110 – r. 2011) a Chorvatsku (186,633 – r. 2011).
Rakousko-Uhersko a Srbové · Srbové a Záhřeb ·
Srbská pravoslavná církev
Administrativní rozdělení Srbské pravoslavné církve. Obraz zakladatele, svatého Sávy, z 13. století Srbská pravoslavná církev je autokefální pravoslavná církev působící zejména v Srbsku, Černé Hoře, Republice srbské v Bosně a Hercegovině a Chorvatsku, dalšími ohnisky jsou komunity srbských emigrantů.
Rakousko-Uhersko a Srbská pravoslavná církev · Srbská pravoslavná církev a Záhřeb ·
Sudetští Němci
Sudetští Němci nebo Sudetoněmci (něm. Sudetendeutsche, ale také Deutschböhmen – čeští Němci, Deutschmährer – moravští Němci, nebo Deutschschlesier – slezští Němci) je geograficky i historicky nepřesné označení, užívané od konce 30. let 20.
Rakousko-Uhersko a Sudetští Němci · Sudetští Němci a Záhřeb ·
Terst
Terst (a, a) je přístavní město u Jaderského moře v Itálii, přímo na hranici se Slovinskem.
Rakousko-Uhersko a Terst · Terst a Záhřeb ·
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Rakousko-Uhersko a Vídeň · Vídeň a Záhřeb ·
Zadar
Zadar (dalmatsky Jadera) je město v chorvatské Dalmácii, na pobřeží Jaderského moře, 270 km jižně od Záhřebu.
Rakousko-Uhersko a Zadar · Záhřeb a Zadar ·
19. století
průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.
19. století a Rakousko-Uhersko · 19. století a Záhřeb ·
20. století
Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Rakousko-Uhersko a Záhřeb
- To, co mají společné Rakousko-Uhersko a Záhřeb
- Podobnosti mezi Rakousko-Uhersko a Záhřeb
Srovnání mezi Rakousko-Uhersko a Záhřeb
Rakousko-Uhersko má 438 vztahy, zatímco Záhřeb má 436. Jak oni mají společné 37, index Jaccard je 4.23% = 37 / (438 + 436).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Rakousko-Uhersko a Záhřeb. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: