Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Rakousko-Uhersko a Říšská rada (Rakousko)

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Rakousko-Uhersko a Říšská rada (Rakousko)

Rakousko-Uhersko vs. Říšská rada (Rakousko)

Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918. Říšská rada (německy Reichsrat) byl nejvyšší zákonodárný sbor Rakouského císařství, fungující od roku 1861 do roku 1918 (po přijetí rakousko-uherského vyrovnání roku 1867 šlo o zákonodárný sbor předlitavské části Rakouska-Uherska).

Podobnosti mezi Rakousko-Uhersko a Říšská rada (Rakousko)

Rakousko-Uhersko a Říšská rada (Rakousko) mají 37 věci společné (v Uniepedie): Antisemitismus, Štýrsko, Česká strana sociálně demokratická, Český klub, Český zemský sněm, Badeniho volební reforma, Dalmácie, Deutsche Verfassungspartei, Dubnová ústava (1873), Kraňsko, Království chorvatsko-slavonské, Kurie (volby), Národní strana (1848), Národní strana svobodomyslná, Němčina, Neoabsolutismus, Panská sněmovna, Předlitavsko, Poslanecká sněmovna Říšské rady, Prusko-rakouská válka, První světová válka, Rakouské císařství, Rakousko-uherské vyrovnání, Ringstraße, Sedmihradsko, Sociálně demokratická strana Rakouska, Uherský sněm, Uhersko, Všeobecné a rovné volební právo v Předlitavsku, Vídeň, ..., Vláda Eduarda Taaffeho, Volby do Říšské rady 1891, Volby do Říšské rady 1907, Volební cenzus, Volební reforma 1882, Země Koruny svatoštěpánské, Zemský sněm (Rakouské císařství). Rozbalte index (7 více) »

Antisemitismus

druhé světové války, aby tak byli na první pohled odlišitelní od ostatního obyvatelstva. Antisemitismus je nepřátelství nebo předpojatost vůči židům jako představitelům židovského náboženství judaismu, etnické skupině nebo rase.

Antisemitismus a Rakousko-Uhersko · Antisemitismus a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

Štýrsko

Štýrsko je spolková země na jihovýchodě Rakouska.

Štýrsko a Rakousko-Uhersko · Štýrsko a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

Česká strana sociálně demokratická

#PŘESMĚRUJ Sociální demokracie (Česko).

Rakousko-Uhersko a Česká strana sociálně demokratická · Česká strana sociálně demokratická a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

Český klub

Český klub (německy v dobové transkripci Czechen-Club nebo Club der Čechen) byl poslanecký klub na rakouské Říšské radě, který od roku 1879 sdružoval několik proudů české státoprávní politické reprezentace.

Rakousko-Uhersko a Český klub · Český klub a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

Český zemský sněm

Český zemský sněm neboli oficiálně Sněm Království českého (německy Landtag des Königreiches Böhmen či jen Böhmischer Landtag) v Praze byl po několik staletí až do roku 1918 (prakticky jen do roku 1913) zemský sněm, tedy nejvyšší stavovský, po roce 1861 zákonodárný orgán Českého království.

Rakousko-Uhersko a Český zemský sněm · Český zemský sněm a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

Badeniho volební reforma

Badeniho volební reforma byla změna volebního systému v předlitavské části Rakouska-Uherska, kterou roku 1896 prosadila vláda Kazimíra Badeniho a která zřizovala pátou kurii s všeobecným volebním právem ve volbách do Říšské rady, čímž radikálním způsobem rozšiřovala počet oprávněných voličů.

Badeniho volební reforma a Rakousko-Uhersko · Badeniho volební reforma a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

Dalmácie

Dalmácie (chorvatsky Dalmacija, italsky Dalmazia, německy Dalmatien) je historická země při východním pobřeží Jaderského moře, rozdělená dnes mezi Chorvatsko (většina území) a Černou Horu.

Dalmácie a Rakousko-Uhersko · Dalmácie a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

Deutsche Verfassungspartei

Deutsche Verfassungspartei (česky německá ústavní strana) byla politická strana, respektive široký, liberálně, centralisticky a proněmecky orientovaný politický proud působící od 60.

Deutsche Verfassungspartei a Rakousko-Uhersko · Deutsche Verfassungspartei a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

Dubnová ústava (1873)

Dubnová ústava je pojmenování pro zákon ze dne 2.

Dubnová ústava (1873) a Rakousko-Uhersko · Dubnová ústava (1873) a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

Kraňsko

Znak Kraňska Horní, Střední, Vnitřní Kraňsko (''Krain''). dole Istrie (1714) Historické Kraňsko na mapě současného Slovinska Kraňsko nebo též Krajina (slovinsky Kranjska; německy Krain; latinsky Carniola) je historická země.

Kraňsko a Rakousko-Uhersko · Kraňsko a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

Království chorvatsko-slavonské

Království chorvatsko-slavonské, též Trojjediné království chorvatské, slavonské a dalmatské bylo mezi lety 1868–1918 autonomní korunní zemí v rámci rakousko-uherského Zalitavska.

Království chorvatsko-slavonské a Rakousko-Uhersko · Království chorvatsko-slavonské a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

Kurie (volby)

Volební kurie je typ volebního systému, v němž jsou voliči rozděleni do několika skupin (kurií), které volí odděleně a jejichž zvolení zástupci pak v zákonodárném sboru tvoří oddělenou skupinu.

Kurie (volby) a Rakousko-Uhersko · Kurie (volby) a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

Národní strana (1848)

Národní strana (později označována také jako staročeská) byla nejstarší politickou stranou v českých zemích.

Národní strana (1848) a Rakousko-Uhersko · Národní strana (1848) a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

Národní strana svobodomyslná

Karel Kramář, nejvýznačnější osobnost strany Národní strana svobodomyslná, jejíž členové byli známí jako mladočeši, byla českou politickou stranou působící v Rakousku-Uhersku, respektive Předlitavsku.

Národní strana svobodomyslná a Rakousko-Uhersko · Národní strana svobodomyslná a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

Němčina

Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.

Němčina a Rakousko-Uhersko · Němčina a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

Neoabsolutismus

Neoabsolutismus (také Bachův či bachovský absolutismus a Františkojosefínský absolutismus) je označení pro formu vlády v Rakouském císařství (předchůdci pozdějšího Rakousko-Uherska) v letech 1851–1859.

Neoabsolutismus a Rakousko-Uhersko · Neoabsolutismus a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

Panská sněmovna

Budova rakousko-uherského parlamentu v Vídni Bývalý sál panské sněmovny, zničený za náletu během druhé světové války a následně modernizovaný Panská sněmovna (německy Herrenhaus) byla horní komora Říšské rady (Reichsrat), parlamentu Rakouska-Uherska.

Panská sněmovna a Rakousko-Uhersko · Panská sněmovna a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

Předlitavsko

Předlitavsko (Cislajtánie, z němčiny Cisleithanien) neboli Rakousko (oficiálně Království a země na říšské radě zastoupené) byla jedna ze dvou částí Rakousko-Uherska v letech 1867–1918 s hlavním městem Vídní.

Předlitavsko a Rakousko-Uhersko · Předlitavsko a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

Poslanecká sněmovna Říšské rady

Poslanecká sněmovna Říšské rady (německy Haus der Abgeordneten des Reichsrathes, též Abgeordnetenhaus des Reichsrathes, později psáno Reichsrates) byla dolní komora Říšské rady, která působila jako nejvyšší zákonodárný sbor Rakouského císařství (po přijetí rakousko-uherského vyrovnání roku 1867 nejvyšší zákonodárný sbor předlitavské části Rakouska-Uherska).

Poslanecká sněmovna Říšské rady a Rakousko-Uhersko · Poslanecká sněmovna Říšské rady a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

Prusko-rakouská válka

Prusko-rakouská válka (také známá jako německá válka) byla válka vedená v roce 1866 mezi Pruským královstvím, Italským královstvím a jejich spojenci na straně jedné a Rakouským císařstvím a jeho spojenci na straně druhé o převahu v Německém spolku.

Prusko-rakouská válka a Rakousko-Uhersko · Prusko-rakouská válka a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

První světová válka a Rakousko-Uhersko · První světová válka a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

Rakouské císařství

Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).

Rakouské císařství a Rakousko-Uhersko · Rakouské císařství a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

Rakousko-uherské vyrovnání

Členění habsburské monarchie po roce 1867: 1) Předlitavsko zvýrazněno červeně, 2) Zalitavsko zeleně, 3) Bosna a Hercegovina pod společnou správou od roku 1878 žlutě Rakousko-uherské vyrovnání (německy Ausgleich; maďarsky Kiegyezés, „kompromis“) byl ústavněprávní akt, na základě něhož se v roce 1867 přeměnilo Rakouské císařství v konfederaci Rakousko-Uhersko a současně se obnovila suverenita Uherského království.

Rakousko-Uhersko a Rakousko-uherské vyrovnání · Rakousko-uherské vyrovnání a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

Ringstraße

Plán Vídně před výstavbou Ringstraße Burgring v roce 1872 Ringstraße (česky Okružní třída) či vídeňský Ring je okružní třída kolem Vnitřního města ve Vídni.

Rakousko-Uhersko a Ringstraße · Ringstraße a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

Sedmihradsko

Sedmihradsko, známé také jako Transylvánie (nebo) je historická země rozkládající se v dnešním Rumunsku.

Rakousko-Uhersko a Sedmihradsko · Sedmihradsko a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

Sociálně demokratická strana Rakouska

Werner Faymann (SPÖ) na pódiu (2014), v pozadí oficiální logo strany Sociálně demokratická strana Rakouska (Sozialdemokratische Partei Österreichs, SPÖ) je rakouská středolevicová politická strana, která byla založena 31. prosince 1888.

Rakousko-Uhersko a Sociálně demokratická strana Rakouska · Sociálně demokratická strana Rakouska a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

Uherský sněm

Uherský sněm nebo zemský sněm nebo zemské shromáždění Království uherského (Magyarországi országgyűlés, lidově zastarale Rákoš, Ungarischer Landtag) bylo nejvyšší shromáždění privilegovaných stavů a ​​vrstev Uherska v letech 1298 až 1918.

Rakousko-Uhersko a Uherský sněm · Uherský sněm a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

Uhersko

Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).

Rakousko-Uhersko a Uhersko · Uhersko a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

Všeobecné a rovné volební právo v Předlitavsku

Praze Všeobecné a rovné volební právo bylo v předlitavské části Rakouska-Uherska schváleno roku 1907.

Rakousko-Uhersko a Všeobecné a rovné volební právo v Předlitavsku · Všeobecné a rovné volební právo v Předlitavsku a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

Vídeň

Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.

Rakousko-Uhersko a Vídeň · Vídeň a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

Vláda Eduarda Taaffeho

Vláda Eduarda Taaffeho byla předlitavská vláda, úřadující od 13. srpna 1879 do 11. listopadu 1893.

Rakousko-Uhersko a Vláda Eduarda Taaffeho · Vláda Eduarda Taaffeho a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

Volby do Říšské rady 1891

Volby do Říšské rady 1891 byly volby konané ve dnech 2. a 4. března 1891 v Předlitavsku.

Rakousko-Uhersko a Volby do Říšské rady 1891 · Volby do Říšské rady 1891 a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

Volby do Říšské rady 1907

Volby do Říšské rady roku 1907 byly volby konané 14. a 23. května 1907 v Předlitavsku.

Rakousko-Uhersko a Volby do Říšské rady 1907 · Volby do Říšské rady 1907 a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

Volební cenzus

Volební cenzus je volební systém, který stanovuje nerovné volební právo a váha hlasů voličů je určována na základě specifického atributu voliče.

Rakousko-Uhersko a Volební cenzus · Volební cenzus a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

Volební reforma 1882

Volební reforma z roku 1882, někdy též Taaffeho reforma volebního řádu, byla změna volebního systému v předlitavské části Rakouska-Uherska, kterou roku 1882 prosadila vláda Eduarda Taaffeho a která snižovala volební cenzus ve volbách do Říšské rady a tím podstatným způsobem rozšiřovala počet oprávněných voličů.

Rakousko-Uhersko a Volební reforma 1882 · Volební reforma 1882 a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

Země Koruny svatoštěpánské

Země Koruny svatoštěpánské (maďarsky A Magyar Szent Korona Országai nebo Szent István Koronájának Országai, chorvatsky Zemlje krune Svetog Stjepana, německy Länder der heiligen ungarischen Stephanskrone) byl název skupiny zemí, spojených personální unií s Uherským královstvím.

Rakousko-Uhersko a Země Koruny svatoštěpánské · Země Koruny svatoštěpánské a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

Zemský sněm (Rakouské císařství)

Zemský sněm (německy Landtag) byl jednokomorový provinční parlament, existující v jednotlivých korunních zemích rakouského císařství, od roku 1867 v Rakousku-Uhersku, respektive v takzvaném Předlitavsku.

Rakousko-Uhersko a Zemský sněm (Rakouské císařství) · Zemský sněm (Rakouské císařství) a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Rakousko-Uhersko a Říšská rada (Rakousko)

Rakousko-Uhersko má 438 vztahy, zatímco Říšská rada (Rakousko) má 137. Jak oni mají společné 37, index Jaccard je 6.43% = 37 / (438 + 137).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Rakousko-Uhersko a Říšská rada (Rakousko). Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »