Rakousko a Vitorazsko

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Rakousko a Vitorazsko

Rakousko vs. Vitorazsko

Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách. Vitorazsko je území na pomezí jihočeského Novohradska a Třeboňska a dolnorakouského Waldviertelu.

Češi

Češi (archaicky Čechové) jsou západoslovanský národ, žijící převážně na území Česka.

Rakousko a Češi · Vitorazsko a Češi · Vidět víc »

Česko

Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.

Rakousko a Česko · Vitorazsko a Česko · Vidět víc »

Cisterciácký řád

Cisterciácký řád (latinsky Ordo Cisterciensis, O.Cist.) je mnišský řád založený roku 1098, ve kterém žijí mniši podle přísných zásad klášterního života hlásaných Benediktem z Nursie, navazující na benediktinskou tradici (vznikl jako reformace benediktinského řádu).

Cisterciácký řád a Rakousko · Cisterciácký řád a Vitorazsko · Vidět víc »

Dolní Rakousy

Dolní Rakousy či Dolní Rakousko je spolková země na severovýchodě Rakouska, obklopující svým územím metropoli Vídeň.

Dolní Rakousy a Rakousko · Dolní Rakousy a Vitorazsko · Vidět víc »

Lužnice

Lužnice (nebo) je řeka na jihu České republiky (Jihočeský kraj) s horním tokem v Rakousku (Dolní Rakousy).

Lužnice a Rakousko · Lužnice a Vitorazsko · Vidět víc »

Němčina

Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.

Němčina a Rakousko · Němčina a Vitorazsko · Vidět víc »

První Rakouská republika

První Rakouská republika byl státní útvar v období po konci první světové války až do roku 1934, kdy byl opuštěn koncept parlamentní demokracie a Rakousko nastoupilo cestu autoritářského státu.

První Rakouská republika a Rakousko · První Rakouská republika a Vitorazsko · Vidět víc »

Saintgermainská smlouva

Územní rozdělení Rakousko-Uherska po 1. světové válce Saintgermainská smlouva byla jednou z mírových smluv podepsaných po skončení první světové války.

Rakousko a Saintgermainská smlouva · Saintgermainská smlouva a Vitorazsko · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

Rakousko a Slované · Slované a Vitorazsko · Vidět víc »

Waldviertel

Mapa Dolních Rakous, Waldviertel vyznačen zeleně Waldviertel (česky Lesní čtvrť) je tradiční neoficiální region na severozápadě Dolních Rakous.

Rakousko a Waldviertel · Vitorazsko a Waldviertel · Vidět víc »