Rakouské císařství a Uhersko

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Rakouské císařství a Uhersko

Rakouské císařství vs. Uhersko

Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království). Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).

Absolutní monarchie

– subnárodní monarchie (tradiční) Absolutní monarchie (nebo také Absolutistická monarchie) je forma monarchie, ve které panovník přímo disponuje státní mocí a není omezen ústavou nebo parlamentem.

Absolutní monarchie a Rakouské císařství · Absolutní monarchie a Uhersko · Vidět víc »

Chorvatština

Chorvatština (1380 - 1400) Chorvatština je jihoslovanský jazyk chorvatského obyvatelstva zejména v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a početných komunitách v zahraničí.

Chorvatština a Rakouské císařství · Chorvatština a Uhersko · Vidět víc »

Chorvati

Chorvati (zastarale Charváti, chorvatsky Hrvati) jsou jihoslovanský národ, žijící především na pomezí střední a jižní Evropy.

Chorvati a Rakouské císařství · Chorvati a Uhersko · Vidět víc »

Dolní Rakousy

Dolní Rakousy či Dolní Rakousko je spolková země na severovýchodě Rakouska, obklopující svým územím metropoli Vídeň.

Dolní Rakousy a Rakouské císařství · Dolní Rakousy a Uhersko · Vidět víc »

Dunaj

Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.

Dunaj a Rakouské císařství · Dunaj a Uhersko · Vidět víc »

Ferdinand I. Dobrotivý

Ferdinand I.

Ferdinand I. Dobrotivý a Rakouské císařství · Ferdinand I. Dobrotivý a Uhersko · Vidět víc »

Francie

Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.

Francie a Rakouské císařství · Francie a Uhersko · Vidět víc »

František Josef I.

František Josef I. (18. srpna 1830 zámek Schönbrunn, Vídeň – 21. listopadu 1916 tamtéž) z rodu Habsbursko-lotrinského byl v letech 1848–1916 císař rakouský, král český (nekorunovaný) a uherský (korunovace 1867), král lombardský a benátský, dalmatský, chorvatský, slavonský atd.

František Josef I. a Rakouské císařství · František Josef I. a Uhersko · Vidět víc »

Habsburská monarchie

Habsburská monarchie (německy Habsburgermonarchie) či hovorově Rakouská monarchie (německy Österreichische Monarchie), popř.

Habsburská monarchie a Rakouské císařství · Habsburská monarchie a Uhersko · Vidět víc »

Halič

Halič (stav v letech 1849–1918) na dnešní mapě Evropy Územní vývoj rakouské Haliče v letech 1772–1918 Halič (Halyčyna) je historická země ve východní Evropě, rozdělená mezi dnešní Polsko a Ukrajinu (větší část).

Halič a Rakouské císařství · Halič a Uhersko · Vidět víc »

Italština

Mapa italských dialektů Mapa italských dialektů Italština (archaicky vlaština, tak se ale někdy označuje také arumunština) je románský jazyk, kterým mluví asi 76 - 100 milionů mluvčích.

Italština a Rakouské císařství · Italština a Uhersko · Vidět víc »

Jidiš

Jidiš (nebo idiš „židovský“) je západogermánský jazyk, kterým hovoří kolem tří miliónů Židů po celém světě.

Jidiš a Rakouské císařství · Jidiš a Uhersko · Vidět víc »

Judaismus

Zdi nářků v Jeruzalémě Judaismus je termín latinského původu (z řeckého ιουδαϊσμός, iudaismos, od jména Juda), který označuje (zhruba od 19. století) abrahámovské náboženství židovského národa.

Judaismus a Rakouské císařství · Judaismus a Uhersko · Vidět víc »

Kalvinismus

Ženevě Kalvinismus je reformační proud v křesťanském myšlení, který vychází z učení Jana Kalvína a dalších reformátorů.

Kalvinismus a Rakouské císařství · Kalvinismus a Uhersko · Vidět víc »

Konstituční monarchie

– subnárodní monarchie (tradiční) Konstituční monarchie je forma monarchie, ve které panovník vykonává pravomoci na základě psané či nepsané ústavy.

Konstituční monarchie a Rakouské císařství · Konstituční monarchie a Uhersko · Vidět víc »

Královské Uhersko

Královské Uhersko je historické označení části území Uherska, které nebylo obsazeno Osmanskou říší během let 1536–1541, oficiálně Uherské království.

Královské Uhersko a Rakouské císařství · Královské Uhersko a Uhersko · Vidět víc »

Latina

Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.

Latina a Rakouské císařství · Latina a Uhersko · Vidět víc »

Luteránství

Martin Luther Luteránství, luterství či luteranismus je křesťanským protestantským vyznáním vycházející z odkazu a teologie Martina Luthera, Phillippa Melanchthona a luterské reformace.

Luteránství a Rakouské císařství · Luteránství a Uhersko · Vidět víc »

Maďaři

Maďaři (magyarok, vysl.; dříve Uhři) jsou etnikum střední Evropy, patřící k ugrofinským národům.

Maďaři a Rakouské císařství · Maďaři a Uhersko · Vidět víc »

Maďarština

Maďarština je ugrofinský jazyk, kterým se hovoří v Maďarsku, v částech srbské Vojvodiny, na jihu Slovenska, na jihu ukrajinské Zakarpatské oblasti, v částech rakouské spolkové země Burgenlandu, na severozápadě Rumunska a v částech Chorvatska a Slovinska.

Maďarština a Rakouské císařství · Maďarština a Uhersko · Vidět víc »

Maďarská revoluce 1848–1849

Maďarská revoluce a boj za svobodu a nezávislost 1848–1849 je jednou z největších evropských revolucí roku 1848 a je úzce spojena s revolucí v Českých zemích.

Maďarská revoluce 1848–1849 a Rakouské císařství · Maďarská revoluce 1848–1849 a Uhersko · Vidět víc »

Monarchie

Rámy IX. (†2016) též zároveň nejdéle žijícím vládnoucím monarchou na světě. Zemřela v září 2022. Monarchie (starořecky μοναρχία monarchía, česky samovláda) je forma vlády ve které je panovník doživotně nebo do své abdikace hlavou státu.

Monarchie a Rakouské císařství · Monarchie a Uhersko · Vidět víc »

Němčina

Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.

Němčina a Rakouské císařství · Němčina a Uhersko · Vidět víc »

Němci

Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.

Němci a Rakouské císařství · Němci a Uhersko · Vidět víc »

Olomouc

Horním náměstí Západní část historického jádra (letecký pohled ze západu) Vánoční Olomouc Olomouc (hanácky Olomóc nebo Holomóc; německy Olmütz) je statutární a univerzitní město v okrese Olomouc, šesté nejlidnatější město v Česku (třetí na Moravě), centrum a krajské město Olomouckého kraje, metropole Hané a jedna ze dvou historických metropolí celé Moravy.

Olomouc a Rakouské císařství · Olomouc a Uhersko · Vidět víc »

Polština

Polština (polsky język polski, polszczyzna) je západoslovanský jazyk, úřední jazyk Polska a jeden z oficiálních jazyků Evropské unie.

Polština a Rakouské císařství · Polština a Uhersko · Vidět víc »

Pravoslaví

osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.

Pravoslaví a Rakouské císařství · Pravoslaví a Uhersko · Vidět víc »

Rakousko-uherské vyrovnání

Členění habsburské monarchie po roce 1867: 1) Předlitavsko zvýrazněno červeně, 2) Zalitavsko zeleně, 3) Bosna a Hercegovina pod společnou správou od roku 1878 žlutě Rakousko-uherské vyrovnání (německy Ausgleich; maďarsky Kiegyezés, „kompromis“) byl ústavněprávní akt, na základě něhož se v roce 1867 přeměnilo Rakouské císařství v konfederaci Rakousko-Uhersko a současně se obnovila suverenita Uherského království.

Rakouské císařství a Rakousko-uherské vyrovnání · Rakousko-uherské vyrovnání a Uhersko · Vidět víc »

Rakousko-Uhersko

Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.

Rakouské císařství a Rakousko-Uhersko · Rakousko-Uhersko a Uhersko · Vidět víc »

Rumunština

Rumunština je románský jazyk s asi 25 miliony mluvčími, převážně v Rumunsku, v oblasti Vojvodina v Srbsku a v Moldavsku, kde se z historických a politických důvodů do roku 2013, respektive podle ústavy až do roku 2023 nazýval moldavština.

Rakouské císařství a Rumunština · Rumunština a Uhersko · Vidět víc »

Rumuni

Rumuni jsou národ, tedy etnická skupina, kterou spojuje společná rumunská kultura a románský jazyk rumunština.

Rakouské císařství a Rumuni · Rumuni a Uhersko · Vidět víc »

Rusíni

Rusíni (rusínsky Русины; ukrajinsky русини) je označení pro různorodé východoslovanské etnikum, které kompaktně osidluje území v těsné blízkosti Karpat v Zakarpatské Ukrajině, východním Slovensku, Polsku a Maďarsku.

Rakouské císařství a Rusíni · Rusíni a Uhersko · Vidět víc »

Slováci

Slováci jsou západoslovanský národ, tvořící většinu obyvatel Slovenské republiky.

Rakouské císařství a Slováci · Slováci a Uhersko · Vidět víc »

Slovenština

Trnavě Slovenština (slovenčina – slovenský jazyk) je západoslovanský jazyk, nejbližší češtině z důvodu historické příbuznosti i vzájemného ovlivňování zejména v dobách společného Československa, ve kterém existoval pasivní bilingvismus a v jeho počátcích se dokonce mluvilo o dvou podobách jednoho československého jazyka.

Rakouské císařství a Slovenština · Slovenština a Uhersko · Vidět víc »

Slovinština

Slovinština (slovenščina, slovenski jezik) je jihoslovanský jazyk.

Rakouské císařství a Slovinština · Slovinština a Uhersko · Vidět víc »

Slovinci

Slovinci jsou jihoslovanský národ žijící hlavně ve Slovinsku.

Rakouské císařství a Slovinci · Slovinci a Uhersko · Vidět víc »

Srbové

Srbové (srb. Срби/Srbi, jedn. č. Србин/Srbin) jsou jihoslovanský národ, žijící převážně v Srbsku (5 988 150 – r. 2011) a v Bosně a Hercegovině – většinou v Republice srbské (1 400 000), dále v Černé Hoře (178 110 – r. 2011) a Chorvatsku (186,633 – r. 2011).

Rakouské císařství a Srbové · Srbové a Uhersko · Vidět víc »

Vídeň

Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.

Rakouské císařství a Vídeň · Uhersko a Vídeň · Vidět víc »