Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Rudá armáda a Východní fronta (druhá světová válka)
Rudá armáda a Východní fronta (druhá světová válka) mají 82 věci společné (v Uniepedie): Alexandr Vasilevskij, Židé, Čečenci, Československo, Baltské státy, Bělorusko, Bělorusové, Berlín, Besarábie, Bitva o Berlín, Bitva o Dněpr, Bitva před Moskvou, Bitva u Stalingradu, Bitva v Kurském oblouku, Blitzkrieg, Bolševici, Bratislavsko-brněnská operace, Bukovina (země), Bukurešť, Carl Gustaf Emil Mannerheim, Charkov, Dělostřelectvo, Druhá světová válka, Evropa, Finsko, Generalplan Ost, Genocida, Georgij Konstantinovič Žukov, Ivan Stěpanovič Koněv, Josif Vissarionovič Stalin, ..., Karélie, Karpatsko-dukelská operace, Kavkaz, Komsomol, Komunistická strana Sovětského svazu, Krym, Maršál Sovětského svazu, Moskva, Nacistické Německo, Normandie, Obležení Leningradu, Operace Bagration, Operace Barbarossa, Ostravská operace, Pakt Ribbentrop–Molotov, Petrohrad, Poláci, Politický komisař, Polsko, Pražská ofenzíva, Průmysl, První světová válka, Ruská občanská válka, Rusko-japonská válka, Rusové, Semjon Konstantinovič Timošenko, Semjon Michajlovič Buďonnyj, Sibiř, Slované, Sovětští váleční zajatci během druhé světové války, Sovětská invaze do Polska, Sovětské válečné zločiny, Sovětský svaz, Sovětsko-japonská válka, Spojené státy americké, Spojenci (druhá světová válka), Stavka, Tank, Ukrajinci, Vasilij Ivanovič Čujkov, Východní Evropa, Velká čistka, Velká vlastenecká válka (pojem), Vilnius, Viselsko-oderská operace, Volgograd, Wehrmacht, Západní fronta (druhá světová válka), Zimní válka, 1. československý armádní sbor, 13. březen, 17. září. Rozbalte index (52 více) »
Alexandr Vasilevskij
Alexandr Michajlovič Vasilevskij (Novaja Golčicha — 5. prosince 1977, Moskva) byl sovětský voják a vojevůdce, maršál Sovětského svazu.
Alexandr Vasilevskij a Rudá armáda · Alexandr Vasilevskij a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
Rudá armáda a Židé · Východní fronta (druhá světová válka) a Židé ·
Čečenci
Čečeni v tradičním obleku čocha, konec 19. století Čečenci, Čečenové nebo Čečeni (čečensky Hохчи / Noxçi; rusky Чеченцы) jsou jedním z nejstarších autochtonních etnik Kavkazu.
Rudá armáda a Čečenci · Východní fronta (druhá světová válka) a Čečenci ·
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Rudá armáda a Československo · Východní fronta (druhá světová válka) a Československo ·
Baltské státy
Poloha Baltských států v Evropě USA George W. Bush (2005) Název Baltské státy, také známé jako Pobaltské země, Pobaltské republiky, Pobaltské národy nebo jednoduše Pobaltí, je společné označení pro Litvu, Lotyšsko a Estonsko, tři menší suverénní státy na východním pobřeží Baltského moře.
Baltské státy a Rudá armáda · Baltské státy a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Bělorusko
Bělorusko, plným názvem Běloruská republika (Respublika Biełaruś,, Respublika Belarus), je vnitrozemský stát ve východní Evropě.
Bělorusko a Rudá armáda · Bělorusko a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Bělorusové
Bělorusové (bělorusky беларусы) jsou slovanský národ náležící k jeho východní větvi.
Bělorusové a Rudá armáda · Bělorusové a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Berlín a Rudá armáda · Berlín a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Besarábie
Besarábie v současné Evropě Besarábie jako součást meziválečného Velkého Rumunska Besarábie je historické území ve východní Evropě tvořící východní část historické země Moldávie.
Besarábie a Rudá armáda · Besarábie a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Bitva o Berlín
Bitva o Berlín (útočícím Sovětským svazem označena jako Berlínská operace) byla jednou ze závěrečných ofenziv na evropských bojištích druhé světové války.
Bitva o Berlín a Rudá armáda · Bitva o Berlín a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Bitva o Dněpr
Boj o Dněpr byla gigantická bitva Velké vlastenecké války, která probíhala od 24. srpna do 23. prosince 1943 na obou březích řeky Dněpr na území dnešní Ukrajiny.
Bitva o Dněpr a Rudá armáda · Bitva o Dněpr a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Bitva před Moskvou
Bitva před Moskvou (bitva u Moskvy, bitva o Moskvu) představuje poslední fázi operace Barbarossa – bitvu, která se rozpoutala poté, co německá vojska zahájila útok na hlavní město Sovětského svazu Moskvu, a pokračovala protiútokem Rudé armády.
Bitva před Moskvou a Rudá armáda · Bitva před Moskvou a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Bitva u Stalingradu
Bitva u Stalingradu, bitva o Stalingrad, či stalingradská bitva (podzim 1942 – zima 1943) představuje společně s bitvou před Moskvou (1941) a bitvou u Kurska (1943) nejvýznamnější a rozhodující střetnutí německých a sovětských vojsk na východní frontě druhé světové války.
Bitva u Stalingradu a Rudá armáda · Bitva u Stalingradu a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Bitva v Kurském oblouku
Bitva v Kurském oblouku (resp. bitva u Kurska, operace Zitadelle, operace Citadela) byla jedna z nejvýznamnějších bitev druhé světové války na východní frontě.
Bitva v Kurském oblouku a Rudá armáda · Bitva v Kurském oblouku a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Blitzkrieg
Německá kolona tanků a mechanizované pěchoty postupující Ukrajinou, červen 1942 Němci mašírují přes Francii, 1940 Blitzkrieg (blesková válka) je vojenská taktika založená na překvapivém útoku využívající rychlou a ohromující koncentraci síly, která se může skládat z obrněných a motorizovaných nebo mechanizovaných pěších útvarů spolu s přímou leteckou podporou s úmyslem prorazit protivníkovy obranné linie, poté dislokovat obránce, rychle obsadit velitelské a zásobovací uzly nepřítele, přetít jeho klíčové komunikace a narušit komunikaci a smysluplné uspořádání jeho bojových formací.
Blitzkrieg a Rudá armáda · Blitzkrieg a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Bolševici
Stranická schůze. Zleva sedí: Avel Enukidze, Michail Kalinin, Nikolaj Bucharin, Michail Tomskij, Michail Laševič, Lev Kameněv, Jevgenij Preobraženskij, Leonid Serebrjakov, Vladimir Iljič Lenin a Alexej Rykov. Bolševici je původně označení příslušníků Leninem vedené radikální frakce Ruské sociálně demokratické dělnické strany, ostatní členové strany byli označováni jako menševici.
Bolševici a Rudá armáda · Bolševici a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Bratislavsko-brněnská operace
Bratislavsko-brněnská operace byla ofenzívou Rudé armády na západním Slovensku a jižní Moravě ke konci druhé světové války.
Bratislavsko-brněnská operace a Rudá armáda · Bratislavsko-brněnská operace a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Bukovina (země)
Bukovina – tmavé území na horním okraji mapy (silnější čára vyznačuje současnou hranici mezi Rumunskem, Moldávií a Ukrajinou) Znak Bukoviny Bukovina (Bukovyna;, Bukovina; nebo) je historické území, které po jeho vytržení z celku historického Moldavska bylo v letech 1775–1918 součástí Habsburské monarchie, později Rakouského císařství a Rakouska-Uherska.
Bukovina (země) a Rudá armáda · Bukovina (země) a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Bukurešť
Bukurešť (do roku 1904) je největší a zároveň hlavní město Rumunska.
Bukurešť a Rudá armáda · Bukurešť a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Carl Gustaf Emil Mannerheim
Carl Gustaf Emil, svobodný pán z Mannerheimu (16. června 1867 na zámku Louhisaari – 27. ledna 1951 Lausanne) byl finský šlechtic, politik, diplomat a vojevůdce, jeden ze zakladatelů samostatného Finska a jeho 6.
Carl Gustaf Emil Mannerheim a Rudá armáda · Carl Gustaf Emil Mannerheim a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Charkov
Charkov je druhé největší město Ukrajiny (žije zde přibližně 1,42 milionů obyvatel).
Charkov a Rudá armáda · Charkov a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Dělostřelectvo
Britští dělostřelci během bitvy u Gallipoli (1915) Dělostřelectvo (zastarale artilerie, z latinského ars tollendi – umění v házení) je druh vojska zajišťující hlavní palebnou podporu na bojišti.
Dělostřelectvo a Rudá armáda · Dělostřelectvo a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Druhá světová válka a Rudá armáda · Druhá světová válka a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Evropa a Rudá armáda · Evropa a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Finsko
Finsko, plným názvem Finská republika, je severský stát v severní Evropě omývaný Baltským mořem, Botnickým zálivem a Finským zálivem, hraničící s Norskem na severu, Švédskem na severozápadě a Ruskem na východě.
Finsko a Rudá armáda · Finsko a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Generalplan Ost
Kaukasus (nebyl zrealizován) Humboldtovy univerzity v Berlíně) Generalplan Ost (GPO) byl německý plán genocidy obyvatelstva teritorií okupovaných Německem ve východní Evropě během 2. světové války a po jejím ukončení a kolonizace těchto území německým obyvatelstvem.
Generalplan Ost a Rudá armáda · Generalplan Ost a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Genocida
Oběti genocidy ve Rwandě Genocida (genocidium) je zločin proti lidskosti definovaný mezinárodním trestním právem jako „úmyslné a systematické zničení, celé nebo části, etnické, rasové, náboženské nebo národnostní skupiny“, ačkoliv co znamená „část“ je předmětem debaty právníků.
Genocida a Rudá armáda · Genocida a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Georgij Konstantinovič Žukov
Georgij Konstantinovič Žukov (Strelkovka, Kalužská gubernie, dnes Kalužská oblast – 18. června 1974 Moskva) byl sovětský vojevůdce a politik, maršál SSSR (od ledna 1943), čtyřnásobný hrdina SSSR, který od srpna 1942 až do roku 1945 v době Velké vlastenecké války působil i ve funkci zástupce Vrchního velitele Rudé armády J. V. Stalina a náměstka lidového komisaře obrany.
Georgij Konstantinovič Žukov a Rudá armáda · Georgij Konstantinovič Žukov a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Ivan Stěpanovič Koněv
Ivan Stěpanovič Koněv (Lodejno, Nikolský újezd, Vologodská gubernie – 21. května 1973 Moskva) byl sovětský vojevůdce, maršál Sovětského svazu, hrdina SSSR a hrdina ČSSR.
Ivan Stěpanovič Koněv a Rudá armáda · Ivan Stěpanovič Koněv a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Josif Vissarionovič Stalin
Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.
Josif Vissarionovič Stalin a Rudá armáda · Josif Vissarionovič Stalin a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Karélie
Ladožské Karélii. Karélie (karelsky a Karjala, Карелия či historicky Корела, Karelen) je země Karelů.
Karélie a Rudá armáda · Karélie a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Karpatsko-dukelská operace
Karpatsko-dukelská operace byla útočná operace sovětských a československých vojsk v jihovýchodním Polsku a na severovýchodním Slovensku na podzim roku 1944, která měla spojit povstalecké síly Slovenského národního povstání se sovětskými armádami.
Karpatsko-dukelská operace a Rudá armáda · Karpatsko-dukelská operace a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Kavkaz
Kavkaz je mohutné velehorské pásmo v jihozápadní Asii mezi Černým a Kaspickým mořem, které měří na délku více než 1 200 km.
Kavkaz a Rudá armáda · Kavkaz a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Komsomol
Komunistický svaz mládeže, často zkracovaný podle prvních písmen ruského pojmenování na komsomol (KOMunističeskij SOjuz MOLoděži), byla politická a výchovná organizace sovětské bolševické strany.
Komsomol a Rudá armáda · Komsomol a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Komunistická strana Sovětského svazu
Znak KPSS Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (bolševiků), 1917–1918), Komunistická strana Ruska (bolševiků), 1918–1925), Všesvazová komunistická strana (bolševiků) – 1925–1952) a od XIX. sjezdu KSSS Komunistická strana Sovětského svazu (KSSS, 1952–1991), byla sovětská komunistická strana – (Коммунистическая партия Советского союза (КПСС). Nejdříve, od roku 1903 existovala jako frakce uvnitř Ruské sociálně demokratické dělnické strany, po říjnové revoluci 1917 se stala nejsilnější politickou mocí v Sovětském svazu, kterou byla až do jeho zániku v roce 1991.
Komunistická strana Sovětského svazu a Rudá armáda · Komunistická strana Sovětského svazu a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Krym
Krym (ve starověku Tauris), geograficky také Krymský poloostrov, je poloostrov na severu Černého moře, spojený na severu s pevninou Perekopskou šíjí.
Krym a Rudá armáda · Krym a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Maršál Sovětského svazu
Prvních 5 '''maršálů SSSR''' jmenovaných 20. listopadu 1935. Zleva: Michail Tuchačevskij, Semjon Michajlovič Buďonnyj, Kliment Jefremovič Vorošilov, Vasilij Konstantinovič Bljucher a Alexandr Iljič Jegorov, všichni až na Vorošilova a Buďonného přišli o život během čistek Hodnost maršál Sovětského svazu byla druhá nejvyšší hodnost Rudé a posléze Sovětské armády a prakticky nejvyšší hodnost, které mohl voják dosáhnout.
Maršál Sovětského svazu a Rudá armáda · Maršál Sovětského svazu a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Moskva a Rudá armáda · Moskva a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Nacistické Německo a Rudá armáda · Nacistické Německo a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Normandie
mapa Normandie Mont-Saint-Michel jeden ze symbolů Normandie patřící mezi nejnavštěvovanější francouzské památky vůbec Normandská vlajka Normandie je historické území v severozápadní Francii u Lamanšského průlivu nazvané podle vikingského kmene Normanů.
Normandie a Rudá armáda · Normandie a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Obležení Leningradu
Obležení Leningradu, často též blokáda Leningradu bylo více než dva roky trvající obléhání sovětského města Leningradu skupinou armád Sever nacistického Německa a jeho finským spojencem na východní frontě druhé světové války.
Obležení Leningradu a Rudá armáda · Obležení Leningradu a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Operace Bagration
Operace Bagration, součást sovětské letní ofenzívy 1944 byla jedna z největších bitev Velké vlastenecké války.
Operace Bagration a Rudá armáda · Operace Bagration a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Operace Barbarossa
Operace Barbarossa byl krycí název (odvozený od jména císaře Friedricha I. Barbarossy) pro útok vojsk nacistického Německa proti Sovětskému svazu (SSSR), kterým byl porušen pakt Ribbentrop–Molotov i smlouva o jejich přátelství a spolupráci, a došlo k otevření východní fronty druhé světové války.
Operace Barbarossa a Rudá armáda · Operace Barbarossa a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Ostravská operace
Ostravská operace též ostravsko-opavská operace byla vojenská ofenzíva Rudé armády probíhající od 10.
Ostravská operace a Rudá armáda · Ostravská operace a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Pakt Ribbentrop–Molotov
Molotov podepisuje německo-sovětskou smlouvu o neútočení. Za ním je vidět Ribbentrop (v černém) a Stalin (ve světlém, druhý zprava) Pakt Ribbentrop–Molotov je smlouva o neútočení mezi nacistickým Německem a Svazem sovětských socialistických republik, podepsaná v Moskvě 23. srpna 1939.
Pakt Ribbentrop–Molotov a Rudá armáda · Pakt Ribbentrop–Molotov a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Petrohrad
Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.
Petrohrad a Rudá armáda · Petrohrad a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Poláci
Poláci (polsky Polacy) jsou západoslovanský národ žijící hlavně v Polsku.
Poláci a Rudá armáda · Poláci a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Politický komisař
Kuzmy Petrova-Vodkina Politický komisař (též osvětový důstojník či politruk – původně ruská zkratka vzniklá zkrácením originálního názvu политический руководитель – politický vedoucí) byl zástupce velitele útvaru (nebo jednotky) pro politickou práci.
Politický komisař a Rudá armáda · Politický komisař a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Polsko a Rudá armáda · Polsko a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Pražská ofenzíva
Pražská operace nebo též Pražská ofenzíva (6. května – 11. května 1945) byla poslední větší ofenzíva na východní frontě druhé světové války.
Pražská ofenzíva a Rudá armáda · Pražská ofenzíva a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Průmysl
HDP podle odvětví a pracovních sil podle povolání. Zelená, červená a modrá barva země představují procenta v zemědělství, průmyslu a službách Průmysl (přejatým slovem někdy industrie) je označení pro.
Průmysl a Rudá armáda · Průmysl a Východní fronta (druhá světová válka) ·
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
První světová válka a Rudá armáda · První světová válka a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Ruská občanská válka
Ruská občanská válka (rusky Гражданская война в России) byl ozbrojený konflikt mezi bolševiky, kteří se snažili v Rusku vybudovat socialistický stát, a vnitřně velmi heterogenní opozicí, od monarchistů až po liberály a umírněné socialisty.
Rudá armáda a Ruská občanská válka · Ruská občanská válka a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Rusko-japonská válka
Rusko-japonská válka byl válečný konflikt od února 1904 do září 1905 na Dálném východě mezi carským Ruskem a Japonským císařstvím o nadvládu nad Mandžuskem a Korejským poloostrovem.
Rudá armáda a Rusko-japonská válka · Rusko-japonská válka a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Rusové
Rusové (russkije), zastarale též Velkorusové (v kontrastu s Malorusy/Ukrajinci a Bělorusy), jsou východoslovanský národ původem z evropské části Ruska; výraz etničtí Rusové (rusky Russkije) se používá pro jejich odlišení od ostatních občanů Ruska (Rossijaně) jiné národnosti či etnika.
Rudá armáda a Rusové · Rusové a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Semjon Konstantinovič Timošenko
Semjon Konstantinovič Timošenko (rusky:; – 31. března 1970) byl sovětský voják, maršál SSSR (od 1940) a dvojnásobný Hrdina SSSR.
Rudá armáda a Semjon Konstantinovič Timošenko · Semjon Konstantinovič Timošenko a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Semjon Michajlovič Buďonnyj
Semjon Michajlovič Buďonnyj (Platovskaja, Ruské impérium, dnes v Rostovské oblasti – 26. října 1973 Moskva) byl sovětský vojevůdce a maršál Sovětského svazu.
Rudá armáda a Semjon Michajlovič Buďonnyj · Semjon Michajlovič Buďonnyj a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Sibiř
       Sibiřský federální okruh        Geografické vyznačení Sibiře        Severní Asie Sibiř (rusky: Сиби́рь) je území ležící mezi Uralem a Verchojanským pohořím.
Rudá armáda a Sibiř · Sibiř a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Rudá armáda a Slované · Slované a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Sovětští váleční zajatci během druhé světové války
Sovětští váleční zajatci, začátek nacistického vpádu do SSSR Tento článek se zabývá osudy sovětských válečných zajatců během druhé světové války, kteří se dostali do nacistického zajetí během bojů na východní frontě.
Rudá armáda a Sovětští váleční zajatci během druhé světové války · Sovětští váleční zajatci během druhé světové války a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Sovětská invaze do Polska
Sovětská invaze do Polska byla vojenská operace zahájená Sovětským svazem 17. září 1939 bez formálního vyhlášení války.
Rudá armáda a Sovětská invaze do Polska · Sovětská invaze do Polska a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Sovětské válečné zločiny
Nové spojenectví. Nacistické Německo a stalinský Sovětský svaz podepisují Pakt Ribbentrop–Molotov, v jehož tajném dodatku se dohodli na sférách vlivu Válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané Sovětským svazem mezi lety 1919–91 zahrnují akce Rudé armády, NKVD či vnitřních vojsk.
Rudá armáda a Sovětské válečné zločiny · Sovětské válečné zločiny a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Rudá armáda a Sovětský svaz · Sovětský svaz a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Sovětsko-japonská válka
Sovětsko-japonská válka (také operace Srpnová bouře nebo bitva o Mandžusko) byla vojenským konfliktem v rámci druhé světové války, který začal krátce po půlnoci 9. srpna 1945 vyhlášením války SSSR Japonsku a sovětskou invazí do japonského loutkového státu Mandžukuo.
Rudá armáda a Sovětsko-japonská válka · Sovětsko-japonská válka a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Rudá armáda a Spojené státy americké · Spojené státy americké a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Spojenci (druhá světová válka)
Spojenci ve druhé světové válce byla koalice mocností válčících během druhé světové války proti mocnostem Osy.
Rudá armáda a Spojenci (druhá světová válka) · Spojenci (druhá světová válka) a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Stavka
Generálové Stavky v roce 1915 Stavka (rusky Ставка) je ruský název vrchního velení ozbrojených sil.
Rudá armáda a Stavka · Stavka a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Tank
Tank T-72M4CZ české armády Tank je silně obrněné bojové vozidlo s pásy, věží a kanónem, jehož primárním účelem je likvidace nepřátelských pozemních sil přímou palbou.
Rudá armáda a Tank · Tank a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Ukrajinci
Ukrajinci jsou východoslovanský národ.
Rudá armáda a Ukrajinci · Ukrajinci a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Vasilij Ivanovič Čujkov
Vasilij Ivanovič Čujkov (Serebrjannyje Prudy, Tulská oblast – 18. března 1982 Moskva) byl sovětský voják, maršál a dvojnásobný hrdina SSSR (březen 1944 a duben 1945), a diplomat.
Rudá armáda a Vasilij Ivanovič Čujkov · Východní fronta (druhá světová válka) a Vasilij Ivanovič Čujkov ·
Východní Evropa
Východní Evropa podle The World Factbook OSN pobaltských států Východní Evropa je východní část Evropy.
Rudá armáda a Východní Evropa · Východní Evropa a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Velká čistka
Trojky NKVD nad knězem Petrem Zinovievem ke smrti zastřelením z roku 1937 Ivana Kučuhury Velká čistka (rusky, Bal'šaja čistka), někdy označovaná i jako Velký teror, je označení několika souvisejících kampaní politické represe a perzekuce v Sovětském svazu 30.
Rudá armáda a Velká čistka · Východní fronta (druhá světová válka) a Velká čistka ·
Velká vlastenecká válka (pojem)
bitvy před Moskvou Velká vlastenecká válkaDle Internetové jazykové příručky se název Velká vlastenecká válka píše s velkým písmenem na začátku (viz heslo válka).
Rudá armáda a Velká vlastenecká válka (pojem) · Východní fronta (druhá světová válka) a Velká vlastenecká válka (pojem) ·
Vilnius
Vilnius (dříve,,,,, dříve) je hlavní město Litvy.
Rudá armáda a Vilnius · Východní fronta (druhá světová válka) a Vilnius ·
Viselsko-oderská operace
Viselsko-oderská operace byl útok sovětských vojsk v oblasti mezi řekami Vislou a Odrou.
Rudá armáda a Viselsko-oderská operace · Východní fronta (druhá světová válka) a Viselsko-oderská operace ·
Volgograd
Volgograd, od 10. dubna 1925 do 7. listopadu 1961 a ve dnech významných výročíMěsto se pravidelně ve dnech významných výročí vrací k názvu Stalingrad.
Rudá armáda a Volgograd · Východní fronta (druhá světová válka) a Volgograd ·
Wehrmacht
Wehrmacht (česky branná moc) byly v letech 1935–1945 ozbrojené síly Velkoněmecké říše.
Rudá armáda a Wehrmacht · Východní fronta (druhá světová válka) a Wehrmacht ·
Západní fronta (druhá světová válka)
Západní fronta během druhé světové války byla válečná fronta v Dánsku, Norsku, Lucembursku, Belgii, Nizozemí, Francii a Německu a zahrnuje dvě střetnutí v období let 1939 až 1940 a v druhou frontu v období roků 1944 a 1945.
Rudá armáda a Západní fronta (druhá světová válka) · Východní fronta (druhá světová válka) a Západní fronta (druhá světová válka) ·
Zimní válka
Zimní válka (finsky talvisota) bylo vojenské střetnutí mezi Finskem a Sovětským svazem, které začalo sovětskou ofenzivou bez vyhlášení války 30. listopadu 1939 a skončilo Moskevským mírem 13. března 1940.
Rudá armáda a Zimní válka · Východní fronta (druhá světová válka) a Zimní válka ·
1. československý armádní sbor
1.
1. československý armádní sbor a Rudá armáda · 1. československý armádní sbor a Východní fronta (druhá světová válka) ·
13. březen
13.
13. březen a Rudá armáda · 13. březen a Východní fronta (druhá světová válka) ·
17. září
17.
17. září a Rudá armáda · 17. září a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Rudá armáda a Východní fronta (druhá světová válka)
- To, co mají společné Rudá armáda a Východní fronta (druhá světová válka)
- Podobnosti mezi Rudá armáda a Východní fronta (druhá světová válka)
Srovnání mezi Rudá armáda a Východní fronta (druhá světová válka)
Rudá armáda má 217 vztahy, zatímco Východní fronta (druhá světová válka) má 458. Jak oni mají společné 82, index Jaccard je 12.15% = 82 / (217 + 458).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Rudá armáda a Východní fronta (druhá světová válka). Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
