Rychlejší přístup než prohlížeči!
68 vztahy: Alexandr Něvský, Údělné knížectví, Šujští, Černigovské knížectví, Řád německých rytířů, Belozersk, Bitva na Čudském jezeře, Car, Daniil Alexandrovič, Dmitrij Donský, Dynastie, Dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov, Fjodor I., Haličsko-volyňské království, Igor Rurikovič, Ivan I. Kalita, Ivan III., Ivan IV. Hrozný, Izborsk, Jaroslav I. Moudrý, Kateřina II. Veliká, Kníže, Kriviči, Kunhuta Uherská, Kyjev, Kyjevská Rus, Letopisy, Michail I. Fjodorovič, Michal Černigovský, Moskevské velkoknížectví, Moskva, Nestor (kronikář), Nižněnovgorodsko-suzdalské knížectví, Novgorodská republika, Oleg, Přemysl Otakar II., Pomník Tisíciletí Ruska, Pověst dávných let, Pskov, Rjazaň, Romanovci, Rostislav Haličský, Rurik, Rus (oblast), Ruské carství, Seveřané, Seznam panovníků Rjazaňského knížectví, Skandinávie, Smuta, Tver, ..., Varjagové, Vasilij III., Václav II., Východní Slované, Veliký Novgorod, Vladimír I., Vladimír II. Monomach, Vladimir, Vladimirsko-suzdalské knížectví, Vsevolod III. Velké hnízdo, 12. století, 14. století, 15. století, 16. století, 1762, 1917, 862, 9. století. Rozbalte index (18 více) »
Alexandr Něvský
Alexandr Jaroslavič Něvský, často uváděn jako svatý Alexandr Něvský (rusky, zřejmě 30. května 1220, Pereslavl-Zalesskij – 14. listopadu 1263, Goroděc na Volze) byl kníže novgorodský (1236–1252) a velkokníže vladimirský (1252–1263), který se pro svá vítězství stal národním hrdinou Ruska.
Nový!!: Rurikovci a Alexandr Něvský · Vidět víc »
Údělné knížectví
Údelné knížectví bylo i Nitransko Jako údělné knížectví je pro realitu raného středověku označováno území, jehož správou byl pověřen některý z příslušníků vládnoucího rodu.
Nový!!: Rurikovci a Údělné knížectví · Vidět víc »
Šujští
Šujští (Шуйские) byl ruský knížecí a bojarský rod panovnické dynastie Rurikovců.
Nový!!: Rurikovci a Šujští · Vidět víc »
Černigovské knížectví
Černigovské knížectví (starorusky Чєрниговскоє кънѧжьство) bývala součást Kyjevského knížectví s hlavním městem Černigov.
Nový!!: Rurikovci a Černigovské knížectví · Vidět víc »
Řád německých rytířů
Řád německých rytířů, celým názvem Řád bratří německého domu Panny Marie v Jeruzalémě (latinsky Ordo domus Sanctæ Mariæ Theutonicorum Hierosolymitanorum nebo Ordo fratrum domus hospitalis Sanctæ Mariæ Theutonicorum Hierosolymitanorum, německy Orden der Brüder vom Deutschen Haus der Heiligen Maria in Jerusalem) je jeden z nejstarších duchovních rytířských řádů římskokatolické církve.
Nový!!: Rurikovci a Řád německých rytířů · Vidět víc »
Belozersk
Belozersk (či Белоозеро / Běloozero) je město ve Vologdské oblasti Ruské federace.
Nový!!: Rurikovci a Belozersk · Vidět víc »
Bitva na Čudském jezeře
Bitva na Čudském jezeře, známá i jako Ledová bitva, bylo ozbrojené střetnutí mezi Novgorodskou republikou a Livonskou větví Řádu německých rytířů, které se uskutečnilo 5. dubna 1242 na zamrzlém Čudském jezeře na hranicích dnešního Ruska a Estonska.
Nový!!: Rurikovci a Bitva na Čudském jezeře · Vidět víc »
Car
moskevském Kremlu Car byl titul panovníka v Rusku a Bulharsku (z latinského caesar, císař).
Nový!!: Rurikovci a Car · Vidět víc »
Daniil Alexandrovič
Svatý Daniil Alexandrovič (1261 – 5. března 1303), nejmladší syn Alexandra Něvského z jeho druhého manželství, byl v letech 1273–1303 prvním moskevským knížetem.
Nový!!: Rurikovci a Daniil Alexandrovič · Vidět víc »
Dmitrij Donský
Dmitrij Ivanovič řečený Donský (12. října 1350 – 19. května 1389) byl kníže moskevský a velkokníže vladimirský.
Nový!!: Rurikovci a Dmitrij Donský · Vidět víc »
Dynastie
Glücksburské resp. Oldenburské dynastie. Dynastie (z řeckého: δυναστης (dynástes).
Nový!!: Rurikovci a Dynastie · Vidět víc »
Dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov
Dynastie Holstein-Gottorp-Romanov byla třetí a poslední vládnoucí ruskou dynastií, která vládla Ruskému impériu v letech 1762–1917.
Nový!!: Rurikovci a Dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov · Vidět víc »
Fjodor I.
Fjodor I. Ivanovič, zvaný „Blažený“ (31. května 1557 Moskva – 17. ledna 1598 Moskva), byl ruský car a velkokníže moskevský v letech 1584–1598, třetí syn Ivana IV., poslední z dynastie Rurikovců.
Nový!!: Rurikovci a Fjodor I. · Vidět víc »
Haličsko-volyňské království
Haličsko-volyňské knížectví (starobělorusky Галицко-Волинскоє Королѣвство), povýšené roku 1253 na království (starobělorusky Галицько-Волинське князівство) a známé jako království Rusi (starobělorusky Королѣвство Русь), byl státní útvar východních Slovanů vzniklý po rozpadu Kyjevské Rusi na územní dnešní Volyně.
Nový!!: Rurikovci a Haličsko-volyňské království · Vidět víc »
Igor Rurikovič
Igor Rurikovič byl vládce Kyjevské Rusi v letech 912–945.
Nový!!: Rurikovci a Igor Rurikovič · Vidět víc »
Ivan I. Kalita
Ivan I. Daniilovič zvaný Kalita, (1288 – 31. března 1341) pocházel z dynastie Rurikovců.
Nový!!: Rurikovci a Ivan I. Kalita · Vidět víc »
Ivan III.
Ivan III.
Nový!!: Rurikovci a Ivan III. · Vidět víc »
Ivan IV. Hrozný
Ivan IV.
Nový!!: Rurikovci a Ivan IV. Hrozný · Vidět víc »
Izborsk
Izborsk je vesnice v Pskovské oblasti Ruska, asi 30 km od Pskova.
Nový!!: Rurikovci a Izborsk · Vidět víc »
Jaroslav I. Moudrý
Jaroslav Moudrý (978 či později – 20. února 1054) byl veliký kníže kyjevský, který vládl v letech 1016 až 1018 a 1019 až 1054.
Nový!!: Rurikovci a Jaroslav I. Moudrý · Vidět víc »
Kateřina II. Veliká
Kateřina II. (2. května 1729 Štětín – Petrohrad), známá též jako Kateřina Veliká, nebo rusky Jekatěrina Alexejevna, rodným jménem Sofie Frederika Augusta, byla mezi lety 1762 až 1796 ruskou carevnou – nejdéle vládnoucí panovnicí této země.
Nový!!: Rurikovci a Kateřina II. Veliká · Vidět víc »
Kníže
hodnostní korunka mediatizovaných knížectví hodnostní klobouk Kníže, v ženské podobě kněžna, je označení vysokého šlechtického titulu.
Nový!!: Rurikovci a Kníže · Vidět víc »
Kriviči
Kmen Krivičů na území mezi městy Polock a Smolensk Kriviči (кривичи) byli východoslovanský kmen sídlící v povodí Dviny, Dněpru a Volhy na západě dnešního Ruska.
Nový!!: Rurikovci a Kriviči · Vidět víc »
Kunhuta Uherská
Kunhuta Uherská (1245 – 9. září 1285, Praha) nebo také Haličská či Mačevská byla druhou manželkou Přemysla Otakara II. a českou královnou, rakouskou, štýrskou, korutanskou a kraňskou vévodkyní z rodu Rurikovců.
Nový!!: Rurikovci a Kunhuta Uherská · Vidět víc »
Kyjev
Kyjev (Kyjiv;, Kijev) je hlavní a největší město Ukrajiny, správní středisko Kyjevské oblasti a jedno z největších měst v Evropě.
Nový!!: Rurikovci a Kyjev · Vidět víc »
Kyjevská Rus
Kyjevská Rus (starorusky Рѹсь, Rusĭ, Рѹ́сьскаѧ землѧ, Rous'skaja zemlja, Ruská země, staroseversky Garðaríki, latinsky Rut(h)enia, řecky Ῥωσία, tj. Rósia) byla nejstarším východoslovanským státem, který se v 9.–11. století konstituoval v multietnickém prostředí východní Evropy.
Nový!!: Rurikovci a Kyjevská Rus · Vidět víc »
Letopisy
Tacitus, Letopisy, konec 11. knihy a začátek 12. knihy, v ms. Florencie, Biblioteca Medicea Laurenziana, Plut. 68,2, sv. 6v. Letopisy neboli anály (z latinského – rok) jsou strukturované historické prameny, kde jsou dějiny zaznamenávány rok po roce.
Nový!!: Rurikovci a Letopisy · Vidět víc »
Michail I. Fjodorovič
Michail I. Fjodorovič Romanov (22. července 1596, Moskva – 23. července 1645 tamtéž) byl první ruský car z dynastie Romanovců (vládl od 24. března 1613).
Nový!!: Rurikovci a Michail I. Fjodorovič · Vidět víc »
Michal Černigovský
Svatý Michael Černigovský nebo též Michael Vsevolodovič (asi 1185 – 20. září 1246) byl ruský kníže z rodu Rurikovců.
Nový!!: Rurikovci a Michal Černigovský · Vidět víc »
Moskevské velkoknížectví
Moskevské knížectví, od roku 1328 Moskevské velkoknížectví (Velikoje Kňažestvo Moskovskoje), též nazýváno jako Moskevská Rus, byl historický státní útvar, existující mezi roky 1276 a 1547 na severovýchodní Rusi.
Nový!!: Rurikovci a Moskevské velkoknížectví · Vidět víc »
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Nový!!: Rurikovci a Moskva · Vidět víc »
Nestor (kronikář)
Nestor (kronikář), 1661 Mnich pečerského kláštera v Kyjevě Nestor, který žil na přelomu 11. a 12. století, je označován za autora původní verze nejstarší dochované kyjevoruské letopisné sbírky („svodu“) zvané Povesť vremennych let.
Nový!!: Rurikovci a Nestor (kronikář) · Vidět víc »
Nižněnovgorodsko-suzdalské knížectví
Nižněnovgorodsko-suzdalské velkoknížectví (rusky Нижегородско-Суздальское великое княжество) byl historický státní útvar a někdejší ruské knížectví vzniklé roku 1341 oddělením se od Vladimirsko-suzdalského knížectví a zaniklý roku 1425 připojením k Moskevskému velkoknížectví.
Nový!!: Rurikovci a Nižněnovgorodsko-suzdalské knížectví · Vidět víc »
Novgorodská republika
Novgorodská republika (rusky Новгородская республика, Novgorodskaja respublika) je pozdní historický název pro ruský středověký stát existující ve 12. až 15. století s centrem v Novgorodu.
Nový!!: Rurikovci a Novgorodská republika · Vidět víc »
Oleg
Oleg (?, Švédsko – po roce 912, Ladoga) byl pololegendární varjažský bojovník, který roku 882 ovládl Kyjev a spojil ho s Novgorodem.
Nový!!: Rurikovci a Oleg · Vidět víc »
Přemysl Otakar II.
Přemysl Otakar II., řečený král železný a zlatý, (1233 Městec Králové – 26. srpna 1278 Suché Kruty) byl pátý český král, moravský markrabě, rakouský vévoda, štýrský vévoda, korutanský vévoda a kraňský markrabě z rodu Přemyslovců.
Nový!!: Rurikovci a Přemysl Otakar II. · Vidět víc »
Pomník Tisíciletí Ruska
Dmitrij Donský Petr I. Veliký Pomník Tisíciletí Ruska je památník vztyčený ve Velkém Novgorodě v roce 1862 na počest tisíciletého výročí legendárního pozvání Varjagů na Velkou Rus.
Nový!!: Rurikovci a Pomník Tisíciletí Ruska · Vidět víc »
Pověst dávných let
Pověst dávných let, Povisť vremennych lit, ukrajinsky Повість временнихліт, Povesť vremennych let, rusky По́весть временны́хлет, starorusky Повѣсть временныхъ лѣт, též nazývaná Prvotní (základní) letopis (Первоначальная летопись), nebo Nestorův letopis (Несторова летопись), je považována za nejstarší z dosud zachovalých ruských letopisů (vedle označení letopis se také užívá označení kronika).
Nový!!: Rurikovci a Pověst dávných let · Vidět víc »
Pskov
Pskov (starší název Пльсковъ / Pľskov;;; německy zastarale Pleskau) je město v západním Rusku, středisko Pskovské oblasti, na řece Veliké nedaleko jejího ústí do Pskovského jezera.
Nový!!: Rurikovci a Pskov · Vidět víc »
Rjazaň
Rjazaň (rusky Ряза́нь) je starobylé město uprostřed evropské části Ruské federace, při řece Oka 196 km jihovýchodně od Moskvy.
Nový!!: Rurikovci a Rjazaň · Vidět víc »
Romanovci
Romanovci (rusky: Рома́новы) byli původně ruský bojarský rod a od roku 1613 druhá panovnická dynastie vládnoucí v Rusku.
Nový!!: Rurikovci a Romanovci · Vidět víc »
Rostislav Haličský
Rostislav Haličský (1225–1263) byl mačevský a slavonský bán, uchazeč o bulharský trůn a syn sv. Michala Černigovského z rodu Rurikovců.
Nový!!: Rurikovci a Rostislav Haličský · Vidět víc »
Rurik
Rurik, (v ruských pramenech Рюрик, Rjurik), † 878/879, byl legendárním zakladatelem nejstarší ruské panovnické dynastie Rurikovců, švédský Varjag, od roku 862 vládce Novgorodu.
Nový!!: Rurikovci a Rurik · Vidět víc »
Rus (oblast)
#PŘESMĚRUJ Rus (historické území).
Nový!!: Rurikovci a Rus (oblast) · Vidět víc »
Ruské carství
Ruské carství (Russkoje tsarstvo, později změněno na, Rossijskoje tsarstvo) byl oficiální název pro ruský stát pod vládou Rurikovců mezi rokem 1547, kdy si Ivan Hrozný z rodu Rurikovců přisvojil titul car vší Rusi, a rokem 1721, kdy Petr Veliký založil Ruské impérium.
Nový!!: Rurikovci a Ruské carství · Vidět víc »
Seveřané
Mapa se severským osídlením od 8. do 11. století Název Seveřané se vztahuje na skupinu lidí, která mezi 8.
Nový!!: Rurikovci a Seveřané · Vidět víc »
Seznam panovníků Rjazaňského knížectví
Rjazaňského knížectví Toto je seznam knížat a velkoknížat Rjazaňského knížectví s hlavním sídlem v Rjazani.
Nový!!: Rurikovci a Seznam panovníků Rjazaňského knížectví · Vidět víc »
Skandinávie
Skandinávie je oblast v severní Evropě zahrnující především Dánsko, Norsko a Švédsko.
Nový!!: Rurikovci a Skandinávie · Vidět víc »
Smuta
Carevič Dimitrij, po jehož smrti vypukly v Rusku zmatky Smuta nebo Období zmatků (také Vláda samozvanců) je období ruských dějin z let 1598 až 1613.
Nový!!: Rurikovci a Smuta · Vidět víc »
Tver
Tver (rusky, femininum) je město v evropské části Ruské federace, středisko Tverské oblasti.
Nový!!: Rurikovci a Tver · Vidět víc »
Varjagové
Mapa s hlavními varjažskými obchodními trasami: Cesta ze Skandinávie do Persie (červená) a cesta od Varjagů k Řekům (fialově). Ostatní cesty z 8.-11. století jsou oranžově. Varjagové (staroseversky væringjar) byli švédští vikingové, kteří podnikali obchodně-kořistnické výpravy do východní Evropy, Černomoří a Kaspicka.
Nový!!: Rurikovci a Varjagové · Vidět víc »
Vasilij III.
Vasilij (Vasil) III.
Nový!!: Rurikovci a Vasilij III. · Vidět víc »
Václav II.
Václav II. (27. září 1271 Praha – 21. června 1305 Staré Město pražské) byl šestý český a první polský král z rodu Přemyslovců.
Nový!!: Rurikovci a Václav II. · Vidět víc »
Východní Slované
Geografické rozložení Slovanů podle jazyků Východní Slované tvoří východní etnickou skupinu Slovanů, která používá Východoslovanské jazyky.
Nový!!: Rurikovci a Východní Slované · Vidět víc »
Veliký Novgorod
Veliký Novgorod (rusky; název znamená „ Veliké Nové město“), do roku 1999 Novgorod, je starobylé město v západním Rusku, zhruba 160 km jihovýchodně od Petrohradu.
Nový!!: Rurikovci a Veliký Novgorod · Vidět víc »
Vladimír I.
Svatý Vladimír I. Svjatoslavič, také zvaný Vladimír I. Veliký či Vladimír Svatý (staroslověnsky Володимѣръ Свѧтославичь, Volodiměr Svjatoslavič; 958–960? – 15. července 1015, Berestovo u Kyjeva), byl jedním z nejvýznamnějších vládců středověkého státu známého jako Kyjevská Rus.
Nový!!: Rurikovci a Vladimír I. · Vidět víc »
Vladimír II. Monomach
Vladimír II. Monomach Vladimír II.
Nový!!: Rurikovci a Vladimír II. Monomach · Vidět víc »
Vladimir
Vladimir je hlavní město Vladimirské oblasti ve středním Rusku, na levém břehu řeky Kljazmy, přibližně 190 km severovýchodně od Moskvy.
Nový!!: Rurikovci a Vladimir · Vidět víc »
Vladimirsko-suzdalské knížectví
Vladimirsko-suzdalské knížectví, původně rostovsko-suzdalské (Rostov Veliký byl starším centrem severovýchodní Rusi), později veliké knížectví vladimirské, byl historický státní útvar, který se ve středověku rozkládal na severovýchodní Rusi.
Nový!!: Rurikovci a Vladimirsko-suzdalské knížectví · Vidět víc »
Vsevolod III. Velké hnízdo
Vsevolod III.
Nový!!: Rurikovci a Vsevolod III. Velké hnízdo · Vidět víc »
12. století
Dvanácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1101 a 31. prosincem 1200.
Nový!!: Rurikovci a 12. století · Vidět víc »
14. století
Čtrnácté století je období mezi 1. lednem 1301 a 31. prosincem 1400 našeho letopočtu.
Nový!!: Rurikovci a 14. století · Vidět víc »
15. století
15.
Nový!!: Rurikovci a 15. století · Vidět víc »
16. století
Šestnácté století je období mezi 1. lednem 1501 a 31. prosincem 1600 našeho letopočtu.
Nový!!: Rurikovci a 16. století · Vidět víc »
1762
1762 (MDCCLXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Rurikovci a 1762 · Vidět víc »
1917
1917 (MCMXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Rurikovci a 1917 · Vidět víc »
862
Bez popisu.
Nový!!: Rurikovci a 862 · Vidět víc »
9. století
9.
Nový!!: Rurikovci a 9. století · Vidět víc »
