Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi První světová válka a Rusko
První světová válka a Rusko mají 70 věci společné (v Uniepedie): Adolf Hitler, Alexandr Fjodorovič Kerenskij, Arméni, Asie, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Židé, Černé moře, Československé legie, Československo, Baltské moře, Baltské státy, Bělogvardějci, Bělorusko, Besarábie, Bolševici, Brestlitevský mír, Car, Dálný východ, Druhá světová válka, Evropa, Finsko, Fotbal, Indie, Islám, Istanbul, Jekatěrinburg, Kaliningrad, Kanada, ..., Kavkaz, Kazaši, Křesťanství, Komunistická strana Sovětského svazu, Kozáci, Krym, Litva, Lotyšsko, Mikuláš II. Alexandrovič, Němčina, Německé císařství, Německo, Nizozemsko, Norsko, Oceán, Osmanská říše, Petrohrad, Polsko, Praha, Rakousko-Uhersko, Ruská občanská válka, Ruská sovětská federativní socialistická republika, Ruské impérium, Rusko-japonská válka, Sibiř, Skandinávie, Slovensko, Sovětský svaz, Spojené státy americké, Středověk, Tank, Tichý oceán, Transsibiřská magistrála, Ukrajina, Vladimir Iljič Lenin, Vladivostok, Zavraždění carské rodiny, Západní svět, Zbrojní průmysl, 1930–1939. Rozbalte index (40 více) »
Adolf Hitler
Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.
Adolf Hitler a První světová válka · Adolf Hitler a Rusko ·
Alexandr Fjodorovič Kerenskij
Alexandr Fjodorovič Kerenskij ((Simbirsk, dnešní Uljanovsk – 11. června 1970 New York) byl ruský socialistický politik, právník, druhý předseda ruské prozatímní vlády v roce 1917. Po vítězství bolševiků odešel do exilu, do Francie a pak USA.
Alexandr Fjodorovič Kerenskij a První světová válka · Alexandr Fjodorovič Kerenskij a Rusko ·
Arméni
Arméni jsou starobylý národ indoevropského původu, který přes 3 500 let nepřetržitě obývá Arménskou vysočinu, v níž leží dnešní Arménie.
Arméni a První světová válka · Arméni a Rusko ·
Asie
Asie je svou rozlohou 44 603 853 km² největší, s více než 4,5 miliardami obyvatel nejlidnatější a zhruba od přelomu tisíciletí rovněž nejhustěji osídlený světadíl, který tvoří součást kontinentu zvaného Eurasie, popř.
Asie a První světová válka · Asie a Rusko ·
Španělsko
Španělsko, plným názvem Španělské království (a), je stát v jihozápadní Evropě, přičemž část jejího území leží v Atlantském oceánu, Středozemním moři a Africe.
Španělsko a První světová válka · Španělsko a Rusko ·
Švédsko
Švédsko (plným názvem Švédské království) je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.
Švédsko a První světová válka · Švédsko a Rusko ·
Švýcarsko
Švýcarsko (zastarale Švýcary), plným názvem Švýcarská konfederace, je vnitrozemský stát ve střední Evropě.
Švýcarsko a První světová válka · Švýcarsko a Rusko ·
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
První světová válka a Židé · Rusko a Židé ·
Černé moře
Černé moře (megrelsky) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.
První světová válka a Černé moře · Rusko a Černé moře ·
Československé legie
Československé legie je označení používané pro jednotky dobrovolnického zahraničního vojenského odboje Čechů a Slováků za první světové války (a ruské občanské války).
První světová válka a Československé legie · Rusko a Československé legie ·
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
První světová válka a Československo · Rusko a Československo ·
Baltské moře
Baltské moře (též Balt) je okrajové moře Atlantského oceánu, ohraničené Dánskem, Německem, Polskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Ruskem (včetně Kaliningradské oblasti), Finskem a Švédskem.
Baltské moře a První světová válka · Baltské moře a Rusko ·
Baltské státy
Poloha Baltských států v Evropě USA George W. Bush (2005) Název Baltské státy, také známé jako Pobaltské země, Pobaltské republiky, Pobaltské národy nebo jednoduše Pobaltí, je společné označení pro Litvu, Lotyšsko a Estonsko, tři menší suverénní státy na východním pobřeží Baltského moře.
Baltské státy a První světová válka · Baltské státy a Rusko ·
Bělogvardějci
Bělogvardějci (rusky: Бе́лая а́рмия, nebo též Белая гва́рдия / Bílí důstojníci, také Bílá armáda, Bílí, Dobrovolnická armáda) byli příslušníci skupin bojujících v Říjnové revoluci a za následné občanské války v letech 1918 až 1920 proti Rudé armádě za obnovení carství.
Bělogvardějci a První světová válka · Bělogvardějci a Rusko ·
Bělorusko
Bělorusko, plným názvem Běloruská republika (Respublika Biełaruś,, Respublika Belarus), je vnitrozemský stát ve východní Evropě.
Bělorusko a První světová válka · Bělorusko a Rusko ·
Besarábie
Besarábie v současné Evropě Besarábie jako součást meziválečného Velkého Rumunska Besarábie je historické území ve východní Evropě tvořící východní část historické země Moldávie.
Besarábie a První světová válka · Besarábie a Rusko ·
Bolševici
Stranická schůze. Zleva sedí: Avel Enukidze, Michail Kalinin, Nikolaj Bucharin, Michail Tomskij, Michail Laševič, Lev Kameněv, Jevgenij Preobraženskij, Leonid Serebrjakov, Vladimir Iljič Lenin a Alexej Rykov. Bolševici je původně označení příslušníků Leninem vedené radikální frakce Ruské sociálně demokratické dělnické strany, ostatní členové strany byli označováni jako menševici.
Bolševici a První světová válka · Bolševici a Rusko ·
Brestlitevský mír
Hranice mezi bolševickým Ruskem a Ústředními mocnostmi po podepsání příměří Brestlitevský mír z 3.
Brestlitevský mír a První světová válka · Brestlitevský mír a Rusko ·
Car
moskevském Kremlu Car byl titul panovníka v Rusku a Bulharsku (z latinského caesar, císař).
Car a První světová válka · Car a Rusko ·
Dálný východ
Přibližný rozsah Dálný východ je nepříliš přesně vymezený pojem, který se používá k označení Východní Asie a jihovýchodní Asie, obvykle včetně ruského Dálného východu neboli území v západní oblasti Tichého oceánu.
Dálný východ a První světová válka · Dálný východ a Rusko ·
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Druhá světová válka a První světová válka · Druhá světová válka a Rusko ·
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Evropa a První světová válka · Evropa a Rusko ·
Finsko
Finsko, plným názvem Finská republika, je severský stát v severní Evropě omývaný Baltským mořem, Botnickým zálivem a Finským zálivem, hraničící s Norskem na severu, Švédskem na severozápadě a Ruskem na východě.
Finsko a První světová válka · Finsko a Rusko ·
Fotbal
Fotbal (z anglického football, foot.
Fotbal a První světová válka · Fotbal a Rusko ·
Indie
Indie, plným názvem Indická republika, je sedmá největší a s téměř 1,5 miliardou obyvatel nejlidnatější země na světě, rozkládající se na Indickém subkontinentu v jižní Asii.
Indie a První světová válka · Indie a Rusko ·
Islám
směr modlitby a cíl muslimských poutníků z celého světa Prorok Mohamed během hadždže do Mekky v roce 632 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století.
Islám a První světová válka · Islám a Rusko ·
Istanbul
Bosporské úžiny a města Istanbulu Istanbul, dříve Konstantinopol (z řec. εἰς τῆν πόλιν eis tén polin – v 15. století vyslovováno is tin polin – „do Města“, do 20. let 20. století též Ḳosṭanṭīnīye, česky též Cařihrad) je turecké město na obou březích Bosporského průlivu.
Istanbul a První světová válka · Istanbul a Rusko ·
Jekatěrinburg
Jekatěrinburg (v letech 1924–1991 Sverdlovsk) je město v Rusku, centrum Uralského federálního okruhu a Sverdlovské oblasti.
Jekatěrinburg a První světová válka · Jekatěrinburg a Rusko ·
Kaliningrad
Kaliningrad, do roku 1946 (nebo Королевец – Korolevec), je hlavní město Kaliningradské oblasti, exklávy Ruské federace (mezi Polskem a Litvou).
Kaliningrad a První světová válka · Kaliningrad a Rusko ·
Kanada
Kanada (a, anglická výslovnost, francouzská výslovnost) je rozlohou druhá největší země světa (9,98 milionu kilometrů čtverečních), rozkládající se v severní části Severní Ameriky.
Kanada a První světová válka · Kanada a Rusko ·
Kavkaz
Kavkaz je mohutné velehorské pásmo v jihozápadní Asii mezi Černým a Kaspickým mořem, které měří na délku více než 1 200 km.
Kavkaz a První světová válka · Kavkaz a Rusko ·
Kazaši
Kazaši, kazašsky қазақтар; jednot.
Kazaši a První světová válka · Kazaši a Rusko ·
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Křesťanství a První světová válka · Křesťanství a Rusko ·
Komunistická strana Sovětského svazu
Znak KPSS Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (bolševiků), 1917–1918), Komunistická strana Ruska (bolševiků), 1918–1925), Všesvazová komunistická strana (bolševiků) – 1925–1952) a od XIX. sjezdu KSSS Komunistická strana Sovětského svazu (KSSS, 1952–1991), byla sovětská komunistická strana – (Коммунистическая партия Советского союза (КПСС). Nejdříve, od roku 1903 existovala jako frakce uvnitř Ruské sociálně demokratické dělnické strany, po říjnové revoluci 1917 se stala nejsilnější politickou mocí v Sovětském svazu, kterou byla až do jeho zániku v roce 1991.
Komunistická strana Sovětského svazu a První světová válka · Komunistická strana Sovětského svazu a Rusko ·
Kozáci
dopis tureckému sultánovi'' (1880–1891) Kozáci jsou převážně východoslovanské pravoslavné svazy svobodných obyvatel, zemědělců a válečníků pocházející z ukrajinských a jihoruských stepí.
Kozáci a První světová válka · Kozáci a Rusko ·
Krym
Krym (ve starověku Tauris), geograficky také Krymský poloostrov, je poloostrov na severu Černého moře, spojený na severu s pevninou Perekopskou šíjí.
Krym a První světová válka · Krym a Rusko ·
Litva
Litva, plným názvem Litevská republika (litevsky),je pobaltský stát v Evropě.
Litva a První světová válka · Litva a Rusko ·
Lotyšsko
Lotyšsko, plným názvem Lotyšská republika (lotyšsky), je stát v severní Evropě v Pobaltí.
Lotyšsko a První světová válka · Lotyšsko a Rusko ·
Mikuláš II. Alexandrovič
Alix Hesensko-Darmstadtskou a dcerou Olgou, (1896), The Di Rocco Wieler Private Collection, Toronto, Kanada Svatý Mikuláš II.
Mikuláš II. Alexandrovič a První světová válka · Mikuláš II. Alexandrovič a Rusko ·
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Němčina a První světová válka · Němčina a Rusko ·
Německé císařství
Německé císařství (zkráceně Německo, oficiálně Německá říše, Deutsches ReichHerbert Tuttle wrote in September 1881 that the term "Reich" does not literally connote an empire as has been commonly assumed by English-speaking people. The term "Kaiserreich" literally denotes an empire – particularly a hereditary empire led by an emperor, although "Reich" has been used in German to denote the Roman Empire because it had a weak hereditary tradition. In the case of the German Empire, the official name was Deutsches Reich, which is properly translated as "German Empire" because the official position of head of state in the constitution of the German Empire was officially a "presidency" of a confederation of German states led by the King of Prussia who would assume "the title of German Emperor" as referring to the German people, but was not emperor of Germany as in an emperor of a state. — "." Harper's New Monthly Magazine. vol. 63, issue 376, pp. 591–603; here p. 593. někdy též Imperiální Německo) byl německý národní stát, který existoval od sjednocení Německa v roce 1871 až do abdikace císaře Viléma II. v roce 1918.
Německé císařství a První světová válka · Německé císařství a Rusko ·
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Německo a První světová válka · Německo a Rusko ·
Nizozemsko
Nizozemsko (nizozemsky Nederland), někdy nesprávně označované jako Nizozemí nebo Holandsko,Nizozemí je na rozdíl od termínu „Nizozemsko“ označením historického, nízko položeného území v okolí ústí řek Rýn, Šelda a Máza, které zhruba odpovídá území dnešních tří států Nizozemsko, Belgie a Lucembursko, pro které se vžil nový souhrnný název Benelux.
Nizozemsko a První světová válka · Nizozemsko a Rusko ·
Norsko
Norsko, oficiálně Norské království, je severský stát v severní Evropě, jehož pevninské území zahrnuje západní a nejsevernější část Skandinávského poloostrova.
Norsko a První světová válka · Norsko a Rusko ·
Oceán
Oceán je velká masa vody (či jiné kapaliny) nalézající se na povrchu vesmírného tělesa, či pod některou z jeho vrstev (například ledem).
Oceán a První světová válka · Oceán a Rusko ·
Osmanská říše
Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.
Osmanská říše a První světová válka · Osmanská říše a Rusko ·
Petrohrad
Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.
Petrohrad a První světová válka · Petrohrad a Rusko ·
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Polsko a První světová válka · Polsko a Rusko ·
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Praha a První světová válka · Praha a Rusko ·
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
První světová válka a Rakousko-Uhersko · Rakousko-Uhersko a Rusko ·
Ruská občanská válka
Ruská občanská válka (rusky Гражданская война в России) byl ozbrojený konflikt mezi bolševiky, kteří se snažili v Rusku vybudovat socialistický stát, a vnitřně velmi heterogenní opozicí, od monarchistů až po liberály a umírněné socialisty.
První světová válka a Ruská občanská válka · Ruská občanská válka a Rusko ·
Ruská sovětská federativní socialistická republika
Ruská sovětská federativní socialistická republika, do roku 1936 Ruská socialistická federativní sovětská republika (zkratka RSFSR), byl socialistický stát, vyhlášený po Říjnové revoluci v lednu 1918, který se roku 1922 stal největší svazovou republikou Sovětského svazu.
První světová válka a Ruská sovětská federativní socialistická republika · Ruská sovětská federativní socialistická republika a Rusko ·
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
První světová válka a Ruské impérium · Ruské impérium a Rusko ·
Rusko-japonská válka
Rusko-japonská válka byl válečný konflikt od února 1904 do září 1905 na Dálném východě mezi carským Ruskem a Japonským císařstvím o nadvládu nad Mandžuskem a Korejským poloostrovem.
První světová válka a Rusko-japonská válka · Rusko a Rusko-japonská válka ·
Sibiř
       Sibiřský federální okruh        Geografické vyznačení Sibiře        Severní Asie Sibiř (rusky: Сиби́рь) je území ležící mezi Uralem a Verchojanským pohořím.
První světová válka a Sibiř · Rusko a Sibiř ·
Skandinávie
Skandinávie je oblast v severní Evropě zahrnující především Dánsko, Norsko a Švédsko.
První světová válka a Skandinávie · Rusko a Skandinávie ·
Slovensko
Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.
První světová válka a Slovensko · Rusko a Slovensko ·
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
První světová válka a Sovětský svaz · Rusko a Sovětský svaz ·
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
První světová válka a Spojené státy americké · Rusko a Spojené státy americké ·
Středověk
Přebohatých hodinek vévody z Berry'' z počátku 15. století Středověk je tradiční označení dějinné epochy mezi koncem antické civilizace (starověku) a začátkem novověku, které se poprvé objevilo v období renesance.
První světová válka a Středověk · Rusko a Středověk ·
Tank
Tank T-72M4CZ české armády Tank je silně obrněné bojové vozidlo s pásy, věží a kanónem, jehož primárním účelem je likvidace nepřátelských pozemních sil přímou palbou.
První světová válka a Tank · Rusko a Tank ·
Tichý oceán
Tichý oceán nebo Pacifik (odvozené přídavné jméno tichomořský nebo pacifický) je největší oceán na Zemi.
První světová válka a Tichý oceán · Rusko a Tichý oceán ·
Transsibiřská magistrála
Transsibiřská magistrála, rusky Транссибирская магистраль, zkráceně Transsib (Трансси́б), je nejdelší železniční trať na světě, hlavní dopravní tepna Ruska, probíhající v délce 9 288 km z Moskvy do Vladivostoku.
První světová válka a Transsibiřská magistrála · Rusko a Transsibiřská magistrála ·
Ukrajina
Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě.
První světová válka a Ukrajina · Rusko a Ukrajina ·
Vladimir Iljič Lenin
Vladimir Iljič Uljanov, ((Simbirsk, dnes Uljanovsk – 21. ledna 1924 Gorki u Moskvy) který přijal přezdívku Lenin, byl komunistický politik a revolucionář, filozof, vůdce bolševické strany, první předseda vlády sovětského Ruska (1917–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1924). Byl teoretikem leninismu, který definoval jako adaptaci marxismu v období imperialismu. Stál v čele Říjnové revoluce roku 1917 v Rusku, poté byl do roku 1923 de facto nejvyšším představitelem Sovětského svazu, za jehož zakladatele je všeobecně označován. Inicioval uznání porážky a stažení Ruska z první světové války brestlitevským mírem a vedl zemi do občanské války, která si vyžádala 7–12 milionů obětí, především z řad civilního obyvatelstva.
První světová válka a Vladimir Iljič Lenin · Rusko a Vladimir Iljič Lenin ·
Vladivostok
Vladivostok (rusky Владивосто́к, čínsky 海參崴 pchin-jin Hǎishēnwǎi v českém přepisu Chaj-šen-waj) je město a přístav v Rusku, na Dálném východě, na pobřeží Tichého oceánu, nedaleko hranic s KLDR.
První světová válka a Vladivostok · Rusko a Vladivostok ·
Zavraždění carské rodiny
Taťána (Livadijský palác, 1913) Zavraždění carské rodiny se odehrálo v noci ze 16. na 17. července roku 1918 ve sklepě Ipaťjevova domu v ruském Jekatěrinburgu.
První světová válka a Zavraždění carské rodiny · Rusko a Zavraždění carské rodiny ·
Západní svět
Huntingtona Západní svět, západní civilizace nebo Západ je souhrnné označení pro mnohé státy Evropy, Ameriky a Oceánie, které pojí podobné kulturní, hodnotové a společenské rysy jako svoboda, lidská práva, vláda práva, rovnost, individualismus, tolerance a liberální demokracie.
První světová válka a Západní svět · Rusko a Západní svět ·
Zbrojní průmysl
Třetí říše Browning-Inglis Hi-Power v Kanadě, duben 1944 Montáž letounů T-45 Goshawk na lince společnosti McDonnell Douglas. Zbrojní průmysl je celosvětový business, který se zabývá výrobou zbraní, vojenské techniky a zařízení.
První světová válka a Zbrojní průmysl · Rusko a Zbrojní průmysl ·
1930–1939
Roky 1930–1939, souhrnně zvané 30.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá První světová válka a Rusko
- To, co mají společné První světová válka a Rusko
- Podobnosti mezi První světová válka a Rusko
Srovnání mezi První světová válka a Rusko
První světová válka má 942 vztahy, zatímco Rusko má 1326. Jak oni mají společné 70, index Jaccard je 3.09% = 70 / (942 + 1326).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi První světová válka a Rusko. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
