Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Nainstalovat
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Republiky v Sovětském svazu a Rusko

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Republiky v Sovětském svazu a Rusko

Republiky v Sovětském svazu vs. Rusko

Vývoj svazových republik od roku 1922 do roku 1990 Svazové republiky byly nejvyšší autonomní administrativní celky, na které se dělil Sovětský svaz (SSSR, 1922–1991). Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.

Podobnosti mezi Republiky v Sovětském svazu a Rusko

Republiky v Sovětském svazu a Rusko mají 48 věci společné (v Uniepedie): Adolf Hitler, Autonomní okruhy Ruské federace, Ázerbájdžán, Československo, Baltské státy, Běloruská sovětská socialistická republika, Bělorusko, Besarábie, Bolševici, Druhá světová válka, Ekonomika, Estonsko, Evropa, Evropská unie, Exkláva, Finsko, Gruzie, Josif Vissarionovič Stalin, Kaliningradská oblast, Kavkaz, Kazachstán, Komunistická strana Sovětského svazu, Krym, Kurilské ostrovy, Kyjev, Litva, Lotyšsko, Menšina, Moldavsko, Moskva, ..., Organizace spojených národů, Pakt Ribbentrop–Molotov, Polsko, Postsovětské republiky, Rozpad Sovětského svazu, Ruština, Ruská občanská válka, Ruská sovětská federativní socialistická republika, Ruské impérium, Rusové, Socialistická republika, Sovětská armáda, Sovětský svaz, Společenství nezávislých států, Tádžikistán, Ukrajina, Ukrajinská sovětská socialistická republika, Uzbekistán. Rozbalte index (18 více) »

Adolf Hitler

Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.

Adolf Hitler a Republiky v Sovětském svazu · Adolf Hitler a Rusko · Vidět víc »

Autonomní okruhy Ruské federace

Ruská federace sestává z 89 samostatných subjektů, z nichž 4 jsou autonomní okruhy.

Autonomní okruhy Ruské federace a Republiky v Sovětském svazu · Autonomní okruhy Ruské federace a Rusko · Vidět víc »

Ázerbájdžán

Ázerbájdžán, plným názvem Ázerbájdžánská republika, je největší a nejvíce zalidněná země v oblasti Kavkazu.

Ázerbájdžán a Republiky v Sovětském svazu · Ázerbájdžán a Rusko · Vidět víc »

Československo

Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.

Republiky v Sovětském svazu a Československo · Rusko a Československo · Vidět víc »

Baltské státy

Poloha Baltských států v Evropě USA George W. Bush (2005) Název Baltské státy, také známé jako Pobaltské země, Pobaltské republiky, Pobaltské národy nebo jednoduše Pobaltí, je společné označení pro Litvu, Lotyšsko a Estonsko, tři menší suverénní státy na východním pobřeží Baltského moře.

Baltské státy a Republiky v Sovětském svazu · Baltské státy a Rusko · Vidět víc »

Běloruská sovětská socialistická republika

Běloruská sovětská socialistická republika (bělorusky Беларуская Савецкая Сацыялістычная Рэспубліка, české zkratky Běloruská SSR a BSSR) byla zakládající svazová republika Sovětského svazu, existující v letech 1919 až 1991.

Běloruská sovětská socialistická republika a Republiky v Sovětském svazu · Běloruská sovětská socialistická republika a Rusko · Vidět víc »

Bělorusko

Bělorusko, plným názvem Běloruská republika (Respublika Biełaruś,, Respublika Belarus), je vnitrozemský stát ve východní Evropě.

Bělorusko a Republiky v Sovětském svazu · Bělorusko a Rusko · Vidět víc »

Besarábie

Besarábie v současné Evropě Besarábie jako součást meziválečného Velkého Rumunska Besarábie je historické území ve východní Evropě tvořící východní část historické země Moldávie.

Besarábie a Republiky v Sovětském svazu · Besarábie a Rusko · Vidět víc »

Bolševici

Stranická schůze. Zleva sedí: Avel Enukidze, Michail Kalinin, Nikolaj Bucharin, Michail Tomskij, Michail Laševič, Lev Kameněv, Jevgenij Preobraženskij, Leonid Serebrjakov, Vladimir Iljič Lenin a Alexej Rykov. Bolševici je původně označení příslušníků Leninem vedené radikální frakce Ruské sociálně demokratické dělnické strany, ostatní členové strany byli označováni jako menševici.

Bolševici a Republiky v Sovětském svazu · Bolševici a Rusko · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Druhá světová válka a Republiky v Sovětském svazu · Druhá světová válka a Rusko · Vidět víc »

Ekonomika

HDP na obyvatele (2014) Ekonomika (hospodářství) je shrnutí hospodaření určitého subjektu, například státu, organizace nebo jednotlivce.

Ekonomika a Republiky v Sovětském svazu · Ekonomika a Rusko · Vidět víc »

Estonsko

Estonsko, plným názvem Estonská republika (estonsky), je stát u Baltského moře v severní Evropě, nejsevernější z pobaltských zemí.

Estonsko a Republiky v Sovětském svazu · Estonsko a Rusko · Vidět víc »

Evropa

Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.

Evropa a Republiky v Sovětském svazu · Evropa a Rusko · Vidět víc »

Evropská unie

Evropská unie (EU) je oficiálně politická a ekonomická unie, která si klade za cíl zlepšit spolupráci v Evropě.

Evropská unie a Republiky v Sovětském svazu · Evropská unie a Rusko · Vidět víc »

Exkláva

Exkláva je část vlastního území, která je zcela oddělena od zbývajícího území.

Exkláva a Republiky v Sovětském svazu · Exkláva a Rusko · Vidět víc »

Finsko

Finsko, plným názvem Finská republika, je severský stát v severní Evropě omývaný Baltským mořem, Botnickým zálivem a Finským zálivem, hraničící s Norskem na severu, Švédskem na severozápadě a Ruskem na východě.

Finsko a Republiky v Sovětském svazu · Finsko a Rusko · Vidět víc »

Gruzie

Gruzie je stát na rozhraní jihovýchodní Evropy a jihozápadní Asie ležící na východním okraji Černého moře v regionu Kavkazu.

Gruzie a Republiky v Sovětském svazu · Gruzie a Rusko · Vidět víc »

Josif Vissarionovič Stalin

Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.

Josif Vissarionovič Stalin a Republiky v Sovětském svazu · Josif Vissarionovič Stalin a Rusko · Vidět víc »

Kaliningradská oblast

Kaliningradská oblast je ruská exkláva na pobřeží Baltského moře, nazvaná podle svého střediska Kaliningradu.

Kaliningradská oblast a Republiky v Sovětském svazu · Kaliningradská oblast a Rusko · Vidět víc »

Kavkaz

Kavkaz je mohutné velehorské pásmo v jihozápadní Asii mezi Černým a Kaspickým mořem, které měří na délku více než 1 200 km.

Kavkaz a Republiky v Sovětském svazu · Kavkaz a Rusko · Vidět víc »

Kazachstán

Kazachstán, plným názvem Republika Kazachstán, je stát, který se rozkládá ve Střední Asii a malou částí svého území západně od řeky Ural zasahuje též do Evropy.

Kazachstán a Republiky v Sovětském svazu · Kazachstán a Rusko · Vidět víc »

Komunistická strana Sovětského svazu

Znak KPSS Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (bolševiků), 1917–1918), Komunistická strana Ruska (bolševiků), 1918–1925), Všesvazová komunistická strana (bolševiků) – 1925–1952) a od XIX. sjezdu KSSS Komunistická strana Sovětského svazu (KSSS, 1952–1991), byla sovětská komunistická strana – (Коммунистическая партия Советского союза (КПСС). Nejdříve, od roku 1903 existovala jako frakce uvnitř Ruské sociálně demokratické dělnické strany, po říjnové revoluci 1917 se stala nejsilnější politickou mocí v Sovětském svazu, kterou byla až do jeho zániku v roce 1991.

Komunistická strana Sovětského svazu a Republiky v Sovětském svazu · Komunistická strana Sovětského svazu a Rusko · Vidět víc »

Krym

Krym (ve starověku Tauris), geograficky také Krymský poloostrov, je poloostrov na severu Černého moře, spojený na severu s pevninou Perekopskou šíjí.

Krym a Republiky v Sovětském svazu · Krym a Rusko · Vidět víc »

Kurilské ostrovy

Kurilské ostrovy, též Kurily (– Kuriľskije ostrova; – Kuriru rettó; v ainštině: Čupka, Kurumise), je vulkanické souostroví 56 ostrovů o celkové rozloze 10 355,61 km² (je možné se setkat také s jinými údaji, nejčastěji 15 600 km²) nalézající se mezi poloostrovem Kamčatka a japonskými ostrovy.

Kurilské ostrovy a Republiky v Sovětském svazu · Kurilské ostrovy a Rusko · Vidět víc »

Kyjev

Kyjev (Kyjiv;, Kijev) je hlavní a největší město Ukrajiny, správní středisko Kyjevské oblasti a jedno z největších měst v Evropě.

Kyjev a Republiky v Sovětském svazu · Kyjev a Rusko · Vidět víc »

Litva

Litva, plným názvem Litevská republika (litevsky),je pobaltský stát v Evropě.

Litva a Republiky v Sovětském svazu · Litva a Rusko · Vidět víc »

Lotyšsko

Lotyšsko, plným názvem Lotyšská republika (lotyšsky), je stát v severní Evropě v Pobaltí.

Lotyšsko a Republiky v Sovětském svazu · Lotyšsko a Rusko · Vidět víc »

Menšina

Menšina jako sociologický, politologický a kulturně antropologický pojem označuje dobře vymezenou skupinu osob, jež se odlišuje od okolní "většinové" společnosti a obvykle se i sama jako skupina chápe.

Menšina a Republiky v Sovětském svazu · Menšina a Rusko · Vidět víc »

Moldavsko

Moldavsko, oficiálně Moldavská republika, je východoevropský vnitrozemský stát na severovýchodním okraji Balkánu.

Moldavsko a Republiky v Sovětském svazu · Moldavsko a Rusko · Vidět víc »

Moskva

Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².

Moskva a Republiky v Sovětském svazu · Moskva a Rusko · Vidět víc »

Organizace spojených národů

Organizace spojených národů, zkráceně OSN, je mezinárodní organizace založená v roce 1945 s cílem mírového soužití států celého světa.

Organizace spojených národů a Republiky v Sovětském svazu · Organizace spojených národů a Rusko · Vidět víc »

Pakt Ribbentrop–Molotov

Molotov podepisuje německo-sovětskou smlouvu o neútočení. Za ním je vidět Ribbentrop (v černém) a Stalin (ve světlém, druhý zprava) Pakt Ribbentrop–Molotov je smlouva o neútočení mezi nacistickým Německem a Svazem sovětských socialistických republik, podepsaná v Moskvě 23. srpna 1939.

Pakt Ribbentrop–Molotov a Republiky v Sovětském svazu · Pakt Ribbentrop–Molotov a Rusko · Vidět víc »

Polsko

Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.

Polsko a Republiky v Sovětském svazu · Polsko a Rusko · Vidět víc »

Postsovětské republiky

Postsovětské republiky v abecedním pořadí:1. Arménie; 2. Ázerbájdžán; 3. Bělorusko; 4. Estonsko; 5. Gruzie; 6. Kazachstán; 7. Kyrgyzstán; 8. Lotyšsko; 9. Litva; 10. Moldavsko; 11. Rusko; 12. Tádžikistán; 13. Turkmenistán; 14. Ukrajina; 15. Uzbekistán Postsovětské republiky, země bývalého Sovětského svazu, bývalé sovětské republiky nebo též bývalý Sovětský svaz je souhrnné označení pro patnáct nezávislých států, které vznikly nebo byly obnoveny při rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 z bývalých svazových republik.

Postsovětské republiky a Republiky v Sovětském svazu · Postsovětské republiky a Rusko · Vidět víc »

Rozpad Sovětského svazu

pokusu o puč v roce 1991 Rozpad Sovětského svazu či rozpad SSSR byl proces, který byl zakončen formálním zánikem Svazu sovětských socialistických republik dne 26. prosince 1991.

Republiky v Sovětském svazu a Rozpad Sovětského svazu · Rozpad Sovětského svazu a Rusko · Vidět víc »

Ruština

Ruština (rusky) je nejužívanější slovanský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný rusistika.

Republiky v Sovětském svazu a Ruština · Ruština a Rusko · Vidět víc »

Ruská občanská válka

Ruská občanská válka (rusky Гражданская война в России) byl ozbrojený konflikt mezi bolševiky, kteří se snažili v Rusku vybudovat socialistický stát, a vnitřně velmi heterogenní opozicí, od monarchistů až po liberály a umírněné socialisty.

Republiky v Sovětském svazu a Ruská občanská válka · Ruská občanská válka a Rusko · Vidět víc »

Ruská sovětská federativní socialistická republika

Ruská sovětská federativní socialistická republika, do roku 1936 Ruská socialistická federativní sovětská republika (zkratka RSFSR), byl socialistický stát, vyhlášený po Říjnové revoluci v lednu 1918, který se roku 1922 stal největší svazovou republikou Sovětského svazu.

Republiky v Sovětském svazu a Ruská sovětská federativní socialistická republika · Ruská sovětská federativní socialistická republika a Rusko · Vidět víc »

Ruské impérium

Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.

Republiky v Sovětském svazu a Ruské impérium · Ruské impérium a Rusko · Vidět víc »

Rusové

Rusové (russkije), zastarale též Velkorusové (v kontrastu s Malorusy/Ukrajinci a Bělorusy), jsou východoslovanský národ původem z evropské části Ruska; výraz etničtí Rusové (rusky Russkije) se používá pro jejich odlišení od ostatních občanů Ruska (Rossijaně) jiné národnosti či etnika.

Republiky v Sovětském svazu a Rusové · Rusko a Rusové · Vidět víc »

Socialistická republika

Mapa se státy, které v minulosti byly, anebo jsou nyní považovány za socialistické státy Socialistická republika je stát ústavně zavázaný k vybudování socialismu.

Republiky v Sovětském svazu a Socialistická republika · Rusko a Socialistická republika · Vidět víc »

Sovětská armáda

Odznak mužstva a poddůstojníků Sovětské armády Sovětská armáda byl oficiální název pro vojenské síly Sovětského svazu po roce 1946.

Republiky v Sovětském svazu a Sovětská armáda · Rusko a Sovětská armáda · Vidět víc »

Sovětský svaz

Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.

Republiky v Sovětském svazu a Sovětský svaz · Rusko a Sovětský svaz · Vidět víc »

Společenství nezávislých států

Společenství nezávislých států (SNS; – Sodružestvo nězavisimych gosudarstv – СНГ) je regionální mezivládní organizace ve východní Evropě a Asii.

Republiky v Sovětském svazu a Společenství nezávislých států · Rusko a Společenství nezávislých států · Vidět víc »

Tádžikistán

Tádžikistán, plným názvem Republika Tádžikistán, je hornatý vnitrozemský stát ve střední Asii s rozlohou 143 100 km², kde žije přibližně 9,5 mil.

Republiky v Sovětském svazu a Tádžikistán · Rusko a Tádžikistán · Vidět víc »

Ukrajina

Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě.

Republiky v Sovětském svazu a Ukrajina · Rusko a Ukrajina · Vidět víc »

Ukrajinská sovětská socialistická republika

Ukrajinská sovětská socialistická republika (zkráceně: Ukrajinská SSR, USSR; ukrajinsky: Українська Радянська Соціалістична Республіка; rusky: Украинская Советская Социалистическая Республика) byla jednou z patnácti svazových republik Sovětského svazu.

Republiky v Sovětském svazu a Ukrajinská sovětská socialistická republika · Rusko a Ukrajinská sovětská socialistická republika · Vidět víc »

Uzbekistán

Uzbekistán, plným názvem Republika Uzbekistán, je vnitrozemský stát ve Střední Asii. Jeho sousedy jsou Afghánistán na jihu, Kazachstán na severu, Kyrgyzstán na severovýchodě, Tádžikistán na jihovýchodě a Turkmenistán na jihozápadě.

Republiky v Sovětském svazu a Uzbekistán · Rusko a Uzbekistán · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Republiky v Sovětském svazu a Rusko

Republiky v Sovětském svazu má 121 vztahy, zatímco Rusko má 1326. Jak oni mají společné 48, index Jaccard je 3.32% = 48 / (121 + 1326).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Republiky v Sovětském svazu a Rusko. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »