Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Rusko a Sovětský kosmický program
Rusko a Sovětský kosmický program mají 21 věci společné (v Uniepedie): Jurij Gagarin, Konstantin Eduardovič Ciolkovskij, Kosmonautika, Lajka, Mars (planeta), Měsíc, Mezinárodní vesmírná stanice, Mir, První světová válka, Roskosmos, Ruské impérium, Sergej Koroljov, Sojuz (kosmická loď), Sovětská armáda, Sputnik 1, Umělá družice, Valentina Těreškovová, Venuše (planeta), Vesmír, Vesmírná stanice, 12. duben.
Jurij Gagarin
Jurij Alexejevič Gagarin (9. března 1934 Klušino – 27. března 1968, Novoselovo, Vladimirská oblast) byl sovětský kosmonaut, první člověk, který vzlétl do vesmíru.
Jurij Gagarin a Rusko · Jurij Gagarin a Sovětský kosmický program ·
Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
Konstantin Eduardovič Ciolkovskij (Iževskoje – 19. září 1935, Kaluga) byl ruský a sovětský pedagog a vědec, průkopník teorie raketových letů.
Konstantin Eduardovič Ciolkovskij a Rusko · Konstantin Eduardovič Ciolkovskij a Sovětský kosmický program ·
Kosmonautika
ISS v srpnu 2005 Kosmonautika je oblast vědy a techniky, která se zabývá cestováním mimo zemskou atmosféru.
Kosmonautika a Rusko · Kosmonautika a Sovětský kosmický program ·
Lajka
Lajka (česky doslova „Štěkačka“; 1954 – 3. listopadu 1957) byla fena, která se jako první živý tvor pocházející z planety Země dostala na oběžnou dráhu.
Lajka a Rusko · Lajka a Sovětský kosmický program ·
Mars (planeta)
Mars je čtvrtá planeta sluneční soustavy, druhá nejmenší planeta soustavy po Merkuru.
Mars (planeta) a Rusko · Mars (planeta) a Sovětský kosmický program ·
Měsíc
Měsíc je jediná známá přirozená družice Země.
Měsíc a Rusko · Měsíc a Sovětský kosmický program ·
Mezinárodní vesmírná stanice
Mezinárodní vesmírná stanice (МКС), známější pod zkratkou ISS, je v současné době jediná trvale obydlená vesmírná stanice.
Mezinárodní vesmírná stanice a Rusko · Mezinárodní vesmírná stanice a Sovětský kosmický program ·
Mir
Mir (Мир, čili „svět“ nebo „mír“) byla sovětská (později ruská) vesmírná stanice, první dlouhodobě obydlená vědecká stanice ve vesmíru na oběžné dráze kolem Země.
Mir a Rusko · Mir a Sovětský kosmický program ·
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
První světová válka a Rusko · První světová válka a Sovětský kosmický program ·
Roskosmos
Státní korporace pro kosmické aktivity „Roskosmos“ (oficiální zkrácený název Roskosmos), je státní korporace zodpovědná za ruský kosmický program.
Roskosmos a Rusko · Roskosmos a Sovětský kosmický program ·
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Ruské impérium a Rusko · Ruské impérium a Sovětský kosmický program ·
Sergej Koroljov
Sergej Pavlovič Koroljov (– Serhij Pavlovyč Koroliv);, Žytomyr Ruské impérium – 14. ledna 1966, Moskva, SSSR) byl sovětský raketový inženýr a tvůrce sovětského raketového programu v civilní i vojenské oblasti během vesmírného závodu mezi Spojenými státy a Sovětským svazem v 50. a 60. letech. Mnozí ho považují za otce praktické kosmonautiky. Podílel se na vývoji rakety R-7, Sputniku 1 i vypuštění Lajky a prvního člověka Jurije Gagarina do vesmíru. Zasloužil se také o vybudování arzenálu strategických raket. Přestože byl Koroljov leteckým konstruktérem, jeho největší přednosti se ukázaly v integraci designu, organizaci a strategickém plánování. Ve 30. letech byl kvůli falešnému úřednímu obvinění zatčen jako „člen protisovětské kontrarevoluční organizace“ (později omezeno na „sabotéra vojenské techniky“) a v roce 1938 uvězněn na téměř šest let, včetně několika měsíců v pracovním táboře na Kolymě. Po propuštění se stal uznávaným konstruktérem raket a klíčovou postavou ve vývoji sovětského mezikontinentálního balistického raketového programu. Později řídil sovětský vesmírný program a stal se členem sovětské akademie věd, dohlížel na počáteční úspěchy projektů Sputnik a Vostok, včetně první mise na oběžné dráze Země Jurije Gagarina 12. dubna 1961. Koroljovova nečekaná smrt v roce 1966 přerušila provádění plánů pro přistání na Měsíci se sovětskou posádkou před americkou misí v roce 1969. Před svou smrtí byl oficiálně známý pouze jako Glavny Konstruktor (Главный Конструктор) nebo hlavní konstruktér, aby byl chráněn před možnými pokusy Spojených států o atentát během studené války.Scott and Leonov, p. 53. Harford, p. 135. Dokonce i někteří kosmonauti, kteří s ním pracovali, neznali jeho příjmení. Teprve po jeho smrti v roce 1966 byla jeho identita odhalena a získal odpovídající veřejné uznání za hnací sílu sovětských úspěchů v průzkumu vesmíru během Mezinárodního geofyzikálního roku i po něm.
Rusko a Sergej Koroljov · Sergej Koroljov a Sovětský kosmický program ·
Sojuz (kosmická loď)
Sojuz TMA-7 se přibližuje k Mezinárodní vesmírné stanici Sojuz (rus. Союз; „svaz“, fonetická výslovnost "sajuz") je označení řady sovětských resp.
Rusko a Sojuz (kosmická loď) · Sojuz (kosmická loď) a Sovětský kosmický program ·
Sovětská armáda
Odznak mužstva a poddůstojníků Sovětské armády Sovětská armáda byl oficiální název pro vojenské síly Sovětského svazu po roce 1946.
Rusko a Sovětská armáda · Sovětská armáda a Sovětský kosmický program ·
Sputnik 1
Sputnik 1 byla první umělá vesmírná družice Země, která odstartovala v roce 1957 kosmickou éru lidstva.
Rusko a Sputnik 1 · Sovětský kosmický program a Sputnik 1 ·
Umělá družice
Iridium první generace Umělá družice (umělý satelit) je umělé kosmické těleso, které se pohybuje v prvním přiblížení po uzavřené křivce (oběžné dráze, přibližně po elipse) kolem přirozeného kosmického tělesa, např.
Rusko a Umělá družice · Sovětský kosmický program a Umělá družice ·
Valentina Těreškovová
Valentina Těreškovová 1. ledna 1969 Valentina Vladimirovna Těreškovová (* 6. března 1937, Maslennikovo, Jaroslavská oblast) byla první ženou ve vesmíru, kam vystartovala v roce 1963.
Rusko a Valentina Těreškovová · Sovětský kosmický program a Valentina Těreškovová ·
Venuše (planeta)
Venuše je druhá planeta od Slunce ve sluneční soustavě.
Rusko a Venuše (planeta) · Sovětský kosmický program a Venuše (planeta) ·
Vesmír
datum přístupu.
Rusko a Vesmír · Sovětský kosmický program a Vesmír ·
Vesmírná stanice
Mezinárodní vesmírná stanice ISS v srpnu 2009 Vesmírná stanice nebo také kosmická stanice je zařízení určené pro pobyt lidí ve vesmíru.
Rusko a Vesmírná stanice · Sovětský kosmický program a Vesmírná stanice ·
12. duben
12.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Rusko a Sovětský kosmický program
- To, co mají společné Rusko a Sovětský kosmický program
- Podobnosti mezi Rusko a Sovětský kosmický program
Srovnání mezi Rusko a Sovětský kosmický program
Rusko má 1326 vztahy, zatímco Sovětský kosmický program má 102. Jak oni mají společné 21, index Jaccard je 1.47% = 21 / (1326 + 102).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Rusko a Sovětský kosmický program. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
