Rusové a Východní Slované

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Rusové a Východní Slované

Rusové vs. Východní Slované

Rusové (russkije), zastarale též Velkorusové (v kontrastu s Malorusy/Ukrajinci a Bělorusy), jsou východoslovanský národ původem z evropské části Ruska; výraz etničtí Rusové (rusky Russkije) se používá pro jejich odlišení od ostatních občanů Ruska (Rossijaně) jiné národnosti či etnika. Geografické rozložení Slovanů podle jazyků Východní Slované tvoří východní etnickou skupinu Slovanů, která používá Východoslovanské jazyky.

Baltské moře

Baltské moře (též Balt) je okrajové moře Atlantského oceánu, ohraničené Dánskem, Německem, Polskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Ruskem (včetně Kaliningradské oblasti), Finskem a Švédskem.

Baltské moře a Rusové · Baltské moře a Východní Slované · Vidět víc »

Bělorusové

Bělorusové (bělorusky беларусы) jsou slovanský národ náležící k jeho východní větvi.

Bělorusové a Rusové · Bělorusové a Východní Slované · Vidět víc »

Belozersk

Belozersk (či Белоозеро / Běloozero) je město ve Vologdské oblasti Ruské federace.

Belozersk a Rusové · Belozersk a Východní Slované · Vidět víc »

Dněpr

Dněpr (v antice Borysthenés) je řeka na východě Evropy.

Dněpr a Rusové · Dněpr a Východní Slované · Vidět víc »

Dregoviči

Dregoviči byl jeden z východoslovanských kmenů nebo spíše kmenových svazů, které se usadily na západě Východoevropské roviny, v dnešním Bělorusku během 8. a 9. století.

Dregoviči a Rusové · Dregoviči a Východní Slované · Vidět víc »

Jižní Bug

Jižní Bug (Pivdennyj Buh,, Južnyj Bug, starořecky Hypanis) je řeka protékající jihozápadní a jižní Ukrajinou (Chmelnycká, Vinnycká, Kirovohradská a Mykolajivská oblast).

Jižní Bug a Rusové · Jižní Bug a Východní Slované · Vidět víc »

Kozáci

dopis tureckému sultánovi'' (1880–1891) Kozáci jsou převážně východoslovanské pravoslavné svazy svobodných obyvatel, zemědělců a válečníků pocházející z ukrajinských a jihoruských stepí.

Kozáci a Rusové · Kozáci a Východní Slované · Vidět víc »

Kriviči

Kmen Krivičů na území mezi městy Polock a Smolensk Kriviči (кривичи) byli východoslovanský kmen sídlící v povodí Dviny, Dněpru a Volhy na západě dnešního Ruska.

Kriviči a Rusové · Kriviči a Východní Slované · Vidět víc »

Kyjev

Kyjev (Kyjiv;, Kijev) je hlavní a největší město Ukrajiny, správní středisko Kyjevské oblasti a jedno z největších měst v Evropě.

Kyjev a Rusové · Kyjev a Východní Slované · Vidět víc »

Kyjevská Rus

Kyjevská Rus (starorusky Рѹсь, Rusĭ, Рѹ́сьскаѧ землѧ, Rous'skaja zemlja, Ruská země, staroseversky Garðaríki, latinsky Rut(h)enia, řecky Ῥωσία, tj. Rósia) byla nejstarším východoslovanským státem, který se v 9.–11. století konstituoval v multietnickém prostředí východní Evropy.

Kyjevská Rus a Rusové · Kyjevská Rus a Východní Slované · Vidět víc »

Moldavsko

Moldavsko, oficiálně Moldavská republika, je východoevropský vnitrozemský stát na severovýchodním okraji Balkánu.

Moldavsko a Rusové · Moldavsko a Východní Slované · Vidět víc »

Moskevské velkoknížectví

Moskevské knížectví, od roku 1328 Moskevské velkoknížectví (Velikoje Kňažestvo Moskovskoje), též nazýváno jako Moskevská Rus, byl historický státní útvar, existující mezi roky 1276 a 1547 na severovýchodní Rusi.

Moskevské velkoknížectví a Rusové · Moskevské velkoknížectví a Východní Slované · Vidět víc »

Polané (východní)

Mapa Slovanstva a jejich sousedů v 7.–8. století Polané (– Poljany, – Poljane) byli východoslovanský kmen, který mezi 6. a 9. stoletím obýval oba břehy řeky Dněpr mezi městy Ljubeč a Rodnija a také přítoky Dněpru, dolní toky řek Ros, Sula, Stuhna, Teteriv, Irpiň, Desna a Pripjať.

Polané (východní) a Rusové · Polané (východní) a Východní Slované · Vidět víc »

Pomorové

Pomorové za dob carského Ruska (foto před rokem 1917) Pomorové (rusky поморы) jsou etnikum ruského a baltofinského původu obývající malé území v Archangelské oblasti při pobřeží Bílého moře a na březích řek Mezeň, Pečora, Oněga a Severní Dvina na severu Ruska.

Pomorové a Rusové · Pomorové a Východní Slované · Vidět víc »

Pověst dávných let

Pověst dávných let, Povisť vremennych lit, ukrajinsky Повість временнихліт, Povesť vremennych let, rusky По́весть временны́хлет, starorusky Повѣсть временныхъ лѣт, též nazývaná Prvotní (základní) letopis (Первоначальная летопись), nebo Nestorův letopis (Несторова летопись), je považována za nejstarší z dosud zachovalých ruských letopisů (vedle označení letopis se také užívá označení kronika).

Pověst dávných let a Rusové · Pověst dávných let a Východní Slované · Vidět víc »

Rus (národ)

Nikolaj Rerich (1899) arabský cestovatel Ibn Fadlán, který v 10. století navštívil severovýchodní Evropu.Henryk Siemiradzki (1883) Pojmem Rus (v češtině často chybně zaměňován s pojmem Rusové, což je však současný východoslovanský národ), starorusky Рѹсь;,,: Русь (Rus); staroseversky: Garðar;: Ῥῶς (Rhos)) jsou obecně označováni etnickým původem nebo svými předky lidé skandinávského původu, kteří zhruba mezi osmým až jedenáctým stoletím n. l. obchodovali nebo podnikali nájezdy na říčních trasách mezi Baltským a Černým mořem. Proto jsou v pramenech v anglickém jazyce často označováni jako „Vikingští Rusové“ („Viking Rus“). Vědecký konsensus je takový, že Rusové pocházeli okolo 8. století z východního pobřeží dnešního Švédska a že má jejich jméno stejný původ jako kraj Roslagen ve Švédsku (staroseversky Rōþin, kde þ zní podobně jako th v anglickém thing). V 18. století němečtí historici a filologové Gottlieb Siegfried Bayer a August Ludwig von Schlözer, kteří oba pracovali na Petrohradské akademii věd, hovořili o skandinávském původu Rusů. Odkazovali se na Pověst dávných let (12. století) a Letopisy bertinské (9. století). Alternativní tzv. antinormanská hypotéza je podporována relativně malou skupinou vědců z Ruska a některých dalších států bývalého Sovětského svazu.

Rus (národ) a Rusové · Rus (národ) a Východní Slované · Vidět víc »

Rusíni

Rusíni (rusínsky Русины; ukrajinsky русини) je označení pro různorodé východoslovanské etnikum, které kompaktně osidluje území v těsné blízkosti Karpat v Zakarpatské Ukrajině, východním Slovensku, Polsku a Maďarsku.

Rusíni a Rusové · Rusíni a Východní Slované · Vidět víc »

Rusové

Rusové (russkije), zastarale též Velkorusové (v kontrastu s Malorusy/Ukrajinci a Bělorusy), jsou východoslovanský národ původem z evropské části Ruska; výraz etničtí Rusové (rusky Russkije) se používá pro jejich odlišení od ostatních občanů Ruska (Rossijaně) jiné národnosti či etnika.

Rusové a Rusové · Rusové a Východní Slované · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

Rusové a Slované · Slované a Východní Slované · Vidět víc »

Starověrci

Starověrci v Rusku Starověrci, též staroobřadníci, rozkolníci (rusky старообрядчество), je náboženské a společenské hnutí, které se pod vedením protopopa Avvakuma oddělilo od Ruské pravoslavné církve na protest proti reformám patriarchy Nikona v letech 1666–1667 a dodnes praktikuje její dřívější liturgii.

Rusové a Starověrci · Starověrci a Východní Slované · Vidět víc »

Turkické národy

Země a autonomní oblasti, ve kterých je turkický jazyk oficiálním. Rozšíření turkických jazyků po Eurasii. Turkické národy anebo Turkiti (jiné názvy: Turkové — jednotné číslo: Turk, starší: turkotatarské národy, turecké národy, turkské národy, Turkotataři, Turci, Turci a Tataři, zřídka Türkové, türkské národy, turkitské národy, Turkmani, Turkomani) jsou jedna z největších asijských jazykových a etnických skupin, rozšířená od jihovýchodní Evropy až po severovýchodní oblasti Sibiře.

Rusové a Turkické národy · Turkické národy a Východní Slované · Vidět víc »

Tverská oblast

Tverská oblast je jednou z oblastí Ruské federace.

Rusové a Tverská oblast · Tverská oblast a Východní Slované · Vidět víc »

Ukrajina

Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě.

Rusové a Ukrajina · Ukrajina a Východní Slované · Vidět víc »

Ukrajinci

Ukrajinci jsou východoslovanský národ.

Rusové a Ukrajinci · Ukrajinci a Východní Slované · Vidět víc »

Varjagové

Mapa s hlavními varjažskými obchodními trasami: Cesta ze Skandinávie do Persie (červená) a cesta od Varjagů k Řekům (fialově). Ostatní cesty z 8.-11. století jsou oranžově. Varjagové (staroseversky væringjar) byli švédští vikingové, kteří podnikali obchodně-kořistnické výpravy do východní Evropy, Černomoří a Kaspicka.

Rusové a Varjagové · Východní Slované a Varjagové · Vidět víc »

Východoevropská rovina

Východoevropská rovina (v Rusku též nazývaná Ruská rovina) je s rozlohou 5,5 mil. km² největší rovinou v Evropě.

Rusové a Východoevropská rovina · Východní Slované a Východoevropská rovina · Vidět víc »

Vikingové

Vikingové (název ze staroseverštiny nejistého původu, přídavné jméno je vikinský nebo vikingský) byli severští mořeplavci z jižní Skandinávie (dnešní Dánsko, Norsko a Švédsko),.

Rusové a Vikingové · Východní Slované a Vikingové · Vidět víc »

11. století

Jedenácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1001 a 31. prosincem 1100 našeho letopočtu.

11. století a Rusové · 11. století a Východní Slované · Vidět víc »

12. století

Dvanácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1101 a 31. prosincem 1200.

12. století a Rusové · 12. století a Východní Slované · Vidět víc »