Skleníkové plyny a Skleníkový efekt

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Skleníkové plyny a Skleníkový efekt

Skleníkové plyny vs. Skleníkový efekt

Skleníkové plyny zachycují část tepla, které vzniká při ohřívání zemského povrchu slunečním zářením. Na tomto obrázku jsou symbolicky znázorněny tři důležité skleníkové plyny: vodní pára, oxid uhličitý a methan. Radiační síla (vliv oteplování) různých faktorů přispívajících ke změně klimatu do roku 2019 Skleníkové plyny jsou plyny v atmosféře, které zvyšují povrchovou teplotu planet, jako je Země. Krátkovlnné záření ze slunce dopadající na zemský povrch a atmosféru. Dlouhovlnná délka záření je emitována z povrchu a téměř zcela absorbována do atmosféry. V tepelné rovnováze je absorbovaná energie z atmosféry stejná jako ta vydávaná do vesmíru. Čísla ukazují výkon záření ve wattech na metr čtvereční v období let 2000–2005. Skleníkový efekt, také zvaný skleníkový jev, nastává, když skleníkové plyny v atmosféře planety způsobují, že se část tepla vyzařovaného z povrchu planety hromadí na jejím povrchu.

Argon

Argon, (chemická značka Ar, Argon) je chemický prvek patřící mezi vzácné plyny, které tvoří přibližně 1 % zemské atmosféry.

Argon a Skleníkové plyny · Argon a Skleníkový efekt · Vidět víc »

Atmosféra

atmosféry Země Atmosféra (z řečtiny: atmos – pára, sphaira – koule) je plynný obal tělesa v kosmickém prostoru.

Atmosféra a Skleníkové plyny · Atmosféra a Skleníkový efekt · Vidět víc »

Cement

Cementárna; Seattle, Washington Cement je obecně pojivo, látka, skládající se z anorganických surovin, která má schopnost tuhnout a vázat další materiály dohromady.

Cement a Skleníkové plyny · Cement a Skleníkový efekt · Vidět víc »

Dusík

Dusík (chemická značka N, nitrogenium) je plynný chemický prvek, tvořící hlavní složku zemské atmosféry.

Dusík a Skleníkové plyny · Dusík a Skleníkový efekt · Vidět víc »

Fosilní palivo

Fosilní palivo nebo kaustobiolit je nerostná surovina obsahující uhlovodíky, jako je uhlí, ropa a zemní plyn, která vzniká přirozeně v zemské kůře ze zbytků odumřelých rostlin a živočichů a který se těží a spaluje jako palivo.

Fosilní palivo a Skleníkové plyny · Fosilní palivo a Skleníkový efekt · Vidět víc »

Globální oteplování

Výrazy globální oteplování, resp.

Globální oteplování a Skleníkové plyny · Globální oteplování a Skleníkový efekt · Vidět víc »

Infračervené záření

teplotní škálou („tepelné záření“) Infračervené záření (také IR, z anglického infrared) je elektromagnetické záření s vlnovou délkou větší než viditelné světlo, ale menší než mikrovlnné záření.

Infračervené záření a Skleníkové plyny · Infračervené záření a Skleníkový efekt · Vidět víc »

Kjótský protokol

Kjótský protokol je mezinárodní smlouva k Rámcové úmluvě OSN o klimatických změnách.

Kjótský protokol a Skleníkové plyny · Kjótský protokol a Skleníkový efekt · Vidět víc »

Kyslík

Kyslík (chemická značka O, oxygenium) je plynný chemický prvek, tvořící druhou hlavní složku zemské atmosféry.

Kyslík a Skleníkové plyny · Kyslík a Skleníkový efekt · Vidět víc »

Methan

Geometrie molekuly methanu. Červenými linkami naznačen opsaný čtyřstěn hybridizovanými orbitaly sp3 Methan (mimo chemii dle PČP metan) neboli podle systematického názvosloví karban je nejjednodušší alkan, a tedy i nejjednodušší stabilní uhlovodík vůbec.

Methan a Skleníkové plyny · Methan a Skleníkový efekt · Vidět víc »

Mezivládní panel pro změnu klimatu

Mezivládní panel pro změnu klimatu někdy i Mezivládní panel pro změny klimatu (zkratka IPCC, zkratka z anglického Intergovernmental Panel on Climate Change) je vědecký mezivládní orgán, který byl založen v roce 1988 k vyhodnocování rizik změny klimatu dvěma organizacemi OSN – Světovou meteorologickou organizací (WMO) a Programem OSN pro životní prostředí (UNEP), později byl potvrzen Valným shromážděním OSN.

Mezivládní panel pro změnu klimatu a Skleníkové plyny · Mezivládní panel pro změnu klimatu a Skleníkový efekt · Vidět víc »

Odlesňování

příjmení3.

Odlesňování a Skleníkové plyny · Odlesňování a Skleníkový efekt · Vidět víc »

Oxid uhelnatý

Oxid uhelnatý (starší terminologií kysličník uhelnatý) je bezbarvý jedovatý plyn bez chuti a zápachu, nedráždivý.

Oxid uhelnatý a Skleníkové plyny · Oxid uhelnatý a Skleníkový efekt · Vidět víc »

Oxid uhličitý

Oxid uhličitý (dříve kysličník uhličitý) je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu; při vyšších koncentracích může mít v ústech slabě nakyslou chuť.

Oxid uhličitý a Skleníkové plyny · Oxid uhličitý a Skleníkový efekt · Vidět víc »

Parts per million

Parts per million (z angličtiny, česky „dílů či částic na jeden milion“), zkráceně též ppm, je výraz pro jednu miliontinu (celku); někdy je tento výraz odvozován i z latinského pars per milion.

Parts per million a Skleníkové plyny · Parts per million a Skleníkový efekt · Vidět víc »

Radiační působení

Rayleighova rozptylu. Radiační působení (anglicky radiative forcing) je v klimatologii používaná veličina udávající změnu radiační bilance systému Země – vesmír.

Radiační působení a Skleníkové plyny · Radiační působení a Skleníkový efekt · Vidět víc »

Troposféra

Základní struktura spodní atmosféry Troposféra je nejspodnější část atmosféry sahající od zemského povrchu k tropopauze, jež odděluje troposféru od výše ležící stratosféry.

Skleníkové plyny a Troposféra · Skleníkový efekt a Troposféra · Vidět víc »

Vodní pára

Kondenzované kapičky vody při poruše parovodu Vodní pára je plynné skupenství vody, která se nachází v okolním prostředí a během kondenzace je pak ve formě malých aerosolových kapiček.

Skleníkové plyny a Vodní pára · Skleníkový efekt a Vodní pára · Vidět víc »