Skleníkový efekt a Země

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Skleníkový efekt a Země

Skleníkový efekt vs. Země

Krátkovlnné záření ze slunce dopadající na zemský povrch a atmosféru. Dlouhovlnná délka záření je emitována z povrchu a téměř zcela absorbována do atmosféry. V tepelné rovnováze je absorbovaná energie z atmosféry stejná jako ta vydávaná do vesmíru. Čísla ukazují výkon záření ve wattech na metr čtvereční v období let 2000–2005. Skleníkový efekt, také zvaný skleníkový jev, nastává, když skleníkové plyny v atmosféře planety způsobují, že se část tepla vyzařovaného z povrchu planety hromadí na jejím povrchu. Země je třetí planeta sluneční soustavy se střední vzdáleností od Slunce asi 1 au, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.

Argon

Argon, (chemická značka Ar, Argon) je chemický prvek patřící mezi vzácné plyny, které tvoří přibližně 1 % zemské atmosféry.

Argon a Skleníkový efekt · Argon a Země · Vidět víc »

Atmosféra

atmosféry Země Atmosféra (z řečtiny: atmos – pára, sphaira – koule) je plynný obal tělesa v kosmickém prostoru.

Atmosféra a Skleníkový efekt · Atmosféra a Země · Vidět víc »

Dusík

Dusík (chemická značka N, nitrogenium) je plynný chemický prvek, tvořící hlavní složku zemské atmosféry.

Dusík a Skleníkový efekt · Dusík a Země · Vidět víc »

Kyslík

Kyslík (chemická značka O, oxygenium) je plynný chemický prvek, tvořící druhou hlavní složku zemské atmosféry.

Kyslík a Skleníkový efekt · Kyslík a Země · Vidět víc »

Milankovičovy cykly

Svislá šedá čára ukazuje současnost (2000 CE) Animace o vlivu sklonu zemské osy Milankovićovy cykly (podle srbského matematika Milutina Milankoviće, 1879–1958) jsou dlouhodobé změny v globálním rozložení slunečního záření dopadajícího na Zemi, které přesahují roční rozsah kolísání.

Milankovičovy cykly a Skleníkový efekt · Milankovičovy cykly a Země · Vidět víc »

Oxid uhličitý

Oxid uhličitý (dříve kysličník uhličitý) je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu; při vyšších koncentracích může mít v ústech slabě nakyslou chuť.

Oxid uhličitý a Skleníkový efekt · Oxid uhličitý a Země · Vidět víc »

Troposféra

Základní struktura spodní atmosféry Troposféra je nejspodnější část atmosféry sahající od zemského povrchu k tropopauze, jež odděluje troposféru od výše ležící stratosféry.

Skleníkový efekt a Troposféra · Troposféra a Země · Vidět víc »

Ultrafialové záření

Jupiteru, jak ji v ultrafialovém oboru spektra zaznamenal Hubbleův vesmírný dalekohled Ultrafialové (zkratka UV, z anglického) záření je elektromagnetické záření s vlnovou délkou kratší než má viditelné světlo, avšak delší než má rentgenové záření.

Skleníkový efekt a Ultrafialové záření · Ultrafialové záření a Země · Vidět víc »

Venuše (planeta)

Venuše je druhá planeta od Slunce ve sluneční soustavě.

Skleníkový efekt a Venuše (planeta) · Venuše (planeta) a Země · Vidět víc »

Vodní pára

Kondenzované kapičky vody při poruše parovodu Vodní pára je plynné skupenství vody, která se nachází v okolním prostředí a během kondenzace je pak ve formě malých aerosolových kapiček.

Skleníkový efekt a Vodní pára · Vodní pára a Země · Vidět víc »