Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Nainstalovat
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Slovenská republika (1939–1945) a Východní fronta (druhá světová válka)

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Slovenská republika (1939–1945) a Východní fronta (druhá světová válka)

Slovenská republika (1939–1945) vs. Východní fronta (druhá světová válka)

Slovenská republika (slovensky), v roce 1939 Slovenský stát (slovensky), známá též jako první Slovenská republika, byl samostatný stát, který se na území dnešního Slovenska rozkládal v letech 1939 až 1945. Východní fronta druhé světové války vznikla napadením Sovětského svazu Německem (operace Barbarossa) a zanikla kapitulací Německa.

Podobnosti mezi Slovenská republika (1939–1945) a Východní fronta (druhá světová válka)

Slovenská republika (1939–1945) a Východní fronta (druhá světová válka) mají 65 věci společné (v Uniepedie): Adolf Hitler, Židé, Čechy, Československo, Banská Bystrica, Bělorusko, Berlín, Bitva u Stalingradu, Bulharsko, Dněpr, Don, Druhá světová válka, Estonsko, Finsko, Generalplan Ost, Generální gouvernement, Holokaust, Italské království, Itálie, Josif Vissarionovič Stalin, Jugoslávie, Karpatsko-dukelská operace, Kavkaz, Krym, Litva, Lotyšsko, Maďarské království, Miklós Horthy, Mnichovská dohoda, Morava, ..., Nacismus, Nacistické Německo, Národně socialistická německá dělnická strana, Němci, Německo, Nezávislý stát Chorvatsko, Operace Barbarossa, Operace Saturn, Osa Berlín-Řím-Tokio, Pakt Ribbentrop–Molotov, Polsko, Protektorát Čechy a Morava, Rakousko, Rostov na Donu, Rudá armáda, Rumunsko, Slované, Slovenské národní povstání, Slovensko, Sovětský svaz, Spojené království, Spojené státy americké, Spojenci (druhá světová válka), Sudety, Ukrajina, Ukrajinci, Vichistická Francie, Wehrmacht, 1. československá armáda na Slovensku, 1. československý armádní sbor, 13. březen, 16. červen, 24. červen, 29. srpen, 8. květen. Rozbalte index (35 více) »

Adolf Hitler

Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.

Adolf Hitler a Slovenská republika (1939–1945) · Adolf Hitler a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Židé

Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.

Slovenská republika (1939–1945) a Židé · Východní fronta (druhá světová válka) a Židé · Vidět víc »

Čechy

Čechy jsou region na západě České republiky.

Slovenská republika (1939–1945) a Čechy · Východní fronta (druhá světová válka) a Čechy · Vidět víc »

Československo

Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.

Slovenská republika (1939–1945) a Československo · Východní fronta (druhá světová válka) a Československo · Vidět víc »

Banská Bystrica

Banská Bystrica (česky též Báňská Bystřice či Banská Bystřice) je krajské a okresní město na Slovensku ve Slovenském rudohoří na řece Hron, 165 km severovýchodně od Bratislavy, sídlo banskobystrické diecéze a Univerzity Mateja Bela.

Banská Bystrica a Slovenská republika (1939–1945) · Banská Bystrica a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Bělorusko

Bělorusko, plným názvem Běloruská republika (Respublika Biełaruś,, Respublika Belarus), je vnitrozemský stát ve východní Evropě.

Bělorusko a Slovenská republika (1939–1945) · Bělorusko a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Berlín a Slovenská republika (1939–1945) · Berlín a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Bitva u Stalingradu

Bitva u Stalingradu, bitva o Stalingrad, či stalingradská bitva (podzim 1942 – zima 1943) představuje společně s bitvou před Moskvou (1941) a bitvou u Kurska (1943) nejvýznamnější a rozhodující střetnutí německých a sovětských vojsk na východní frontě druhé světové války.

Bitva u Stalingradu a Slovenská republika (1939–1945) · Bitva u Stalingradu a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Bulharsko

Bulharsko, plným názvem Bulharská republika, je stát v jihovýchodní Evropě.

Bulharsko a Slovenská republika (1939–1945) · Bulharsko a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Dněpr

Dněpr (v antice Borysthenés) je řeka na východě Evropy.

Dněpr a Slovenská republika (1939–1945) · Dněpr a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Don

Don (starořecky Tanaïs) je řeka v Tulské, v Lipecké, ve Voroněžské, ve Volgogradské a v Rostovské oblasti v Rusku.

Don a Slovenská republika (1939–1945) · Don a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Druhá světová válka a Slovenská republika (1939–1945) · Druhá světová válka a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Estonsko

Estonsko, plným názvem Estonská republika (estonsky), je stát u Baltského moře v severní Evropě, nejsevernější z pobaltských zemí.

Estonsko a Slovenská republika (1939–1945) · Estonsko a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Finsko

Finsko, plným názvem Finská republika, je severský stát v severní Evropě omývaný Baltským mořem, Botnickým zálivem a Finským zálivem, hraničící s Norskem na severu, Švédskem na severozápadě a Ruskem na východě.

Finsko a Slovenská republika (1939–1945) · Finsko a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Generalplan Ost

Kaukasus (nebyl zrealizován) Humboldtovy univerzity v Berlíně) Generalplan Ost (GPO) byl německý plán genocidy obyvatelstva teritorií okupovaných Německem ve východní Evropě během 2. světové války a po jejím ukončení a kolonizace těchto území německým obyvatelstvem.

Generalplan Ost a Slovenská republika (1939–1945) · Generalplan Ost a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Generální gouvernement

Generální gouvernement (1939–1945) (německy Generalgouvernement für die besetzten polnischen Gebiete, polsky Generalne Gubernatorstwo, často však hovorově Generalna Gubernia) byla územně-správní jednotka vytvořená na základě Hitlerova dekretu z 12.

Generální gouvernement a Slovenská republika (1939–1945) · Generální gouvernement a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Holokaust

druhé světové války Holokaust (případně holocaust – z anglického.

Holokaust a Slovenská republika (1939–1945) · Holokaust a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Italské království

Italské království (italsky) bylo evropským státem vzniklým v roce 1861 sjednocením Itálie pod vládou savojské dynastie, jediného královského rodu italského původu, která vládla v jednom z italských států, Sardinském království.

Italské království a Slovenská republika (1939–1945) · Italské království a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Itálie

Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.

Itálie a Slovenská republika (1939–1945) · Itálie a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Josif Vissarionovič Stalin

Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.

Josif Vissarionovič Stalin a Slovenská republika (1939–1945) · Josif Vissarionovič Stalin a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Jugoslávie

Jugoslávie (slovinsky i, srbskou i makedonskou cyrilicí Југославија) je označení pro společný stát jižních Slovanů na území jihovýchodní a střední Evropy na břehu Jaderského moře existující mezi lety 1918 a 1991, kdy začala válka v Jugoslávii a její rozpad.

Jugoslávie a Slovenská republika (1939–1945) · Jugoslávie a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Karpatsko-dukelská operace

Karpatsko-dukelská operace byla útočná operace sovětských a československých vojsk v jihovýchodním Polsku a na severovýchodním Slovensku na podzim roku 1944, která měla spojit povstalecké síly Slovenského národního povstání se sovětskými armádami.

Karpatsko-dukelská operace a Slovenská republika (1939–1945) · Karpatsko-dukelská operace a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Kavkaz

Kavkaz je mohutné velehorské pásmo v jihozápadní Asii mezi Černým a Kaspickým mořem, které měří na délku více než 1 200 km.

Kavkaz a Slovenská republika (1939–1945) · Kavkaz a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Krym

Krym (ve starověku Tauris), geograficky také Krymský poloostrov, je poloostrov na severu Černého moře, spojený na severu s pevninou Perekopskou šíjí.

Krym a Slovenská republika (1939–1945) · Krym a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Litva

Litva, plným názvem Litevská republika (litevsky),je pobaltský stát v Evropě.

Litva a Slovenská republika (1939–1945) · Litva a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Lotyšsko

Lotyšsko, plným názvem Lotyšská republika (lotyšsky), je stát v severní Evropě v Pobaltí.

Lotyšsko a Slovenská republika (1939–1945) · Lotyšsko a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Maďarské království

Maďarské království, existující v letech 1920 až 1946, byla konstituční monarchie bez krále pod vedením regenta – admirála Miklóse Horthyho.

Maďarské království a Slovenská republika (1939–1945) · Maďarské království a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Miklós Horthy

Miklós Horthy de Nagybánya (18. června 1868, Kenderes, Maďarsko – 9. února 1957, Estoril, Portugalsko) byl maďarský viceadmirál velící rakousko-uherskému válečnému loďstvu, v roce 1920 byl zvolen regentem Maďarského království, funkci hlavy státu vykonával od 1. dubna 1920 do 15. října 1944.

Miklós Horthy a Slovenská republika (1939–1945) · Miklós Horthy a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Mnichovská dohoda

Itálii Mnichovská dohoda (neboli mnichovská zrada či mnichovský diktát) byla dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu.

Mnichovská dohoda a Slovenská republika (1939–1945) · Mnichovská dohoda a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Morava

Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).

Morava a Slovenská republika (1939–1945) · Morava a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Nacismus

Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.

Nacismus a Slovenská republika (1939–1945) · Nacismus a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Nacistické Německo

Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.

Nacistické Německo a Slovenská republika (1939–1945) · Nacistické Německo a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Národně socialistická německá dělnická strana

Národně socialistická německá dělnická strana (německy: Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei, NSDAP), též označovaná jako nacistická strana, byla německá krajně pravicová politická strana, jež vznikla 24. února 1920 přejmenováním Německé dělnické strany, již založili Anton Drexler a Karl Harrer 5. ledna 1919 v Mnichově.

Národně socialistická německá dělnická strana a Slovenská republika (1939–1945) · Národně socialistická německá dělnická strana a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Němci

Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.

Němci a Slovenská republika (1939–1945) · Němci a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Německo

Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.

Německo a Slovenská republika (1939–1945) · Německo a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Nezávislý stát Chorvatsko

Nezávislý stát Chorvatsko bylo označení pro chorvatský stát, existující v dobách druhé světové války jako loutková země Třetí říše a Itálie pod vládou tehdejších ustašovců.

Nezávislý stát Chorvatsko a Slovenská republika (1939–1945) · Nezávislý stát Chorvatsko a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Operace Barbarossa

Operace Barbarossa byl krycí název (odvozený od jména císaře Friedricha I. Barbarossy) pro útok vojsk nacistického Německa proti Sovětskému svazu (SSSR), kterým byl porušen pakt Ribbentrop–Molotov i smlouva o jejich přátelství a spolupráci, a došlo k otevření východní fronty druhé světové války.

Operace Barbarossa a Slovenská republika (1939–1945) · Operace Barbarossa a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Operace Saturn

Operace Saturn (prosinec 1942 - únor 1943) byla jedna z válečných operací druhé světové války, která navazovala na bitvu u Stalingradu.

Operace Saturn a Slovenská republika (1939–1945) · Operace Saturn a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Osa Berlín-Řím-Tokio

#PŘESMĚRUJ Osa Berlín–Řím–Tokio Kategorie:Přesměrování vzniklá přesunem článku.

Osa Berlín-Řím-Tokio a Slovenská republika (1939–1945) · Osa Berlín-Řím-Tokio a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Pakt Ribbentrop–Molotov

Molotov podepisuje německo-sovětskou smlouvu o neútočení. Za ním je vidět Ribbentrop (v černém) a Stalin (ve světlém, druhý zprava) Pakt Ribbentrop–Molotov je smlouva o neútočení mezi nacistickým Německem a Svazem sovětských socialistických republik, podepsaná v Moskvě 23. srpna 1939.

Pakt Ribbentrop–Molotov a Slovenská republika (1939–1945) · Pakt Ribbentrop–Molotov a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Polsko

Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.

Polsko a Slovenská republika (1939–1945) · Polsko a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Protektorát Čechy a Morava

Protektorát Čechy a Morava byla část československého území, od 15., respektive 16.

Protektorát Čechy a Morava a Slovenská republika (1939–1945) · Protektorát Čechy a Morava a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Rakousko

Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.

Rakousko a Slovenská republika (1939–1945) · Rakousko a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Rostov na Donu

Rostov na Donu (– v ukrajinské literatuře též Ростів) je město na jihu evropské části Ruska.

Rostov na Donu a Slovenská republika (1939–1945) · Rostov na Donu a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Rudá armáda

Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).

Rudá armáda a Slovenská republika (1939–1945) · Rudá armáda a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Rumunsko

Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.

Rumunsko a Slovenská republika (1939–1945) · Rumunsko a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

Slované a Slovenská republika (1939–1945) · Slované a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Slovenské národní povstání

Slovenské národní povstání (známé také pod zkratkou SNP, slovensky Slovenské národné povstanie) bylo ozbrojené vystoupení protifašistických sil na území Slovenska v závěru druhé světové války a představuje jednu ze zásadních a nejvýznamnějších událostí československých dějin.

Slovenská republika (1939–1945) a Slovenské národní povstání · Slovenské národní povstání a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Slovensko

Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.

Slovenská republika (1939–1945) a Slovensko · Slovensko a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Sovětský svaz

Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.

Slovenská republika (1939–1945) a Sovětský svaz · Sovětský svaz a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Spojené království

Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.

Slovenská republika (1939–1945) a Spojené království · Spojené království a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Spojené státy americké

Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.

Slovenská republika (1939–1945) a Spojené státy americké · Spojené státy americké a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Spojenci (druhá světová válka)

Spojenci ve druhé světové válce byla koalice mocností válčících během druhé světové války proti mocnostem Osy.

Slovenská republika (1939–1945) a Spojenci (druhá světová válka) · Spojenci (druhá světová válka) a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Sudety

obcovací řeči) Sudety neboli také Sudetsko (nebo Kraj Sudecki) jsou zastaralý německý název pro pohraniční oblasti dnešního Česka, v nichž už od středověku žili převážně lidé německé národnosti, kteří byli v letech 1945–1947 vysídleni.

Slovenská republika (1939–1945) a Sudety · Sudety a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Ukrajina

Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě.

Slovenská republika (1939–1945) a Ukrajina · Ukrajina a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Ukrajinci

Ukrajinci jsou východoslovanský národ.

Slovenská republika (1939–1945) a Ukrajinci · Ukrajinci a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Vichistická Francie

Vichistická Francie neboli Vichistický režim (francouzsky Régime de Vichy) jsou označení užívaná pro státní útvar v jižní části Francie v období druhé světové války od roku 1940 do roku 1944, jehož oficiální název byl Francouzský stát (francouzsky État Français).

Slovenská republika (1939–1945) a Vichistická Francie · Východní fronta (druhá světová válka) a Vichistická Francie · Vidět víc »

Wehrmacht

Wehrmacht (česky branná moc) byly v letech 1935–1945 ozbrojené síly Velkoněmecké říše.

Slovenská republika (1939–1945) a Wehrmacht · Východní fronta (druhá světová válka) a Wehrmacht · Vidět víc »

1. československá armáda na Slovensku

Nastoupení vojáci 1. československé armády na Slovensku 1. československá armáda na Slovensku bylo vojenské uskupení slovenských povstaleckých sil a hlavní složka ozbrojených sil povstalců v době Slovenského národního povstání ve druhé světové válce.

1. československá armáda na Slovensku a Slovenská republika (1939–1945) · 1. československá armáda na Slovensku a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

1. československý armádní sbor

1.

1. československý armádní sbor a Slovenská republika (1939–1945) · 1. československý armádní sbor a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

13. březen

13.

13. březen a Slovenská republika (1939–1945) · 13. březen a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

16. červen

16.

16. červen a Slovenská republika (1939–1945) · 16. červen a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

24. červen

24.

24. červen a Slovenská republika (1939–1945) · 24. červen a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

29. srpen

29.

29. srpen a Slovenská republika (1939–1945) · 29. srpen a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

8. květen

8.

8. květen a Slovenská republika (1939–1945) · 8. květen a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Slovenská republika (1939–1945) a Východní fronta (druhá světová válka)

Slovenská republika (1939–1945) má 347 vztahy, zatímco Východní fronta (druhá světová válka) má 458. Jak oni mají společné 65, index Jaccard je 8.07% = 65 / (347 + 458).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Slovenská republika (1939–1945) a Východní fronta (druhá světová válka). Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »