Pracujeme na obnovení aplikace Unionpedia v Google Play Store
OdchozíPřicházející
🌟Zjednodušili jsme náš design pro lepší navigaci!
Instagram Facebook X LinkedIn

Sopečná erupce

Index Sopečná erupce

Islandu v roce 1963. Sopečná erupce je geologická vulkanická událost, během které dochází k výronu magmatu na povrch tělesa.

Obsah

  1. 184 vztahy: Aerodynamický třesk, Amazonka, Andezit, Atmosféra Země, Atmosférický tlak, Šíření tepla prouděním, Římská říše, Balistická křivka, Bárðarbunga, Borovice pinie, Calbuco, Campi Flegrei, Civilizace, Cumbre Vieja, Dacit, Dajka, Diatréma, Diskontinuita (geologie), Eroze, Erupční sloupec, Etna, Evropa, Extruzivní hornina, Eyjafjallajökull, Fagradalsfjall, Fidži, Fragmentace magmatu, Freatická erupce, Freatomagmatická erupce, Fuego, Fukutoku-Okanoba, Fumarola, Galunggung, Geologie, Haraldur Sigurðsson, Havaj (ostrov), Havajská erupce, Herculaneum, Hibok-Hibok, Holocén, Horká skvrna, Hunga Tonga – Hunga Haʻapai, Hydrostatický tlak, Ilopango (jezero), Index vulkanické aktivity, Indonésie, Intermediální hornina, Irazú, Island, Itálie, ... Rozbalte index (134 více) »

  2. Typy sopečných erupcí

Aerodynamický třesk

Rychlé zhušťování vodní páry díky aerodynamickému třesku vytváří typický kužel páry, který je viditelný pouhým okem náhled Aerodynamický třesk vytvářený letadlem letícím M.

Vidět Sopečná erupce a Aerodynamický třesk

Amazonka

Amazonka (v domorodých jazycích Parana Tinga nebo Parana Guasu) je nejvodnatější a nejdelší řeka na Zemi. Nachází se v rovníkové oblasti Jižní Ameriky.

Vidět Sopečná erupce a Amazonka

Andezit

Andezit (též islandit) je výlevná magmatická hornina s častými porfyrickými vyrostlicemi minerálů.

Vidět Sopečná erupce a Andezit

Atmosféra Země

Troposféra – spodní část zemské atmosféry Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací.

Vidět Sopečná erupce a Atmosféra Země

Atmosférický tlak

Torricelliho pokus Atmosférický tlak je způsoben silou, kterou působí atmosféra planety (obvykle chápána Země) na jednotkovou plochu v daném místě.

Vidět Sopečná erupce a Atmosférický tlak

Šíření tepla prouděním

zemském plášti. Barvy blízké červené představují teplé oblasti kdežto modré chladné oblasti. Šíření tepla prouděním (konvekcí) je jeden ze způsobů šíření tepla, kdy dochází k proudění hmoty o různé teplotě.

Vidět Sopečná erupce a Šíření tepla prouděním

Římská říše

Římská říše neboli Římské impérium (latinsky, řecky, tj. Basileia tōn Rhōmaiōn), česky také římské císařství, byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př.

Vidět Sopečná erupce a Římská říše

Balistická křivka

Na obrázku je sada křivek modelujících setrvačný pohyb tělesa ve svislém homogenním gravitačním poli se započtením odporu prostředíBalistická křivka je rovinná křivka, kterou opisuje těleso, vržené či vystřelené blízko zemského povrchu obvykle směrem šikmo vzhůru.

Vidět Sopečná erupce a Balistická křivka

Bárðarbunga

Bárðarbunga je aktivní islandská sopka (konkrétně stratovulkán) jejíž vrchol a okolní kaldera se nachází pod příkrovem ledovce Vatnajökull.

Vidět Sopečná erupce a Bárðarbunga

Borovice pinie

Borovice pinie (Pinus pinea), zvaná též pouze pinie, je jehličnatý strom typický svým deštníkovitým habitem a tvarem šišek s masivními apofýzami.

Vidět Sopečná erupce a Borovice pinie

Calbuco

Calbuco je stratovulkán v jižním Chile.

Vidět Sopečná erupce a Calbuco

Campi Flegrei

Campi Flegrei (česky Flegrejská pole nebo Planoucí pole) je název aktivní vulkanické kaldery o průměru 13 kilometrů, nacházející na západním okraji města Neapol a asi 35 kilometrů od Vesuvu.

Vidět Sopečná erupce a Campi Flegrei

Civilizace

řecké starověké civilizaceInků. Civilizace (z latinského civis) je pojem označující vysokou úroveň duchovního a materiálního pokroku živočichů.

Vidět Sopečná erupce a Civilizace

Cumbre Vieja

Cumbre Vieja je rozsáhlý aktivní stratovulkán, nacházející se na kanárském ostrově La Palma.

Vidět Sopečná erupce a Cumbre Vieja

Dacit

Dacit je výlevná vulkanická hornina obsahující v podstatném množství křemen.

Vidět Sopečná erupce a Dacit

Dajka

Čertův stolec - část Čertovy zdi u Českého Dubu Dajka, nebo dike, (synonymum pravá žíla) je odborný geologický termín pro horninové těleso protínající napříč sousední horniny.

Vidět Sopečná erupce a Dajka

Diatréma

Schematický průřez sopouchem. Vpravo jsou vyznačeny nejznámější diatrémy a jejich hloubka Diatréma je vulkanický přívodový kanál (lze použít též označení sopouch), který je vyplněný sopečnou brekcií.

Vidět Sopečná erupce a Diatréma

Diskontinuita (geologie)

Diskontinuita je nespojitost ve struktuře Země.

Vidět Sopečná erupce a Diskontinuita (geologie)

Eroze

Eroze způsobená tekoucí vodou v korytu orbou Eroze (z latinského erosio; erodere.

Vidět Sopečná erupce a Eroze

Erupční sloupec

sopky Pichincha při erupci v roce 1999 Erupční sloupec (nebo také erupční sloup) je vysoký sopečný oblak vertikálního rozsahu, skládající se z přehřáté směsi popela, hornin a plynů, který stoupá ze sopečného jícnu během výbušných vulkanických erupcí.

Vidět Sopečná erupce a Erupční sloupec

Etna

Etna (starořecky Αἴτνη Aitné, v latině Aetna, také známá jako Mungibeddu (krásná hora) v sicilštině a Mongibello v italštině (z latinského mons a arabského gibel, oboje znamená hora)) je nejvyšší činná sopka a jedna z nejmohutnějších sopek v Evropě.

Vidět Sopečná erupce a Etna

Evropa

Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.

Vidět Sopečná erupce a Evropa

Extruzivní hornina

Havajských ostrovech Extruzivní hornina, výlevná hornina (též vulkanická hornina, vulkanit, efuzívní hornina) je geologický termín označující horninu sopečného původu, která utuhla na povrchu nebo těsně pod povrchem.

Vidět Sopečná erupce a Extruzivní hornina

Eyjafjallajökull

Eyjafjallajökull (v překladu „ledovec ostrovních hor“) je název sopky a ledovce na Islandu.

Vidět Sopečná erupce a Eyjafjallajökull

Fagradalsfjall

Fagradalsfjall je islandská aktivní štítová sopka na poloostrově Reykjanes, ve vulkanickém komplexu Krísuvík, asi 40 km jihozápadně od Reykjavíku.

Vidět Sopečná erupce a Fagradalsfjall

Fidži

Fidži (fidžijskou hindštinou फ़िजी, Fijī), plným názvem Fidžijská republika, je stát v Oceánii.

Vidět Sopečná erupce a Fidži

Fragmentace magmatu

Fragmentace magmatu je proces, během kterého dochází k rozrušování celistvosti vystupujícího magmatu na různě velké úlomky hornin zvané pyroklastika.

Vidět Sopečná erupce a Fragmentace magmatu

Freatická erupce

geologické vrstvy,'''5.''' podzemní voda,'''6.''' místo interakce vody a magmatu,'''7.''' magmatický krb. Freatická erupce (nebo také hydrotermální erupce) je typ explozivního sopečného výbuchu, produkovaným rychlou expanzí horké páry.

Vidět Sopečná erupce a Freatická erupce

Freatomagmatická erupce

1. července 2021. Freatomagmatická erupce je zvláštní druh sopečné erupce, během které se dostává vystupující magma či láva do kontaktu s podzemní vodou či s povrchovou vodou (ať už srážkovou, sladkovodní, či mořskou), což způsobuje vznik extrémně explozivních erupcí.

Vidět Sopečná erupce a Freatomagmatická erupce

Fuego

Fuego (Oheň) je stratovulkán, který se nachází na území Guatemaly na rozmezí departementů Sacatepéquez, Escuintla a Chimaltenango asi 16 km jihozápadním směrem od bývalého hlavního města Guatemaly Antigua Guatemala (hlavní město do roku 1776).

Vidět Sopečná erupce a Fuego

Fukutoku-Okanoba

Fukutoku-Okanoba je název aktivního podmořského vulkánu, nacházejícího se asi 5 km severovýchodně od ostrova Minami-Iótó v Pacifiku.

Vidět Sopečná erupce a Fukutoku-Okanoba

Fumarola

Fumaroly (z latinského slova fumus – kouřit) jsou jedním z projevů vulkanické činnosti, při němž dochází k výronu vodních par a horkých plynů z puklin a průduchů.

Vidět Sopečná erupce a Fumarola

Galunggung

Galunggung je v současnosti nečinný stratovulkán v Západní Jávě v Indonésii, vysoký 2 168 m n. m.

Vidět Sopečná erupce a Galunggung

Geologie

Podrobná geologická 3D modelace oblasti okolo pohoří Zagros v Íránu Geologie je přírodní věda zaměřující se na procesy neživé přírody v rámci známého vesmíru.

Vidět Sopečná erupce a Geologie

Haraldur Sigurðsson

Haraldur Sigurðsson (* 31. května 1939 Stykkishólmur) je islandský vulkanolog a geochemik.

Vidět Sopečná erupce a Haraldur Sigurðsson

Havaj (ostrov)

Satelitní snímek ostrova Havaj Havaj (anglicky Hawaiʻi, také Island of Hawaiʻi) je největší z osmi hlavních Havajských ostrovů, které se nacházejí v severovýchodní části Tichého oceánu.

Vidět Sopečná erupce a Havaj (ostrov)

Havajská erupce

stratum, '''9.''' sill, '''10.''' přívod magmatu, '''11.''' magmatický krb, '''12.''' dajka Havajská erupce je relativně klidná vulkanická erupce, pojmenovaná podle erupcí sopek Havajského souostroví.

Vidět Sopečná erupce a Havajská erupce

Herculaneum

Herculaneum (italsky Ercolano) bylo antické město v Kampánii, které zaniklo, stejně jako Pompeje a Stabiae, při výbuchu Vesuvu 24. srpna (nebo 24. října) roku 79 n. l. Podle legendy jej založil mytický řecký hrdina Héraklés (latinsky Hercules).

Vidět Sopečná erupce a Herculaneum

Hibok-Hibok

Hibok-Hibok je aktivní sopka na filipínském ostrově Camiguin.

Vidět Sopečná erupce a Hibok-Hibok

Holocén

Kráter Hiawatha o průměru 31 km je v Grónsku ukrytý pod ledovcem. Vznikl při dopadu, který patrně způsobil počátek holocénu. Odvozené změny lokálních teplot v Grónsku v tisících letech před současností.

Vidět Sopečná erupce a Holocén

Horká skvrna

45 na Zemi identifikovaných horkých skvrn Horká skvrna, také horké skvrny je místo v astenosféře v zemském plášti, kde se shromažďuje magma a stoupá vzhůru k zemskému povrchu.

Vidět Sopečná erupce a Horká skvrna

Hunga Tonga – Hunga Haʻapai

Hunga Tonga – Hunga Haʻapai je název pro aktivní podmořskou sopku a dva neobydlené sopečné ostrovy, ležící ve skupině ostrovů Haʻapai v Tichém oceáně, náležející ostrovnímu státu Tonga.

Vidět Sopečná erupce a Hunga Tonga – Hunga Haʻapai

Hydrostatický tlak

Demonstrace závislosti hydrostatického tlaku na hloubce pod hladinou. V místě s vyšším tlakem voda tryská rychleji.Fyzikální kabinet. https://fyzikalnikabinet.cz/pokus/hydrostaticky-tlak-pomoci-valce-s-vodou/ Dostupné online. Hydrostatický tlak je tlak, který vzniká v kapalině její tíhou.

Vidět Sopečná erupce a Hydrostatický tlak

Ilopango (jezero)

Ilopango je kalderové jezero v Salvadoru.

Vidět Sopečná erupce a Ilopango (jezero)

Index vulkanické aktivity

Index vulkanické aktivity (anglicky VEI: Volcanic Explosivity Index) je stupnice pro klasifikaci intenzity sopečné činnosti, založená na kvantitativním přístupu.

Vidět Sopečná erupce a Index vulkanické aktivity

Indonésie

Indonésie, plným názvem Indonéská republika, je stát v jihovýchodní Asii a Oceánii tvořený 17 508 ostrovy.

Vidět Sopečná erupce a Indonésie

Intermediální hornina

Neogenní andezit, Krupina, Štiavnické vrchy Intermediální hornina je magmatická hornina, jejíž chemické složení odpovídá rozhraní mezi kyselými (felsickými) a bazickými horninami.

Vidět Sopečná erupce a Intermediální hornina

Irazú

Irazú (v jazyce indiánů Iaratzu) je aktivní stratovulkán, nacházející se v Kostarice v blízkém okolí hlavního města San José.

Vidět Sopečná erupce a Irazú

Island

Island je severský ostrovní stát na stejnojmenném ostrově a okolních ostrůvcích na pomezí Severního ledového a Atlantského oceánu.

Vidět Sopečná erupce a Island

Itálie

Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.

Vidět Sopečná erupce a Itálie

Japonsko

Japonsko je stát ve východní Asii, v Tichém oceánu.

Vidět Sopečná erupce a Japonsko

Jökulhlaup

Aljašce u Hubbardova ledovce (srpen 2002) Jökulhlaup je masivní povodeň, způsobená náhlým únikem obrovského množství tavné vody z ledovce.

Vidět Sopečná erupce a Jökulhlaup

Kaldera

Satelitní obrázek ostrova Santorini, známého též jako Théra Kalderové jezero Coatepeque Kaldera je geologický termín, který popisuje destruktivní tvar stratovulkánu v podobě kotlovité prohlubně tvaru kráteru o průměru několika kilometrů až desítek kilometrů v extrémních případech.

Vidět Sopečná erupce a Kaldera

Karibik

Karibská oblastKaribik je region v nejjižnější části Severní Ameriky.

Vidět Sopečná erupce a Karibik

Kilauea

Kīlauea (Kílauejá, IPA: ˌkiːlaʊˈeɪə) je činná sopka na Havajských ostrovech.

Vidět Sopečná erupce a Kilauea

Klimatické změny

Vostok doi.

Vidět Sopečná erupce a Klimatické změny

Kontinentální kůra

1 kontinentální kůra, 2 oceánská kůra, 3 astenosféra Kontinentální kůra a její rozloha Kontinentální kůra je částí zemské kůry, která je vyvinuta pod pevninami.

Vidět Sopečná erupce a Kontinentální kůra

Konvergentní rozhraní

Konvergentní rozhraní je rozhraní mezi dvěma litosférickými deskami, které se pohybují proti sobě, čímž dochází k subdukci – jedna deska se začne podsouvat pod druhou.

Vidět Sopečná erupce a Konvergentní rozhraní

Kostarika

Kostarika (český doslovný překlad Bohaté pobřeží), plným názvem Kostarická republika, je republika ve Střední Americe.

Vidět Sopečná erupce a Kostarika

Krakatoa

alt.

Vidět Sopečná erupce a Krakatoa

Kráterové jezero

Kráterové jezero může znamenat.

Vidět Sopečná erupce a Kráterové jezero

Laki

Laki je sopka v oblasti jižního Islandu, která dala jméno 25 kilometrů dlouhé řadě sopek Lakagígar, jež způsobily jednu z největších sopečných katastrof ve zdokumentované historii lidstva.

Vidět Sopečná erupce a Laki

Lapilli

Lapilli Lapilli (jinak též sopečná struska či škvára) jsou nejčastěji bazická tělesa řadící se do pyroklastického materiálu, vznikajícího při explozivních erupcích magmatu.

Vidět Sopečná erupce a Lapilli

Láva

Postupující proud lávy Proud lávy ''pahoehoe'' Láva je geologické označení roztavené horniny, která se dostává na povrch během sopečných erupcí, či lávových výlevů proudící sopečným komínem.

Vidět Sopečná erupce a Láva

Lávová fontána

Lávová fontána je jev, kdy žhavé magma tryská pod tlakem do výšky nad povrch planety či jiného tělesa, čímž dochází k chlazení částic, které dopadají následně zpět na povrch jako ztuhlé či položhavý materiál.

Vidět Sopečná erupce a Lávová fontána

Lávová jehla

300 m vysoká jehla, sopka Mont Pelée (1903). Lávová jehla je vertikální struktura z pevné lávy, která je tlakem spodního magmatu vytlačovaná ze sopečného jícnu.

Vidět Sopečná erupce a Lávová jehla

Lávové jezero

sopečných plynů Lávové jezero je deprese na povrchu tělesa, která je vyplněná lávou, většinou bazaltického složení.

Vidět Sopečná erupce a Lávové jezero

Lávový proud

lávovou fontánou Lávový proud je výlevný projev sopečné aktivity na povrchu tělesa tvořený lávou.

Vidět Sopečná erupce a Lávový proud

Ledový příkrov

Antarktidy Ledový příkrov je ledová masa, která pokrývá terén a je větší než 50 000 km².

Vidět Sopečná erupce a Ledový příkrov

Ledovec

akumulační a ablační oblast Ledovec je nehomogenní přírodní těleso tvořené ledem, omezené jen jinou horninou; led se v něm pohybuje vlivem zemské tíže podobně, jako voda v řece.

Vidět Sopečná erupce a Ledovec

Logaritmická stupnice

Logaritmická stupnice od 0,1 do 100. exponenciální křivku). Logaritmická stupnice je stupnice, jejímž měřítkem je logaritmus určité veličiny.

Vidět Sopečná erupce a Logaritmická stupnice

Maar

v popředí maary vulkanického pole Ukinrek na Aljašce Maar nebo explozivní kráter či výbušné hrdlo je zvláštní forma sopečného kráteru s nízkým reliéfem, vytvořená při freatomagmatické erupciErupce, při které se vystupující magma dostává do interakce s vodou.

Vidět Sopečná erupce a Maar

Magma

Postupující proud lávy Magma je termín označující směs roztavených hornin a plynů, která se nachází pod povrchem Země a dalších terestrických těles.

Vidět Sopečná erupce a Magma

Magmatický krb

Schematický průřez stavbou sopečného kužele Magmatický krb je prostor pod povrchem země o velikosti asi jeden až deset kilometrů, vytvořený vystupujícím magmatem.

Vidět Sopečná erupce a Magmatický krb

Mayon

Mayon je aktivní sopka, vypínající se do výšky 2 462 m nad zálivem Albay na Filipínách.

Vidět Sopečná erupce a Mayon

Mezosféra

Polární mezosférický oblak. Mezosféra (z řeckého slova mesos znamenající uprostřed) je vrstva zemské atmosféry, mezi stratosférou a termosférou.

Vidět Sopečná erupce a Mezosféra

Moderní dějiny

George, Orlando, Clemencau a Wilson, tvůrci evropského meziválečného systému Moderní dějiny jsou časové období za jehož počátek se udává rok 1789, vypuknutí Velké francouzské revoluce.

Vidět Sopečná erupce a Moderní dějiny

Mont Pelée

Mont Pelée, též Montagne Pelée, zastarale česky Lysá hora, je činná sopka, konkrétně stratovulkán, na severu ostrova Martinik v Návětrných ostrovech.

Vidět Sopečná erupce a Mont Pelée

Mount St. Helens

Mount St.

Vidět Sopečná erupce a Mount St. Helens

Nevado del Ruiz

Nevado del Ruiz je masivní sopka nacházející se asi 129 kilometrů západně od hlavního města Bogotá (Jižní Amerika, Kolumbie).

Vidět Sopečná erupce a Nevado del Ruiz

Nový Zéland

Nový Zéland je stát v jihozápadní části Tichého oceánu (Pacifiku).

Vidět Sopečná erupce a Nový Zéland

Nukleární zima

Jaderný výbuch je schopen vynést velké množství materiálu do značných výšek v atmosféře. Nukleární zima je termín, který se využívá pro hypotetickou situaci, kdy dochází ke globální změně klimatu v důsledku jaderných výbuchů jaderné války.

Vidět Sopečná erupce a Nukleární zima

Nyiragongo

Nyiragongo je aktivní sopka nacházející se v pohoří Virunga.

Vidět Sopečná erupce a Nyiragongo

Oceánská kůra

1) kontinentální kůra. 2) oceánská kůra. 3) astenosféra Stáří oceánské kůry, milióny let (Ma) před současností (2000). Oceánská kůra je svrchní část litosféry, která se nachází většinou pod hladinou oceánů či moří.

Vidět Sopečná erupce a Oceánská kůra

Ontake

Ontake (nebo On-take) je masivní vulkanický komplex, nacházející se na japonském ostrově Honšú, asi 100 km severovýchodně od města Nagoja.

Vidět Sopečná erupce a Ontake

Oxid křemičitý

Oxid křemičitý (také označovaný jako silika, vzorec SiO2) tvoří nejméně 22 fází a dvanáct polymorfních forem.

Vidět Sopečná erupce a Oxid křemičitý

Paricutín

Paricutín je sopka (přesněji struskový kužel), která se nachází v mexickém sopečném pásu jihozápadního Mexika ve státě Michoacán.

Vidět Sopečná erupce a Paricutín

Peléjská erupce

stratum, '''8.''' přívod magmatu, '''9.''' magmatický krb, '''10.''' dajka. Peléjská erupce (podle karibské sopky Pelée) je název pro specifický typ explozivní sopečné erupce.

Vidět Sopečná erupce a Peléjská erupce

Pemza

Důl na pemzu, ostrov Lipari Pemza je vyvřelá hornina, nejčastěji sopečné sklo, vysoce porézní textury.

Vidět Sopečná erupce a Pemza

Pinatubo

Pinatubo je aktivní vulkán na Filipínách, nacházející se na jihozápadě ostrova Luzon v pohoří Zambaleské hory.

Vidět Sopečná erupce a Pinatubo

Piton de la Fournaise

Piton de la Fournaise je jedna z největších a nejaktivnějších sopek na světě, která se nachází na francouzském ostrově Réunion v Indickém oceáně východně od ostrova Madagaskar.

Vidět Sopečná erupce a Piton de la Fournaise

Pliniovská erupce

vrstvy původních hornin, '''6.''' magmatický krb. Pliniovská erupce je extrémně explozivní typ sopečné erupce.

Vidět Sopečná erupce a Pliniovská erupce

Plinius mladší

Gaius Plinius Caecilius Secundus, známý jako Plinius minor, česky Plinius mladší, (61 – 113 Novum Comum, Itálie) byl římský spisovatel a právník.

Vidět Sopečná erupce a Plinius mladší

Podmořská erupce

sopouch'''6.''' magmatický krb'''7.''' žíla'''8.''' polštářová láva Podvodní erupce je typ sopečného výbuchu, který probíhá pod vodní hladinou.

Vidět Sopečná erupce a Podmořská erupce

Podmořská sopka

sopouch'''6.''' magmatický krb'''7.''' žíla'''8.''' polštářová láva Podmořská sopka je sopka (stratovulkán, štítová sopka) nacházející se celou výškou pod hladinou moře nebo oceánu.

Vidět Sopečná erupce a Podmořská sopka

Podnebí

Alpská krajina v létě Podnebí neboli klima je dlouhodobý stav počasí, podmíněný energetickou bilancí, cirkulací atmosféry, charakterem aktivního povrchu a lidskou aktivitou.

Vidět Sopečná erupce a Podnebí

Podzemní voda

Krasová jezírka jsou jednou z forem podzemní vody Podzemní voda je voda, která se nachází pod zemským povrchem, zejména v pórech mezi částicemi půdy a v místech, kde je narušena kontinuita hornin.

Vidět Sopečná erupce a Podzemní voda

Polštářová láva

Galapážském příkopu západně od pobřeží Ekvádoru. Snímek byl pořízen při podmořském průzkumu NOAA 17. 7. 2011 Polštářová láva je termín označující specifické polštářovité či bochníkovité tvary, které vznikají při opakujícím se rychlém zatuhnutí proudu lávy, vylévajícího se do vody.

Vidět Sopečná erupce a Polštářová láva

Pompeje

Fórum v Pompejích Pompeje (italsky Pompei, latinsky Pompeii) byly starověké město v oblasti metropolitního města Neapole.

Vidět Sopečná erupce a Pompeje

Popel

Popel jsou sypké, neshořelé zbytky hořlavých tuhých látek (topiva), především dřeva, uhlí, rašeliny, případně produktů z nich vyrobených (např. briket, drti, pilin, mletého uhelného prachu), nebo sypké pozůstatky po požáru.

Vidět Sopečná erupce a Popel

Povrchová voda

Povrchová voda je voda všech vodních povrchových zdrojů (moře, řeky, rybníky, potoky).

Vidět Sopečná erupce a Povrchová voda

Pyroklastický příval

Pyroklastický příval nebo pyroklastická vlna je turbulentně se pohybující žhavá směs popela, kusů hornin a sopečných plynů, která se od pyroklastického proudu liší nižší hustotou.

Vidět Sopečná erupce a Pyroklastický příval

Pyroklastický proud

22. ledna 2018. Délka jeho trasy činila 4 km. Pyroklastický proud označovaný také jako žhavé mračno (fr. nuée ardente) je často se vyskytující projev explozivních sopečných erupcí.

Vidět Sopečná erupce a Pyroklastický proud

Pyroklastický sediment

tefry u Weibernu v pohoří Eifel Pyroklastický sediment (jiné názvy: pyroklastická hornina, pyroklastikum) je usazená hornina sopečného původu, produkty sopečných explozí, které nebyly dále přemístěny (na rozdíl od epiklastických sedimentů).

Vidět Sopečná erupce a Pyroklastický sediment

Rinjani

Rinjani je aktivní stratovulkán na indonéském ostrově Lombok.

Vidět Sopečná erupce a Rinjani

Ryolit

Ryolit (liparit) je výlevná vyvřelá hornina s podstatným množstvím křemene.

Vidět Sopečná erupce a Ryolit

Sakuradžima

#PŘESMĚRUJ Sakura-džima.

Vidět Sopečná erupce a Sakuradžima

Semeru

Semeru (3 676 m n. m.), indonésky Gunung Semeru nebo také Mahameru, je aktivní stratovulkán, který se nachází ve východní části indonéského ostrova Jáva, v distriktu Pronojiwo provincie Východní Jáva.

Vidět Sopečná erupce a Semeru

Sinabung

Sinabung je v současné době aktivní stratovulkán v Indonésii.

Vidět Sopečná erupce a Sinabung

Sopečná puma

Kladna s kladívkem jako měřítko. Žhavá sopečná puma v Kilauea, Havaj, Spojené státy americké v roce 1983. Sopečná puma, též sopečná bomba, je těleso, které vzniká při explozi vulkánu.

Vidět Sopečná erupce a Sopečná puma

Sopečná zima

Sopečná zima (nebo též vulkanická zima) je termín označující ochlazení klimatu po sopečné erupci v důsledku vyvržení prachu a plynů (jako například SO2) do atmosféry.

Vidět Sopečná erupce a Sopečná zima

Sopečné plyny

erupce vulkánu Augustine v roce 2006 kaldeře sopky Mount St. Helens, kdy plyny nemohly volně vystoupit na povrch, což vedlo k jejich akumulaci a růstu jejich tlaku na nadloží Sopečné plyny či také vulkanické plyny jsou jedním z produktů vulkanismu.

Vidět Sopečná erupce a Sopečné plyny

Sopečný dóm

Novarupta, Národní park Katmai, Aljaška, Spojené státy americké. Termínem sopečný dóm se ve vulkanologii označuje povrchový tvar či těleso, který svým vzhledem připomíná kupoli.

Vidět Sopečná erupce a Sopečný dóm

Sopečný kráter

Sicílii. Sopečný, nebo i vulkanický kráter je sopečný útvar, odkud je vyvrhováno magma v podobě lávových proudů a vulkanoklastů na povrch.

Vidět Sopečná erupce a Sopečný kráter

Sopečný popel

Mračno sopečného popela a prachu uvolněné do atmosféry při sopečné erupci Sopečný popel je označení sopečného materiálu o velikosti menší než 2 mm, který se řadí do pyroklastického materiálu.

Vidět Sopečná erupce a Sopečný popel

Sopečný spad

Sopečný spad, snášející se z oblaka popela na okolí sopky Pagan. Sopečný spad je sedimentační proces, doprovázející některé typy explozivních sopečných erupcí, kdy se z vulkanické mraku na zemský povrch snáší pyroklastika, tedy různě velké úlomky sopečných hornin.

Vidět Sopečná erupce a Sopečný spad

Soufrière (Svatý Vincenc)

La Soufrière (1 234 m n. m.) je aktivní stratovulkán nacházející se v severní části ostrova Svatý Vincenc ve východním Karibiku ve státě Svatý Vincenc a Grenadiny.

Vidět Sopečná erupce a Soufrière (Svatý Vincenc)

Soufrière Hills

Soufrière Hills je aktivní stratovulkán nacházející se v jižní části karibského ostrova Montserrat.

Vidět Sopečná erupce a Soufrière Hills

Starověký Řím

Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př.

Vidět Sopečná erupce a Starověký Řím

Středooceánský hřbet

černým kuřákem Středooceánský hřbet je místo v oceánské kůře, kde dochází k výlevu magmatu a roztahování litosférické desky v podobě divergentního rozhraní.

Vidět Sopečná erupce a Středooceánský hřbet

Středozemní moře

Středozemní moře je rozsáhlé vnitřní moře Atlantského oceánu, které se rozkládá mezi Evropou, Asií a Afrikou.

Vidět Sopečná erupce a Středozemní moře

Stratigrafie

Salta (Argentina) Stratigrafie nebo také stratigrafickou geologii, můžeme chápat jako nauku studující vztahy geologických těles.

Vidět Sopečná erupce a Stratigrafie

Stratopauza

Stratopauza je přechodná vrstva atmosféry, která odděluje stratosféru od mezosféry.

Vidět Sopečná erupce a Stratopauza

Stratovulkán

Mount St. Helens – stratovulkán – před erupcí v roce 1980 Idealizovaný řez kompozitní sopkou. Písmeno ''D'' označuje vrstvy vzniklé lávovými výlevy, ''F'' označuje vrstvy pyroklastického materiálu Kompozitní sopka či stratovulkán (někdy taktéž označována jako navrstvená sopka) je označení pro kuželovitý typ sopky, která je tvořena velkým množstvím vrstev lávy a pyroklastických hornin (tefry, strusky a sopečného popela) různého chemického složení.

Vidět Sopečná erupce a Stratovulkán

Stromboli

Poloha ostrova Stromboli Stromboli (v sicilštině Strònguli) je italský ostrov v Tyrhénském moři, tvořený stejnojmenným stratovulkánem se třemi aktivními krátery, který patří mezi nejaktivnější sopky na světě.

Vidět Sopečná erupce a Stromboli

Strombolská erupce

stratum, '''9.''' dajka, '''10.''' přívod magmatu, '''11.''' magmatický krb, '''12.''' sill Strombolská erupce je typ relativně slabé explozivní sopečné erupce, představující jeden z nejlépe zdokumentovaných typů.

Vidět Sopečná erupce a Strombolská erupce

Subdukce

Ilustrace subdukce desky Juan de Fuca pod Severoamerickou desku Subdukce je označení z deskové tektoniky pro jev, kdy se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou.

Vidět Sopečná erupce a Subdukce

Subglaciální erupce

žíla Subglaciální erupce jsou sopečné erupce vulkánů částečně nebo zcela skryté pod ledovcem.

Vidět Sopečná erupce a Subglaciální erupce

Supervulkán

Srovnání erupcí klasických vulkánů se supervulkány VEI7 a VEI8 Supervulkán je sopka schopná sopečnou erupcí produkovat ejekta větší než 1 tisíc kubických kilometrů (to se indexu vulkanické aktivity rovná stupni VEI 8).

Vidět Sopečná erupce a Supervulkán

Surtsey

Pozice ostrova na mapě jižně od Islandu Surtsey je novodobý sopečný ostrov vzdálený přibližně 32 kilometrů jižně od Islandu.

Vidět Sopečná erupce a Surtsey

Surtseyská erupce

Surtseyská erupce: 1 oblak páry, 2 vyvrhovaný materiál, 3 kráter, 4 voda, 5 vrstvy lávy a popela, 6 mořské dno, 7 sopouch, 8. magmatický krb, 9 žíla Surtseyská erupce je typ sopečného výbuchu, který probíhá v mělkých mořích či jezerech.

Vidět Sopečná erupce a Surtseyská erupce

Sypaný kužel

Sypaný kužel poblíž sopky Laki, Island Sypaný kužel či struskový kužel, v odborné literatuře taktéž označován anglickými termíny či, je typ malé sopky vznikající zpravidla jako výsledek odplynění a následné fragmentace magmatu.

Vidět Sopečná erupce a Sypaný kužel

Taal (sopka)

Taal je aktivní sopka nacházející se v jižní části největšího ostrova Filipín, Luzonu.

Vidět Sopečná erupce a Taal (sopka)

Tacitus

Publius (též Gaius) Cornelius Tacitus (kolem 55 n. l. – 115, pravděpodobně 120, nejpozději 124) byl římský historik, právník a senátor, považovaný za jednoho z největších antických dějepisců.

Vidět Sopečná erupce a Tacitus

Tambora

Tambora (také Tomboro) je aktivní stratovulkán, který se nachází na severu indonéského ostrova Sumbawa.

Vidět Sopečná erupce a Tambora

Taupo (sopka)

Taupo je název pro aktivní supervulkán a kalderu, nacházející se na Severním ostrově Nového Zélandu.

Vidět Sopečná erupce a Taupo (sopka)

Tefra

9 cm silná vrstva tefry tvořena vulkanickým popelem po výbuchu sopky Pinatubo, 15. červen 1991 Tefra je obecné označení pro pyroklastické sedimenty všech typů a velikostí.

Vidět Sopečná erupce a Tefra

Tektonická deska

Mapa hlavních tektonických desek. Tektonické desky (zachovalé povrchy) sopky na hranicích tektonických desek. Tektonická deska či tektonická kra (také litosférická deska či kra) je mohutná deska zemské kůry, tvořená neroztavenou pevnou horninou, která tvoří vrchní část zemského povrchu.

Vidět Sopečná erupce a Tektonická deska

Théra

Théra může znamenat.

Vidět Sopečná erupce a Théra

Tlak

Tlak Tlak je fyzikální veličina, obvykle označovaná symbolem p nebo P (z anglického pressure), vyjadřující poměr velikosti síly F, působící kolmo na rovinnou plochu a rovnoměrně spojitě rozloženou po této ploše, a obsahu této plochy S, tedy Pokud není tato síla F rozložena na dané ploše rovnoměrně, pak veličinu p, danou předchozím vzorcem, nazýváme střední tlak.

Vidět Sopečná erupce a Tlak

Toba (jezero)

Toba je jezero na severu ostrova Sumatra v provincii Severní Sumatra v Indonésii.

Vidět Sopečná erupce a Toba (jezero)

Výlevný vulkanismus

Proud lávy vytékající ze štítové sopky Mauna Loa během její erupce v roce 1984. Výlevný vulkanismus nebo efuzivní vulkanismus je typ sopečné erupce, při které láva pouze volně vytéká z trhliny (na rozdíl od explozivní erupce).

Vidět Sopečná erupce a Výlevný vulkanismus

Vesuv

Vesuv (italsky Monte Vesuvio, anglicky Mount Vesuvius) je aktivní stratovulkán na Apeninském poloostrově v Itálii. Vypíná se 1 281 metrů nad Neapolským zálivem, přibližně 10 kilometrů od třetího nejlidnatějšího města Itálie – Neapole.

Vidět Sopečná erupce a Vesuv

Viskozita

Simulace dvou látek s rozdílnou viskozitou. Horní kapalina má nižší viskozitu, dolní kapalina má vyšší viskozitu Viskozita (také vazkost) je fyzikální veličina udávající poměr mezi tečným napětím a změnou rychlosti v závislosti na vzdálenosti mezi sousedními vrstvami při proudění skutečné kapaliny.

Vidět Sopečná erupce a Viskozita

Vodní pára

Kondenzované kapičky vody při poruše parovodu Vodní pára je plynné skupenství vody, která se nachází v okolním prostředí a během kondenzace je pak ve formě malých aerosolových kapiček.

Vidět Sopečná erupce a Vodní pára

Vrstva (geologie)

KT hranice mezi vrstvami Vrstva je odborný termín z geologie, kterým se označuje deskovité těleso tvořené horninou či ledem, jenž je přibližně v horizontální poloze vůči nadložní a spodní vrstvě.

Vidět Sopečná erupce a Vrstva (geologie)

Vulcano

Vulcano /vulkaːno/ (22 km²) je italský sopečný ostrov, nejjižnějším ostrovem Liparského souostroví v Tyrhénském moři.

Vidět Sopečná erupce a Vulcano

Vulkanismus

Několik druhů vulkanických projevů VulkanismusČeský výraz sopečná činnost může být zavádějící.

Vidět Sopečná erupce a Vulkanismus

Vulkanologie

lávy (pahoehoe), lávový oblouk (erupce Stromboli) Vulkanologie je vědní obor zabývající se vznikem a stavbou sopek, sopečnou činností, projevy vulkanismu a zkoumáním vlastností sopek, lávy, magmatu a souvisejících geologických jevů.

Vidět Sopečná erupce a Vulkanologie

Vulkánská erupce

Stratum, '''9.''' sill, '''10.''' Přívod magmatu, '''11.''' Magmatický krb, '''12.''' dajka Vulkánské erupce (odvozeno z názvu sopky Vulcano) označuje sopečnou erupci explozivního typu, jejíž projevy popsal italský vulkanolog Giuseppe Mercalli, přítomný při erupcích Vulcana v letech 1888–1890: „… jako dělostřelecká palba s dlouhými intervaly…“ Vulkánský typ erupce probíhá následovně: viskózní magma (převážně čedičově-andezitového složení) s vyšším obsahem rozpuštěných plynů (často i většího množství vodních par z odpařené spodní vody) je vyvrhováno z kráteru v delších, pravidelně se opakujících intervalech.

Vidět Sopečná erupce a Vulkánská erupce

Whakaari

Whakaari (maorsky Te Puia o Whakaari – Dramatická sopka, - Bílý ostrov) je název aktivní sopky a stejnojmenného ostrova, nacházejícího se asi 48 km od východního pobřeží Severního ostrova Nového Zélandu v zálivu Hojnosti (Bay of Plenty).

Vidět Sopečná erupce a Whakaari

Yellowstonská kaldera

Posun místa za posledních 16 miliónů let doi.

Vidět Sopečná erupce a Yellowstonská kaldera

Země

Země je třetí planeta sluneční soustavy se střední vzdáleností od Slunce asi 1 au, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.

Vidět Sopečná erupce a Země

Zlom

San Andreas v Kalifornii při leteckém pohledu. Zlom či dislokace je geologická porucha v litosférické desce, která může dosahovat od několika milimetrů až po tisíce kilometrů.

Vidět Sopečná erupce a Zlom

15. leden

15.

Vidět Sopečná erupce a 15. leden

1783

1783 (MDCCLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět Sopečná erupce a 1783

1784

1784 (MDCCLXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Vidět Sopečná erupce a 1784

1815

1815 (MDCCCXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Vidět Sopečná erupce a 1815

1816

1816 (MDCCCXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět Sopečná erupce a 1816

1822

1822 (MDCCCXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět Sopečná erupce a 1822

1883

1883 (MDCCCLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět Sopečná erupce a 1883

1902

1902 (MCMII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět Sopečná erupce a 1902

1943

1943 (MCMXLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Vidět Sopečná erupce a 1943

1948

1948 (MCMXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Vidět Sopečná erupce a 1948

1949

1949 (MCMXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Vidět Sopečná erupce a 1949

1951

1951 (MCMLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět Sopečná erupce a 1951

1963

1963 (MCMLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět Sopečná erupce a 1963

1977

1977 (MCMLXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Vidět Sopečná erupce a 1977

1980

1980 (MCMLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět Sopečná erupce a 1980

1982

1982 (MCMLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Vidět Sopečná erupce a 1982

1984

1984 (MCMLXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Vidět Sopečná erupce a 1984

1985

1985 (MCMLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět Sopečná erupce a 1985

1991

1991 (MCMXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět Sopečná erupce a 1991

1995

1995 (MCMXCV) byl rok, který podle gregoriánského kalendáře začal a skončil nedělí.

Vidět Sopečná erupce a 1995

2002

Rok 2002 (MMII) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1.

Vidět Sopečná erupce a 2002

2010

Rok 2010 (MMX) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1.

Vidět Sopečná erupce a 2010

2014

2014 (MMXIV) byl rok, který v souladu s gregoriánským kalendářem začal ve středu 1. ledna 2014 a skončil ve středu 31. prosince 2014.

Vidět Sopečná erupce a 2014

2015

2015 (MMXV) byl rok, který podle gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1. ledna 2015 a skončil ve čtvrtek 31. prosince 2015.

Vidět Sopečná erupce a 2015

2017

Rok 2017 (MMXVII) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.

Vidět Sopečná erupce a 2017

2019

Rok 2019 (MMXIX) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1.

Vidět Sopečná erupce a 2019

2020

Rok 2020 (MMXX) gregoriánského kalendáře začal ve středu 1. ledna, skončil ve čtvrtek 31. prosince a byl přestupný.

Vidět Sopečná erupce a 2020

2021

Rok 2021 (MMXXI) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1. ledna a skončil v pátek 31. prosince.

Vidět Sopečná erupce a 2021

2022

Rok 2022 (MMXXII) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1. ledna a skončil v sobotu 31. prosince.

Vidět Sopečná erupce a 2022

27. září

27.

Vidět Sopečná erupce a 27. září

Viz také

Typy sopečných erupcí

Také známý jako Erupce sopky, Lávový výlev, Sopečné erupce, Sopečný výbuch, Vulkanická erupce, Výbuch sopky.

, Japonsko, Jökulhlaup, Kaldera, Karibik, Kilauea, Klimatické změny, Kontinentální kůra, Konvergentní rozhraní, Kostarika, Krakatoa, Kráterové jezero, Laki, Lapilli, Láva, Lávová fontána, Lávová jehla, Lávové jezero, Lávový proud, Ledový příkrov, Ledovec, Logaritmická stupnice, Maar, Magma, Magmatický krb, Mayon, Mezosféra, Moderní dějiny, Mont Pelée, Mount St. Helens, Nevado del Ruiz, Nový Zéland, Nukleární zima, Nyiragongo, Oceánská kůra, Ontake, Oxid křemičitý, Paricutín, Peléjská erupce, Pemza, Pinatubo, Piton de la Fournaise, Pliniovská erupce, Plinius mladší, Podmořská erupce, Podmořská sopka, Podnebí, Podzemní voda, Polštářová láva, Pompeje, Popel, Povrchová voda, Pyroklastický příval, Pyroklastický proud, Pyroklastický sediment, Rinjani, Ryolit, Sakuradžima, Semeru, Sinabung, Sopečná puma, Sopečná zima, Sopečné plyny, Sopečný dóm, Sopečný kráter, Sopečný popel, Sopečný spad, Soufrière (Svatý Vincenc), Soufrière Hills, Starověký Řím, Středooceánský hřbet, Středozemní moře, Stratigrafie, Stratopauza, Stratovulkán, Stromboli, Strombolská erupce, Subdukce, Subglaciální erupce, Supervulkán, Surtsey, Surtseyská erupce, Sypaný kužel, Taal (sopka), Tacitus, Tambora, Taupo (sopka), Tefra, Tektonická deska, Théra, Tlak, Toba (jezero), Výlevný vulkanismus, Vesuv, Viskozita, Vodní pára, Vrstva (geologie), Vulcano, Vulkanismus, Vulkanologie, Vulkánská erupce, Whakaari, Yellowstonská kaldera, Země, Zlom, 15. leden, 1783, 1784, 1815, 1816, 1822, 1883, 1902, 1943, 1948, 1949, 1951, 1963, 1977, 1980, 1982, 1984, 1985, 1991, 1995, 2002, 2010, 2014, 2015, 2017, 2019, 2020, 2021, 2022, 27. září.