Sopečné plyny a Země

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Sopečné plyny a Země

Sopečné plyny vs. Země

erupce vulkánu Augustine v roce 2006 kaldeře sopky Mount St. Helens, kdy plyny nemohly volně vystoupit na povrch, což vedlo k jejich akumulaci a růstu jejich tlaku na nadloží Sopečné plyny či také vulkanické plyny jsou jedním z produktů vulkanismu. Země je třetí planeta sluneční soustavy se střední vzdáleností od Slunce asi 1 au, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.

Atmosféra

atmosféry Země Atmosféra (z řečtiny: atmos – pára, sphaira – koule) je plynný obal tělesa v kosmickém prostoru.

Atmosféra a Sopečné plyny · Atmosféra a Země · Vidět víc »

Atmosféra Země

Troposféra – spodní část zemské atmosféry Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací.

Atmosféra Země a Sopečné plyny · Atmosféra Země a Země · Vidět víc »

Bakterie

Bakterie (Bacteria, dříve též Bacteriophyta či Schizomycetes), nebo také eubakterie (Eubacteria), je doména jednobuněčných prokaryotických organismů.

Bakterie a Sopečné plyny · Bakterie a Země · Vidět víc »

Déšť

Déšť Déšť je přírodní jev tvořený kapkami vody padajícími z oblaků na zemský povrch.

Déšť a Sopečné plyny · Déšť a Země · Vidět víc »

Fotosyntéza

Základní průběh fotosyntézy rostlin za pomoci zeleného barviva – chlorofylu Fotosyntéza (z řeckého fós, fótos – „světlo“ a synthesis – „shrnutí“, „skládání“) nebo také fotosyntetická asimilace je složitý biochemický proces, při kterém se mění přijatá energie světelného záření na energii chemických vazeb.

Fotosyntéza a Sopečné plyny · Fotosyntéza a Země · Vidět víc »

Gravitace

Gravitace je přírodní jev, který se projevuje jako vzájemné přitažlivé působení (interakci) všech objektů, které mají hmotnost nebo energii.

Gravitace a Sopečné plyny · Gravitace a Země · Vidět víc »

Hornina

sedimentární horninou Horniny jsou heterogenní přírodní látky, jež tvoří zemskou kůru.

Hornina a Sopečné plyny · Hornina a Země · Vidět víc »

Hustota

Hustota představuje hodnotu dané veličiny vztažené k jednotkovému objemu (bývá také označována jako objemová hustota), jednotkovému obsahu plochy (pak se hovoří o plošné hustotě) nebo jednotkové délce (pak se hovoří o lineární hustotě).

Hustota a Sopečné plyny · Hustota a Země · Vidět víc »

Jezero

Jezero v Bariloche (Argentina) Jezero je vodní nádrž, která je napájena povrchovou, srážkovou, popř.

Jezero a Sopečné plyny · Jezero a Země · Vidět víc »

Koloběh vody

Schéma koloběhu vody Koloběh vody (hydrologický cyklus) je stálý oběh povrchové a podzemní vody na Zemi, doprovázený změnami skupenství.

Koloběh vody a Sopečné plyny · Koloběh vody a Země · Vidět víc »

Kyslík

Kyslík (chemická značka O, oxygenium) je plynný chemický prvek, tvořící druhou hlavní složku zemské atmosféry.

Kyslík a Sopečné plyny · Kyslík a Země · Vidět víc »

Láva

Postupující proud lávy Proud lávy ''pahoehoe'' Láva je geologické označení roztavené horniny, která se dostává na povrch během sopečných erupcí, či lávových výlevů proudící sopečným komínem.

Láva a Sopečné plyny · Láva a Země · Vidět víc »

Magma

Postupující proud lávy Magma je termín označující směs roztavených hornin a plynů, která se nachází pod povrchem Země a dalších terestrických těles.

Magma a Sopečné plyny · Magma a Země · Vidět víc »

Mars (planeta)

Mars je čtvrtá planeta sluneční soustavy, druhá nejmenší planeta soustavy po Merkuru.

Mars (planeta) a Sopečné plyny · Mars (planeta) a Země · Vidět víc »

Objem

Objem je fyzikální veličina, která vyjadřuje velikost prostoru, kterou zabírá těleso.

Objem a Sopečné plyny · Objem a Země · Vidět víc »

Oceán

Oceán je velká masa vody (či jiné kapaliny) nalézající se na povrchu vesmírného tělesa, či pod některou z jeho vrstev (například ledem).

Oceán a Sopečné plyny · Oceán a Země · Vidět víc »

Oxid uhličitý

Oxid uhličitý (dříve kysličník uhličitý) je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu; při vyšších koncentracích může mít v ústech slabě nakyslou chuť.

Oxid uhličitý a Sopečné plyny · Oxid uhličitý a Země · Vidět víc »

Ozon

Ozon (z řeckého οζω, ozó, voním), racionální chemický název trikyslík, je alotropní modifikace kyslíku.

Ozon a Sopečné plyny · Ozon a Země · Vidět víc »

Planeta

Planeta (z řeckého πλανήτης, planétés – „tulák“) nebo oběžnice (což je však širší pojem, oběžnicemi jsou i měsíce ve vztahu k planetám), je v obecném pojetí vesmírné těleso víceméně kulového tvaru, které obíhá centrální hvězdu své soustavy (pokud obíhá jinou planetu, jde o měsíc).

Planeta a Sopečné plyny · Planeta a Země · Vidět víc »

Plyn

Schéma kinetické teorie plynů. Plyn neboli plynná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice relativně daleko od sebe, pohybují se v celém objemu a nepůsobí na sebe přitažlivou silou.

Plyn a Sopečné plyny · Plyn a Země · Vidět víc »

Podzemní voda

Krasová jezírka jsou jednou z forem podzemní vody Podzemní voda je voda, která se nachází pod zemským povrchem, zejména v pórech mezi částicemi půdy a v místech, kde je narušena kontinuita hornin.

Podzemní voda a Sopečné plyny · Podzemní voda a Země · Vidět víc »

Povrch Země

Zemský povrch je označení, které se používá pro svrchní vrstvu litosféry, která je v kontaktu s ostatními sférami (atmosférou, biosférou, či hydrosférou).

Povrch Země a Sopečné plyny · Povrch Země a Země · Vidět víc »

Radioaktivita

Mezinárodní výstražný symbol, označující radioaktivní materiál. Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO). Klasický žluto-černý symbol radioaktivity nahrazuje jen v určitých případech. Radioaktivita neboli radioaktivní přeměna (nepřesně radioaktivní rozpad)U radioaktivní přeměny beta prostřednictvím záchytu elektronu nebo u inverzní přeměny beta se nejedná o rozpad, ale jde v podstatě o jadernou reakci, do které vstupuje jádro a další částice.

Radioaktivita a Sopečné plyny · Radioaktivita a Země · Vidět víc »

Rok

Rok je doba odvozená od oběhu Země kolem Slunce trvajícího přibližně 365 a čtvrt dne.

Rok a Sopečné plyny · Rok a Země · Vidět víc »

Rostliny

Rostliny (Plantae) je říše (případně šířeji vymezená superskupina Archaeplastida) eukaryotických a převážně fotosyntetizujících organismů.

Rostliny a Sopečné plyny · Rostliny a Země · Vidět víc »

Skleníkový efekt

Krátkovlnné záření ze slunce dopadající na zemský povrch a atmosféru. Dlouhovlnná délka záření je emitována z povrchu a téměř zcela absorbována do atmosféry. V tepelné rovnováze je absorbovaná energie z atmosféry stejná jako ta vydávaná do vesmíru. Čísla ukazují výkon záření ve wattech na metr čtvereční v období let 2000–2005. Skleníkový efekt, také zvaný skleníkový jev, nastává, když skleníkové plyny v atmosféře planety způsobují, že se část tepla vyzařovaného z povrchu planety hromadí na jejím povrchu.

Skleníkový efekt a Sopečné plyny · Skleníkový efekt a Země · Vidět víc »

Sluneční energie

upright.

Sluneční energie a Sopečné plyny · Sluneční energie a Země · Vidět víc »

Sopka

Kamčatce kurilské Raikoke (2019) indonéského ostrova Jáva se sopkami Bromo (vlevo) a Semeru (v pozadí) Sopka či také vulkán je porucha povrchu planety či měsíce, kudy se na povrch dostává směs roztavených hornin (magma) a sopečných plynů z hlouběji umístěného magmatického rezervoáru.

Sopečné plyny a Sopka · Sopka a Země · Vidět víc »

Stratosféra

Stratosféra je vrstva atmosféry nacházející se ve výškách průměrně 10 až 50 km nad hladinou moře.

Sopečné plyny a Stratosféra · Stratosféra a Země · Vidět víc »

Terestrická planeta

Charon.Na pozadí je ve správném měřítku kotouč Slunce. Terestrická planeta (někdy také kamenná planeta) je planeta, která je složena především z křemičitanových hornin.

Sopečné plyny a Terestrická planeta · Terestrická planeta a Země · Vidět víc »

Vítr

Větvě třešně ve větru Šipka větru: západní vítr o rychlosti 63–67 uzlů (50+10+5) Vítr je vektor popisující pohyb zvolené částice vzduchu v určitém místě atmosféry v daném časovém okamžiku.

Sopečné plyny a Vítr · Vítr a Země · Vidět víc »

Venuše (planeta)

Venuše je druhá planeta od Slunce ve sluneční soustavě.

Sopečné plyny a Venuše (planeta) · Venuše (planeta) a Země · Vidět víc »

Voda

Voda, chemickým vzorcem H2O, systematický název oxidan, je chemická sloučenina vodíku a kyslíku.

Sopečné plyny a Voda · Voda a Země · Vidět víc »

Vodík

280px Vodík (chemická značka H) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek.

Sopečné plyny a Vodík · Vodík a Země · Vidět víc »

Vodní pára

Kondenzované kapičky vody při poruše parovodu Vodní pára je plynné skupenství vody, která se nachází v okolním prostředí a během kondenzace je pak ve formě malých aerosolových kapiček.

Sopečné plyny a Vodní pára · Vodní pára a Země · Vidět víc »

Vulkanismus

Několik druhů vulkanických projevů VulkanismusČeský výraz sopečná činnost může být zavádějící.

Sopečné plyny a Vulkanismus · Vulkanismus a Země · Vidět víc »

Vzduch

mlze Vzduch je směs plynů tvořící plynný obal Země – atmosféru – sahající až do výše asi 100 km.

Sopečné plyny a Vzduch · Vzduch a Země · Vidět víc »

Vznik života

života na Zemi. Vznik života (biogeneze) je přírodní proces, během kterého se z neživé hmoty jako jsou organické sloučeniny stala hmota živá.

Sopečné plyny a Vznik života · Vznik života a Země · Vidět víc »

Záření

Viditelné spektrum je jen velmi malou částí celkového rozsahu elektromagnetického záření Záření neboli radiace je emise energie ve formě vlnění nebo částic skrze prostor nebo hmotu.

Sopečné plyny a Záření · Záření a Země · Vidět víc »

Země

Země je třetí planeta sluneční soustavy se střední vzdáleností od Slunce asi 1 au, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.

Sopečné plyny a Země · Země a Země · Vidět víc »

Zemská kůra

geosfér Země Zemská kůra je označení pro svrchní vrstvy planety Země složené z utuhlých hornin.

Sopečné plyny a Zemská kůra · Zemská kůra a Země · Vidět víc »