Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Stažení
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Sovětské válečné zločiny a Východní fronta (druhá světová válka)

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Sovětské válečné zločiny a Východní fronta (druhá světová válka)

Sovětské válečné zločiny vs. Východní fronta (druhá světová válka)

Nové spojenectví. Nacistické Německo a stalinský Sovětský svaz podepisují Pakt Ribbentrop–Molotov, v jehož tajném dodatku se dohodli na sférách vlivu Válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané Sovětským svazem mezi lety 1919–91 zahrnují akce Rudé armády, NKVD či vnitřních vojsk. Východní fronta druhé světové války vznikla napadením Sovětského svazu Německem (operace Barbarossa) a zanikla kapitulací Německa.

Podobnosti mezi Sovětské válečné zločiny a Východní fronta (druhá světová válka)

Sovětské válečné zločiny a Východní fronta (druhá světová válka) mají 63 věci společné (v Uniepedie): Alexandr Vasilevskij, Židé, Čečenci, Československo, Baltské státy, Berlín, Besarábie, Bitva o Berlín, Bitva u Stalingradu, Budapešťská operace, Druhá světová válka, Einsatzgruppen, Estonsko, Feodosija, Generalplan Ost, Genocida, Gulag, Holokaust, Ivan Stěpanovič Koněv, Josif Vissarionovič Stalin, Josip Broz Tito, Katyňský masakr, Krymští Tataři, Kurilské ostrovy, Leningradská oblast, Litva, Luftwaffe (Wehrmacht), Maďarské království, Miklós Horthy, Nacistické Německo, ..., Němci, NKVD, Operace Barbarossa, Pakt Ribbentrop–Molotov, Partyzán, Partyzánská válka, Poláci, První světová válka, Rudá armáda, Rumunsko, Ruská občanská válka, Sachalin, Severní Bukovina, Sibiř, Slezsko, Sovětští váleční zajatci během druhé světové války, Sovětská okupační zóna Německa, Sovětský svaz, Sovětsko-japonská válka, Strana Šípových křížů, Ukrajina, Varšava, Válečné zločiny Německa během druhé světové války, Válečný zajatec, Východní Evropa, Východní Prusko, Velká čistka, Viselsko-oderská operace, Voroněž, Wehrmacht, Zimní válka, Zločiny Německa za druhé světové války, 17. září. Rozbalte index (33 více) »

Alexandr Vasilevskij

Alexandr Michajlovič Vasilevskij (Novaja Golčicha — 5. prosince 1977, Moskva) byl sovětský voják a vojevůdce, maršál Sovětského svazu.

Alexandr Vasilevskij a Sovětské válečné zločiny · Alexandr Vasilevskij a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Židé

Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.

Sovětské válečné zločiny a Židé · Východní fronta (druhá světová válka) a Židé · Vidět víc »

Čečenci

Čečeni v tradičním obleku čocha, konec 19. století Čečenci, Čečenové nebo Čečeni (čečensky Hохчи / Noxçi; rusky Чеченцы) jsou jedním z nejstarších autochtonních etnik Kavkazu.

Sovětské válečné zločiny a Čečenci · Východní fronta (druhá světová válka) a Čečenci · Vidět víc »

Československo

Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.

Sovětské válečné zločiny a Československo · Východní fronta (druhá světová válka) a Československo · Vidět víc »

Baltské státy

Poloha Baltských států v Evropě USA George W. Bush (2005) Název Baltské státy, také známé jako Pobaltské země, Pobaltské republiky, Pobaltské národy nebo jednoduše Pobaltí, je společné označení pro Litvu, Lotyšsko a Estonsko, tři menší suverénní státy na východním pobřeží Baltského moře.

Baltské státy a Sovětské válečné zločiny · Baltské státy a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Berlín a Sovětské válečné zločiny · Berlín a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Besarábie

Besarábie v současné Evropě Besarábie jako součást meziválečného Velkého Rumunska Besarábie je historické území ve východní Evropě tvořící východní část historické země Moldávie.

Besarábie a Sovětské válečné zločiny · Besarábie a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Bitva o Berlín

Bitva o Berlín (útočícím Sovětským svazem označena jako Berlínská operace) byla jednou ze závěrečných ofenziv na evropských bojištích druhé světové války.

Bitva o Berlín a Sovětské válečné zločiny · Bitva o Berlín a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Bitva u Stalingradu

Bitva u Stalingradu, bitva o Stalingrad, či stalingradská bitva (podzim 1942 – zima 1943) představuje společně s bitvou před Moskvou (1941) a bitvou u Kurska (1943) nejvýznamnější a rozhodující střetnutí německých a sovětských vojsk na východní frontě druhé světové války.

Bitva u Stalingradu a Sovětské válečné zločiny · Bitva u Stalingradu a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Budapešťská operace

Budapešťská operace nebo též Bitva o Budapešť byla sovětská útočná operace druhé světové války, v jejímž důsledku padlo hlavní město Maďarského království Budapešť a byla obsazena většina území Maďarska a část jižního Slovenska.

Budapešťská operace a Sovětské válečné zločiny · Budapešťská operace a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Druhá světová válka a Sovětské válečné zločiny · Druhá světová válka a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Einsatzgruppen

Hromadná poprava sovětských civilistů v roce 1941 Einsatzgruppen (něm. Einsatz, nasazení a Gruppe, skupina, lit. „Skupiny nasazení“; také „Pracovní skupiny“) byly polovojenské eskadry smrti spadající pod Schutzstaffel (SS) nacistického Německa, které byly odpovědné za masové zabíjení, zejména střelbou, během druhé světové války (1939–45) v Německem okupované Evropě.

Einsatzgruppen a Sovětské válečné zločiny · Einsatzgruppen a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Estonsko

Estonsko, plným názvem Estonská republika (estonsky), je stát u Baltského moře v severní Evropě, nejsevernější z pobaltských zemí.

Estonsko a Sovětské válečné zločiny · Estonsko a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Feodosija

Feodosija (název pochází z řeckého Θεοδoσία – „bohem darovaná“: odtud název T(h)eodosia ve většině románských jazyků) je přístavní město na jižním černomořském pobřeží Krymského poloostrova, sporném území považovaném za část Ukrajiny, ale okupované od Krymské krize Ruskem.

Feodosija a Sovětské válečné zločiny · Feodosija a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Generalplan Ost

Kaukasus (nebyl zrealizován) Humboldtovy univerzity v Berlíně) Generalplan Ost (GPO) byl německý plán genocidy obyvatelstva teritorií okupovaných Německem ve východní Evropě během 2. světové války a po jejím ukončení a kolonizace těchto území německým obyvatelstvem.

Generalplan Ost a Sovětské válečné zločiny · Generalplan Ost a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Genocida

Oběti genocidy ve Rwandě Genocida (genocidium) je zločin proti lidskosti definovaný mezinárodním trestním právem jako „úmyslné a systematické zničení, celé nebo části, etnické, rasové, náboženské nebo národnostní skupiny“, ačkoliv co znamená „část“ je předmětem debaty právníků.

Genocida a Sovětské válečné zločiny · Genocida a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Gulag

Mapa pracovních táborů existujících na území SSSR v letech 1923 až 1961. Zdroj: Nezisková organizace Memorial Gulag (rusky:, ГУЛаг, Главное управление исправительно-трудовыхлагерей, česky: Hlavní správa nápravně-pracovních táborů) byl jedním z oddělení lidového komisariátu vnitřních záležitostí (NKVD, ministerstva vnitra) Sovětského svazu řídící a spravující systém pracovních a koncentračních táborů SSSR, který začal být budován za Lenina (1919) na samém počátku Sovětského svazu a byl rozšířen za Stalinovy vlády.

Gulag a Sovětské válečné zločiny · Gulag a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Holokaust

druhé světové války Holokaust (případně holocaust – z anglického.

Holokaust a Sovětské válečné zločiny · Holokaust a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Ivan Stěpanovič Koněv

Ivan Stěpanovič Koněv (Lodejno, Nikolský újezd, Vologodská gubernie – 21. května 1973 Moskva) byl sovětský vojevůdce, maršál Sovětského svazu, hrdina SSSR a hrdina ČSSR.

Ivan Stěpanovič Koněv a Sovětské válečné zločiny · Ivan Stěpanovič Koněv a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Josif Vissarionovič Stalin

Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.

Josif Vissarionovič Stalin a Sovětské válečné zločiny · Josif Vissarionovič Stalin a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Josip Broz Tito

Josip Broz Tito (cyrilicí: Јосип Броз Тито; vlastním jménem Josip Broz; 7. května 1892, KumrovecDatum 7. května 1892 bylo uvedeno v církevní matrice, v materiálech rakousko-uherské armády, do níž musel narukovat před první světovou válkou, je uvedeno datum 5. března 1892, spis u jugoslávské policie z meziválečného období hovoří o 12. březnu 1892, říšskoněmecké okupační orgány měly jako datum narození 7. březen 1892. V poválečné Jugoslávii se jeho narozeniny slavily 25. května (tzv. Den mládeže), což má patrně původ v omylu partyzánů, kteří jeho narozeniny v tento den poprvé slavili. – 4. května 1980, Lublaň) byl prezident Socialistické federativní republiky Jugoslávie, předseda Svazu komunistů Jugoslávie, maršál Jugoslávie a vrchní velitel ozbrojených sil SFRJ a vůdce jugoslávského protinacistického odboje za druhé světové války.

Josip Broz Tito a Sovětské válečné zločiny · Josip Broz Tito a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Katyňský masakr

Svatokřížských horách, v Polsku Katyňský masakr Katyňský masakr nebo Katyňský zločin je označení pro povraždění polských válečných i civilních zajatců vězněných v sovětských koncentračních táborech a táborech pro válečné zajatce, které provedla NKVD v roce 1940.

Katyňský masakr a Sovětské válečné zločiny · Katyňský masakr a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Krymští Tataři

Krymští Tataři (v ruštině a ukrajinštině označovaní těž jako Krymci) jsou národ turkického původu, obývající především Krymský poloostrov.

Krymští Tataři a Sovětské válečné zločiny · Krymští Tataři a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Kurilské ostrovy

Kurilské ostrovy, též Kurily (– Kuriľskije ostrova; – Kuriru rettó; v ainštině: Čupka, Kurumise), je vulkanické souostroví 56 ostrovů o celkové rozloze 10 355,61 km² (je možné se setkat také s jinými údaji, nejčastěji 15 600 km²) nalézající se mezi poloostrovem Kamčatka a japonskými ostrovy.

Kurilské ostrovy a Sovětské válečné zločiny · Kurilské ostrovy a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Leningradská oblast

Leningradská oblast je oblast na severozápadě evropské části Ruska.

Leningradská oblast a Sovětské válečné zločiny · Leningradská oblast a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Litva

Litva, plným názvem Litevská republika (litevsky),je pobaltský stát v Evropě.

Litva a Sovětské válečné zločiny · Litva a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Luftwaffe (Wehrmacht)

Prapor „Regimentu Göring“ s modifikovanou nacistickou orlicí, která byla znakem Luftwaffe v letech 1933–1945. Luftwaffe (z německého Luft – vzduch a Waffe – zbraň) je název německého válečného letectva, letecké odnože kombinovaných německých vojenských sil známých jako Wehrmacht během druhé světové války.

Luftwaffe (Wehrmacht) a Sovětské válečné zločiny · Luftwaffe (Wehrmacht) a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Maďarské království

Maďarské království, existující v letech 1920 až 1946, byla konstituční monarchie bez krále pod vedením regenta – admirála Miklóse Horthyho.

Maďarské království a Sovětské válečné zločiny · Maďarské království a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Miklós Horthy

Miklós Horthy de Nagybánya (18. června 1868, Kenderes, Maďarsko – 9. února 1957, Estoril, Portugalsko) byl maďarský viceadmirál velící rakousko-uherskému válečnému loďstvu, v roce 1920 byl zvolen regentem Maďarského království, funkci hlavy státu vykonával od 1. dubna 1920 do 15. října 1944.

Miklós Horthy a Sovětské válečné zločiny · Miklós Horthy a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Nacistické Německo

Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.

Nacistické Německo a Sovětské válečné zločiny · Nacistické Německo a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Němci

Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.

Němci a Sovětské válečné zločiny · Němci a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

NKVD

NKVD, zkráceno z ruských slov Narodnyj komissariat vnutrennich děl,, (česky Lidový komisariát vnitřních záležitostí) byl centrální státní orgán Sovětského svazu zabývající se vnitřní bezpečností, požární ochranou, střežením hranic a evidencí obyvatel, spravující věznice a pracovní tábory, zabývající se rozvědkou a kontrarozvědkou, který vznikl reorganizací Sjednocené státní politické správy (OGPU), existoval v letech 1934–1946 a posléze byl přejmenován na Ministerstvo vnitřních záležitostí (MVD).

NKVD a Sovětské válečné zločiny · NKVD a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Operace Barbarossa

Operace Barbarossa byl krycí název (odvozený od jména císaře Friedricha I. Barbarossy) pro útok vojsk nacistického Německa proti Sovětskému svazu (SSSR), kterým byl porušen pakt Ribbentrop–Molotov i smlouva o jejich přátelství a spolupráci, a došlo k otevření východní fronty druhé světové války.

Operace Barbarossa a Sovětské válečné zločiny · Operace Barbarossa a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Pakt Ribbentrop–Molotov

Molotov podepisuje německo-sovětskou smlouvu o neútočení. Za ním je vidět Ribbentrop (v černém) a Stalin (ve světlém, druhý zprava) Pakt Ribbentrop–Molotov je smlouva o neútočení mezi nacistickým Německem a Svazem sovětských socialistických republik, podepsaná v Moskvě 23. srpna 1939.

Pakt Ribbentrop–Molotov a Sovětské válečné zločiny · Pakt Ribbentrop–Molotov a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Partyzán

Partyzán je civilista nebo bojovník, který sice nenáleží k pravidelným vojenským jednotkám, ale který se považuje za součást jedné z bojujících stran ve válce.

Partyzán a Sovětské válečné zločiny · Partyzán a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Partyzánská válka

poloostrovní války od portugalského malíře Roque Gameira. Termín „guerrilla“ vznikl během tohoto konfliktu, který probíhal na počátku 19. století. Francouzský partyzán Partyzánský boj (někdy zvaný též jako guerrilla (šp.), drobná válka či záškodnická válka) je forma vedení ozbrojeného konfliktu, která se vyhýbá velkým a rozhodujícím bitvám a soustředí se na drobné dílčí přepadové akce.

Partyzánská válka a Sovětské válečné zločiny · Partyzánská válka a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Poláci

Poláci (polsky Polacy) jsou západoslovanský národ žijící hlavně v Polsku.

Poláci a Sovětské válečné zločiny · Poláci a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

První světová válka a Sovětské válečné zločiny · První světová válka a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Rudá armáda

Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).

Rudá armáda a Sovětské válečné zločiny · Rudá armáda a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Rumunsko

Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.

Rumunsko a Sovětské válečné zločiny · Rumunsko a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Ruská občanská válka

Ruská občanská válka (rusky Гражданская война в России) byl ozbrojený konflikt mezi bolševiky, kteří se snažili v Rusku vybudovat socialistický stát, a vnitřně velmi heterogenní opozicí, od monarchistů až po liberály a umírněné socialisty.

Ruská občanská válka a Sovětské válečné zločiny · Ruská občanská válka a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Sachalin

Sachalin (rusky: Сахали́н; japonsky: 樺太, Karafuto; čínsky: tradiční znaky 庫頁島, zjednodušené znaky 库页岛, pinyin Kùyè Dǎo; korejsky: 사할린) je velký podlouhlý ostrov v severním Pacifiku.

Sachalin a Sovětské válečné zločiny · Sachalin a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Severní Bukovina

Severní Bukovina na mapě Ukrajiny (žlutá plná) Národnostní situace v Bukovině v roce 1930 (Ukrajinci, Rumuni); šrafovanou čarou vyznačena i dnešní UA-RO hranice Severní Bukovina (Pivnična Bukovina) je území o rozloze 6262 km² na západě Ukrajiny.

Severní Bukovina a Sovětské válečné zločiny · Severní Bukovina a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Sibiř

       Sibiřský federální okruh        Geografické vyznačení Sibiře        Severní Asie Sibiř (rusky: Сиби́рь) je území ležící mezi Uralem a Verchojanským pohořím.

Sibiř a Sovětské válečné zločiny · Sibiř a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Slezsko

pruská provincie Slezsko Znak Dolního a Horního Slezska(slezská orlice) Slezsko (slezsky Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod., slezskoněmecky Schläsing, německy Schlesien, polsky Śląsk, latinsky Silesia) je historická země ve střední Evropě.

Slezsko a Sovětské válečné zločiny · Slezsko a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Sovětští váleční zajatci během druhé světové války

Sovětští váleční zajatci, začátek nacistického vpádu do SSSR Tento článek se zabývá osudy sovětských válečných zajatců během druhé světové války, kteří se dostali do nacistického zajetí během bojů na východní frontě.

Sovětští váleční zajatci během druhé světové války a Sovětské válečné zločiny · Sovětští váleční zajatci během druhé světové války a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Sovětská okupační zóna Německa

Sovětská okupační zóna Německa byla jedním ze čtyř okupačních útvarů, v červenci 1945 vítěznými spojenci zřízených v poválečném Německu na základě výsledků Postupimské konference.

Sovětská okupační zóna Německa a Sovětské válečné zločiny · Sovětská okupační zóna Německa a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Sovětský svaz

Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.

Sovětské válečné zločiny a Sovětský svaz · Sovětský svaz a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Sovětsko-japonská válka

Sovětsko-japonská válka (také operace Srpnová bouře nebo bitva o Mandžusko) byla vojenským konfliktem v rámci druhé světové války, který začal krátce po půlnoci 9. srpna 1945 vyhlášením války SSSR Japonsku a sovětskou invazí do japonského loutkového státu Mandžukuo.

Sovětské válečné zločiny a Sovětsko-japonská válka · Sovětsko-japonská válka a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Strana Šípových křížů

Strana Šípových křížů – Hungaristické hnutí (zkráceně NYKP,, hovorově též nyilašovci nebo szálášovci) byla totalitní antisemitská nacistická strana v Maďarském království.

Sovětské válečné zločiny a Strana Šípových křížů · Strana Šípových křížů a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Ukrajina

Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě.

Sovětské válečné zločiny a Ukrajina · Ukrajina a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Varšava

Varšava (výslovnost) je hlavní a největší město Polska.

Sovětské válečné zločiny a Varšava · Východní fronta (druhá světová válka) a Varšava · Vidět víc »

Válečné zločiny Německa během druhé světové války

Pověšení ruští partyzáni Válečné zločiny nacistického Německa byly válečné zločiny spáchané za druhé světové války ozbrojenými silami nacistického Německa.

Sovětské válečné zločiny a Válečné zločiny Německa během druhé světové války · Válečné zločiny Německa během druhé světové války a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Válečný zajatec

Sergeje Michailoviče Prokudina-Gorského Válečný zajatec (anglicky prisoner of war, zkratka POW) je osoba, která se dostala do moci nepřítele v průběhu války nebo bezprostředně po jejím skončení.

Sovětské válečné zločiny a Válečný zajatec · Válečný zajatec a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Východní Evropa

Východní Evropa podle The World Factbook OSN pobaltských států Východní Evropa je východní část Evropy.

Sovětské válečné zločiny a Východní Evropa · Východní Evropa a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Východní Prusko

Východní Prusko je historické území ve střední Evropě, bývalá provincie Pruska, potažmo Německa.

Sovětské válečné zločiny a Východní Prusko · Východní Prusko a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Velká čistka

Trojky NKVD nad knězem Petrem Zinovievem ke smrti zastřelením z roku 1937 Ivana Kučuhury Velká čistka (rusky, Bal'šaja čistka), někdy označovaná i jako Velký teror, je označení několika souvisejících kampaní politické represe a perzekuce v Sovětském svazu 30.

Sovětské válečné zločiny a Velká čistka · Východní fronta (druhá světová válka) a Velká čistka · Vidět víc »

Viselsko-oderská operace

Viselsko-oderská operace byl útok sovětských vojsk v oblasti mezi řekami Vislou a Odrou.

Sovětské válečné zločiny a Viselsko-oderská operace · Východní fronta (druhá světová válka) a Viselsko-oderská operace · Vidět víc »

Voroněž

Voroněž (– mužský rod s výslovností) je město na jihozápadě evropské části Ruska.

Sovětské válečné zločiny a Voroněž · Východní fronta (druhá světová válka) a Voroněž · Vidět víc »

Wehrmacht

Wehrmacht (česky branná moc) byly v letech 1935–1945 ozbrojené síly Velkoněmecké říše.

Sovětské válečné zločiny a Wehrmacht · Východní fronta (druhá světová válka) a Wehrmacht · Vidět víc »

Zimní válka

Zimní válka (finsky talvisota) bylo vojenské střetnutí mezi Finskem a Sovětským svazem, které začalo sovětskou ofenzivou bez vyhlášení války 30. listopadu 1939 a skončilo Moskevským mírem 13. března 1940.

Sovětské válečné zločiny a Zimní válka · Východní fronta (druhá světová válka) a Zimní válka · Vidět víc »

Zločiny Německa za druhé světové války

Oradour-sur-Glane Představitelé Německa spáchali během druhé světové války rozsáhlé zločiny, které zahrnovaly zločiny proti míru, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti na civilním obyvatelstvu včetně holokaustu.

Sovětské válečné zločiny a Zločiny Německa za druhé světové války · Východní fronta (druhá světová válka) a Zločiny Německa za druhé světové války · Vidět víc »

17. září

17.

17. září a Sovětské válečné zločiny · 17. září a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Sovětské válečné zločiny a Východní fronta (druhá světová válka)

Sovětské válečné zločiny má 207 vztahy, zatímco Východní fronta (druhá světová válka) má 458. Jak oni mají společné 63, index Jaccard je 9.47% = 63 / (207 + 458).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Sovětské válečné zločiny a Východní fronta (druhá světová válka). Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »