Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Sovětský svaz a Studená válka
Sovětský svaz a Studená válka mají 111 věci společné (v Uniepedie): Afghánistán, Americký dolar, Asie, Čína, Československá socialistická republika, Československo, Říjnová revoluce, BBC, Berlín, Berlínská zeď, Brežněvova doktrína, Bulharská lidová republika, Détente, Destalinizace, Druhá světová válka, Estonská sovětská socialistická republika, Estonsko, Evropa, Finsko, Francie, Franklin Delano Roosevelt, Geopolitika, Georgij Maximilianovič Malenkov, Glasnosť, Hlas Ameriky, Hrubý domácí produkt, Ideologie, Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa, Jaderná válka, Jaderná zbraň, ..., Jaltská konference, Japonsko, Josif Vissarionovič Stalin, Josip Broz Tito, Jugoslávie, Jurij Vladimirovič Andropov, Kanada, Karelo-finská sovětská socialistická republika, Karibská krize, Kazašská sovětská socialistická republika, KGB, Kolektivizace, Komunistická strana Sovětského svazu, Konstantin Ustinovič Černěnko, Korupce, Kuba, Leonid Iljič Brežněv, Letní olympijské hry 1980, Litevská sovětská socialistická republika, Litva, Lotyšská sovětská socialistická republika, Lotyšsko, Maďarská lidová republika, Maďarské povstání, Mao Ce-tung, Marshallův plán, Michail Sergejevič Gorbačov, Moldavská sovětská socialistická republika, Moskva, Německá demokratická republika, Německá marka, Nikita Sergejevič Chruščov, Organizace spojených národů, Pakt Ribbentrop–Molotov, Pád komunismu v Evropě, Perestrojka, Plánovaná ekonomika, Polská lidová republika, Polsko, Pražské jaro, První světová válka, Rada vzájemné hospodářské pomoci, Ronald Reagan, Rozpad Sovětského svazu, Ruština, Rudá armáda, Rumunská socialistická republika, Ruská občanská válka, Ruské impérium, Saúdská Arábie, Sachalin, SALT, Satelitní stát, Severní Korea, Severoatlantická aliance, Seznam představitelů Sovětského svazu, Smlouva ABM, Solidarita (Polsko), Sovětská válka v Afghánistánu, Spojené království, Spojené státy americké, Společenství nezávislých států, Sputnik 1, Srpnový puč, Supervelmoc, Svazová republika, Svobodná Evropa, Turecko, Varšavská smlouva, Vídeň, Východní blok, Východoněmecké povstání, Velká čistka, Velká hospodářská krize, Vesmírný závod, Vjačeslav Michajlovič Molotov, Vladimir Iljič Lenin, Zákon o půjčce a pronájmu, Západní Německo, Závody ve zbrojení, Znovusjednocení Německa. Rozbalte index (81 více) »
Afghánistán
Afghánistán, plným názvem Afghánský islámský emirát je vnitrozemský stát ovládaný mezinárodně neuznanou vládou Tálibánu.
Afghánistán a Sovětský svaz · Afghánistán a Studená válka ·
Americký dolar
Vývoj kurzu USD od roku 2014 vůči České koruněhttp://www.kurzy.cz/cnb/ekonomika/devizove-kurzy-ke-konci-mesice-249/usd/ USD - Devizové kurzy ke konci měsíce-ekonomika ČNB, kurzy.cz Americký dolar je oficiální měna Spojených států amerických i některých dalších zemí (Panama, Ekvádor, Salvador, Východní Timor a Zimbabwe se tak rozhodly nezávisle, některé státy dřívějších amerických teritorií v Tichomořských ostrovech si po získání nezávislosti nepřijaly vlastní měnu), další státy pak mají svou měnu pevně vázánu na kurz amerického dolaru.
Americký dolar a Sovětský svaz · Americký dolar a Studená válka ·
Asie
Asie je svou rozlohou 44 603 853 km² největší, s více než 4,5 miliardami obyvatel nejlidnatější a zhruba od přelomu tisíciletí rovněž nejhustěji osídlený světadíl, který tvoří součást kontinentu zvaného Eurasie, popř.
Asie a Sovětský svaz · Asie a Studená válka ·
Čína
Čína, plným názvem Čínská lidová republika, zkratkou ČLR (mezinárodně ''CN''), je stát ležící ve východní Asii.
Sovětský svaz a Čína · Studená válka a Čína ·
Československá socialistická republika
Československá socialistická republika (ČSSR) byl oficiální název Československa od 11. července 1960 do 29. března 1990.
Sovětský svaz a Československá socialistická republika · Studená válka a Československá socialistická republika ·
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Sovětský svaz a Československo · Studená válka a Československo ·
Říjnová revoluce
Říjnová revoluce, známá též jako bolševická revoluce nebo (podle samotných komunistů) Velká říjnová socialistická revoluce, zkráceně VŘSR či Velký říjen, byla druhá fáze ruské revoluce roku 1917, následující po Únorové revoluci.
Sovětský svaz a Říjnová revoluce · Studená válka a Říjnová revoluce ·
BBC
British Broadcasting Corporation (BBC) je rozhlasová a televizní společnost plnící funkci veřejnoprávního vysílání ve Velké Británii.
BBC a Sovětský svaz · BBC a Studená válka ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Berlín a Sovětský svaz · Berlín a Studená válka ·
Berlínská zeď
Berlínská zeď s „pásmem smrti“, Bethaniendamm, 1986 (http://sharemap.org/public/West_and_East_Berlin interaktivní mapa) českými ježky a strážní věží, 1977. Berlínská zeď byla betonová zeď s přilehlými střeženými pásmy, od její stavby v roce 1961 až do pádu v listopadu 1989 nejznámější symbol studené války, rozdělení Berlína, Německa a celoevropského dělení na západní a východní blok.
Berlínská zeď a Sovětský svaz · Berlínská zeď a Studená válka ·
Brežněvova doktrína
Leonid Brežněv po kterém je doktrína pojmenována Brežněvova doktrína omezené suverenity řídila sovětskou zahraniční politiku od roku 1968 do Perestrojky.
Brežněvova doktrína a Sovětský svaz · Brežněvova doktrína a Studená válka ·
Bulharská lidová republika
Bulharská lidová republika (bulharsky Народна Република България, česká zkratka BLR, bulharsky НРБ) byl státní útvar existující od konce druhé světové války až do roku 1990.
Bulharská lidová republika a Sovětský svaz · Bulharská lidová republika a Studená válka ·
Détente
Détente (francouzsky: uvolnění), nebo Politika détente je termín pocházející z francouzštiny a znamená uvolnění napětí.
Détente a Sovětský svaz · Détente a Studená válka ·
Destalinizace
Destalinizace je označení snah části vedení Komunistické strany Sovětského svazu omezit po smrti J. V. Stalina (1953) negativní důsledky jeho vlády; konec kultu osobnosti.
Destalinizace a Sovětský svaz · Destalinizace a Studená válka ·
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Druhá světová válka a Sovětský svaz · Druhá světová válka a Studená válka ·
Estonská sovětská socialistická republika
Estonská sovětská socialistická republika (estonsky Eesti Nõukogude Sotsialistlik Vabariik, rusky Эстонская Советская Социалистическая Республика, české zkratky Estonská SSR a ESSR, estonské zkratky Eesti NSV a ENSV) byla svazová republika Sovětského svazu, vzniklá okupací Estonska Sovětským svazem roku 1940 a trvající do obnovení estonské samostatnosti roku 1991.
Estonská sovětská socialistická republika a Sovětský svaz · Estonská sovětská socialistická republika a Studená válka ·
Estonsko
Estonsko, plným názvem Estonská republika (estonsky), je stát u Baltského moře v severní Evropě, nejsevernější z pobaltských zemí.
Estonsko a Sovětský svaz · Estonsko a Studená válka ·
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Evropa a Sovětský svaz · Evropa a Studená válka ·
Finsko
Finsko, plným názvem Finská republika, je severský stát v severní Evropě omývaný Baltským mořem, Botnickým zálivem a Finským zálivem, hraničící s Norskem na severu, Švédskem na severozápadě a Ruskem na východě.
Finsko a Sovětský svaz · Finsko a Studená válka ·
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Francie a Sovětský svaz · Francie a Studená válka ·
Franklin Delano Roosevelt
Franklin Delano Roosevelt (30. ledna 1882 – 12. dubna 1945) byl americký politik a státník, 32. prezident USA v letech 1933–1945.
Franklin Delano Roosevelt a Sovětský svaz · Franklin Delano Roosevelt a Studená válka ·
Geopolitika
Teorie Heartland od Halforda Mackindera Geopolitika je vědní disciplína, která se snaží o vysvětlení vlivu geografických faktorů na politiku a historii lidstva.
Geopolitika a Sovětský svaz · Geopolitika a Studená válka ·
Georgij Maximilianovič Malenkov
Georgij Maximilianovič Malenkov (Orenburg – 14. ledna 1988, Moskva) byl sovětský komunistický politik, blízký spolupracovník Josefa Stalina (jeho dlouholetý osobní tajemník) a po Stalinově smrti v letech 1953–1955 předseda rady ministrů SSSR (premiér).
Georgij Maximilianovič Malenkov a Sovětský svaz · Georgij Maximilianovič Malenkov a Studená válka ·
Glasnosť
Michail Gorbačov Výraz glasnosť (гла́сность) pochází z ruského jazyka a znamená „otevřenost“ v politickém smyslu.
Glasnosť a Sovětský svaz · Glasnosť a Studená válka ·
Hlas Ameriky
Hlas Ameriky (Voice of America, VOA) je multimediální zpravodajská společnost a instituce pro oficiální zahraniční vysílání vlády USA.
Hlas Ameriky a Sovětský svaz · Hlas Ameriky a Studená válka ·
Hrubý domácí produkt
HDP v Evropě podle parity kupní síly HDP ve světě v roce 2014 dle nominální hodnoty a parity kupní síly podle Světové banky HDP jednotlivých států USA ve srovnání s HDP ostatních zemí světaČesko je na místě Kentucky Hrubý domácí produkt (HDP, v mezinárodních pramenech GDP z anglického) je finální celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období na určitém území.
Hrubý domácí produkt a Sovětský svaz · Hrubý domácí produkt a Studená válka ·
Ideologie
Ideologie je propracovaná soustava názorů, postojů, hodnot a idejí s apologetickou nebo ofenzivní funkcí založenou na formulování politických, hospodářských, světonázorových a/nebo podobných zájmů určité skupiny.
Ideologie a Sovětský svaz · Ideologie a Studená válka ·
Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa
Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa (Vstup spojeneckých vojsk, Operace Dunaj, Okupace Československa) byla vpádem armád pěti komunistických zemí Varšavské smlouvy do Československa (ČSSR), který se uskutečnil 21. srpna 1968.
Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Sovětský svaz · Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Studená válka ·
Jaderná válka
Jaderná válka je ozbrojený konflikt, ve kterém by došlo k hromadnému nasazení jaderných či termonukleárních zbraní.
Jaderná válka a Sovětský svaz · Jaderná válka a Studená válka ·
Jaderná zbraň
ekvivalentu TNT) 27. března 1954 na atolu Bikini Jaderná zbraň nebo též atomová zbraň je zbraň hromadného ničení, založená na principu neřízené řetězové reakce jader těžkých prvků.
Jaderná zbraň a Sovětský svaz · Jaderná zbraň a Studená válka ·
Jaltská konference
Jaltě Livadijský palác, místo konání konference Jaltská konference byla jedno ze setkání hlavních představitelů SSSR, USA a Velké Británie (Stalina, Roosevelta a Churchilla) během druhé světové války, které se konalo mezi 4. a 11. únorem 1945.
Jaltská konference a Sovětský svaz · Jaltská konference a Studená válka ·
Japonsko
Japonsko je stát ve východní Asii, v Tichém oceánu.
Japonsko a Sovětský svaz · Japonsko a Studená válka ·
Josif Vissarionovič Stalin
Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.
Josif Vissarionovič Stalin a Sovětský svaz · Josif Vissarionovič Stalin a Studená válka ·
Josip Broz Tito
Josip Broz Tito (cyrilicí: Јосип Броз Тито; vlastním jménem Josip Broz; 7. května 1892, KumrovecDatum 7. května 1892 bylo uvedeno v církevní matrice, v materiálech rakousko-uherské armády, do níž musel narukovat před první světovou válkou, je uvedeno datum 5. března 1892, spis u jugoslávské policie z meziválečného období hovoří o 12. březnu 1892, říšskoněmecké okupační orgány měly jako datum narození 7. březen 1892. V poválečné Jugoslávii se jeho narozeniny slavily 25. května (tzv. Den mládeže), což má patrně původ v omylu partyzánů, kteří jeho narozeniny v tento den poprvé slavili. – 4. května 1980, Lublaň) byl prezident Socialistické federativní republiky Jugoslávie, předseda Svazu komunistů Jugoslávie, maršál Jugoslávie a vrchní velitel ozbrojených sil SFRJ a vůdce jugoslávského protinacistického odboje za druhé světové války.
Josip Broz Tito a Sovětský svaz · Josip Broz Tito a Studená válka ·
Jugoslávie
Jugoslávie (slovinsky i, srbskou i makedonskou cyrilicí Југославија) je označení pro společný stát jižních Slovanů na území jihovýchodní a střední Evropy na břehu Jaderského moře existující mezi lety 1918 a 1991, kdy začala válka v Jugoslávii a její rozpad.
Jugoslávie a Sovětský svaz · Jugoslávie a Studená válka ·
Jurij Vladimirovič Andropov
#PŘESMĚRUJ Jurij Andropov Kategorie:Přesměrování z celého vlastního jména.
Jurij Vladimirovič Andropov a Sovětský svaz · Jurij Vladimirovič Andropov a Studená válka ·
Kanada
Kanada (a, anglická výslovnost, francouzská výslovnost) je rozlohou druhá největší země světa (9,98 milionu kilometrů čtverečních), rozkládající se v severní části Severní Ameriky.
Kanada a Sovětský svaz · Kanada a Studená válka ·
Karelo-finská sovětská socialistická republika
Muzikanti v národních karelských krojích, hrající na kantele. Karelo-finská sovětská socialistická republika (rusky Карело-Финская Советская Социалистическая Республика) finsky Karjalais-suomalainen sosialistinen neuvostotasavalta) byla v letech 1940–1956 jednou ze 16 svazových republik Sovětského svazu. Hlavním městem byl Petrozavodsk, v letech 1941–1945 pak Belomorsk.
Karelo-finská sovětská socialistická republika a Sovětský svaz · Karelo-finská sovětská socialistická republika a Studená válka ·
Karibská krize
Karibská krize (též Kubánská krize) byla mezinárodní politická krize.
Karibská krize a Sovětský svaz · Karibská krize a Studená válka ·
Kazašská sovětská socialistická republika
Kazašská sovětská socialistická republika, kazašsky: Қазақ Кеңестік Социалистік Республикасы (Qazaq Keñestik Socïalïstik Respwblïkası); rusky: Казахская Советская Социалистическая Республика (Kazakhskaya Sovetskaya Sotsialisticheskaya Respublika), zkráceně Kazašská SSR, byla jednou ze Sovětských socialistických republik Sovětského svazu (SSSR).
Kazašská sovětská socialistická republika a Sovětský svaz · Kazašská sovětská socialistická republika a Studená válka ·
KGB
Znak KGB KGB (v azbuce КГБ, rusky celým názvem Комитет государственной безопасности, česky Výbor státní bezpečnosti) byla hlavní sovětská tajná služba, která současně plnila úkoly špionáže, kontrašpionáže a tajné policie v Sovětském svazu.
KGB a Sovětský svaz · KGB a Studená válka ·
Kolektivizace
Kolektivizace je označení procesu přeměny individuálního soukromého zemědělství na kolektivní, zpravidla v souladu s myšlenkami marxismu a jeho ideou společného vlastnictví.
Kolektivizace a Sovětský svaz · Kolektivizace a Studená válka ·
Komunistická strana Sovětského svazu
Znak KPSS Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (bolševiků), 1917–1918), Komunistická strana Ruska (bolševiků), 1918–1925), Všesvazová komunistická strana (bolševiků) – 1925–1952) a od XIX. sjezdu KSSS Komunistická strana Sovětského svazu (KSSS, 1952–1991), byla sovětská komunistická strana – (Коммунистическая партия Советского союза (КПСС). Nejdříve, od roku 1903 existovala jako frakce uvnitř Ruské sociálně demokratické dělnické strany, po říjnové revoluci 1917 se stala nejsilnější politickou mocí v Sovětském svazu, kterou byla až do jeho zániku v roce 1991.
Komunistická strana Sovětského svazu a Sovětský svaz · Komunistická strana Sovětského svazu a Studená válka ·
Konstantin Ustinovič Černěnko
#PŘESMĚRUJ Konstantin Černěnko Kategorie:Přesměrování z celého vlastního jména.
Konstantin Ustinovič Černěnko a Sovětský svaz · Konstantin Ustinovič Černěnko a Studená válka ·
Korupce
Index vnímání korupce 2018 podle Transparency International (čím modřejší, tím nižší míra vnímané korupce) Úmluva Organizace spojených národů proti korupci Korupce (corrumpere, korumpovat, kazit, ničit, poškozovat, oslabit, znetvořit, nalomit, podplatit;, korupce, úplatnost, zkaženost) je zneužití postavení nebo funkce v politice, veřejné správě a hospodářství k osobnímu prospěchu.
Korupce a Sovětský svaz · Korupce a Studená válka ·
Kuba
Kuba, plným názvem Kubánská republika, je země nacházející se na ostrově Kuba, na Ostrově mládeže a dalších několika menších souostrovích.
Kuba a Sovětský svaz · Kuba a Studená válka ·
Leonid Iljič Brežněv
Leonid Iljič Brežněv (Kamenskoje (Каменское), Ruské impérium – 10. listopadu 1982, Moskva) byl sovětský politik, nejvyšší představitel Sovětského svazu (SSSR) v období let 1964–1982.
Leonid Iljič Brežněv a Sovětský svaz · Leonid Iljič Brežněv a Studená válka ·
Letní olympijské hry 1980
vpravo XXII.
Letní olympijské hry 1980 a Sovětský svaz · Letní olympijské hry 1980 a Studená válka ·
Litevská sovětská socialistická republika
Litevská sovětská socialistická republika (Litevská SSR), litevsky: Lietuvos Tarybų Socialistinė Respublika (Lietuvos TSR), byl oficiální název Litvy po její anexi Sovětským svazem ve dnech 15.
Litevská sovětská socialistická republika a Sovětský svaz · Litevská sovětská socialistická republika a Studená válka ·
Litva
Litva, plným názvem Litevská republika (litevsky),je pobaltský stát v Evropě.
Litva a Sovětský svaz · Litva a Studená válka ·
Lotyšská sovětská socialistická republika
Lotyšsko bylo 20. června 1940 obsazeno Sovětským svazem, který z něj 21. července vytvořil Lotyšskou sovětskou socialistickou republiku.
Lotyšská sovětská socialistická republika a Sovětský svaz · Lotyšská sovětská socialistická republika a Studená válka ·
Lotyšsko
Lotyšsko, plným názvem Lotyšská republika (lotyšsky), je stát v severní Evropě v Pobaltí.
Lotyšsko a Sovětský svaz · Lotyšsko a Studená válka ·
Maďarská lidová republika
Maďarská lidová republika, zkráceně MLR, (Magyar Népköztársaság) byl socialistický stát ve střední Evropě existující v letech 1949–1989.
Maďarská lidová republika a Sovětský svaz · Maďarská lidová republika a Studená válka ·
Maďarské povstání
Maďarské povstání, nebo také maďarská revoluce, bylo celonárodním povstáním proti sovětské diktatuře a okupaci Maďarské lidové republiky od 23. října do 10. listopadu 1956.
Maďarské povstání a Sovětský svaz · Maďarské povstání a Studená válka ·
Mao Ce-tung
Mao Ce-tung (tradiční čínština: 毛澤東, zjednodušená čínština: 毛泽东, pīnyīn: Máo Zédōng; nové jméno: Rùnzhī 润芝; 26. prosince 1893, Šao-šan – 9. září 1976, Peking) byl čínský diktátor, politik, básník, spisovatel, filosof, učitel, knihovník, stratég, politický teoretik, revolucionář, kaligraf.
Mao Ce-tung a Sovětský svaz · Mao Ce-tung a Studená válka ·
Marshallův plán
Marshallův plán, oficiálně Plán evropské obnovy (angl. European Recovery Program), byl přijat Kongresem USA 3. dubna 1948 s cílem organizovaně zabezpečit americkou pomoc poválečné Evropě.
Marshallův plán a Sovětský svaz · Marshallův plán a Studená válka ·
Michail Sergejevič Gorbačov
#PŘESMĚRUJ Michail Gorbačov.
Michail Sergejevič Gorbačov a Sovětský svaz · Michail Sergejevič Gorbačov a Studená válka ·
Moldavská sovětská socialistická republika
Moldavská sovětská socialistická republika (zkratka: Moldavská SSR, MSSR; moldavsky: Република Советикэ Сочиалистэ Молдовеняскэ/Republica Sovietică Socialistă Moldovenească, rusky: Молдавская Советская Социалистическая Республика) byla svazová republika Sovětského svazu.
Moldavská sovětská socialistická republika a Sovětský svaz · Moldavská sovětská socialistická republika a Studená válka ·
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Moskva a Sovětský svaz · Moskva a Studená válka ·
Německá demokratická republika
Německá demokratická republika (NDR, v německy mluvících zemích i jinde běžně DDR, zkratka pro Deutsche Demokratische Republik, angl. zkratkou GDR), též (nepřesně) zvaná „Východní Německo“, byl středoevropský stát, který existoval mezi lety 1949 až 1990 v období během studené války, kdy byla východní část Německa součástí východního bloku.
Německá demokratická republika a Sovětský svaz · Německá demokratická republika a Studená válka ·
Německá marka
Německá marka (či hovorově, oficiální zkratka DEM, jindy také používáno DM) byla oficiálním platidlem v Západním Německu (1948–1990) a později ve znovusjednocené Spolkové republice Německo (1990–2002) až do nahrazení eurem.
Německá marka a Sovětský svaz · Německá marka a Studená válka ·
Nikita Sergejevič Chruščov
Nikita Sergejevič Chruščov (někdy taky špatně Chruščev, anglicky psán Khrushchev, 15. dubna 1894 Kalinovka, Ruské impérium – 11. září 1971 Moskva, Sovětský svaz) byl sovětský politik a státník, který v letech 1953 až 1964 zastával funkci prvního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu (ÚV KSSS) a v letech 1958 až 1964 současně post předsedy rady ministrů (premiéra) Sovětského svazu (SSSR).
Nikita Sergejevič Chruščov a Sovětský svaz · Nikita Sergejevič Chruščov a Studená válka ·
Organizace spojených národů
Organizace spojených národů, zkráceně OSN, je mezinárodní organizace založená v roce 1945 s cílem mírového soužití států celého světa.
Organizace spojených národů a Sovětský svaz · Organizace spojených národů a Studená válka ·
Pakt Ribbentrop–Molotov
Molotov podepisuje německo-sovětskou smlouvu o neútočení. Za ním je vidět Ribbentrop (v černém) a Stalin (ve světlém, druhý zprava) Pakt Ribbentrop–Molotov je smlouva o neútočení mezi nacistickým Německem a Svazem sovětských socialistických republik, podepsaná v Moskvě 23. srpna 1939.
Pakt Ribbentrop–Molotov a Sovětský svaz · Pakt Ribbentrop–Molotov a Studená válka ·
Pád komunismu v Evropě
Pád komunismu v Evropě (nebo také Revoluce z roku 1989 či Revoluce ve východní Evropě) byla série revolucí, která ukončila vládu komunistických režimů v zemích evropského Východního bloku.
Pád komunismu v Evropě a Sovětský svaz · Pád komunismu v Evropě a Studená válka ·
Perestrojka
Perestrojka (перестройка,, česky: přestavba) byla během 80. let série politických a ekonomických reforem v Sovětském svazu, pod vedením tehdejšího generálního tajemníka KSSS Michaila Gorbačova.
Perestrojka a Sovětský svaz · Perestrojka a Studená válka ·
Plánovaná ekonomika
Plánovaná ekonomika (také centrálně plánované hospodářství, direktivní nebo příkazová ekonomika) je ekonomický systém, v němž státní plánovací orgány výrobcům závazně předem stanoví, co, kolik, pro koho a za jakou cenu bude kdo vyrábět.
Plánovaná ekonomika a Sovětský svaz · Plánovaná ekonomika a Studená válka ·
Polská lidová republika
Polská lidová republika, zkráceně PLR, byl oficiální název Polska v letech 1947–1989.
Polská lidová republika a Sovětský svaz · Polská lidová republika a Studená válka ·
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Polsko a Sovětský svaz · Polsko a Studená válka ·
Pražské jaro
Jako pražské jaro je označováno období politického uvolnění v Československu v roce 1968.
Pražské jaro a Sovětský svaz · Pražské jaro a Studená válka ·
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
První světová válka a Sovětský svaz · První světová válka a Studená válka ·
Rada vzájemné hospodářské pomoci
RVHP neboli Rada vzájemné hospodářské pomoci (rusky: СЭВ, Совет Экономической Взаимопомощи, Sovět ekonomičeskoj vzaimopomošči, anglicky: Comecon, The Council for Mutual Economic Assistance) byla obchodní organizace, sdružující v době studené války socialistické státy sovětského bloku, založena v Moskvě v roce 1949 na popud sovětského vůdce Josifa Visarionoviče Stalina.
Rada vzájemné hospodářské pomoci a Sovětský svaz · Rada vzájemné hospodářské pomoci a Studená válka ·
Ronald Reagan
Ronald Wilson Reagan (6. února 1911 Tampico, Illinois – 5. června 2004 Los Angeles, Kalifornie) byl 40.
Ronald Reagan a Sovětský svaz · Ronald Reagan a Studená válka ·
Rozpad Sovětského svazu
pokusu o puč v roce 1991 Rozpad Sovětského svazu či rozpad SSSR byl proces, který byl zakončen formálním zánikem Svazu sovětských socialistických republik dne 26. prosince 1991.
Rozpad Sovětského svazu a Sovětský svaz · Rozpad Sovětského svazu a Studená válka ·
Ruština
Ruština (rusky) je nejužívanější slovanský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný rusistika.
Ruština a Sovětský svaz · Ruština a Studená válka ·
Rudá armáda
Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).
Rudá armáda a Sovětský svaz · Rudá armáda a Studená válka ·
Rumunská socialistická republika
Rumunská socialistická republika (zkráceně RSR) byl jedním ze socialistických států Východního bloku, který existoval na území dnešního Rumunska v letech 1965–1989 a v téže době také součást Varšavské smlouvy.
Rumunská socialistická republika a Sovětský svaz · Rumunská socialistická republika a Studená válka ·
Ruská občanská válka
Ruská občanská válka (rusky Гражданская война в России) byl ozbrojený konflikt mezi bolševiky, kteří se snažili v Rusku vybudovat socialistický stát, a vnitřně velmi heterogenní opozicí, od monarchistů až po liberály a umírněné socialisty.
Ruská občanská válka a Sovětský svaz · Ruská občanská válka a Studená válka ·
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Ruské impérium a Sovětský svaz · Ruské impérium a Studená válka ·
Saúdská Arábie
Saúdská Arábie, plným názvem Království Saúdská Arábie, je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie.
Saúdská Arábie a Sovětský svaz · Saúdská Arábie a Studená válka ·
Sachalin
Sachalin (rusky: Сахали́н; japonsky: 樺太, Karafuto; čínsky: tradiční znaky 庫頁島, zjednodušené znaky 库页岛, pinyin Kùyè Dǎo; korejsky: 사할린) je velký podlouhlý ostrov v severním Pacifiku.
Sachalin a Sovětský svaz · Sachalin a Studená válka ·
SALT
Leonid Brežněv a Gerald Ford podepisují '''SALT I''', 1974. Prezident Jimmy Carter a Leonid Brežněv podepisují '''SALT II''', 1979 SALT (akronym z anglického Strategic Arms Limitation Talks – Rozhovory o omezení strategických zbraní) je série bilaterálních smluv mezi Sovětským svazem a Spojenými státy americkými, kterým předcházely jejich rozhovory o omezení strategických zbraní.
SALT a Sovětský svaz · SALT a Studená válka ·
Satelitní stát
Satelitní stát, jednoduše satelit, (z latinského: satelles.
Satelitní stát a Sovětský svaz · Satelitní stát a Studená válka ·
Severní Korea
Severní Korea (dle ČÚZK však nejde o oficiální zkrácený název státu), plným názvem Korejská lidově demokratická republika (zachovává se původní způsob psaní, ačkoli v souladu se současnými pravopisnými pravidly by se mělo psát Korejská lidovědemokratická republika), zkratkou KLDR, je stát ve východní Asii na severní části Korejského poloostrova.
Severní Korea a Sovětský svaz · Severní Korea a Studená válka ·
Severoatlantická aliance
Severoatlantická aliance nebo též Atlantická aliance, Severoatlantický pakthttps://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo.
Severoatlantická aliance a Sovětský svaz · Severoatlantická aliance a Studená válka ·
Seznam představitelů Sovětského svazu
Po bolševické revoluci (1917) a ruské občanské válce (1917–1922/1925) vznikl v roce 1922 Sovětský svaz, který vystřídal Ruské impérium.
Seznam představitelů Sovětského svazu a Sovětský svaz · Seznam představitelů Sovětského svazu a Studená válka ·
Smlouva ABM
Smlouva ABM (Anti-Ballistic Missile Treaty, někdy označovaná také jen zkratkou ABMT) byla dohoda mezi Spojenými státy a Sovětským svazem o omezeních systémů antibalistických raket použitých proti raketovým nukleárním zbraním.
Smlouva ABM a Sovětský svaz · Smlouva ABM a Studená válka ·
Solidarita (Polsko)
Stávka v loděnicích v srpnu 1980. Nástěnná malba k 30. výročí Solidarity, v popředí kněz Jerzy Popiełuszko Solidarita (polsky Solidarność, Niezależny Samorządny Związek Zawodowy „Solidarność“) vznikla v roce 1980 jako nezávislé samosprávné odbory, ale významu nabyla jako masově podporované společenské hnutí, které se postavilo režimu v tehdy komunistickém Polsku.
Solidarita (Polsko) a Sovětský svaz · Solidarita (Polsko) a Studená válka ·
Sovětská válka v Afghánistánu
Sovětská válka v Afghánistánu byl významný konflikt studené války probíhající v letech 1979–1989 mezi sovětskými intervenčními jednotkami spolu s afghánskou komunistickou vládou a mezinárodními povstaleckými skupinami mudžáhedínů.
Sovětská válka v Afghánistánu a Sovětský svaz · Sovětská válka v Afghánistánu a Studená válka ·
Spojené království
Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.
Sovětský svaz a Spojené království · Spojené království a Studená válka ·
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Sovětský svaz a Spojené státy americké · Spojené státy americké a Studená válka ·
Společenství nezávislých států
Společenství nezávislých států (SNS; – Sodružestvo nězavisimych gosudarstv – СНГ) je regionální mezivládní organizace ve východní Evropě a Asii.
Sovětský svaz a Společenství nezávislých států · Společenství nezávislých států a Studená válka ·
Sputnik 1
Sputnik 1 byla první umělá vesmírná družice Země, která odstartovala v roce 1957 kosmickou éru lidstva.
Sovětský svaz a Sputnik 1 · Sputnik 1 a Studená válka ·
Srpnový puč
Srpnový puč označuje neúspěšný pokus o státní převrat v Sovětském svazu ve dnech 19.
Sovětský svaz a Srpnový puč · Srpnový puč a Studená válka ·
Supervelmoc
Supervelmoc je termín, který byl zaveden po druhé světové válce; označuje stát disponující takovou mocí, že může ovlivňovat velkou část planety.
Sovětský svaz a Supervelmoc · Studená válka a Supervelmoc ·
Svazová republika
#PŘESMĚRUJ Republiky v Sovětském svazu.
Sovětský svaz a Svazová republika · Studená válka a Svazová republika ·
Svobodná Evropa
Logo stanice na nové budově stanice v Praze Svobodná Evropa (plný anglický název Radio Free Europe/Radio Liberty, RFE/RL) je rozhlasová organizace vysílající zpravodajství do více zemí světa v různých jazycích.
Sovětský svaz a Svobodná Evropa · Studená válka a Svobodná Evropa ·
Turecko
Turecko, plným názvem Turecká republika, je transkontinentální stát ležící z větší části v Asii, na poloostrově Malá Asie, a z menší části v Evropě, na Balkánském poloostrově.
Sovětský svaz a Turecko · Studená válka a Turecko ·
Varšavská smlouva
Varšavská smlouva (oficiálně Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci) byl vojenský pakt osmi evropských zemí východního bloku, existující v letech 1955 až 1991.
Sovětský svaz a Varšavská smlouva · Studená válka a Varšavská smlouva ·
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Sovětský svaz a Vídeň · Studená válka a Vídeň ·
Východní blok
Státy východního bloku Východní blok (zkráceně Východ, též komunistický blok, sovětský blok nebo socialistický blok, rusky Восточная Европа, anglicky Eastern Europe) bylo označení pro skupinu socialistických států střední a východní Evropy, které byly satelitními státy Sovětského svazu (SSSR) během studené války (1947–1991).
Sovětský svaz a Východní blok · Studená válka a Východní blok ·
Východoněmecké povstání
Východoněmecké povstání roku 1953 (německy Aufstand des 17. Juni) bylo povstání východoněmeckého obyvatelstva proti východoněmecké vládě.
Sovětský svaz a Východoněmecké povstání · Studená válka a Východoněmecké povstání ·
Velká čistka
Trojky NKVD nad knězem Petrem Zinovievem ke smrti zastřelením z roku 1937 Ivana Kučuhury Velká čistka (rusky, Bal'šaja čistka), někdy označovaná i jako Velký teror, je označení několika souvisejících kampaní politické represe a perzekuce v Sovětském svazu 30.
Sovětský svaz a Velká čistka · Studená válka a Velká čistka ·
Velká hospodářská krize
Velká hospodářská krize (někdy též světová hospodářská krize nebo velká deprese) je označení pro celosvětově rozsáhlou hospodářskou krizi následující po propadu akcií na americké burze (Wall Streetu) v říjnu 1929, která ovlivnila světové hospodářství, společnost i politiku 30. let a byla největší ekonomickou krizí 20.
Sovětský svaz a Velká hospodářská krize · Studená válka a Velká hospodářská krize ·
Vesmírný závod
Vesmírný závod odstartovala první umělá družice Země Sputnik 1 Vesmírný závod (někdy též vesmírné závody) je pojem, který se používá k označení neoficiálního soupeření mezi Sovětským svazem a Spojenými státy o vědecko-technickou převahu v oblasti dobývání a výzkumu kosmického prostoru během studené války.
Sovětský svaz a Vesmírný závod · Studená válka a Vesmírný závod ·
Vjačeslav Michajlovič Molotov
Vjačeslav Michajlovič Molotov (Вячеслав Михайлович Молотов, roz. Skrjabin (Cкрябин), – 8. listopadu 1986) byl dlouholetý přední činitel KSSS a SSSR, stal se blízkým spolupracovníkem V. I. Lenina i J. V. Stalina.
Sovětský svaz a Vjačeslav Michajlovič Molotov · Studená válka a Vjačeslav Michajlovič Molotov ·
Vladimir Iljič Lenin
Vladimir Iljič Uljanov, ((Simbirsk, dnes Uljanovsk – 21. ledna 1924 Gorki u Moskvy) který přijal přezdívku Lenin, byl komunistický politik a revolucionář, filozof, vůdce bolševické strany, první předseda vlády sovětského Ruska (1917–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1924). Byl teoretikem leninismu, který definoval jako adaptaci marxismu v období imperialismu. Stál v čele Říjnové revoluce roku 1917 v Rusku, poté byl do roku 1923 de facto nejvyšším představitelem Sovětského svazu, za jehož zakladatele je všeobecně označován. Inicioval uznání porážky a stažení Ruska z první světové války brestlitevským mírem a vedl zemi do občanské války, která si vyžádala 7–12 milionů obětí, především z řad civilního obyvatelstva.
Sovětský svaz a Vladimir Iljič Lenin · Studená válka a Vladimir Iljič Lenin ·
Zákon o půjčce a pronájmu
Prezident Franklin Delano Roosevelt podepisuje Zákon o půjčce a pronájmu. Zákon o půjčce a pronájmu (Lend-Lease Act) byl program Spojených států amerických během druhé světové války, který umožňoval zásobování Spojenců válečným materiálem, aniž by USA přímo vstoupily do válečného konfliktu.
Sovětský svaz a Zákon o půjčce a pronájmu · Studená válka a Zákon o půjčce a pronájmu ·
Západní Německo
Západní Německo je historické a neoficiální označení Spolkové republiky Německo v období studené války, kdy bylo součástí západního bloku, zatímco východní část Německa oddělená železnou oponou byla součástí východního bloku.
Sovětský svaz a Západní Německo · Studená válka a Západní Německo ·
Závody ve zbrojení
Závody ve zbrojení je pojem označující soupeření dvou nebo více stran o vojenskou převahu.
Sovětský svaz a Závody ve zbrojení · Studená válka a Závody ve zbrojení ·
Znovusjednocení Německa
Německé znovusjednocení je proces připojení Německé demokratické republiky (NDR) včetně Východního Berlína ke Spolkové republice Německo (SRN), završený 3. října 1990.
Sovětský svaz a Znovusjednocení Německa · Studená válka a Znovusjednocení Německa ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Sovětský svaz a Studená válka
- To, co mají společné Sovětský svaz a Studená válka
- Podobnosti mezi Sovětský svaz a Studená válka
Srovnání mezi Sovětský svaz a Studená válka
Sovětský svaz má 493 vztahy, zatímco Studená válka má 389. Jak oni mají společné 111, index Jaccard je 12.59% = 111 / (493 + 389).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Sovětský svaz a Studená válka. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
