Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Sovětský svaz a Říjnová revoluce
Sovětský svaz a Říjnová revoluce mají 26 věci společné (v Uniepedie): Anatolij Lunačarskij, Únorová revoluce, Ústřední mocnosti, Bolševici, Brestlitevský mír, Estonsko, Finsko, Komunistická strana Sovětského svazu, Lev Davidovič Trockij, Lotyšsko, Moskevský Kreml, Moskva, První světová válka, Ruská občanská válka, Ruská prozatímní vláda, Ruská republika, Ruská revoluce (1917), Ruská sovětská federativní socialistická republika, Ruské impérium, Sibiř, Sovět, Supervelmoc, Taškent, Trojdohoda, Vladimir Iljič Lenin, Zakavkazsko.
Anatolij Lunačarskij
Anatolij Vasiljevič Lunačarskij (rozený Anatolij Alexandrovič Antonov;, Poltava – 26. prosince 1933, Menton) byl ruský marxistický revolucionář a filozof, sovětský politik, novinář, lidový komisař pro vzdělávání.
Anatolij Lunačarskij a Sovětský svaz · Anatolij Lunačarskij a Říjnová revoluce ·
Únorová revoluce
Únorová revoluce byla jedna ze dvou revolucí roku 1917 v Ruském impériu, která vypukla v závěrečné fázi první světové války a předcházela vypuknutí Říjnové revoluce.
Únorová revoluce a Sovětský svaz · Únorová revoluce a Říjnová revoluce ·
Ústřední mocnosti
Neutrální země Ústřední mocnosti (též Centrální mocnosti či Čtyřspolek, německy Mittelmächte, Maďarsky Központi hatalmak, turecky İttifak Devletleri, bulharsky Централни сили) byl blok mocností stojící proti státům Dohody během první světové války.
Ústřední mocnosti a Sovětský svaz · Ústřední mocnosti a Říjnová revoluce ·
Bolševici
Stranická schůze. Zleva sedí: Avel Enukidze, Michail Kalinin, Nikolaj Bucharin, Michail Tomskij, Michail Laševič, Lev Kameněv, Jevgenij Preobraženskij, Leonid Serebrjakov, Vladimir Iljič Lenin a Alexej Rykov. Bolševici je původně označení příslušníků Leninem vedené radikální frakce Ruské sociálně demokratické dělnické strany, ostatní členové strany byli označováni jako menševici.
Bolševici a Sovětský svaz · Bolševici a Říjnová revoluce ·
Brestlitevský mír
Hranice mezi bolševickým Ruskem a Ústředními mocnostmi po podepsání příměří Brestlitevský mír z 3.
Brestlitevský mír a Sovětský svaz · Brestlitevský mír a Říjnová revoluce ·
Estonsko
Estonsko, plným názvem Estonská republika (estonsky), je stát u Baltského moře v severní Evropě, nejsevernější z pobaltských zemí.
Estonsko a Sovětský svaz · Estonsko a Říjnová revoluce ·
Finsko
Finsko, plným názvem Finská republika, je severský stát v severní Evropě omývaný Baltským mořem, Botnickým zálivem a Finským zálivem, hraničící s Norskem na severu, Švédskem na severozápadě a Ruskem na východě.
Finsko a Sovětský svaz · Finsko a Říjnová revoluce ·
Komunistická strana Sovětského svazu
Znak KPSS Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (bolševiků), 1917–1918), Komunistická strana Ruska (bolševiků), 1918–1925), Všesvazová komunistická strana (bolševiků) – 1925–1952) a od XIX. sjezdu KSSS Komunistická strana Sovětského svazu (KSSS, 1952–1991), byla sovětská komunistická strana – (Коммунистическая партия Советского союза (КПСС). Nejdříve, od roku 1903 existovala jako frakce uvnitř Ruské sociálně demokratické dělnické strany, po říjnové revoluci 1917 se stala nejsilnější politickou mocí v Sovětském svazu, kterou byla až do jeho zániku v roce 1991.
Komunistická strana Sovětského svazu a Sovětský svaz · Komunistická strana Sovětského svazu a Říjnová revoluce ·
Lev Davidovič Trockij
Lev Davidovič Trockij (rodným jménem Lev Davidovič Bronštejn, Janivka, Ruské impérium (dnes Bereslavka u Kropyvnyckého na Ukrajině) – 21. srpna 1940, Mexico City, Mexiko) byl bolševický revolucionář a marxistický teoretik židovského původu.
Lev Davidovič Trockij a Sovětský svaz · Lev Davidovič Trockij a Říjnová revoluce ·
Lotyšsko
Lotyšsko, plným názvem Lotyšská republika (lotyšsky), je stát v severní Evropě v Pobaltí.
Lotyšsko a Sovětský svaz · Lotyšsko a Říjnová revoluce ·
Moskevský Kreml
Moskevský Kreml je středověký kreml v centru Moskvy založený středověkou ruskou vládnoucí dynastií Rurikovců.
Moskevský Kreml a Sovětský svaz · Moskevský Kreml a Říjnová revoluce ·
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Moskva a Sovětský svaz · Moskva a Říjnová revoluce ·
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
První světová válka a Sovětský svaz · První světová válka a Říjnová revoluce ·
Ruská občanská válka
Ruská občanská válka (rusky Гражданская война в России) byl ozbrojený konflikt mezi bolševiky, kteří se snažili v Rusku vybudovat socialistický stát, a vnitřně velmi heterogenní opozicí, od monarchistů až po liberály a umírněné socialisty.
Ruská občanská válka a Sovětský svaz · Ruská občanská válka a Říjnová revoluce ·
Ruská prozatímní vláda
Ruská prozatímní vláda byl přechodný správní orgán, který řídil Rusko roku 1917 po odstoupení cara Mikuláše II. za Únorové revoluce až do Říjnové revoluce.
Ruská prozatímní vláda a Sovětský svaz · Ruská prozatímní vláda a Říjnová revoluce ·
Ruská republika
Ruská republika (Rossiyskaya respublika) je termín, kterým se označuje ruský stát, existující na velké části území zaniklého carského Ruského impéria od Únorové revoluce po Říjnovou revoluci roku 1917.
Ruská republika a Sovětský svaz · Ruská republika a Říjnová revoluce ·
Ruská revoluce (1917)
Ruská revoluce 1917 je označení pro souhrn událostí v ruských dějinách roku 1917, během kterých se Ruské impérium proměnilo v historicky první komunistický stát světa.
Ruská revoluce (1917) a Sovětský svaz · Ruská revoluce (1917) a Říjnová revoluce ·
Ruská sovětská federativní socialistická republika
Ruská sovětská federativní socialistická republika, do roku 1936 Ruská socialistická federativní sovětská republika (zkratka RSFSR), byl socialistický stát, vyhlášený po Říjnové revoluci v lednu 1918, který se roku 1922 stal největší svazovou republikou Sovětského svazu.
Ruská sovětská federativní socialistická republika a Sovětský svaz · Ruská sovětská federativní socialistická republika a Říjnová revoluce ·
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Ruské impérium a Sovětský svaz · Ruské impérium a Říjnová revoluce ·
Sibiř
       Sibiřský federální okruh        Geografické vyznačení Sibiře        Severní Asie Sibiř (rusky: Сиби́рь) je území ležící mezi Uralem a Verchojanským pohořím.
Sibiř a Sovětský svaz · Sibiř a Říjnová revoluce ·
Sovět
Sovět („rada“) bylo původně označení pro socialistické sdružení pracujících, dělníků (dělnické rady), vojáků a zemědělců, na sklonku Ruského impéria, které hrály důležitou roli v revoluci roku 1917.
Sovět a Sovětský svaz · Sovět a Říjnová revoluce ·
Supervelmoc
Supervelmoc je termín, který byl zaveden po druhé světové válce; označuje stát disponující takovou mocí, že může ovlivňovat velkou část planety.
Sovětský svaz a Supervelmoc · Supervelmoc a Říjnová revoluce ·
Taškent
Taškent z vesmíru Ulice v Taškentu Taškent (uzbecky Toshkent, v cyrilici Тошкент, rusky Ташкент) je hlavní a nejlidnatější město Uzbekistánu.
Sovětský svaz a Taškent · Taškent a Říjnová revoluce ·
Trojdohoda
Státy Trojdohody (modrá) a Trojspolku (červená) Ruský plakát znázorňující Trojdohodu Jako Trojdohoda nebo Dohoda (řidčeji, hlavně ve starší literatuře Ententa z franc.) je označováno spojenectví Francie, Ruska a Velké Británie, které vznikalo v letech 1893 až 1907 především jako protiváha k expanzivním tendencím Trojspolku (Německo, Rakousko-Uhersko a Itálie).
Sovětský svaz a Trojdohoda · Trojdohoda a Říjnová revoluce ·
Vladimir Iljič Lenin
Vladimir Iljič Uljanov, ((Simbirsk, dnes Uljanovsk – 21. ledna 1924 Gorki u Moskvy) který přijal přezdívku Lenin, byl komunistický politik a revolucionář, filozof, vůdce bolševické strany, první předseda vlády sovětského Ruska (1917–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1924). Byl teoretikem leninismu, který definoval jako adaptaci marxismu v období imperialismu. Stál v čele Říjnové revoluce roku 1917 v Rusku, poté byl do roku 1923 de facto nejvyšším představitelem Sovětského svazu, za jehož zakladatele je všeobecně označován. Inicioval uznání porážky a stažení Ruska z první světové války brestlitevským mírem a vedl zemi do občanské války, která si vyžádala 7–12 milionů obětí, především z řad civilního obyvatelstva.
Sovětský svaz a Vladimir Iljič Lenin · Vladimir Iljič Lenin a Říjnová revoluce ·
Zakavkazsko
#PŘESMĚRUJ Jižní Kavkaz.
Sovětský svaz a Zakavkazsko · Zakavkazsko a Říjnová revoluce ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Sovětský svaz a Říjnová revoluce
- To, co mají společné Sovětský svaz a Říjnová revoluce
- Podobnosti mezi Sovětský svaz a Říjnová revoluce
Srovnání mezi Sovětský svaz a Říjnová revoluce
Sovětský svaz má 493 vztahy, zatímco Říjnová revoluce má 73. Jak oni mají společné 26, index Jaccard je 4.59% = 26 / (493 + 73).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Sovětský svaz a Říjnová revoluce. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
