Rychlejší přístup než prohlížeči!
24 vztahy: Částice, Boseho–Einsteinovo rozdělení, Boson, Boson W a Z, Elektron, Elementární částice, Fermiho–Diracovo rozdělení, Fermion, Foton, Higgsův boson, Hundovo pravidlo, Klasická fyzika, Komutátor (algebra), Kvantová fyzika, Levi-Civitův symbol, Moment hybnosti, Neutron, Orbitální moment hybnosti (záření), Ortonormalita, Pauliho matice, Pauliho vylučovací princip, Planckova konstanta, Proton, Sternův–Gerlachův experiment.
Částice
Částice je velmi malá část hmoty, která se projevuje svými charakteristickými vlastnostmi (energií, hmotností, elektrickým nábojem, spinem, chemickou reaktivností, dobou života, aj.). Studiem částic ve fyzice se zabývá především fyzika částic, která se zaměřuje především na studium elementárních částic a dále částic, které vzniknou v důsledku vazby mezi elementárními částicemi (takové částice bývají také označovány jako složené).
Nový!!: Spin a Částice · Vidět víc »
Boseho–Einsteinovo rozdělení
Porovnání průběhu funkcí odpovídajících Boseho–Einsteinovu resp. Fermi–Diracovu rozdělení Boseho–Einsteinovo rozdělení popisuje ve statistické fyzice systémy složené z bosonů, tedy částic se symetrickou vlnovou funkcí a celočíselným spinem.
Nový!!: Spin a Boseho–Einsteinovo rozdělení · Vidět víc »
Boson
Bosony (čteno bozony) jsou částice, které mají symetrickou vlnovou funkci a celočíselný spin.
Nový!!: Spin a Boson · Vidět víc »
Boson W a Z
Bosony W a Z jsou elementární částice, které zprostředkovávají slabou (výměnnou) interakci v atomovém jádře a v reakcích elementárních částic.
Nový!!: Spin a Boson W a Z · Vidět víc »
Elektron
Elektron je subatomární částice se záporným elektrickým nábojem.
Nový!!: Spin a Elektron · Vidět víc »
Elementární částice
Elementární částice (též fundamentální nebo základní částice) je ve fyzice částice hmoty, jejíž vnitřní struktura je neznámá, a není tedy známo, zda se skládá z jiných částic.
Nový!!: Spin a Elementární částice · Vidět víc »
Fermiho–Diracovo rozdělení
Porovnání průběhu funkcí odpovídajících Boseho–Einsteinovu resp. Fermi–Diracovu rozdělení Fermiho–Diracovo rozdělenív závislosti na teplotě Fermiovo–Diracovo rozdělení popisuje ve statistické fyzice systémy složené z fermionů, tedy částic s antisymetrickou vlnovou funkcí a poločíselným spinem.
Nový!!: Spin a Fermiho–Diracovo rozdělení · Vidět víc »
Fermion
Fermiony jsou částice pojmenované podle italského fyzika Enrica Fermiho (proto bývají někdy také označovány jako Fermiho částice), které mají poločíselný spin (1/2, 3/2, 5/2, …, v jednotkách Planckovy konstanty vydělené 2π).
Nový!!: Spin a Fermion · Vidět víc »
Foton
V částicové fyzice je foton (z řeckého φως, světlo) elementární částice, kterou popisujeme kvantum elektromagnetické energie.
Nový!!: Spin a Foton · Vidět víc »
Higgsův boson
Higgsův boson je hmotná skalární elementární částice ve standardním modelu částic.
Nový!!: Spin a Higgsův boson · Vidět víc »
Hundovo pravidlo
Hundovo pravidlo (pojmenováno podle německého fyzika Friedricha Hunda) je empirické pravidlo udávající, který spektroskopický term odpovídá základnímu stavu atomu s více elektrony.
Nový!!: Spin a Hundovo pravidlo · Vidět víc »
Klasická fyzika
Klasická fyzika je označení pro starší fyzikální teorie, zejména ty popsané mezi koncem 17.
Nový!!: Spin a Klasická fyzika · Vidět víc »
Komutátor (algebra)
Komutátor je operátor vyjadřující „míru nekomutativity“ dvou operátorů.
Nový!!: Spin a Komutátor (algebra) · Vidět víc »
Kvantová fyzika
Kvantová fyzika je soustavou fyzikálních teorií, která souběžně s teorií relativity ve 20. století předefinovala do té doby platné základy klasické fyziky.
Nový!!: Spin a Kvantová fyzika · Vidět víc »
Levi-Civitův symbol
V matematice, a zvlášť v tenzorovém počtu, se Levi-Civitův symbol (pojmenovaný po italském matematikovi Tullio Levi-Civitovi), také nazývaný permutační symbol nebo antisymetrický symbol, definuje následovně: Levi-Civitův symbol \begin +1 & \mbox (i,j,k) \mbox (1,2,3), (2,3,1) \mbox (3,1,2), \\ -1 & \mbox (i,j,k) \mbox (3,2,1), (1,3,2) \mbox (2,1,3), \\ 0 & \mboxi.
Nový!!: Spin a Levi-Civitův symbol · Vidět víc »
Moment hybnosti
Moment hybnosti je vektorová fyzikální veličina, která popisuje dynamicky rotační pohyb tělesa.
Nový!!: Spin a Moment hybnosti · Vidět víc »
Neutron
Neutron je subatomární částice bez elektrického náboje (neutrální částice), jedna ze základních stavebních částic atomového jádra (nukleon) a tím téměř veškeré známé hmoty.
Nový!!: Spin a Neutron · Vidět víc »
Orbitální moment hybnosti (záření)
Průřez světelným svazkem, jenž má jednotkový orbitální moment hybnosti. Fáze světelného pole je vyznačena barvou, od červené po žlutou, jeho intenzita pak tmavostí. Orbitální moment hybnosti (zkratka OAM) světla a jiných druhů záření je fyzikální veličina, jež představuje jednu ze složek celkového momentu hybnosti.
Nový!!: Spin a Orbitální moment hybnosti (záření) · Vidět víc »
Ortonormalita
V lineární algebře, dva vektory v a w v prostoru s definovaným skalárním součinem jsou ortonormální, pokud jsou ortogonální a mají jednotkovou délku, tedy platí: Báze, kde jsou všechny vektory navzájem ortonormální se nazývá ortonormální báze.
Nový!!: Spin a Ortonormalita · Vidět víc »
Pauliho matice
Pauliho matice jsou množina 2 × 2 komplexních hermiteovských a unitárních matic.
Nový!!: Spin a Pauliho matice · Vidět víc »
Pauliho vylučovací princip
Pauliho vylučovací princip je princip kvantové mechaniky, který říká, že žádné dva nerozlišitelné fermiony nemohou být ve stejném kvantovém stavu.
Nový!!: Spin a Pauliho vylučovací princip · Vidět víc »
Planckova konstanta
Planckova konstanta je jedna ze základních fyzikálních konstant.
Nový!!: Spin a Planckova konstanta · Vidět víc »
Proton
Ve fyzice je proton subatomární částice s kladným elementárním elektrickým nábojem tj.
Nový!!: Spin a Proton · Vidět víc »
Sternův–Gerlachův experiment
Sternův–Gerlachův experiment je experiment kvantové mechaniky při němž bylo zjištěno, že prostorová orientace momentu hybnosti je kvantovaná.
Nový!!: Spin a Sternův–Gerlachův experiment · Vidět víc »
