Rychlejší přístup než prohlížeči!
71 vztahy: Archetyp, Arthur Schopenhauer, Únava, Čin, Člověk moudrý, Bezvědomí, Bludy, Carl Gustav Jung, Cenzura, Cogito ergo sum, Duše, Duch, Edmund Husserl, Ego, superego a id, Entita, Existencialismus, Fenomenologie, Filmová pohádka, Filosofie umělé inteligence, Filosofie výchovy, Filozofie, Friedrich Nietzsche, Funkce, Fyziologie, Georg Wilhelm Friedrich Hegel, Glasgowská stupnice, Halucinace, Hypnóza, Identita, Immanuel Kant, Introspekce, Já, Kóma, Kognitivní mapy, Lékařství, Logika, Mozek, Myšlení, Mysl, Mytologie, Náboženství, Nerv, Neurologie, Nevědomí, Osoba, Paměť, Podvědomí, Poznání, Pozornost, Práva zvířat, ..., Právní odpovědnost, Psychoaktivní droga, Psychologie, René Descartes, Rozum, Rozum (rozcestník), Sebereflexe, Sigmund Freud, Somnolence, Sopor, Spánek, Spánková deprivace, Společnost, Svědomí, Svoboda, Trans, Vakuum, Vůle, Vůle (psychická vlastnost), Vnímání, Vytěsnění. Rozbalte index (21 více) »
Archetyp
Archetyp (z řec. arche-typos, první vzor, ražba) znamená pravzor, tradicí posvěcenou a typickou postavu, představu, příběh.
Nový!!: Vědomí a Archetyp · Vidět víc »
Arthur Schopenhauer
Arthur Schopenhauer (1855) Arthur Schopenhauer (22. února 1788, Gdaňsk – 21. září 1860, Frankfurt nad Mohanem) byl německý filosof 19. století.
Nový!!: Vědomí a Arthur Schopenhauer · Vidět víc »
Únava
Únava je snížení schopnosti vykonávat činnost, které vyplývá z předchozího vynaloženého úsilí, ať už fyzického, nebo psychického.
Nový!!: Vědomí a Únava · Vidět víc »
Čin
Čin může být.
Nový!!: Vědomí a Čin · Vidět víc »
Člověk moudrý
Člověk moudrý nebo rozumný (Homo sapiens) je jediným žijícím druhem rodu Homo.
Nový!!: Vědomí a Člověk moudrý · Vidět víc »
Bezvědomí
Bezvědomí zahrnuje kompletní nebo částečnou ztrátu schopnosti vnímat a reagovat na vnější podněty.
Nový!!: Vědomí a Bezvědomí · Vidět víc »
Bludy
Slovo Bludy může označovat.
Nový!!: Vědomí a Bludy · Vidět víc »
Carl Gustav Jung
Carl Gustav Jung (26. července 1875 Kesswil, Švýcarsko – 6. června 1961 Küsnacht, Švýcarsko) byl švýcarský lékař-psychiatr a psychoterapeut, zakladatel analytické psychologie.
Nový!!: Vědomí a Carl Gustav Jung · Vidět víc »
Cenzura
Není klasifikováno / nejsou data col-endNení klasifikováno / nejsou data Cenzura je kontrola a omezování sdělování informací hromadnými sdělovacími prostředky, obvykle tiskem či dalšími veřejnými médii, ale i veřejnými proslovy, dopisy a podobně.
Nový!!: Vědomí a Cenzura · Vidět víc »
Cogito ergo sum
René Descartes (1596–1650) Věta (Myslím, tedy jsem), zkráceně Cogito, je jádro Descartova pokusu o nové založení filosofické jistoty.
Nový!!: Vědomí a Cogito ergo sum · Vidět víc »
Duše
Michelangelo: Cháron převáží duše do podsvětí. Duše je v řadě náboženství, mytologiích a filosofii nehmotná substance živé bytosti.
Nový!!: Vědomí a Duše · Vidět víc »
Duch
Duch (od dýchati, dech; podobně jako řec. pneuma od pneó, dýchat, vanout a lat. spiritus od spirare, dýchat) je náboženský pojem, který označuje oživující princip (duše) jako nehmotná podstata člověka.
Nový!!: Vědomí a Duch · Vidět víc »
Edmund Husserl
Edmund Husserl (1900) Edmund Husserl (8. dubna 1859, Prostějov – 27. dubna 1938, Freiburg im Breisgau) byl německý filosof moravského původu působící převážně v Německu, zakladatel moderní fenomenologie.
Nový!!: Vědomí a Edmund Husserl · Vidět víc »
Ego, superego a id
Pojmy ego, superego a id označují základní složky osobnosti člověka v psychoanalýze, tedy psychologické teorie Sigmunda Freuda, kterému na toto téma v roce 1923 vyšla kniha „The Ego and the Id”.
Nový!!: Vědomí a Ego, superego a id · Vidět víc »
Entita
Entita (z latinského entitas, ens – bytost, jsoucí) může být.
Nový!!: Vědomí a Entita · Vidět víc »
Existencialismus
Ve směru hodinových ručiček zleva nahoře: Søren Kierkegaard, Dostojevskij, Jean-Paul Sartre, Friedrich Nietzsche. Existencialismus (z lat. ex-sistere, vystupovat, vycházet, vznikat; chybně existencionalismus), v Německu často filosofie existence je široký proud filosofického myšlení a literární tvorby, který vznikl po první světové válce v Německu a rozšířil se především díky svým francouzským představitelům (Jean-Paul Sartre, Albert Camus) ve čtyřicátých letech 20.
Nový!!: Vědomí a Existencialismus · Vidět víc »
Fenomenologie
Fenomenologie (fenomén, jev a, důvod) znamená obecně přesné zkoumání jevů.
Nový!!: Vědomí a Fenomenologie · Vidět víc »
Filmová pohádka
Pohádkové postavy tančí na plese Filmová pohádka je specifický filmový žánr, který je určen pro velkou skupinu diváků všeho věku, zejména pak bývá zaměřen na mladší osoby, děti a mládež.
Nový!!: Vědomí a Filmová pohádka · Vidět víc »
Filosofie umělé inteligence
#PŘESMĚRUJ Filozofie umělé inteligence.
Nový!!: Vědomí a Filosofie umělé inteligence · Vidět víc »
Filosofie výchovy
#PŘESMĚRUJ Filozofie výchovy.
Nový!!: Vědomí a Filosofie výchovy · Vidět víc »
Filozofie
Filozofie (ve stylově příznakové podobě také filosofie, původem z řeckého φιλοσοφία, filosofía, „láska k moudrosti“) je systematické, racionální a kritické studium obecných a základních otázek, jako jsou otázky existence, rozumu, poznání, hodnot, mysli a jazyka.
Nový!!: Vědomí a Filozofie · Vidět víc »
Friedrich Nietzsche
Friedrich Wilhelm Nietzsche (15. října 1844 Röcken u Lützenu poblíž Lipska – 25. srpna 1900 Výmar) byl německý filosof, klasický filolog, básník a skladatel (i když jeho poezie a hudební kompozice byly zastíněny jeho pozdějšími filosofickými spisy).
Nový!!: Vědomí a Friedrich Nietzsche · Vidět víc »
Funkce
Slovo funkce je užíváno ve více významech.
Nový!!: Vědomí a Funkce · Vidět víc »
Fyziologie
Fyziologie (z řeckého φύσις fýsis ‚živá příroda‘ a λόγος lógos ‚nauka‘, ‚věda‘) je biologický a lékařský vědní obor, který studuje fungování živých organismů a procesy, jež v nich probíhají na úrovni buněk, tkání resp.
Nový!!: Vědomí a Fyziologie · Vidět víc »
Georg Wilhelm Friedrich Hegel
Georg Wilhelm Friedrich Hegel (27. srpna 1770, Stuttgart – 14. listopadu 1831, Berlín) byl filosof, představitel německého idealismu.
Nový!!: Vědomí a Georg Wilhelm Friedrich Hegel · Vidět víc »
Glasgowská stupnice
Glasgowská stupnice hloubky bezvědomí (Glasgow Coma Scale, GCS) je stupnice používaná k vyhodnocení míry vědomí člověka.
Nový!!: Vědomí a Glasgowská stupnice · Vidět víc »
Halucinace
''Meine Augen zur Zeit der Erscheinungen'' (August Natterer, 191x) Halucinace je klamný vjem vzniklý bez reálného podnětu v bdělém stavu.
Nový!!: Vědomí a Halucinace · Vidět víc »
Hypnóza
''Photographic Studies in Hypnosis, Abnormal Psychology'' (1938) Hypnóza je změněný stav vědomí, který je možné terapeuticky využít.
Nový!!: Vědomí a Hypnóza · Vidět víc »
Identita
Identita může znamenat.
Nový!!: Vědomí a Identita · Vidět víc »
Immanuel Kant
Immanuel Kant (22. dubna 1724 Královec – 12. února 1804 Královec) byl německý filozof, jeden z nejvýznamnějších evropských myslitelů a poslední z představitelů osvícenství. Jeho Kritikou čistého rozumu začíná nové pojetí filozofie, zejména v epistemologii (teorii poznání) a v etice. Kant významně ovlivnil pozdější romantické a idealistické filozofy 19. století a novější filozofii vůbec.
Nový!!: Vědomí a Immanuel Kant · Vidět víc »
Introspekce
Introspekci, neboli metodu zkoumání toho, co probíhá v mysli (vědomí), navrhuje jako první anglický myslitel John Locke (1632-1704).
Nový!!: Vědomí a Introspekce · Vidět víc »
Já
#PŘESMĚRUJ Jáství.
Nový!!: Vědomí a Já · Vidět víc »
Kóma
Kóma (z řeckého κῶμα, výslovnost kóma, znamená hluboký spánek) je pojem z oboru lékařství a znamená těžký stav bezvědomí.
Nový!!: Vědomí a Kóma · Vidět víc »
Kognitivní mapy
Kognitivní mapy je teorie z oblasti chování živých organismů, která popisuje jejich schopnost reagovat pomocí naučených znalostí.
Nový!!: Vědomí a Kognitivní mapy · Vidět víc »
Lékařství
Lékaři při operaci Lékařství nebo medicína (z lat. ars medicina, umění léčit) je aplikovaná biologická věda o zdraví, stavech a chorobných procesech člověka, o způsobech léčení a předcházení nemocem.
Nový!!: Vědomí a Lékařství · Vidět víc »
Logika
Logika má více významů – v češtině se běžně používá ve smyslu myšlenková cesta, která vedla k daným závěrům.
Nový!!: Vědomí a Logika · Vidět víc »
Mozek
koncového mozku Mozek je orgán, který slouží jako organizační a řídící centrum nervové soustavy obratlovců.
Nový!!: Vědomí a Mozek · Vidět víc »
Myšlení
Myšlení znamená v širším slova smyslu souhrn všech vědomých mentálních (psychických) činností, v užším slova smyslu jejich nejsložitější a patrně jen člověku vlastní část, která je schopna abstrakce a reflexe.
Nový!!: Vědomí a Myšlení · Vidět víc »
Mysl
Mysl je soubor rozumu, vnímání, vůle, paměti, představivosti a cítění.
Nový!!: Vědomí a Mysl · Vidět víc »
Mytologie
Sir James George Frazer, jeden z nejvýznamnějších mytologů 19. století Mytologie (mythologie, bájesloví, případně bájeslovectví) je věda zabývající se studiem mýtů.
Nový!!: Vědomí a Mytologie · Vidět víc »
Náboženství
Různé náboženské symboly Argentině Anglikánské procesí ve Walsinghamu Karmelitánská jeptiška v náboženské koncentraci tibetského buddhismu v Bódhgaja Indie Náboženství, religie je moderní souhrnný pojem pro velmi rozmanité soustavy jednání, symbolů a představ, jimiž různá společenství a církve vyjadřují reálný, životní, osobní vztah k transcendentní (smyslové vnímání přesahující) zkušenosti či transcendentním představám.
Nový!!: Vědomí a Náboženství · Vidět víc »
Nerv
periferní nerv – řez napříč periferní nerv – řez podél, zvýraznění myelinové pochvy Nerv, též periferní nerv (lat. nervus), je struktura tvořená myelinizovanými svazky dlouhých výběžků nervových buněk, obklopenými podpůrnou, vazivovou tkání.
Nový!!: Vědomí a Nerv · Vidět víc »
Neurologie
Nervový systém Neurologie (z řeckého νεῦρον, neuron, "nervy" a -λογία, -logie, „-věda) je lékařský obor zabývající se studiem onemocnění a poruch nervové soustavy především na organickém podkladě.
Nový!!: Vědomí a Neurologie · Vidět víc »
Nevědomí
Nevědomí je oblast lidské psychiky, ležící mimo sféru vědomí.
Nový!!: Vědomí a Nevědomí · Vidět víc »
Osoba
Osoba je jednotlivá rozumová bytost, často s důrazem na její jedinečnost a identitu: obvykle je to člověk s vlastním jménem, schopný se rozhodovat, jednat i odpovídat za své jednání.
Nový!!: Vědomí a Osoba · Vidět víc »
Paměť
Paměť je schopnost centrální nervové soustavy uchovávat a používat informace o předchozích zkušenostech.
Nový!!: Vědomí a Paměť · Vidět víc »
Podvědomí
Podvědomí je spolu se svědomím a nevědomím součástí paměti, ve které pomocí zaměření charakteru osobnosti (optimista, pesimista, realista) shledáváme představy vyvinuté v naší mysli na základě informací z těchto pamětí.
Nový!!: Vědomí a Podvědomí · Vidět víc »
Poznání
Poznání (kognice) znamená jak proces nabývání znalostí (poznávání), tj.
Nový!!: Vědomí a Poznání · Vidět víc »
Pozornost
Pozornost je zaměřenost a soustředěnost duševní činnosti na určitý objekt nebo děj.
Nový!!: Vědomí a Pozornost · Vidět víc »
Práva zvířat
Práva zvířat je filosoficko-právní koncept, který přisuzuje zvířatům etické a právní nároky, kterým se běžně těší jen lidé.
Nový!!: Vědomí a Práva zvířat · Vidět víc »
Právní odpovědnost
Právní odpovědnost je druh obecné odpovědnosti, která znamená ručit za něco.
Nový!!: Vědomí a Právní odpovědnost · Vidět víc »
Psychoaktivní droga
Některé psychoaktivní drogy Psychoaktivní droga (též psychotropní látka, omamná látka, často nepřesně droga nebo návyková látka) je chemická látka primárně působící na centrálně nervovou soustavu, kde mění mozkové funkce a způsobuje dočasné změny ve vnímání, náladě, vědomí a chování.
Nový!!: Vědomí a Psychoaktivní droga · Vidět víc »
Psychologie
Řecké písmeno Psí bývá občas používáno jako symbol psychologiePsychologie (z řeckého ψυχή (psyché).
Nový!!: Vědomí a Psychologie · Vidět víc »
René Descartes
René Descartes (lat. Renatus Cartesius) (31. března 1596 La Haye, dnes Descartes, poblíž Tours – 11. února 1650, Stockholm) byl francouzský filosof, matematik a fyzik.
Nový!!: Vědomí a René Descartes · Vidět víc »
Rozum
Rozum je schopnost lidské mysli zobecňovat jednotlivé zkušenosti, pracovat s abstraktními pojmy a činit závěry z předpokladů.
Nový!!: Vědomí a Rozum · Vidět víc »
Rozum (rozcestník)
Rozum může označovat.
Nový!!: Vědomí a Rozum (rozcestník) · Vidět víc »
Sebereflexe
Sebereflexe nebo také vědomí sebe je akt vědomí, jehož tématem či intencí je toto vědomí samo.
Nový!!: Vědomí a Sebereflexe · Vidět víc »
Sigmund Freud
Sigmund Freud (6. května 1856, Příbor – 23. září 1939, Londýn), rodným jménem Sigismund Šlomo Freud, byl rakouský lékař-neurolog, psycholog a zakladatel psychoanalýzy.
Nový!!: Vědomí a Sigmund Freud · Vidět víc »
Somnolence
Somnolence je jeden ze čtyř stupňů poruch vědomí.
Nový!!: Vědomí a Somnolence · Vidět víc »
Sopor
Sopor je druhý stupeň kvantitativní poruchy (tzv. zastřeného) vědomí, těžší než somnolence, lehčí než kóma.
Nový!!: Vědomí a Sopor · Vidět víc »
Spánek
Spící dítě Spánek je útlumově-relaxační fáze organismu, při níž dochází ke změně činnosti mozku doprovázené ztrátou vědomí a podstatně sníženou citlivostí na vnější podněty, dále mimo jiné dochází k uvolnění svalstva, po většinu doby jeho trvání je snížena tělesná teplota, dýchání se zpomaluje a krevní tlak se snižuje.
Nový!!: Vědomí a Spánek · Vidět víc »
Spánková deprivace
Spánková deprivace je nedostatek normálního množství spánku, často používaný jako druh mučení.
Nový!!: Vědomí a Spánková deprivace · Vidět víc »
Společnost
Společnost je skupina jednotlivců, která je charakterizována společnými zájmy a může mít i svou vlastní kulturu a instituce.
Nový!!: Vědomí a Společnost · Vidět víc »
Svědomí
Svědomí je vnitřní instance, „mlčenlivé volání“, které vede soudy člověka o tom, co sám způsobil nebo co se chystá způsobit.
Nový!!: Vědomí a Svědomí · Vidět víc »
Svoboda
Svoboda je možnost, případně také schopnost volit, rozhodovat a jednat „podle své vůle,“ ať je jakákoli a nést za to přiměřenou odpovědnost.
Nový!!: Vědomí a Svoboda · Vidět víc »
Trans
Trans může být.
Nový!!: Vědomí a Trans · Vidět víc »
Vakuum
Školní vývěva k demonstračním účelům Vakuum (z lat. vacuus, prázdný) česky též vzduchoprázdno znamená prázdný prostor, ve fyzice prostor s velmi malou hustotou částic.
Nový!!: Vědomí a Vakuum · Vidět víc »
Vůle
Vůle může být.
Nový!!: Vědomí a Vůle · Vidět víc »
Vůle (psychická vlastnost)
Vůle z hlediska psychologie je záměrné, vědomé úsilí směřující k dosažení cíle.
Nový!!: Vědomí a Vůle (psychická vlastnost) · Vidět víc »
Vnímání
Vnímání (též percepce) zachycuje to, co v daný okamžik působí na smysly, informuje o vnějším světě (barva, chuť) i vnitřním (bolest, zadýchání).
Nový!!: Vědomí a Vnímání · Vidět víc »
Vytěsnění
Vytěsnění (někdy též potlačení) je druh obranného mechanismu, při němž jsou nepříjemné myšlenky, motivy a fantazie, nevědomě přesunuty z vědomí do nevědomí.
Nový!!: Vědomí a Vytěsnění · Vidět víc »
