Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Starověk a Řecko-perské války
Starověk a Řecko-perské války mají 73 věci společné (v Uniepedie): Achaimenovci, Aischylos, Alexandr Veliký, Asie, Athény, Šáhanšáh, Černé moře, Řecko, Babylón, Bitva u Marathónu, Bitva u Platají, Bitva u Salamíny, Bitva u Thermopyl, Bospor, Byzantská říše, Dareios I., Egejské moře, Egypt, Féničané, Filip II. Makedonský, Frýgie, Hérodotos, Indus, Itálie, Kambýsés II., Kýros II., Konstantinopol, Korint, Kroisos, Lýdie, ..., Malá Asie, Médie, Megara, Mennofer, Mezopotámie, Miltiadés, Nil, Pausaniás (vojevůdce), Peloponés, Peloponéská válka, Periklés, Persis, Perská říše, Polis, Sardy, Satrapie, Sicílie, Sparta, Starověké Řecko, Starověký Řím, Starověký Egypt, Středozemní moře, Syrakusy, Théby, Themistoklés, Thrákie, Tribut, Tyrannis, Vazal, Xerxés I., 1. století, 2. století, 334 př. n. l., 338 př. n. l., 4. století př. n. l., 404 př. n. l., 477 př. n. l., 480 př. n. l., 490 př. n. l., 5. století př. n. l., 525 př. n. l., 6. století př. n. l., 7. století př. n. l.. Rozbalte index (43 více) »
Achaimenovci
Achaimenovci (staropersky Hachámanišijá) byli vládnoucí dynastií ve starověké Persii a zároveň prvním známým panovnickým rodem indoevropského etnika Peršanů.
Achaimenovci a Starověk · Achaimenovci a Řecko-perské války ·
Aischylos
Aischylos (řecky Αἰσχύλος; 525 př. n. l. Eleusína v Attice – 456 př. n. l. Gela na Sicílii) byl první z řady velkých řeckých dramatiků, píšících tragédie (dalšími byli Sofoklés a Euripidés).
Aischylos a Starověk · Aischylos a Řecko-perské války ·
Alexandr Veliký
Alexandr Veliký, bysta v kodaňské glyptotéce Alexandr Veliký (20. nebo 21. července 356 př. n. l. Pella – 10. nebo 11. června 323 př. n. l. Babylón Encyklopedie Britannica uvádí datum smrti 13. červen 323 př. n. l.), také známý jako Alexandr III.
Alexandr Veliký a Starověk · Alexandr Veliký a Řecko-perské války ·
Asie
Asie je svou rozlohou 44 603 853 km² největší, s více než 4,5 miliardami obyvatel nejlidnatější a zhruba od přelomu tisíciletí rovněž nejhustěji osídlený světadíl, který tvoří součást kontinentu zvaného Eurasie, popř.
Asie a Starověk · Asie a Řecko-perské války ·
Athény
Akropolis je se svými starověkými památkami hlavní turistickou atrakcí města Athény nebo Atény jsou hlavním a největším městem Řecka.
Athény a Starověk · Athény a Řecko-perské války ·
Šáhanšáh
Šáhanšáh či šáhinšáh (staropersky 𐎧𐏁𐎠𐎩𐎰𐎡𐎩𐏐𐎧𐏁 𐎠𐎩𐎰𐎡𐎩𐎠𐎴𐎠𐎶, středopersky a parthsky 60px, novopersky شاهنشاه) byl tradiční titul íránských vládců ve starověku s významem král králů.
Šáhanšáh a Starověk · Šáhanšáh a Řecko-perské války ·
Černé moře
Černé moře (megrelsky) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.
Starověk a Černé moře · Černé moře a Řecko-perské války ·
Řecko
Řecko (nebo), plným názvem Řecká republika, je stát v jihovýchodní Evropě, který se nachází na jižním cípu Balkánského poloostrova.
Starověk a Řecko · Řecko a Řecko-perské války ·
Babylón
Babylón (z akkad. 𒆍𒀭𒈨𒌍, Bābilim – Brána boha/bohů, bez diakritiky Babylon,, v Bibli (Genesis a Žalmy) též Bábel – znamená „zmatek“, kassitskými vládci a Assyřany nazýván Karduniaš, egyptsky bbr) bylo město na dolním toku Eufratu v jižní Mezopotámii, v pozdějším období hlavní město Babylonie a Novobabylonské říše.
Babylón a Starověk · Babylón a Řecko-perské války ·
Bitva u Marathónu
Bitva u Marathónu (12. září 490 př. n. l.) mezi Peršany a Athéňany byla výsledkem Dareiova pokusu podrobit si vojenskou mocí evropské Řecko.
Bitva u Marathónu a Starověk · Bitva u Marathónu a Řecko-perské války ·
Bitva u Platají
Bitva u Platají v létě 479 př. n. l. byla jednou z klíčových bitev řecko-perských válek.
Bitva u Platají a Starověk · Bitva u Platají a Řecko-perské války ·
Bitva u Salamíny
Bitva u Salamíny byla rozhodující bitva řecko-perských válek, ve které v roce 480 př. n. l. 22., 23., 24., 27.
Bitva u Salamíny a Starověk · Bitva u Salamíny a Řecko-perské války ·
Bitva u Thermopyl
Bitva u Thermopyl byla ozbrojeným střetnutím mezi spojenými jednotkami části řeckých městských států a vojsky perského krále králů Xerxa I. Proběhla v srpnu nebo září 480 př. n. l. a Řekové v ní podlehli perské přesile.
Bitva u Thermopyl a Starověk · Bitva u Thermopyl a Řecko-perské války ·
Bospor
Bospor (v antice známý jako Bospor Thrácký nebo Bospor Cařihradský) je průliv mezi Černým a Marmarským mořem na severozápadě Turecka.
Bospor a Starověk · Bospor a Řecko-perské války ·
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Byzantská říše a Starověk · Byzantská říše a Řecko-perské války ·
Dareios I.
Dareios I. (staropersky Dárajavauš; kolem 550 př. n. l. – listopad 486 př. n. l.) byl perský velkokrál z rodu Achaimenovců vládnoucí v letech 522–486 př. n. l. Pocházel z mladší, Ariaramnovy větve rodu, která se od hlavní linie oddělila po polovině 7. století.
Dareios I. a Starověk · Dareios I. a Řecko-perské války ·
Egejské moře
Egejské moře (řecky Αιγαίο Πέλαγος, Aigaio Pelagos, turecky Ege Denizi) je polouzavřené moře Středozemního moře.
Egejské moře a Starověk · Egejské moře a Řecko-perské války ·
Egypt
Egypt, plným názvem Egyptská arabská republika, je transkontinentální země překlenující severovýchodní roh Afriky a jihozápadní roh Asie pozemním mostem tvořeným Sinajským poloostrovem.
Egypt a Starověk · Egypt a Řecko-perské války ·
Féničané
Fénické obchodní trasy Foiníčané (řec. Φοίνικες Foiníkes) nebo Féničané (lat. Phoenices) byli starověký semitský národ, který osídlil Fénicii, krajinu u východního pobřeží Středozemního moře.
Féničané a Starověk · Féničané a Řecko-perské války ·
Filip II. Makedonský
Zabití Filipa Pausaniem Filip II. (řecky Φίλιππος (Filippos), což znamená milovník koní; okolo 382 př. n. l. – 336 př. n. l. v Aigách) byl králem Makedonie a otcem Alexandra Velikého.
Filip II. Makedonský a Starověk · Filip II. Makedonský a Řecko-perské války ·
Frýgie
Lokalizace Frygie – jádro (žlutá), oblast expanze (oranžová) Frýgie (zastarale Frygie, adjektiva frygický, zast. fryžský) je historický název území, které se rozkládá v západní části Anatolské vysočiny na území současné Turecké republiky.
Frýgie a Starověk · Frýgie a Řecko-perské války ·
Hérodotos
Hérodotos z Halikarnássu (starořecky Ἡρόδοτος Ἁλικαρνᾱσσεύς, asi 484 př. n. l. – asi mezi lety 430 a 420 př. n. l.) byl prvním významným antickým historikem, proto byl Ciceronem nazván otcem dějepisu.
Hérodotos a Starověk · Hérodotos a Řecko-perské války ·
Indus
Indus (tibetsky སེང་གེ་ཁ་འབབ, wylie Seng-ge kha-'abb, Sênggê Zangbo (Lví řeka),,, nebo) je nejvýznamnější řeka v Pákistánu. Protéká Tibetskou autonomní oblastí v ČLR, Ladakem v indickém státě Džammú a Kašmír přes pákistánskou část Kašmíru Gilgit-Baltistán a provincie Chajbar Paštúnchwá, Paňdžáb a Sindh. Řeka dala jméno dnešní Indii (přes řecké Sinthos a latinské Sindus). Před rozdělením Britské Indie na Pákistán a Indii v roce 1947 byla po Ganze druhou nejvýznamnější řekou této britské kolonie – z hlediska geografického, kulturního i obchodního. Je 3 180 km dlouhá. Povodí má rozlohu 980 000 km².
Indus a Starověk · Indus a Řecko-perské války ·
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Itálie a Starověk · Itálie a Řecko-perské války ·
Kambýsés II.
Kambýsés II. (staropersky Kambudžija, staroegyptsky Mesutire Kembicet; – asi léto 522 př. n. l.) byl perský velkokrál z rodu Achaimenovců panující v letech 530–522 př. n. l. Byl synem zakladatele perské říše Kýra Velikého a Kassandané, dcery Farnaspovy.
Kambýsés II. a Starověk · Kambýsés II. a Řecko-perské války ·
Kýros II.
Kýros II.
Kýros II. a Starověk · Kýros II. a Řecko-perské války ·
Konstantinopol
Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.
Konstantinopol a Starověk · Konstantinopol a Řecko-perské války ·
Korint
Korint (řecky Κόρινθος, Kórinthos) byl starověký řecký městský stát a v současnosti je to řecké město ležící při Korintské šíji (Isthmos) – úzkém pásu země spojujícím Peloponéský poloostrov s řeckou pevninou.
Korint a Starověk · Korint a Řecko-perské války ·
Kroisos
500–490 př. n. l.) Kroisos (řecky Κροῖσος, latinsky Croesus) byl lýdský král z rodu Mermnovců, panující asi v letech 560–547 př. n. l. Byl synem krále Alyatta II. a blíže neznámé ženy z kárského rodu.
Kroisos a Starověk · Kroisos a Řecko-perské války ·
Lýdie
Územní rozsah lýdské říše v 6. století př. n. l. Lýdie bylo historické území v Malé Asii, shodné zhruba s dnešními tureckými provinciemi İzmir a Manisa.
Lýdie a Starověk · Lýdie a Řecko-perské války ·
Malá Asie
Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.
Malá Asie a Starověk · Malá Asie a Řecko-perské války ·
Médie
Médie (Máda, Μηδία Média, akkadsky Mádája) je historická země na severozápadě dnešního Íránu, jež byla ve starověku obývána íránským etnikem Médů, kteří založili Médskou říši.
Médie a Starověk · Médie a Řecko-perské války ·
Megara
Megara (mn. číslo stř. rodu) je jedno z nejstarobylejších měst v Řecku.
Megara a Starověk · Megara a Řecko-perské války ·
Mennofer
Mennofer (též Mennefer), známý i pod řeckým jménem Memfis (Μεμφις), bylo hlavní město starověkého Egypta v období Staré říše.
Mennofer a Starověk · Mennofer a Řecko-perské války ·
Mezopotámie
Mezopotámie, satelitní snímek Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.
Mezopotámie a Starověk · Mezopotámie a Řecko-perské války ·
Miltiadés
Miltiadés Mladší (kolem 550 př. n. l. – asi 489 př. n. l.) byl athénský vojevůdce a politik, jeden z hlavních aktérů řecko-perských válek, vítěz bitvy u Marathónu.
Miltiadés a Starověk · Miltiadés a Řecko-perské války ·
Nil
Nil (staroegyptsky iteru, což byl obecný výraz pro řeku) je hlavní, severním směrem tekoucí, řeka na severovýchodě Afriky.
Nil a Starověk · Nil a Řecko-perské války ·
Pausaniás (vojevůdce)
Pausaniás († 470) byl spartský princ z dynastie Ágidovců, jenž během řecko-perských válek velel Helénům při jejich vítězství nad Peršany v bitvě u Platají.
Pausaniás (vojevůdce) a Starověk · Pausaniás (vojevůdce) a Řecko-perské války ·
Peloponés
Peloponés (Peloponnesos) je velký poloostrov v jižním Řecku tvořící část země na jih od Korintského zálivu.
Peloponés a Starověk · Peloponés a Řecko-perské války ·
Peloponéská válka
Peloponéská válka probíhala v letech 431 př. n. l. až 404 př. n. l. mezi athénským námořním spolkem, vedeným Athénami, a peloponéským spolkem, jehož vedoucím státem byla Sparta.
Peloponéská válka a Starověk · Peloponéská válka a Řecko-perské války ·
Periklés
Periklés (řecky Περικλῆς) (500 př. n. l. – 429 př. n. l.) byl starověký řecký athénský demokratický státník a politik.
Periklés a Starověk · Periklés a Řecko-perské války ·
Persis
Perská říše v roce 500 př. n. l., Persis ohraničena červeně Persis (staropersky 𐎱𐎠𐎼𐎿 Pársa, středopersky Párs, novopersky فارس Fárs) je starověká země na jihozápadě dnešního Íránu a současně kmenové území starých Peršanů.
Persis a Starověk · Persis a Řecko-perské války ·
Perská říše
Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.
Perská říše a Starověk · Perská říše a Řecko-perské války ·
Polis
Polis (řecky πόλις), plurál: poleis (řecky πόλεις) znamená město, obec nebo městský stát.
Polis a Starověk · Polis a Řecko-perské války ·
Sardy
Pozůstatky synagogy Sardy (lýdsky Sfard, řecky Σάρδεις, staropersky Sparda), dnes Sart, je zaniklé město na západě Malé Asie v dnešním Turecku, které leželo v údolí řeky Hermos při úpatí horstva Tmolos.
Sardy a Starověk · Sardy a Řecko-perské války ·
Satrapie
Achaimenovská říše ve svém největším rozsahu podle Oxfordského atlasu světových dějin 2002. Satrapie je název základní administrativní jednotky v perské říši Achaimenovců (550 – 330 př. n. l.), v říši Alexandra Velikého a říši Seleukovců (312 – cca 140, resp. 64 př. n. l.). V jejím čele stál satrapa, staropersky chšaçapávan (ochránce země), odpovědný za správu a finančnictví v daném obvodu.
Satrapie a Starověk · Satrapie a Řecko-perské války ·
Sicílie
Sicílie je autonomní region Itálie na stejnojmenném největším ostrově ve Středozemním moři Sicílii a okolních malých ostrovech.
Sicílie a Starověk · Sicílie a Řecko-perské války ·
Sparta
Sparta (dórsky Σπάρτα; řecky Σπάρτη Sparté) byla starověká řecká obec a hlavní město stejnojmenného městského státu (polis) známého ve starověku jako Lakedaimón (dórsky Λακεδαίμων).
Sparta a Starověk · Sparta a Řecko-perské války ·
Starověké Řecko
Parthenón – symbol starověkého Řecka Starověké Řecko, případně antické Řecko, je označení pro období řeckých dějin ve starověku.
Starověk a Starověké Řecko · Starověké Řecko a Řecko-perské války ·
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.
Starověk a Starověký Řím · Starověký Řím a Řecko-perské války ·
Starověký Egypt
Hlavní centra starověkého Egypta Gíze jsou dnes nejznámějšími symboly staroegyptské civilizace Starověký Egypt byl jednou z významných a současně nejstarších starověkých civilizací ve Středomoří a na Předním východě.
Starověk a Starověký Egypt · Starověký Egypt a Řecko-perské války ·
Středozemní moře
Středozemní moře je rozsáhlé vnitřní moře Atlantského oceánu, které se rozkládá mezi Evropou, Asií a Afrikou.
Starověk a Středozemní moře · Středozemní moře a Řecko-perské války ·
Syrakusy
Syrakusy (česky také Syrákúsy) je italské město v oblasti Sicílie, hlavní město stejnojmenné provincie.
Starověk a Syrakusy · Syrakusy a Řecko-perské války ·
Théby
Théby (starořecky Θήβαι, Thebai; latinsky Thebae; novořecky Θήβα, Thíva) je řecké město a obec v regionální jednotce Bojótie ve Středním Řecku.
Starověk a Théby · Théby a Řecko-perské války ·
Themistoklés
Themistoklés (524 př. n. l. – 459 př. n. l. v Magnésii) byl vůdcem Athén v době řecko-perských válek, který prosadil vybudování námořnictva na obranu před perskou hrozbou.
Starověk a Themistoklés · Themistoklés a Řecko-perské války ·
Thrákie
Turecku Thrákie (bulharsky: Тракия Trakija, řecky: Θράκη Thrákē, latinsky: Thrace nebo také Threce, turecky: Trakya) je rozsáhlé historické území nacházející se na východě Balkánského poloostrova.
Starověk a Thrákie · Thrákie a Řecko-perské války ·
Tribut
Tribut (tributum) je platba (finanční nebo naturální) placená vládcem jiným panovníkům.
Starověk a Tribut · Tribut a Řecko-perské války ·
Tyrannis
Král Ťie ze Sia drží v ruce tyčovou zbraň Ji představující útlak, a sedí na dvou dámách, které symbolizují jeho zneužívání moci. Tyrannis (řecky) nebo počeštěně tyranida označuje formu vlády ve starověkém Řecku, monarchii v jejímž čele stál tyran.
Starověk a Tyrannis · Tyrannis a Řecko-perské války ·
Vazal
Označení vazal pochází z lenních vztahů, které tvořily podstatu feudálního státu zejména ve středověké Evropě.
Starověk a Vazal · Vazal a Řecko-perské války ·
Xerxés I.
Xerxés I. (řecky Ξέρξης, staropersky Chšajáršá; 519–465 př. n. l.) byl perský velkokrál z rodu Achaimenovců vládnoucí od listopadu 486 do srpna 465 př. n. l. Jeho jméno ve staré perštině znamená „vládce hrdinů“.
Starověk a Xerxés I. · Xerxés I. a Řecko-perské války ·
1. století
1.
1. století a Starověk · 1. století a Řecko-perské války ·
2. století
2.
2. století a Starověk · 2. století a Řecko-perské války ·
334 př. n. l.
Bez popisu.
334 př. n. l. a Starověk · 334 př. n. l. a Řecko-perské války ·
338 př. n. l.
Bez popisu.
338 př. n. l. a Starověk · 338 př. n. l. a Řecko-perské války ·
4. století př. n. l.
Hieroglyfy zapsané jméno Alexandra Velikého. Nápis pochází asi z roku 332 př. n. l. 4.
4. století př. n. l. a Starověk · 4. století př. n. l. a Řecko-perské války ·
404 př. n. l.
Bez popisu.
404 př. n. l. a Starověk · 404 př. n. l. a Řecko-perské války ·
477 př. n. l.
Bez popisu.
477 př. n. l. a Starověk · 477 př. n. l. a Řecko-perské války ·
480 př. n. l.
Bez popisu.
480 př. n. l. a Starověk · 480 př. n. l. a Řecko-perské války ·
490 př. n. l.
Bez popisu.
490 př. n. l. a Starověk · 490 př. n. l. a Řecko-perské války ·
5. století př. n. l.
5.
5. století př. n. l. a Starověk · 5. století př. n. l. a Řecko-perské války ·
525 př. n. l.
Bez popisu.
525 př. n. l. a Starověk · 525 př. n. l. a Řecko-perské války ·
6. století př. n. l.
Dionýsos asi 520 př. n. l. 6.
6. století př. n. l. a Starověk · 6. století př. n. l. a Řecko-perské války ·
7. století př. n. l.
Sedmé století před naším letopočtem začalo v roce 700 př. n. l. a skončilo v roce 601 př. n. l. Bylo to období, kdy na Apeninském poloostrově vzkvétala civilizace Etrusků.
7. století př. n. l. a Starověk · 7. století př. n. l. a Řecko-perské války ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Starověk a Řecko-perské války
- To, co mají společné Starověk a Řecko-perské války
- Podobnosti mezi Starověk a Řecko-perské války
Srovnání mezi Starověk a Řecko-perské války
Starověk má 642 vztahy, zatímco Řecko-perské války má 207. Jak oni mají společné 73, index Jaccard je 8.60% = 73 / (642 + 207).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Starověk a Řecko-perské války. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
