Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Starověk a Římsko-perské války
Starověk a Římsko-perské války mají 113 věci společné (v Uniepedie): Achaimenovci, Aegyptus, Alexander Severus, Alexandr Veliký, Antiochie, Arabský poloostrov, Arcadius, Ardašír I., Arménie, Arsakovci, Artabanos IV., Augustus, Augustus (titul), Avaři, Avidius Cassius, Şanlıurfa, Írán, Šáhanšáh, Šápúr I., Šápúr II., Židé, Černé moře, Římská legie, Římská občanská válka, Řecko, Barbar, Bitva u Filipp, Bitva u Karrh, Blízký východ, Bospor, ..., Británie (provincie), Byzantská říše, Caracalla, Diocletianus, Dunaj, Egypt, Eufrat, Galie, Gótové, Germáni, Hadrianus, Herakleios, Hunové, Husrav I., Husrav II., Indie, Islám, Islámská expanze, Itálie, Jazdkart III., Jemen, Judea, Julianus, Julius Caesar, Justinián I., Kartágo, Křesťanství, Konstantin I. Veliký, Konstantinopol, Krize třetího století, Ktésifón, Louvre, Malá Asie, Marcus Antonius, Marcus Licinius Crassus, Médie, Mezopotámie, Nakš-e Rustam, Nero, Ninive, Palestina, Parthové, Parthská říše, Persis, Perská říše, Perský záliv, Pohanství, Pompeius, Pontus, Principát, Rýn, Sásánovci, Sýrie, Sýrie (provincie), Septimius Severus, Severní Afrika, Starověký Řím, Starověký Orient, Střední Asie, Střední východ, Středomoří, Středověk, Středozemní moře, Sulla, Tetrarchie (vláda), Theodosius I., Thrákie, Tiberius, Traianus, Tribut, Uzurpátor, Valerianus, Vazal, 1. století, 1. století př. n. l., 2. století, 3. století, 4. století, 42 př. n. l., 5. století, 53 př. n. l., 6. století, 7. století. Rozbalte index (83 více) »
Achaimenovci
Achaimenovci (staropersky Hachámanišijá) byli vládnoucí dynastií ve starověké Persii a zároveň prvním známým panovnickým rodem indoevropského etnika Peršanů.
Achaimenovci a Starověk · Achaimenovci a Římsko-perské války ·
Aegyptus
Aegyptus neboli česky Egypt, latinským celým názvem Provincia Aegypti (řecky ἐπαρχία Αἰγύπτου), bylo ve starověku jméno římské provincie, zahrnující převážnou část moderního Egypta s výjimkou Sinajského poloostrova.
Aegyptus a Starověk · Aegyptus a Římsko-perské války ·
Alexander Severus
Marcus Aurelius Severus Alexander, původním jménem Gessius Alexianus Bassianus, jako caesar Marcus Aurelius Alexander (1. října 208 Arca Caesarea, dnes ʿArká v Libanonu – únor / březen 235 u Mogontiaka, Germania Superior), byl římský císař panující v letech 222–235.
Alexander Severus a Starověk · Alexander Severus a Římsko-perské války ·
Alexandr Veliký
Alexandr Veliký, bysta v kodaňské glyptotéce Alexandr Veliký (20. nebo 21. července 356 př. n. l. Pella – 10. nebo 11. června 323 př. n. l. Babylón Encyklopedie Britannica uvádí datum smrti 13. červen 323 př. n. l.), také známý jako Alexandr III.
Alexandr Veliký a Starověk · Alexandr Veliký a Římsko-perské války ·
Antiochie
Antiochie (řecky Ἀντιόχεια Antiocheia, latinsky Antiochia), pro rozlišení též Syrská Antiochie nebo Antiochie nad Orontem, bylo historické město na severu Sýrie na řece Orontés, u Isského zálivu na severovýchodě Středozemního moře.
Antiochie a Starověk · Antiochie a Římsko-perské války ·
Arabský poloostrov
Satelitní snímek Arabského poloostrova Arabský poloostrov (Šibh al-Džazíra al-carabija) nebo také Arábie je největší poloostrov na světě.
Arabský poloostrov a Starověk · Arabský poloostrov a Římsko-perské války ·
Arcadius
Flavius Arcadius (řecky Arkadios; 377 – 1. května 408) byl východořímský císař vládnoucí od roku 395 až do své smrti.
Arcadius a Starověk · Arcadius a Římsko-perské války ·
Ardašír I.
Ardašír I. (řecky Artaxarés či Artaxerxés; cca 180–240/241) byl perský král, který v letech 224–228 vyvrátil parthskou říši Arsakovců a na jejích troskách založil nový státní útvar – říši sásánovskou neboli novoperskou.
Ardašír I. a Starověk · Ardašír I. a Římsko-perské války ·
Arménie
Arménie, plným názvem Arménská republika, je vnitrozemský stát ležící v Zakavkazsku.
Arménie a Starověk · Arménie a Římsko-perské války ·
Arsakovci
Parthská říše v 1. století př. n. l. Arsakovci byli vládnoucí dynastií ve starověké parthské říši (247/238 př. n. l. – 227/228 n. l.) a v Arménii (66–428 n. l.). Jejich pojmenování je odvozeno od jména Arsaka I., původně náčelníka skythského etnika Parnů (Aparnů), který se v letech 247–238 př. n. l. zmocnil seleukovské satrapie Parthie v severovýchodním Íránu a založil zde nový státní útvar – parthskou říši.
Arsakovci a Starověk · Arsakovci a Římsko-perské války ·
Artabanos IV.
Artabanos IV. (parthsky Ardaván) byl parthský velkokrál z rodu Arsakovců panující v letech 213–224.
Artabanos IV. a Starověk · Artabanos IV. a Římsko-perské války ·
Augustus
Augustus (23. září 63 př. n. l. v Římě jako Gaius Octavius – 19. srpna 14 n. l. v Nole poblíž Neapole), známý také jako Gaius Julius Caesar Octavianus (česky Oktavián), byl prvním císařem římské říše a zakladatelem julsko-klaudijské dynastie, který vládl od roku 27 př. n. l. až do své smrti v roce 14.
Augustus a Starověk · Augustus a Římsko-perské války ·
Augustus (titul)
Diokleciána (Nápis: Diocletianus Augustus) Augustus (Vznešený) byl čestný titul, který od roku 27 př. n. l. do začátku 7. století byl součástí titulu římských a byzantských císařů.
Augustus (titul) a Starověk · Augustus (titul) a Římsko-perské války ·
Avaři
Avaři byli kočovné etnikum mongolského původu, které pocházelo přibližně z oblasti dnešního Mongolska a Mandžuska.
Avaři a Starověk · Avaři a Římsko-perské války ·
Avidius Cassius
Gaius Avidius Cassius (130 Kyrrhos – červenec 175 Aegyptus) byl římský uzurpátor, který vládl ve východních provinciích říše od dubna do července 175, dohromady 3 měsíce a 6 dní.
Avidius Cassius a Starověk · Avidius Cassius a Římsko-perské války ·
Şanlıurfa
Şanlıurfa neboli Edessa je město v Turecku, do osmdesátých let 20. století nazývané Urfa (čestný přívlastek şanlı – slavná byl udělen za odpor proti evropským koloniálním mocnostem za kemalistické revoluce).
Starověk a Şanlıurfa · Římsko-perské války a Şanlıurfa ·
Írán
Írán (původně Árjan, neboli země Árjů), plným názvem Íránská islámská republika, je stát v Přední Asii.
Írán a Starověk · Írán a Římsko-perské války ·
Šáhanšáh
Šáhanšáh či šáhinšáh (staropersky 𐎧𐏁𐎠𐎩𐎰𐎡𐎩𐏐𐎧𐏁 𐎠𐎩𐎰𐎡𐎩𐎠𐎴𐎠𐎶, středopersky a parthsky 60px, novopersky شاهنشاه) byl tradiční titul íránských vládců ve starověku s významem král králů.
Šáhanšáh a Starověk · Šáhanšáh a Římsko-perské války ·
Šápúr I.
Kolosální sedmimetrová socha Šápúra I. v Kazerunu nedaleko Bišápúru, poražena při invazi Arabů, znovu postavena roku 1957 Šápúr I. (kol. 205 – 271/272) byl perský velkokrál z rodu Sásánovců vládnoucí v letech 240/241 – 271/272.
Šápúr I. a Starověk · Šápúr I. a Římsko-perské války ·
Šápúr II.
Šápúr II. (309–379, Bíšápúr, Írán) byl perský velkokrál z rodu Sásánovců vládnoucí v letech 309–379.
Šápúr II. a Starověk · Šápúr II. a Římsko-perské války ·
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
Starověk a Židé · Římsko-perské války a Židé ·
Černé moře
Černé moře (megrelsky) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.
Starověk a Černé moře · Černé moře a Římsko-perské války ·
Římská legie
Moderní rekonstrukce římských legionářů s plátovou zbrojí (''lorica segmentata'') Legie (z latinského slova legio „vojenské odvody“, což je odvozeno ze slova legere „vybírat“, „odvádět“, „shromažďovat“) je termín, jenž v širším smyslu označuje celé římské vojsko, případně v užším a běžnějším významu se jedná o základní vojenskou jednotku starověké římské armády.
Starověk a Římská legie · Římská legie a Římsko-perské války ·
Římská občanská válka
Římská občanská válka (49–45 př. n. l.) byl jeden z posledních vojensko-politických konfliktů v Římské republice před vznikem císařství.
Starověk a Římská občanská válka · Římská občanská válka a Římsko-perské války ·
Řecko
Řecko (nebo), plným názvem Řecká republika, je stát v jihovýchodní Evropě, který se nachází na jižním cípu Balkánského poloostrova.
Starověk a Řecko · Římsko-perské války a Řecko ·
Barbar
kylixu z 5. století př. n. l. Barbar (řec. βαρβαρος, barbaros) je slovo neznámého původu, původně snad onomatopoické slovo, napodobující nesrozumitelnou „řeč“ cizinců, podobně jako české slovo „brblat“.
Barbar a Starověk · Barbar a Římsko-perské války ·
Bitva u Filipp
Bitva u Filipp (Filippoi) se odehrála 3.
Bitva u Filipp a Starověk · Bitva u Filipp a Římsko-perské války ·
Bitva u Karrh
Bitva u Karrh byla svedena v roce 53 př. n. l. poblíž parthského města Karrhy mezi římským vojskem vedeným Markem Liciniem Crassem a vojskem Parthů v čele se Súrénem, vojevůdcem krále králů Oróda II. Bitva skončila drtivým parthským vítězstvím především díky promyšlené taktice kontinuálního ostřelování římského vojska jízdními lučištníky.
Bitva u Karrh a Starověk · Bitva u Karrh a Římsko-perské války ·
Blízký východ
Tmavě zeleně je zobrazen tradiční Blízký východ, světle zeleně Střední východ Blízký východ nebo také Přední východ (– aš-šarq al-awsat,, persky خاورمیانه xâvar-e-miyâne) je označení pro oblast východního Středomoří a případně i přilehlých oblastí.
Blízký východ a Starověk · Blízký východ a Římsko-perské války ·
Bospor
Bospor (v antice známý jako Bospor Thrácký nebo Bospor Cařihradský) je průliv mezi Černým a Marmarským mořem na severozápadě Turecka.
Bospor a Starověk · Bospor a Římsko-perské války ·
Británie (provincie)
Británie (latinsky Britannia) byla římská provincie, která se rozkládala na většině ostrova Velká Británie (kromě severní Kaledonie) a která se mezi léty 43 až 410 nacházela pod kontrolou římské říše.
Británie (provincie) a Starověk · Británie (provincie) a Římsko-perské války ·
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Byzantská říše a Starověk · Byzantská říše a Římsko-perské války ·
Caracalla
Marcus Aurelius Severus Antoninus (rodným jménem Lucius Septimius Bassianus; 4. dubna 188 v Lugdunu – 8. dubna 217 v Mezopotámii), běžně známý pod přezdívkou Caracalla, již obdržel kvůli svému oblíbenému galskému plášti s kapucí (caracallus), byl římským císařem v letech 211 až 217.
Caracalla a Starověk · Caracalla a Římsko-perské války ·
Diocletianus
Gaius Aurelius Valerius Diocletianus (kolem 244 v Dalmácii – 3. prosince 312 nebo 316 ve Spalatu, dnešní Split), rodným jménem Diocles, obvykle známý jako Diocletianus (česky Dioklecián) byl římský císař od 20. listopadu 284 až do 1. května 305.
Diocletianus a Starověk · Diocletianus a Římsko-perské války ·
Dunaj
Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.
Dunaj a Starověk · Dunaj a Římsko-perské války ·
Egypt
Egypt, plným názvem Egyptská arabská republika, je transkontinentální země překlenující severovýchodní roh Afriky a jihozápadní roh Asie pozemním mostem tvořeným Sinajským poloostrovem.
Egypt a Starověk · Egypt a Římsko-perské války ·
Eufrat
Eufrat, (v aramejštině znamená sladká voda), je největší řeka Blízkého východu.
Eufrat a Starověk · Eufrat a Římsko-perské války ·
Galie
Mapa Galie z 1. století př. n. l., znázorňující přibližné rozmístění keltských kmenů. Galie, latinsky Gallia, bylo ve starověku Římany užívané pojmenování dnešní Francie a přilehlých oblastí obývané převážně Kelty (latinsky Galli – Galové).
Galie a Starověk · Galie a Římsko-perské války ·
Gótové
Gótové (– Gutþiuda) byli jedni z prvních Germánů, jejichž dvě větve, Vizigóti a Ostrogóti, sehrály důležitou roli při pádu západořímské říše, výrazně se zapsaly do doby stěhování národů a do dějin vzniku středověké Evropy.
Gótové a Starověk · Gótové a Římsko-perské války ·
Germáni
Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.
Germáni a Starověk · Germáni a Římsko-perské války ·
Hadrianus
Publius Aelius Hadrianus (24. ledna 76 v Italice – 10. července 138 nedaleko Neapole), běžně známý jako Hadrianus (česky Hadrián), byl římský císař v letech 117 až 138.
Hadrianus a Starověk · Hadrianus a Římsko-perské války ·
Herakleios
Herakleios (latinsky Flavius Heraclius; kolem 575 – 11. února 641) byl byzantský císař v letech 610 až 641.
Herakleios a Starověk · Herakleios a Římsko-perské války ·
Hunové
Hunové byli kočovný kmen či kmenový svaz, který mezi 4. a 6. stoletím žil ve střední Asii, na Kavkaze a ve východní Evropě.
Hunové a Starověk · Hunové a Římsko-perské války ·
Husrav I.
Husrav I. (řecky Chosroés) byl perský velkokrál z rodu Sásánovců panující v letech 531–579.
Husrav I. a Starověk · Husrav I. a Římsko-perské války ·
Husrav II.
Husrav II. (řecky Chosroés, – únor 628), známý jako Husrav Parvéz („Vítěz“; novopersky Parvíz پرویز), byl perský velkokrál z dynastie Sásánovců panující v letech 590/591–628.
Husrav II. a Starověk · Husrav II. a Římsko-perské války ·
Indie
Indie, plným názvem Indická republika, je sedmá největší a s téměř 1,5 miliardou obyvatel nejlidnatější země na světě, rozkládající se na Indickém subkontinentu v jižní Asii.
Indie a Starověk · Indie a Římsko-perské války ·
Islám
směr modlitby a cíl muslimských poutníků z celého světa Prorok Mohamed během hadždže do Mekky v roce 632 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století.
Islám a Starověk · Islám a Římsko-perské války ·
Islámská expanze
Rané muslimské výboje (al-Futūḥāt al-Islāmiyya), označované také jako arabské výboje a rané islámské výboje začal islámský prorok Mohamedem v 7. století.
Islámská expanze a Starověk · Islámská expanze a Římsko-perské války ·
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Itálie a Starověk · Itálie a Římsko-perské války ·
Jazdkart III.
Jazdkart III. (?624 – 651, Merv) též známý pod jménem Jazdagird III.
Jazdkart III. a Starověk · Jazdkart III. a Římsko-perské války ·
Jemen
Jemen, plným názvem Jemenská republika, je stát na jihu Arabského poloostrova v jihozápadní Asii.
Jemen a Starověk · Jemen a Římsko-perské války ·
Judea
Provincie Judea (Ιουδαία, יהודה) byla římská provincie existující v letech 6–132 n. l. Jejím jádrem bylo Judsko a Samařsko, později však do ní byly začleněny i ostatní části Herodova království.
Judea a Starověk · Judea a Římsko-perské války ·
Julianus
Flavius Claudius Julianus (latinsky FLAVIVS CLAVDIVS IVLIANVS, řecky Φλάβιος Κλαύδιος Ἰουλιανός, později pod křesťanským vlivem označován jako Julianus Apostata, řecky Ἰουλιανὸς ὁ Ἀποστάτης, tj. „Odpadlík“, ve starší české literatuře uváděn jako Julián; 331 v Konstantinopoli – 26. června 363 poblíž vesnice Maranga u řeky Tigris) byl od roku 355 mladší císař Constantia II. a v letech 360/361 – 363 samostatný římský císař.
Julianus a Starověk · Julianus a Římsko-perské války ·
Julius Caesar
Gaius Julius Caesar (12./13. července 100 př. n. l. – 15. března 44 př. n. l. Řím) byl vojevůdce a politik a jeden z nejmocnějších mužů antické historie.
Julius Caesar a Starověk · Julius Caesar a Římsko-perské války ·
Justinián I.
Flavius Petrus Sabbatius Iustinianus (kolem 482, Tauresium – 14. listopadu 565, Konstantinopol, Byzantská říše), známý spíše jako Justinián I., byl východořímský císař od roku 527 až do své smrti.
Justinián I. a Starověk · Justinián I. a Římsko-perské války ·
Kartágo
Kartágo bylo starověké město založené Féničany, z něhož se stalo centrum kartaginské civilizace.
Kartágo a Starověk · Kartágo a Římsko-perské války ·
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Křesťanství a Starověk · Křesťanství a Římsko-perské války ·
Konstantin I. Veliký
Flavius Valerius Constantinus (27. února někdy mezi léty 272 až 285 v Naissu, Horní Moesie – 22. května 337 poblíž Nikomédie, Bithýnie), známý také jako Konstantin Veliký, nebo Konstantin I., východními křesťany uctívaný jako svatý Konstantin, byl od roku 306 římským císařem a od roku 324 až do své smrti nezpochybnitelným vládcem celé římské říše.
Konstantin I. Veliký a Starověk · Konstantin I. Veliký a Římsko-perské války ·
Konstantinopol
Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.
Konstantinopol a Starověk · Konstantinopol a Římsko-perské války ·
Krize třetího století
Rozdělená říše v roce 271 Krize třetího století (také období vojenských císařů nebo období vojenské anarchie) je historický pojem, jímž se označuje období římských dějin mezi lety 235 a 284/285 n. l. Vnějšími znaky krize byla politická nestabilita (časté střídání císařů), ekonomický úpadek (inflace, deurbanizace) a snížená obranyschopnost státu vůči vnějším nepřátelům (Germáni, perští Sásánovci).
Krize třetího století a Starověk · Krize třetího století a Římsko-perské války ·
Ktésifón
Archeologická oblast starověkého Ktésifóntu Ktésifón (arabsky spolu s protilehlou Seleukií nad Tigridem al-Madá’in.
Ktésifón a Starověk · Ktésifón a Římsko-perské války ·
Louvre
Leonardo da Vinci, ''Mona Lisa'' (1503–1519) Chamurappiho zákoník (kolem 1750 př. n. l.) ''Níké Samothrácká'', asi 120 př. n. l. Venuše Miloská'', asi 130 př. n. l. Louvre je muzeum umění v Paříži.
Louvre a Starověk · Louvre a Římsko-perské války ·
Malá Asie
Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.
Malá Asie a Starověk · Malá Asie a Římsko-perské války ·
Marcus Antonius
Marcus Antonius (latinsky: M•ANTONIVS•M•F•M•N; 83 př. n. l. – 30 př. n. l.) byl římský politik a vojevůdce.
Marcus Antonius a Starověk · Marcus Antonius a Římsko-perské války ·
Marcus Licinius Crassus
Marcus Licinius Crassus (115 př. n. l. – 53 př. n. l.) byl římský politik, vojevůdce a největší boháč v období úpadku římské republiky.
Marcus Licinius Crassus a Starověk · Marcus Licinius Crassus a Římsko-perské války ·
Médie
Médie (Máda, Μηδία Média, akkadsky Mádája) je historická země na severozápadě dnešního Íránu, jež byla ve starověku obývána íránským etnikem Médů, kteří založili Médskou říši.
Médie a Starověk · Médie a Římsko-perské války ·
Mezopotámie
Mezopotámie, satelitní snímek Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.
Mezopotámie a Starověk · Mezopotámie a Římsko-perské války ·
Nakš-e Rustam
Achaimenovské skalní hrobky v Nakš-e Rustamu severovýchodně od Šírázu Šápúr I. oslavuje vítězství nad římskými císaři Valeriánem a Philippem Arabsem, kteří mu vzdávají hold; skalní reliéf Nakš-e Rustam (Rustamův obraz) je pojmenování skalní stěny nedaleko Stachru v Íránu, do níž jsou vytesány hrobky achaimenovských králů a reliéfy z dob prvních Sásánovců.
Nakš-e Rustam a Starověk · Nakš-e Rustam a Římsko-perské války ·
Nero
Nero Claudius Caesar Augustus Germanicus (rodným jménem Lucius Domitius Ahenobarbus; 15. prosince 37 – 9. června 68) byl římský císař pocházející z julsko-klaudijské dynastie vládnoucí od 13. října 54 až do okamžiku své smrti.
Nero a Starověk · Nero a Římsko-perské války ·
Ninive
Ninive (akkadsky: Ninua; aramejsky: ܢܸܢܘܵܐ; hebrejsky, Nīnewē; řecky; latinsky Nineve; arabsky, Naīnuwa) bylo hlavní město Asýrie.
Ninive a Starověk · Ninive a Římsko-perské války ·
Palestina
Satelitní snímek oblasti z roku 2003 s vyznačenými hranicemi států. Palestina (z řeckého Παλαιστίνη;: Palaestina;: אֶרֶץ יִשְׂרָאֵל, Erec Jisra'el, dříve také פלשתינה Palestina;: فلسطين, Filastín) je název historického území na Blízkém východě, oblasti mezi Středozemním mořem a řekou Jordán.
Palestina a Starověk · Palestina a Římsko-perské války ·
Parthové
Traianově sloupu v Římě (překreslení) Parthové (staropersky Parthava; řecky Πάρθοι, Parthoi; latinsky Parthi) je v užším slova smyslu název etnika, obývajícího ve starověku oblast jihovýchodně od Kaspického moře (dnes západní část íránského Chorásánu), v širším smyslu pojmenování vládnoucí vrstvy parthské říše (cca 245 př. n. l. – 224 n. l.), jednoho z nejvýznamnějších státních útvarů ve starověku.
Parthové a Starověk · Parthové a Římsko-perské války ·
Parthská říše
Parthská říše (persky شاهنشاهی پارت, v soudobé perštině اشکانیان, Aškāniān a İmparatoriya-Ashkâniân), resp.
Parthská říše a Starověk · Parthská říše a Římsko-perské války ·
Persis
Perská říše v roce 500 př. n. l., Persis ohraničena červeně Persis (staropersky 𐎱𐎠𐎼𐎿 Pársa, středopersky Párs, novopersky فارس Fárs) je starověká země na jihozápadě dnešního Íránu a současně kmenové území starých Peršanů.
Persis a Starověk · Persis a Římsko-perské války ·
Perská říše
Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.
Perská říše a Starověk · Perská říše a Římsko-perské války ·
Perský záliv
Perský záliv je záliv Indického oceánu a představuje pokračování Ománského zálivu, se kterým je spojen Hormuzským průlivem.
Perský záliv a Starověk · Perský záliv a Římsko-perské války ·
Pohanství
Athéně Pohanství neboli paganismus (z latinského paganus, tj. „venkovský“) je běžně užívaný termín převzatý z křesťanské kultury pro veškerá ne-abrahámovská náboženství, která vyznávají zejména víru v mnohobožství (polyteismus) či jeho odchylky (např. henoteismus).
Pohanství a Starověk · Pohanství a Římsko-perské války ·
Pompeius
Gnaeus Pompeius Magnus (29. září 106 př. n. l. – 28. září 48 př. n. l.), někdy zmiňován jako Pompeius Veliký, byl význačný vojevůdce a méně obratný politik na sklonku existence římské republiky.
Pompeius a Starověk · Pompeius a Římsko-perské války ·
Pontus
Pontus (řecky Πόντος, Pontos, což znamená „moře“) je název historické oblasti, kde se nacházelo někdejší starověké helénské království, ta se nacházela na jižním břehu Černého moře (Pontos Euxeinos).
Pontus a Starověk · Pontus a Římsko-perské války ·
Principát
Octavius Augustus s občanskou korunou Jako principatus - principát se označovala forma státního útvaru za rané císařské vlády v antické římské říši od Octavia Augusta do Diokleciána (císařem v letech 284–305), který zavedl centralizovanější a více absolutistický dominát.
Principát a Starověk · Principát a Římsko-perské války ·
Rýn
Rýn (jméno pochází z keltského Renos) je řeka v Západní Evropě, která patří mezi nejdelší evropské řeky.
Rýn a Starověk · Rýn a Římsko-perské války ·
Sásánovci
Sásánovci byla královská dynastie, vládnoucí ve starověké Persii v letech 224 až 651.
Sásánovci a Starověk · Sásánovci a Římsko-perské války ·
Sýrie
Sýrie, plným názvem Syrská arabská republika, je stát v jihozápadní Asii, řazený k zemím Blízkého východu – v jeho rámci spadá jak do území Mezopotámie, tak do Levanty.
Sýrie a Starověk · Sýrie a Římsko-perské války ·
Sýrie (provincie)
Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna provincie Sýrie Syria byla jednou z nejlidnatějších a nejbohatších římských provincií, jež vznikla po dobytí této země Pompeiem a následném svržení seleukovské vlády v roce 64 př. n. l. Římská resp.
Sýrie (provincie) a Starověk · Sýrie (provincie) a Římsko-perské války ·
Septimius Severus
Lucius Septimius Severus, jako císař Lucius Septimius Severus Pertinax (11. dubna 146 Leptis Magna, Afrika – 4. února 211 Eburacum, Británie), byl římský císař vládnoucí od 9. dubna 193 do 4. února 211, nejprve spolu s Clodiem Albinem (193–196/197), později se svými syny Caracallou a Getou.
Septimius Severus a Starověk · Septimius Severus a Římsko-perské války ·
Severní Afrika
Arabská Severní Afrika, která je od zbytku afrického kontinentu oddělena pouští Saharou, představuje nejsevernější část tohoto kontinentu.
Severní Afrika a Starověk · Severní Afrika a Římsko-perské války ·
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.
Starověk a Starověký Řím · Starověký Řím a Římsko-perské války ·
Starověký Orient
Mapa s oblastmi a civilizacemi starověkého orientu Pojem Starověký Orient nebo také Starověký Přední východ označuje starověké civilizace Přední Asie (Sýrie, Palestina, Fénicie, Malá Asie), Mezopotámie a Íránské vysočiny (někdy je mezi ně řazen rovněž starověký Egypt a Arábie) v období od konce pravěku ve 4.
Starověk a Starověký Orient · Starověký Orient a Římsko-perské války ·
Střední Asie
sovětské oficiální vymezení (nejužší), obecné současné vymezení a vymezení UNESCO (nejširší) Střední Asie je geograficky nejednoznačně definovaná oblast v Asii.
Starověk a Střední Asie · Střední Asie a Římsko-perské války ·
Střední východ
Střední východ Střední východ je výraz původem z anglického Middle East, který označuje ne zcela jednoznačně vymezené území v okolí východního Středomoří a Perského zálivu.
Starověk a Střední východ · Střední východ a Římsko-perské války ·
Středomoří
Středozemí při pohledu z vesmíru Köppenovy klasifikace podnebí Středomoří, též Středozemí či mediterán je oblast okolo Středozemního moře.
Starověk a Středomoří · Středomoří a Římsko-perské války ·
Středověk
Přebohatých hodinek vévody z Berry'' z počátku 15. století Středověk je tradiční označení dějinné epochy mezi koncem antické civilizace (starověku) a začátkem novověku, které se poprvé objevilo v období renesance.
Starověk a Středověk · Středověk a Římsko-perské války ·
Středozemní moře
Středozemní moře je rozsáhlé vnitřní moře Atlantského oceánu, které se rozkládá mezi Evropou, Asií a Afrikou.
Starověk a Středozemní moře · Středozemní moře a Římsko-perské války ·
Sulla
Lucius Cornelius Sulla (okolo 138/134 př. n. l. – 78 př. n. l.), zvaný Felix („Šťastný“), byl římský politik, vojevůdce a diktátor v době pozdní fáze existence Římské republiky.
Starověk a Sulla · Sulla a Římsko-perské války ·
Tetrarchie (vláda)
#PŘESMĚRUJ Tetrarchie.
Starověk a Tetrarchie (vláda) · Tetrarchie (vláda) a Římsko-perské války ·
Theodosius I.
Flavius Theodosius, známý také jako Theodosius Veliký (11. ledna 347 Cauca, Hispánie – 17. ledna 395 Mediolanum), byl v letech 379 až 394 římským císařem na Východě a od konce roku 394 posledním panovníkem celého římského impéria.
Starověk a Theodosius I. · Theodosius I. a Římsko-perské války ·
Thrákie
Turecku Thrákie (bulharsky: Тракия Trakija, řecky: Θράκη Thrákē, latinsky: Thrace nebo také Threce, turecky: Trakya) je rozsáhlé historické území nacházející se na východě Balkánského poloostrova.
Starověk a Thrákie · Thrákie a Římsko-perské války ·
Tiberius
Tiberius Julius Caesar Augustus (rodným jménem Tiberius Claudius Nero; 16. listopadu 42 př. n. l. – 16. března 37 n. l.) byl druhým císařem římské říše od roku 14 n. l.
Starověk a Tiberius · Tiberius a Římsko-perské války ·
Traianus
Marcus Ulpius Traianus (18. září 53 v Italice poblíž dnešní Sevilly – 9. srpna 117 v Selinúntu), obvykle známý jako Traianus (česky Traján), byl římský císař od roku 98 až do své smrti v roce 117.
Starověk a Traianus · Traianus a Římsko-perské války ·
Tribut
Tribut (tributum) je platba (finanční nebo naturální) placená vládcem jiným panovníkům.
Starověk a Tribut · Tribut a Římsko-perské války ·
Uzurpátor
Uzurpátor je v obecném slova smyslu osoba, která si přisvojuje cizí práva a požitky, ať už násilím nebo svévolným jednáním.
Starověk a Uzurpátor · Uzurpátor a Římsko-perské války ·
Valerianus
Publius Licinius Valerianus (Valerián; cca 190/200 – po 260) byl římský císař vládnoucí spolu se svým synem Gallienem v letech 253–260.
Starověk a Valerianus · Valerianus a Římsko-perské války ·
Vazal
Označení vazal pochází z lenních vztahů, které tvořily podstatu feudálního státu zejména ve středověké Evropě.
Starověk a Vazal · Vazal a Římsko-perské války ·
1. století
1.
1. století a Starověk · 1. století a Římsko-perské války ·
1. století př. n. l.
1.
1. století př. n. l. a Starověk · 1. století př. n. l. a Římsko-perské války ·
2. století
2.
2. století a Starověk · 2. století a Římsko-perské války ·
3. století
3.
3. století a Starověk · 3. století a Římsko-perské války ·
4. století
4.
4. století a Starověk · 4. století a Římsko-perské války ·
42 př. n. l.
Bez popisu.
42 př. n. l. a Starověk · 42 př. n. l. a Římsko-perské války ·
5. století
5.
5. století a Starověk · 5. století a Římsko-perské války ·
53 př. n. l.
Bez popisu.
53 př. n. l. a Starověk · 53 př. n. l. a Římsko-perské války ·
6. století
6.
6. století a Starověk · 6. století a Římsko-perské války ·
7. století
7.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Starověk a Římsko-perské války
- To, co mají společné Starověk a Římsko-perské války
- Podobnosti mezi Starověk a Římsko-perské války
Srovnání mezi Starověk a Římsko-perské války
Starověk má 642 vztahy, zatímco Římsko-perské války má 392. Jak oni mají společné 113, index Jaccard je 10.93% = 113 / (642 + 392).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Starověk a Římsko-perské války. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
