Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Starověk a Římský císař
Starověk a Římský císař mají 85 věci společné (v Uniepedie): Adoptivní císaři, Aegyptus, Aetius, Afrika, Afrika (provincie), Alarich I., Alexander Severus, Antoninus Pius, Apeninský poloostrov, Arcadius, Arménie, Asýrie, Augustus, Augustus (titul), Šápúr I., Řím, Římská legie, Římská občanská válka, Římské provincie, Římský diktátor, Římský senát, Barbar, Bitva na Katalaunských polích, Bitva u Actia, Bitva v Teutoburském lese, Británie (provincie), Byzantská říše, Caligula, Caracalla, Claudius, ..., Commodus, Dácie, Diocletianus, Domitianus, Dunaj, Edikt milánský, Eufrat, Foederati, Galie, Gótové, Germáni, Germánie, Hadrianus, Hispánie, Honorius (císař), Hunové, Itálie, Judea, Julianus, Julius Caesar, Justinián I., Křesťanství, Konstantin I. Veliký, Konstantinopol, Krize třetího století, Ktésifón, Marcus Aurelius, Markomanské války, Mezopotámie, Nero, Parthové, Parthská říše, Perská říše, Pohanství, Principát, Rýn, Romulus Augustus, Sarmati, Sásánovci, Sýrie (provincie), Septimius Severus, Severní Afrika, Starověký Řím, Tetrarchie (vláda), Theodosius I., Tiberius, Titus, Traianus, Tribut, Uzurpátor, Valentinianus III., Valerianus, Vespasianus, Vizigóti, Západořímská říše. Rozbalte index (55 více) »
Adoptivní císaři
Jako adoptivní císaři se nazývají císaři vládnoucí v letech 96 n. l. (po zavraždění Domitiana) až 192 n. l. Císař si za svého života našel nástupce, kterého adoptoval za svého syna, tito nástupci se nazývají adoptivními císaři.
Adoptivní císaři a Starověk · Adoptivní císaři a Římský císař ·
Aegyptus
Aegyptus neboli česky Egypt, latinským celým názvem Provincia Aegypti (řecky ἐπαρχία Αἰγύπτου), bylo ve starověku jméno římské provincie, zahrnující převážnou část moderního Egypta s výjimkou Sinajského poloostrova.
Aegyptus a Starověk · Aegyptus a Římský císař ·
Aetius
Flavius Aetius (kolem roku 396 v Durostoru – 454 v Římě) nebo také Aëtius byl význačným západořímským vojevůdcem a politikem.
Aetius a Starověk · Aetius a Římský císař ·
Afrika
Afrika ((Afrīqiyā), (Äfəriqa)) je třetí největší kontinent (po Asii a Americe) s celkovou rozlohou přes 30,3 mil. km², což představuje 20,3 % celkového povrchu souše na Zemi; včetně ostrovů pokrývá 6 % celkové rozlohy Země.
Afrika a Starověk · Afrika a Římský císař ·
Afrika (provincie)
Africa je latinské jméno severní části afrického kontinentu, která byla ve starověku římskou provincií.
Afrika (provincie) a Starověk · Afrika (provincie) a Římský císař ·
Alarich I.
Alarichův pohřeb v korytě řeky Busento (H. Leutemann, 1895) Alarich I. (cca 370 – 410 Cosenza) byl v letech 395–410 vizigótským králem germánského etnika sídlícího původně v severním Černomoří.
Alarich I. a Starověk · Alarich I. a Římský císař ·
Alexander Severus
Marcus Aurelius Severus Alexander, původním jménem Gessius Alexianus Bassianus, jako caesar Marcus Aurelius Alexander (1. října 208 Arca Caesarea, dnes ʿArká v Libanonu – únor / březen 235 u Mogontiaka, Germania Superior), byl římský císař panující v letech 222–235.
Alexander Severus a Starověk · Alexander Severus a Římský císař ·
Antoninus Pius
Titus Aurelius Fulvus Boionius Arrius Antoninus (19. září 86 poblíž Lanuvia – 7. března 161 v Loriu), všeobecně známý jako Antoninus Pius, byl římským císařem v letech 138 až 161.
Antoninus Pius a Starověk · Antoninus Pius a Římský císař ·
Apeninský poloostrov
Apeninský poloostrov je jeden z největších evropských poloostrovů.
Apeninský poloostrov a Starověk · Apeninský poloostrov a Římský císař ·
Arcadius
Flavius Arcadius (řecky Arkadios; 377 – 1. května 408) byl východořímský císař vládnoucí od roku 395 až do své smrti.
Arcadius a Starověk · Arcadius a Římský císař ·
Arménie
Arménie, plným názvem Arménská republika, je vnitrozemský stát ležící v Zakavkazsku.
Arménie a Starověk · Arménie a Římský císař ·
Asýrie
Asýrie je pojmenování významného starověkého státního útvaru na území severní Mezopotámie v dnešním Iráku (horní tok řeky Tigris), jenž zvláště od 9. do 7. století př. n. l. hrál dominantní roli na Předním východě.
Asýrie a Starověk · Asýrie a Římský císař ·
Augustus
Augustus (23. září 63 př. n. l. v Římě jako Gaius Octavius – 19. srpna 14 n. l. v Nole poblíž Neapole), známý také jako Gaius Julius Caesar Octavianus (česky Oktavián), byl prvním císařem římské říše a zakladatelem julsko-klaudijské dynastie, který vládl od roku 27 př. n. l. až do své smrti v roce 14.
Augustus a Starověk · Augustus a Římský císař ·
Augustus (titul)
Diokleciána (Nápis: Diocletianus Augustus) Augustus (Vznešený) byl čestný titul, který od roku 27 př. n. l. do začátku 7. století byl součástí titulu římských a byzantských císařů.
Augustus (titul) a Starověk · Augustus (titul) a Římský císař ·
Šápúr I.
Kolosální sedmimetrová socha Šápúra I. v Kazerunu nedaleko Bišápúru, poražena při invazi Arabů, znovu postavena roku 1957 Šápúr I. (kol. 205 – 271/272) byl perský velkokrál z rodu Sásánovců vládnoucí v letech 240/241 – 271/272.
Šápúr I. a Starověk · Šápúr I. a Římský císař ·
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Starověk a Řím · Řím a Římský císař ·
Římská legie
Moderní rekonstrukce římských legionářů s plátovou zbrojí (''lorica segmentata'') Legie (z latinského slova legio „vojenské odvody“, což je odvozeno ze slova legere „vybírat“, „odvádět“, „shromažďovat“) je termín, jenž v širším smyslu označuje celé římské vojsko, případně v užším a běžnějším významu se jedná o základní vojenskou jednotku starověké římské armády.
Starověk a Římská legie · Římská legie a Římský císař ·
Římská občanská válka
Římská občanská válka (49–45 př. n. l.) byl jeden z posledních vojensko-politických konfliktů v Římské republice před vznikem císařství.
Starověk a Římská občanská válka · Římská občanská válka a Římský císař ·
Římské provincie
Mapa provincií římské říše po roce 135 Provincie (latinsky provincia, pl. provinciae) byla ve starověkém Římě základní a až do konce 3. století největší správní jednotka římského území mimo Apeninský poloostrov.
Starověk a Římské provincie · Římské provincie a Římský císař ·
Římský diktátor
Diktátor (latinsky dictator, „ten, který přikazuje“) byl v římské republice mimořádný politický úřad (magistratus extraordinarius), jenž byl ustavován za složitých politických nebo vojenských okolností.
Starověk a Římský diktátor · Římský císař a Římský diktátor ·
Římský senát
Římský senát byl v době republiky zřejmě nejvýznamnější institucí římského státu, přičemž senátoři, jeho členové, náleželi k nejváženějším římským občanům.
Starověk a Římský senát · Římský císař a Římský senát ·
Barbar
kylixu z 5. století př. n. l. Barbar (řec. βαρβαρος, barbaros) je slovo neznámého původu, původně snad onomatopoické slovo, napodobující nesrozumitelnou „řeč“ cizinců, podobně jako české slovo „brblat“.
Barbar a Starověk · Barbar a Římský císař ·
Bitva na Katalaunských polích
V bitvě na Katalaunských polích (20. června 451, někdy nazývané také bitva u Chalons nebo bitva národů) bylo odraženo vojsko krále Attily složené z Hunů a jim podřízených kmenů (Ostrogóti, Herulové, Skirové, Gepidové aj.) spojenými silami Římanů, Vizigótů, Alanů a Franků pod vedením římského velitele vojska (magister militum) Flavia Aetia.
Bitva na Katalaunských polích a Starověk · Bitva na Katalaunských polích a Římský císař ·
Bitva u Actia
Námořní bitva u Actia se odehrála 2. září roku 31 př. n. l. poblíž mysu Aktion v severní Akarnánii při vjezdu z Ionského moře do Ambrakijského zálivu v Řecku.
Bitva u Actia a Starověk · Bitva u Actia a Římský císař ·
Bitva v Teutoburském lese
Bitva v Teutoburském lese, resp.
Bitva v Teutoburském lese a Starověk · Bitva v Teutoburském lese a Římský císař ·
Británie (provincie)
Británie (latinsky Britannia) byla římská provincie, která se rozkládala na většině ostrova Velká Británie (kromě severní Kaledonie) a která se mezi léty 43 až 410 nacházela pod kontrolou římské říše.
Británie (provincie) a Starověk · Británie (provincie) a Římský císař ·
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Byzantská říše a Starověk · Byzantská říše a Římský císař ·
Caligula
Gaius Caesar Augustus Germanicus (31. srpna 12 – 24. ledna 41), všeobecně známý spíše pod přízviskem Caligula, byl římský císař vládnoucí od 16. března 37 až do okamžiku svého zavraždění o čtyři roky později.
Caligula a Starověk · Caligula a Římský císař ·
Caracalla
Marcus Aurelius Severus Antoninus (rodným jménem Lucius Septimius Bassianus; 4. dubna 188 v Lugdunu – 8. dubna 217 v Mezopotámii), běžně známý pod přezdívkou Caracalla, již obdržel kvůli svému oblíbenému galskému plášti s kapucí (caracallus), byl římským císařem v letech 211 až 217.
Caracalla a Starověk · Caracalla a Římský císař ·
Claudius
Tiberius Claudius Caesar Augustus Germanicus (před nástupem na trůn Tiberius Claudius Nero Germanicus; 1. srpna 10 př. n. l. – 13. října 54), známý spíše jako Claudius, byl římský císař z julsko-klaudijské dynastie, vládnoucí od roku 41 až do své smrti.
Claudius a Starověk · Claudius a Římský císař ·
Commodus
Lucius Aurelius Commodus (31. srpna 161 Lanuvium – 31. prosince 192 Řím) byl římský císař panující v letech 177–192, nejprve jako spoluvládce svého otce Marka Aurelia, po 17. březnu 180 jako samovládce.
Commodus a Starověk · Commodus a Římský císař ·
Dácie
Říše krále Burebisty kolem poloviny 1. století př. n. l. Dácie (latinsky Dacia) bylo ve starověku území obývané kmeny Dáků a Getů, které se nacházelo převážně v dnešním Rumunsku.
Dácie a Starověk · Dácie a Římský císař ·
Diocletianus
Gaius Aurelius Valerius Diocletianus (kolem 244 v Dalmácii – 3. prosince 312 nebo 316 ve Spalatu, dnešní Split), rodným jménem Diocles, obvykle známý jako Diocletianus (česky Dioklecián) byl římský císař od 20. listopadu 284 až do 1. května 305.
Diocletianus a Starověk · Diocletianus a Římský císař ·
Domitianus
Titus Flavius Domitianus (24. října 51, Řím – 18. září 96, Řím) byl římský císař z flaviovské dynastie (69–96) panující od 14. září 81 do 18. září 96.
Domitianus a Starověk · Domitianus a Římský císař ·
Dunaj
Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.
Dunaj a Starověk · Dunaj a Římský císař ·
Edikt milánský
Edikt milánský, resp.
Edikt milánský a Starověk · Edikt milánský a Římský císař ·
Eufrat
Eufrat, (v aramejštině znamená sladká voda), je největší řeka Blízkého východu.
Eufrat a Starověk · Eufrat a Římský císař ·
Foederati
Foederati (latinsky spojenci) byly vojenské jednotky barbarských kmenů, především germánského původu, včleňované na základě smlouvy (foedus) do římské armády.
Foederati a Starověk · Foederati a Římský císař ·
Galie
Mapa Galie z 1. století př. n. l., znázorňující přibližné rozmístění keltských kmenů. Galie, latinsky Gallia, bylo ve starověku Římany užívané pojmenování dnešní Francie a přilehlých oblastí obývané převážně Kelty (latinsky Galli – Galové).
Galie a Starověk · Galie a Římský císař ·
Gótové
Gótové (– Gutþiuda) byli jedni z prvních Germánů, jejichž dvě větve, Vizigóti a Ostrogóti, sehrály důležitou roli při pádu západořímské říše, výrazně se zapsaly do doby stěhování národů a do dějin vzniku středověké Evropy.
Gótové a Starověk · Gótové a Římský císař ·
Germáni
Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.
Germáni a Starověk · Germáni a Římský císař ·
Germánie
Římské provincie, zeleně vyznačena přibližná rozloha svobodné Germánie Germánie (latinsky Germania) případně Magna Germania („Velká Germánie“) či Germania libera („svobodná Germánie“) bylo ve starověku označení území východně od řeky Rýna, které obývaly veskrze germánské kmeny.
Germánie a Starověk · Germánie a Římský císař ·
Hadrianus
Publius Aelius Hadrianus (24. ledna 76 v Italice – 10. července 138 nedaleko Neapole), běžně známý jako Hadrianus (česky Hadrián), byl římský císař v letech 117 až 138.
Hadrianus a Starověk · Hadrianus a Římský císař ·
Hispánie
Hispánie (latinsky Hispania) byl název užívaný v době starověké římské říše a středověku pro celý Pyrenejský poloostrov a jeho provincie.
Hispánie a Starověk · Hispánie a Římský císař ·
Honorius (císař)
Flavius Honorius (9. září 384 – 15. srpna 423) byl západořímský císař od roku 395 až do své smrti.
Honorius (císař) a Starověk · Honorius (císař) a Římský císař ·
Hunové
Hunové byli kočovný kmen či kmenový svaz, který mezi 4. a 6. stoletím žil ve střední Asii, na Kavkaze a ve východní Evropě.
Hunové a Starověk · Hunové a Římský císař ·
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Itálie a Starověk · Itálie a Římský císař ·
Judea
Provincie Judea (Ιουδαία, יהודה) byla římská provincie existující v letech 6–132 n. l. Jejím jádrem bylo Judsko a Samařsko, později však do ní byly začleněny i ostatní části Herodova království.
Judea a Starověk · Judea a Římský císař ·
Julianus
Flavius Claudius Julianus (latinsky FLAVIVS CLAVDIVS IVLIANVS, řecky Φλάβιος Κλαύδιος Ἰουλιανός, později pod křesťanským vlivem označován jako Julianus Apostata, řecky Ἰουλιανὸς ὁ Ἀποστάτης, tj. „Odpadlík“, ve starší české literatuře uváděn jako Julián; 331 v Konstantinopoli – 26. června 363 poblíž vesnice Maranga u řeky Tigris) byl od roku 355 mladší císař Constantia II. a v letech 360/361 – 363 samostatný římský císař.
Julianus a Starověk · Julianus a Římský císař ·
Julius Caesar
Gaius Julius Caesar (12./13. července 100 př. n. l. – 15. března 44 př. n. l. Řím) byl vojevůdce a politik a jeden z nejmocnějších mužů antické historie.
Julius Caesar a Starověk · Julius Caesar a Římský císař ·
Justinián I.
Flavius Petrus Sabbatius Iustinianus (kolem 482, Tauresium – 14. listopadu 565, Konstantinopol, Byzantská říše), známý spíše jako Justinián I., byl východořímský císař od roku 527 až do své smrti.
Justinián I. a Starověk · Justinián I. a Římský císař ·
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Křesťanství a Starověk · Křesťanství a Římský císař ·
Konstantin I. Veliký
Flavius Valerius Constantinus (27. února někdy mezi léty 272 až 285 v Naissu, Horní Moesie – 22. května 337 poblíž Nikomédie, Bithýnie), známý také jako Konstantin Veliký, nebo Konstantin I., východními křesťany uctívaný jako svatý Konstantin, byl od roku 306 římským císařem a od roku 324 až do své smrti nezpochybnitelným vládcem celé římské říše.
Konstantin I. Veliký a Starověk · Konstantin I. Veliký a Římský císař ·
Konstantinopol
Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.
Konstantinopol a Starověk · Konstantinopol a Římský císař ·
Krize třetího století
Rozdělená říše v roce 271 Krize třetího století (také období vojenských císařů nebo období vojenské anarchie) je historický pojem, jímž se označuje období římských dějin mezi lety 235 a 284/285 n. l. Vnějšími znaky krize byla politická nestabilita (časté střídání císařů), ekonomický úpadek (inflace, deurbanizace) a snížená obranyschopnost státu vůči vnějším nepřátelům (Germáni, perští Sásánovci).
Krize třetího století a Starověk · Krize třetího století a Římský císař ·
Ktésifón
Archeologická oblast starověkého Ktésifóntu Ktésifón (arabsky spolu s protilehlou Seleukií nad Tigridem al-Madá’in.
Ktésifón a Starověk · Ktésifón a Římský císař ·
Marcus Aurelius
Marcus Aurelius Antoninus Augustus (26. dubna 121 – 17. března 180) byl římským císařem v letech 161 až 180, přičemž náležel k tzv.
Marcus Aurelius a Starověk · Marcus Aurelius a Římský císař ·
Markomanské války
Mapa střední Evropy v době Markomanských válek Markomanské války (Bellum Germanicum et Sarmaticum) byla série válek trvajících patrně od roku 166 do roku 180.
Markomanské války a Starověk · Markomanské války a Římský císař ·
Mezopotámie
Mezopotámie, satelitní snímek Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.
Mezopotámie a Starověk · Mezopotámie a Římský císař ·
Nero
Nero Claudius Caesar Augustus Germanicus (rodným jménem Lucius Domitius Ahenobarbus; 15. prosince 37 – 9. června 68) byl římský císař pocházející z julsko-klaudijské dynastie vládnoucí od 13. října 54 až do okamžiku své smrti.
Nero a Starověk · Nero a Římský císař ·
Parthové
Traianově sloupu v Římě (překreslení) Parthové (staropersky Parthava; řecky Πάρθοι, Parthoi; latinsky Parthi) je v užším slova smyslu název etnika, obývajícího ve starověku oblast jihovýchodně od Kaspického moře (dnes západní část íránského Chorásánu), v širším smyslu pojmenování vládnoucí vrstvy parthské říše (cca 245 př. n. l. – 224 n. l.), jednoho z nejvýznamnějších státních útvarů ve starověku.
Parthové a Starověk · Parthové a Římský císař ·
Parthská říše
Parthská říše (persky شاهنشاهی پارت, v soudobé perštině اشکانیان, Aškāniān a İmparatoriya-Ashkâniân), resp.
Parthská říše a Starověk · Parthská říše a Římský císař ·
Perská říše
Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.
Perská říše a Starověk · Perská říše a Římský císař ·
Pohanství
Athéně Pohanství neboli paganismus (z latinského paganus, tj. „venkovský“) je běžně užívaný termín převzatý z křesťanské kultury pro veškerá ne-abrahámovská náboženství, která vyznávají zejména víru v mnohobožství (polyteismus) či jeho odchylky (např. henoteismus).
Pohanství a Starověk · Pohanství a Římský císař ·
Principát
Octavius Augustus s občanskou korunou Jako principatus - principát se označovala forma státního útvaru za rané císařské vlády v antické římské říši od Octavia Augusta do Diokleciána (císařem v letech 284–305), který zavedl centralizovanější a více absolutistický dominát.
Principát a Starověk · Principát a Římský císař ·
Rýn
Rýn (jméno pochází z keltského Renos) je řeka v Západní Evropě, která patří mezi nejdelší evropské řeky.
Rýn a Starověk · Rýn a Římský císař ·
Romulus Augustus
Romulus Augustus, známý rovněž jako Romulus Augustulus, byl poslední západořímský císař, vládnoucí od 31.
Romulus Augustus a Starověk · Romulus Augustus a Římský císař ·
Sarmati
Přibližné rozšíření východoíránských jazyků Zobrazení Sarmata z římského sarkofágu, 2. století n. l. Sarmati byl původem íránský kočovný a pastevecký lid, příbuzný se Skyty, Médy a Peršany.
Sarmati a Starověk · Sarmati a Římský císař ·
Sásánovci
Sásánovci byla královská dynastie, vládnoucí ve starověké Persii v letech 224 až 651.
Sásánovci a Starověk · Sásánovci a Římský císař ·
Sýrie (provincie)
Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna provincie Sýrie Syria byla jednou z nejlidnatějších a nejbohatších římských provincií, jež vznikla po dobytí této země Pompeiem a následném svržení seleukovské vlády v roce 64 př. n. l. Římská resp.
Sýrie (provincie) a Starověk · Sýrie (provincie) a Římský císař ·
Septimius Severus
Lucius Septimius Severus, jako císař Lucius Septimius Severus Pertinax (11. dubna 146 Leptis Magna, Afrika – 4. února 211 Eburacum, Británie), byl římský císař vládnoucí od 9. dubna 193 do 4. února 211, nejprve spolu s Clodiem Albinem (193–196/197), později se svými syny Caracallou a Getou.
Septimius Severus a Starověk · Septimius Severus a Římský císař ·
Severní Afrika
Arabská Severní Afrika, která je od zbytku afrického kontinentu oddělena pouští Saharou, představuje nejsevernější část tohoto kontinentu.
Severní Afrika a Starověk · Severní Afrika a Římský císař ·
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.
Starověk a Starověký Řím · Starověký Řím a Římský císař ·
Tetrarchie (vláda)
#PŘESMĚRUJ Tetrarchie.
Starověk a Tetrarchie (vláda) · Tetrarchie (vláda) a Římský císař ·
Theodosius I.
Flavius Theodosius, známý také jako Theodosius Veliký (11. ledna 347 Cauca, Hispánie – 17. ledna 395 Mediolanum), byl v letech 379 až 394 římským císařem na Východě a od konce roku 394 posledním panovníkem celého římského impéria.
Starověk a Theodosius I. · Theodosius I. a Římský císař ·
Tiberius
Tiberius Julius Caesar Augustus (rodným jménem Tiberius Claudius Nero; 16. listopadu 42 př. n. l. – 16. března 37 n. l.) byl druhým císařem římské říše od roku 14 n. l.
Starověk a Tiberius · Tiberius a Římský císař ·
Titus
Titus Flavius Vespasianus, jako císař Imperator Titus Caesar divi Vespasiani filius Vespasianus Augustus (30. prosince 39 Řím – 13. září 81 Aquae Cutiliae), byl římský císař z flaviovské dynastie panující od 24. června 79 do 13. září 81.
Starověk a Titus · Titus a Římský císař ·
Traianus
Marcus Ulpius Traianus (18. září 53 v Italice poblíž dnešní Sevilly – 9. srpna 117 v Selinúntu), obvykle známý jako Traianus (česky Traján), byl římský císař od roku 98 až do své smrti v roce 117.
Starověk a Traianus · Traianus a Římský císař ·
Tribut
Tribut (tributum) je platba (finanční nebo naturální) placená vládcem jiným panovníkům.
Starověk a Tribut · Tribut a Římský císař ·
Uzurpátor
Uzurpátor je v obecném slova smyslu osoba, která si přisvojuje cizí práva a požitky, ať už násilím nebo svévolným jednáním.
Starověk a Uzurpátor · Uzurpátor a Římský císař ·
Valentinianus III.
Flavius Placidius Valentinianus (2. července 419 – 16. března 455), známý jako Valentinianus III., byl západořímský císař od roku 425 až do své smrti.
Starověk a Valentinianus III. · Valentinianus III. a Římský císař ·
Valerianus
Publius Licinius Valerianus (Valerián; cca 190/200 – po 260) byl římský císař vládnoucí spolu se svým synem Gallienem v letech 253–260.
Starověk a Valerianus · Valerianus a Římský císař ·
Vespasianus
Titus Flavius Vespasianus (17. listopadu 9, Falacrinae – 23. června 79, Aquae Cutiliae), běžně známý jako Vespasianus (česky Vespasián), byl římský císař od roku 69 až do své smrti.
Starověk a Vespasianus · Vespasianus a Římský císař ·
Vizigóti
nedostupné.
Starověk a Vizigóti · Vizigóti a Římský císař ·
Západořímská říše
Západořímská říše (jedná se o moderní označení, ve vnímání současníků existovala jen jedna Římská říše v čele se dvěma císaři) byl státní útvar, který vznikl po rozdělení Římské říše.
Starověk a Západořímská říše · Západořímská říše a Římský císař ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Starověk a Římský císař
- To, co mají společné Starověk a Římský císař
- Podobnosti mezi Starověk a Římský císař
Srovnání mezi Starověk a Římský císař
Starověk má 642 vztahy, zatímco Římský císař má 266. Jak oni mají společné 85, index Jaccard je 9.36% = 85 / (642 + 266).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Starověk a Římský císař. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
