Starověké Řecko a Války diadochů

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Starověké Řecko a Války diadochů

Starověké Řecko vs. Války diadochů

Parthenón – symbol starověkého Řecka Starověké Řecko, případně antické Řecko, je označení pro období řeckých dějin ve starověku. Války diadochů (starořecky Πόλεμοι τῶν Διαδὀχων, Pólemoi tōn Diadóchōn), jinak též války nástupců Alexandra Velikého, jsou názvy série konfliktů mezi vojevůdci Alexandra Velikého – diadochy – které trvaly s krátkými přestávkami více než čtyřicet let. Tento článek pojednává o první a zároveň nejvýznamnější fázi válek v letech 322–301 př. n. l. Šlo v ní o rozdělení Alexandrovy říše a jejím vyústěním byl vznik několika nástupnických helénistických království. Ústřední postavou mocenského zápasu byl jeden z nejstarších a nejlepších makedonských vojevůdců – Antigonos Jednooký (Monofthalmos).

Alexandr IV. Aigos

Alexandr IV.

Alexandr IV. Aigos a Starověké Řecko · Alexandr IV. Aigos a Války diadochů · Vidět víc »

Alexandr Veliký

Alexandr Veliký, bysta v kodaňské glyptotéce Alexandr Veliký (20. nebo 21. července 356 př. n. l. Pella – 10. nebo 11. června 323 př. n. l. Babylón Encyklopedie Britannica uvádí datum smrti 13. červen 323 př. n. l.), také známý jako Alexandr III.

Alexandr Veliký a Starověké Řecko · Alexandr Veliký a Války diadochů · Vidět víc »

Antigonos I. Monofthalmos

Antigonos I. Jednooký nebo také Kyklop (řecky Αντίγονος Μονοφθαλμός; 382 př. n. l. – 301 př. n. l.) byl makedonský šlechtic, generál a satrapa za Alexandra Velikého.

Antigonos I. Monofthalmos a Starověké Řecko · Antigonos I. Monofthalmos a Války diadochů · Vidět víc »

Antigonos II. Gonatás

Antigonos II.

Antigonos II. Gonatás a Starověké Řecko · Antigonos II. Gonatás a Války diadochů · Vidět víc »

Antigonovci

Antigonovci (řecky Ἀντιγονίδαιm, Antigonidai) byla makedonská královská dynastie založená Antigonem I. Monofthalmem („Jednookým“) a vládnoucí od roku 294 př. n. l. (s krátkým přerušením v letech 287 až 276 př. n. l.) Makedonii a velké části Řecka, historiky pojmenované jako Antigonovská říše, fakticky Makedonské království, neboť antigonovší panovníci se titulovali makedonskými králi.

Antigonovci a Starověké Řecko · Antigonovci a Války diadochů · Vidět víc »

Antipatros

Antipatros (řecky Αντίπατρος; * kol. 397 př. n. l. – 319 př. n. l.) byl vojevůdcem Filipa II. Makedonského a místodržitelem Makedonie za Alexandra Velikého.

Antipatros a Starověké Řecko · Antipatros a Války diadochů · Vidět víc »

Bitva u Ipsu

Bitva u Ipsu byla svedena v roce 301 př. n. l. ve Frýgii mezi diadochy Antigonem I. Monofthalmem a jeho synem Démétriem Poliorkétem na jedné straně a koalicí třech dalších Alexandrových spolubojovníků: Kassandrem, vládcem Makedonie; Lýsimachem, vládcem Thrákie a Seleukem I. Níkátorem, pánem Babylonie a Persie.

Bitva u Ipsu a Starověké Řecko · Bitva u Ipsu a Války diadochů · Vidět víc »

Bitva u Kúrúpedia

Bitva u Kúrúpedia (řecky Κούρουπεδίον, tj. „Kýrovo pole“) byla posledním vojenským střetnutím během válek diadochů, nástupců Alexandra Velikého.

Bitva u Kúrúpedia a Starověké Řecko · Bitva u Kúrúpedia a Války diadochů · Vidět víc »

Démétrios I. Poliorkétés

Démétrios I. (337 př. n. l. – 283 př. n. l.), přezdívaný Poliorkétés, byl synem Antigona I. Jednookého, krále Malé Asie, a jeho manželky Stratoníké, a v letech 294 až 288 př. n. l. antigonovským králem Makedonie.

Démétrios I. Poliorkétés a Starověké Řecko · Démétrios I. Poliorkétés a Války diadochů · Vidět víc »

Dějiny Řecka

Státní znak Řecké republiky Dějiny Řecka jsou nejdéle zaznamenanými dějinami ze všech evropských zemí.

Dějiny Řecka a Starověké Řecko · Dějiny Řecka a Války diadochů · Vidět víc »

Diadochové

řecké městské státy (Syrakusy, Tarentum, Massalia, Neapolis) Massalia Diadochové byli nástupci Alexandra Velikého, kteří si mezi sebou v letech 322–301 př. n. l., během tzv.

Diadochové a Starověké Řecko · Diadochové a Války diadochů · Vidět víc »

Egypt

Egypt, plným názvem Egyptská arabská republika, je transkontinentální země překlenující severovýchodní roh Afriky a jihozápadní roh Asie pozemním mostem tvořeným Sinajským poloostrovem.

Egypt a Starověké Řecko · Egypt a Války diadochů · Vidět víc »

Epirus

Epirus (řecky Ήπειρος, albánsky Epiri, arumunsky Epiru) je geografická a historická oblast v jihovýchodní Evropě, nyní rozdělená mezi Řecko a Albánii.

Epirus a Starověké Řecko · Epirus a Války diadochů · Vidět víc »

Helénismus

diadochy kolem roku 300 př. n. l. řecké architektury Helénismus je novodobé označení období starověkých dějin antického Středomoří a území Blízkého východu ovládaných řecko-makedonskými dynastiemi přibližně od poloviny 4. století př. n. l. do konce 1. století př. n. l. V širším smyslu také označuje pro tuto dobu nejcharakterističtější kulturní fenomén, jímž bylo pronikání řečtiny a řecké kultury do kultur orientálních a jejich vzájemné ovlivňování.

Helénismus a Starověké Řecko · Helénismus a Války diadochů · Vidět víc »

Kassandros

Kassandros (350 př. n. l. – 297 př. n. l.) byl regentem a v letech 305 až 297 př.

Kassandros a Starověké Řecko · Kassandros a Války diadochů · Vidět víc »

Keltové

území, kde se dosud keltský jazyk používá ''Klečící mladý Gal'', římská kopie řecké sochy mladého Kelta, Louvre. Keltové byli velkou skupinou indoevropských národů z Evropy, charakteristickou používáním keltských jazyků a dalšími kulturními podobnostmi.

Keltové a Starověké Řecko · Keltové a Války diadochů · Vidět víc »

Lýsimachos

Lýsimachos (kolem 360 př. n. l. – 281 př. n. l.) byl makedonský důstojník a jeden z diadochů (nástupců) Alexandra Velikého.

Lýsimachos a Starověké Řecko · Lýsimachos a Války diadochů · Vidět víc »

Makedonie (království)

Makedonie (řecky Μακεδονία, Makedonía) byla starověké řecké království ležící na severu moderního Řecka.

Makedonie (království) a Starověké Řecko · Makedonie (království) a Války diadochů · Vidět víc »

Malá Asie

Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.

Malá Asie a Starověké Řecko · Malá Asie a Války diadochů · Vidět víc »

Mezopotámie

Mezopotámie, satelitní snímek Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.

Mezopotámie a Starověké Řecko · Mezopotámie a Války diadochů · Vidět víc »

Peloponés

Peloponés (Peloponnesos) je velký poloostrov v jižním Řecku tvořící část země na jih od Korintského zálivu.

Peloponés a Starověké Řecko · Peloponés a Války diadochů · Vidět víc »

Ptolemaiovci

Ptolemaiovci (též Lágovci) byla dynastie makedonského původu, která vládla v Egyptě v letech 323 př. n. l. – 30 př. n. l. Sotér I., zakladatel dynastie, byl jedním ze sedmi strážců a generálů Alexandra Velikého.

Ptolemaiovci a Starověké Řecko · Ptolemaiovci a Války diadochů · Vidět víc »

Ptolemaiovský Egypt

Ptolemaiovský Egypt je obecně užívaný termín pro období starověkého Egypta spravovaný helénskou dynastií Ptolemaiovců, tento stát je běžně označován jako Ptolemaiovská říše, přesněji však Ptolemaiovské království (starořecky, Ptolemaïkḕ basileía), bylo helénistickou monarchií s centrem v Egyptě vzniklou roku 305 př. n. l., kdy se jí coby král a faron nově ujal Ptolemaios I. Sótér, původně makedonský generál Alexandra Velikého.

Ptolemaiovský Egypt a Starověké Řecko · Ptolemaiovský Egypt a Války diadochů · Vidět víc »

Pyrrhos

Pyrrhos I. Épeirský (asi 319–272 př. n. l., Argos) byl hegemonem épeirského spolku, králem Molossů a Makedonie.

Pyrrhos a Starověké Řecko · Pyrrhos a Války diadochů · Vidět víc »

Rhodos

Rhodos (druhý pád Rhodu, případně Rhodosu;, výslovnost) je řecký ostrov v Egejském moři, největší z Dodekanéských ostrovů, když dosahuje rozlohy 1400 km².

Rhodos a Starověké Řecko · Rhodos a Války diadochů · Vidět víc »

Rhodos (město)

Rhodos je řecká obecní jednotka a město na ostrově Rhodos v Egejském moři v souostroví Dodekany.

Rhodos (město) a Starověké Řecko · Rhodos (město) a Války diadochů · Vidět víc »

Sýrie

Sýrie, plným názvem Syrská arabská republika, je stát v jihozápadní Asii, řazený k zemím Blízkého východu – v jeho rámci spadá jak do území Mezopotámie, tak do Levanty.

Sýrie a Starověké Řecko · Sýrie a Války diadochů · Vidět víc »

Seleukovská říše

Seleukovská říše (starořecky Βασιλεία τῶν Σελευκιδῶν, Basileía tōn Seleukidōn, zkráceně Σελεύκεια, Seleúkeia) byla založena po smrti Alexandra Makedonského, když se jeden z jeho generálů, Seleukos I. Níkátor, ustavil v roce 312 př. n. l. pánem Babylónu.

Seleukovská říše a Starověké Řecko · Seleukovská říše a Války diadochů · Vidět víc »

Starověké Athény

Athény, řecky Αθήναi Athénai, byly starověkým městským státem (polis) a jedním z nejvýznamnějších center starověkého Řecka.

Starověké Athény a Starověké Řecko · Starověké Athény a Války diadochů · Vidět víc »

Thrákie

Turecku Thrákie (bulharsky: Тракия Trakija, řecky: Θράκη Thrákē, latinsky: Thrace nebo také Threce, turecky: Trakya) je rozsáhlé historické území nacházející se na východě Balkánského poloostrova.

Starověké Řecko a Thrákie · Thrákie a Války diadochů · Vidět víc »

301 př. n. l.

Bez popisu.

301 př. n. l. a Starověké Řecko · 301 př. n. l. a Války diadochů · Vidět víc »

322 př. n. l.

Bez popisu.

322 př. n. l. a Starověké Řecko · 322 př. n. l. a Války diadochů · Vidět víc »

323 př. n. l.

Bez popisu.

323 př. n. l. a Starověké Řecko · 323 př. n. l. a Války diadochů · Vidět víc »

4. století př. n. l.

Hieroglyfy zapsané jméno Alexandra Velikého. Nápis pochází asi z roku 332 př. n. l. 4.

4. století př. n. l. a Starověké Řecko · 4. století př. n. l. a Války diadochů · Vidět víc »