OdchozíPřicházející

🌟Zjednodušili jsme náš design pro lepší navigaci!

Obsah

1. 368 vztahy: Abeceda, Achaia (římská provincie), Achaimenovská říše, Achajský spolek, Achájové, Aeneis, Agora, Aischylos, Aitólský spolek, Akropolis, Akropolis (Athény), Alarich I., Alexandr IV. Aigos, Alexandr Veliký, Alexandrie, Alexandrijská knihovna, Alkibiadés, Amon, Anaximandros, Antická řecká filozofie, Antické olympijské hry, Antigonos I. Monofthalmos, Antigonos II. Gonatás, Antigonos III. Dósón, Antigonovci, Antika, Antiochie, Antiochos III. Megás, Antipatros, Apella, Apollónios z Rhodu, Arcadius, Archón, Archimédés, Architektura starověkého Řecka, Areopág, Argos (Peloponés), Aristokracie, Aristotelés, Asie, Ústava, Astronomie, Athénská demokracie, Athénský námořní spolek, Athény, Attika, Augustus, Autonomie, Šáhanšáh, Černé moře, ... Rozbalte index (318 více) » « Zmenšit index

Abeceda

Vzorník písma Abeceda, řídce i „alfabeta“, je uspořádaná sada znaků – písmen, jimiž se při zápisu řeči, v písmu graficky vyjadřují fonémy, zpravidla hlásky (některé jen souhlásky) a případně slabiky.

Vidět Starověké Řecko a Abeceda

Achaia (římská provincie)

Achaia či Achaea byla římská provincie, která svým rozsahem zhruba odpovídala území dnešního jižního a středního Řecka, včetně Peloponésu.

Vidět Starověké Řecko a Achaia (římská provincie)

Achaimenovská říše

Achaimenovská říše neboli Perská říše (případně První Perská říše pro odlišení od Novoperské) jsou historické názvy pro říši (sami Achaimenovci ji žádný název nedali) vytvořené výboji Kýra Velikého (559–530 př.

Vidět Starověké Řecko a Achaimenovská říše

Achajský spolek

Achajský spolek byl federací starověkých řeckých městských států (poleis) v Achaji, území ležícím na severním pobřeží Peloponéského poloostrova.

Vidět Starověké Řecko a Achajský spolek

Achájové

Posmrtná zlatá maska achájského krále, připisována Agamemnónovi Achájové (Achaioi) byli jedním ze starořeckých kmenů.

Vidět Starověké Řecko a Achájové

Aeneis

Aeneis, vyslov énéjis (genitiv Aeneidy), též Aeneida je Vergiliův epos.

Vidět Starověké Řecko a Aeneis

Agora

Agora v Athénách z Akropole, vpravo rekonstruované Attalovo sloupořadí Agora (řecky αγορά neboli αγορα, u Homéra lidové shromáždění a odtud i shromaždiště) znamená shromaždiště uprostřed starověkého města, kde se odehrával veřejný život.

Vidět Starověké Řecko a Agora

Aischylos

Aischylos (řecky Αἰσχύλος; 525 př. n. l. Eleusína v Attice – 456 př. n. l. Gela na Sicílii) byl první z řady velkých řeckých dramatiků, píšících tragédie (dalšími byli Sofoklés a Euripidés).

Vidět Starověké Řecko a Aischylos

Aitólský spolek

Aitólský spolek byl název konfederace městských států ve starověkém Řecku s centrem v Aitólii – kraji rozkládajícím se na západě středního Řecka.

Vidět Starověké Řecko a Aitólský spolek

Akropolis

Athénách Akropolis či akropole (z řeckého akros vysoký a polis obec, překládáno též jako horní město, vyšehrad) ve svém původním významu označuje opevněné návrší starověkých řeckých měst s posvátným okrskem a vladařským palácem.

Vidět Starověké Řecko a Akropolis

Akropolis (Athény)

Athénská akropolis je asi nejznámější akropolí na světě.

Vidět Starověké Řecko a Akropolis (Athény)

Alarich I.

Alarichův pohřeb v korytě řeky Busento (H. Leutemann, 1895) Alarich I. (cca 370 – 410 Cosenza) byl v letech 395–410 vizigótským králem germánského etnika sídlícího původně v severním Černomoří.

Vidět Starověké Řecko a Alarich I.

Alexandr IV. Aigos

Alexandr IV.

Vidět Starověké Řecko a Alexandr IV. Aigos

Alexandr Veliký

Alexandr Veliký, bysta v kodaňské glyptotéce Alexandr Veliký (20. nebo 21. července 356 př. n. l. Pella – 10. nebo 11. června 323 př. n. l. Babylón Encyklopedie Britannica uvádí datum smrti 13. červen 323 př. n. l.), také známý jako Alexandr III.

Vidět Starověké Řecko a Alexandr Veliký

Alexandrie

Alexandrie (Alexandreia, Al-Iskandarija) je město na břehu Středozemního moře, jeden z nejdůležitějších egyptských přístavů, druhé největší město Egypta a hlavní město stejnojmenného guvernorátu.

Vidět Starověké Řecko a Alexandrie

Alexandrijská knihovna

Alexandrijská knihovna byla největší a nejslavnější knihovna starověku.

Vidět Starověké Řecko a Alexandrijská knihovna

Alkibiadés

Alkibiadés (kolem 450 př. n. l. v Athénách – 404 př. n. l. ve Frýgii) byl význačný athénský státník, řečník a vojevůdce.

Vidět Starověké Řecko a Alkibiadés

Amon

regálií Kušity pokládána za posvátnou jako místo Amonova zrození Amon (zpravidla překládáno jako „Skrytý“, v transliteraci z hieroglyfického písma jmnw, řecky Αμμων – Ammón, event.

Vidět Starověké Řecko a Amon

Anaximandros

Anaximandros (řecky: Ἀναξίμανδρος / Anaxímandros), též Anaximandros z Mílétu, (okolo 610 př. n. l. – okolo 546 př. n. l.) byl starořecký filosof, představitel tzv.

Vidět Starověké Řecko a Anaximandros

Antická řecká filozofie

Antická řecká filozofie tvoří nejdůležitější součást (západní) antické filozofie.

Vidět Starověké Řecko a Antická řecká filozofie

Antické olympijské hry

144x144pixelů Antické olympijské hry byly nejvýznamnější z všeřeckých her.

Vidět Starověké Řecko a Antické olympijské hry

Antigonos I. Monofthalmos

Antigonos I. Jednooký nebo také Kyklop (řecky Αντίγονος Μονοφθαλμός; 382 př. n. l. – 301 př. n. l.) byl makedonský šlechtic, generál a satrapa za Alexandra Velikého.

Vidět Starověké Řecko a Antigonos I. Monofthalmos

Antigonos II. Gonatás

Antigonos II.

Vidět Starověké Řecko a Antigonos II. Gonatás

Antigonos III. Dósón

Antigonos III.

Vidět Starověké Řecko a Antigonos III. Dósón

Antigonovci

Antigonovci (řecky Ἀντιγονίδαιm, Antigonidai) byla makedonská královská dynastie založená Antigonem I. Monofthalmem („Jednookým“) a vládnoucí od roku 294 př. n. l. (s krátkým přerušením v letech 287 až 276 př.

Vidět Starověké Řecko a Antigonovci

Antika

Polykleitův Doryforos v římské kopii Antika (z latinského antiquitas „dávné časy“) je v historiografii označení pro období starověku na území Řecka a Říma a jejich kulturu, na kterou navazoval a čerpal z ní Západní svět.

Vidět Starověké Řecko a Antika

Antiochie

Antiochie (řecky Ἀντιόχεια Antiocheia, latinsky Antiochia), pro rozlišení též Syrská Antiochie nebo Antiochie nad Orontem, bylo historické město na severu Sýrie na řece Orontés, u Isského zálivu na severovýchodě Středozemního moře.

Vidět Starověké Řecko a Antiochie

Antiochos III. Megás

Antiochos III.

Vidět Starověké Řecko a Antiochos III. Megás

Antipatros

Antipatros (řecky Αντίπατρος; * kol. 397 př. n. l. – 319 př. n. l.) byl vojevůdcem Filipa II. Makedonského a místodržitelem Makedonie za Alexandra Velikého.

Vidět Starověké Řecko a Antipatros

Apella

Apella byla v starověké Spartě lidovým shromážděním občanů.

Vidět Starověké Řecko a Apella

Apollónios z Rhodu

Apollónios z Rhodu, řecky (270 př. n. l.? – po r. 245 př. n. l.), byl antický řecký básník helénistického období.

Vidět Starověké Řecko a Apollónios z Rhodu

Arcadius

Flavius Arcadius (řecky Arkadios; 377 – 1. května 408) byl východořímský císař vládnoucí od roku 395 až do své smrti.

Vidět Starověké Řecko a Arcadius

Archón

Archón (řecky: άρχων, mn. č.. άρχοντες, 2. pád archonta) je řecké slovo, jehož význam je „vládce, vládnoucí (občan), nadřízený“, které je často užíváno jako titul specifického veřejného úřadu.

Vidět Starověké Řecko a Archón

Archimédés

Archimédés ze Syrakus, řecky Αρχιμήδης, latinsky Archimedes (287 př. n. l.Tento rok byl udán až Ioannem Tzsetzem ve 12. století. Přestože je často uváděn v encyklopediích, je některými vědci považován za smyšlený – 212 př.

Vidět Starověké Řecko a Archimédés

Architektura starověkého Řecka

Architekturu starověkého Řecka dělíme do tří základních období, jedná se o období archaické, klasické a helénistické.

Vidět Starověké Řecko a Architektura starověkého Řecka

Areopág

Areopág z Akropole, vpravo dole začíná agora Pohled na Akropoli z Areopágu Jean-Léon Gérôme: ''Frina před Aeropágem'', 1861 Areopág (řec. Areos pagos, Áreova skála) je mohutný skalní blok na severozápadním úpatí athénské Akropole, na jižním okraji Agory.

Vidět Starověké Řecko a Areopág

Argos (Peloponés)

Argos (řecky Άργος- Argos, italsky Argo) je město v Řecku na Peloponéském poloostrově, v kraji Argolida, v blízkosti přístavu Nafplio.

Vidět Starověké Řecko a Argos (Peloponés)

Aristokracie

Aristokracie (z řec. aristos, nejlepší a kratos, vláda) je forma vlády, kde je moc v rukou elity, skupiny urozených lidí.

Vidět Starověké Řecko a Aristokracie

Aristotelés

Lysippos: Aristotelés (římská kopie) Aristotelés ze Stageiry (též Aristoteles) byl filosof vrcholného období řecké filosofie, nejvýznamnější žák Platonův a vychovatel Alexandra Makedonského.

Vidět Starověké Řecko a Aristotelés

Asie

Asie je svou rozlohou 44 603 853 km² největší, s více než 4,5 miliardami obyvatel nejlidnatější a zhruba od přelomu tisíciletí rovněž nejhustěji osídlený světadíl, který tvoří součást kontinentu zvaného Eurasie, popř.

Vidět Starověké Řecko a Asie

Ústava

Ústava státu je základní zákon (nebo jejich soubor u ústavy polylegální) státu a nejvyšší právní norma jeho právního řádu.

Vidět Starověké Řecko a Ústava

Astronomie

Mezi zařízení, která se používají k astronomickým pozorováním, patří i radioteleskopy. Astronomie, řecky αστρονομία z άστρον (astron) hvězda a νόμος (nomos) zákon, česky též hvězdářství, je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry.

Vidět Starověké Řecko a Astronomie

Athénská demokracie

#PŘESMĚRUJ Starověké Athény#Athénská demokracie.

Vidět Starověké Řecko a Athénská demokracie

Athénský námořní spolek

peloponéské války Athénský námořní spolek nebo také Attický námořní spolek, případně Délský spolek, bylo spojenectví přímořských a ostrovních starověkých řeckých obcí vedených Athénami.

Vidět Starověké Řecko a Athénský námořní spolek

Athény

Akropolis je se svými starověkými památkami hlavní turistickou atrakcí města Athény nebo Atény jsou hlavním a největším městem Řecka.

Vidět Starověké Řecko a Athény

Attika

Attika na mapě Řecka Attika (Αττική, tj. Attiki) je historický kraj Řecka, na němž leží jeho hlavní město Athény a několik dalších měst.

Vidět Starověké Řecko a Attika

Augustus

Augustus (23. září 63 př. n. l. v Římě jako Gaius Octavius – 19. srpna 14 n. l. v Nole poblíž Neapole), známý také jako Gaius Julius Caesar Octavianus (česky Oktavián), byl prvním císařem římské říše a zakladatelem julsko-klaudijské dynastie, který vládl od roku 27 př.

Vidět Starověké Řecko a Augustus

Autonomie

Autonomie (z řeckého autonomos, řídící se vlastními zákony, a autonomia, politická nezávislost) je stav určitého společenství nebo jednotlivce, pokud se řídí pravidly a zákony, které si sám dává nebo dobrovolně přijímá.

Vidět Starověké Řecko a Autonomie

Šáhanšáh

Šáhanšáh či šáhinšáh (staropersky 𐎧𐏁𐎠𐎩𐎰𐎡𐎩𐏐𐎧𐏁 𐎠𐎩𐎰𐎡𐎩𐎠𐎴𐎠𐎶, středopersky a parthsky 60px, novopersky شاهنشاه) byl tradiční titul íránských vládců ve starověku s významem král králů.

Vidět Starověké Řecko a Šáhanšáh

Černé moře

Černé moře (megrelsky) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.

Vidět Starověké Řecko a Černé moře

Řím

Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.

Vidět Starověké Řecko a Řím

Římská říše

Římská říše neboli Římské impérium (latinsky, řecky, tj. Basileia tōn Rhōmaiōn), česky také římské císařství, byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př.

Vidět Starověké Řecko a Římská říše

Římská legie

Moderní rekonstrukce římských legionářů s plátovou zbrojí (''lorica segmentata'') Legie (z latinského slova legio „vojenské odvody“, což je odvozeno ze slova legere „vybírat“, „odvádět“, „shromažďovat“) je termín, jenž v širším smyslu označuje celé římské vojsko, případně v užším a běžnějším významu se jedná o základní vojenskou jednotku starověké římské armády.

Vidět Starověké Řecko a Římská legie

Římská občanská válka

Římská občanská válka (49–45 př. n. l.) byl jeden z posledních vojensko-politických konfliktů v Římské republice před vznikem císařství.

Vidět Starověké Řecko a Římská občanská válka

Římské provincie

Mapa provincií římské říše po roce 135 Provincie (latinsky provincia, pl. provinciae) byla ve starověkém Římě základní a až do konce 3. století největší správní jednotka římského území mimo Apeninský poloostrov.

Vidět Starověké Řecko a Římské provincie

Římský císař

alt.

Vidět Starověké Řecko a Římský císař

Římský konzul

Flavius Anastasius Paulus Probus Sabinianus Pompeius (konzul v roce 517) Konzul (zkráceně cos.; latinsky consul, pl. consules, což bylo odvozeno z consulere; česky radit se, rozvažovat) byl nejvyšší civilní a vojenský úředník (magistratus) ve starověkém Římě.

Vidět Starověké Řecko a Římský konzul

Řečtina

Řecká dopravní směrovací značka Řečtina (– ellinikí (glóssa), tj. řecký (jazyk), nebo ελληνικά – elliniká, tj. řečtina) je indoevropský jazyk používaný autochtonním obyvatelstvem především v Řecku, na Kypru a v částech Turecka, a dále v některých emigračních zemích, jako je Austrálie, Spojené státy, Kanada aj.

Vidět Starověké Řecko a Řečtina

Řecká kolonizace

Řecká a fénická kolonizace Řecká kolonizace probíhala ve dvou hlavních vlnách: zhruba 1100–900 a poté 755–535 př. n. l.

Vidět Starověké Řecko a Řecká kolonizace

Řecká mytologie

Řecká trojice a rozdělení tří království Země: Zeus Bůh (nebe), Poseidon (moře a oceány) a Hades (podsvětí). Theos (menší bohové) jsou dětmi této trojice. muzea Pia IV. a Klementa XIV., nalezená v italském městě Otricoli.

Vidět Starověké Řecko a Řecká mytologie

Řecko

Řecko (nebo), plným názvem Řecká republika, je stát v jihovýchodní Evropě, který se nachází na jižním cípu Balkánského poloostrova.

Vidět Starověké Řecko a Řecko

Řecko-baktrijské království

Řecko-baktrijské království existovalo zhruba mezi léty 250 až 125 př. n. l. Toto helénistické království se nacházelo ve střední Asii a zahrnovalo území Baktrie, Sogdiany a dalších územních celků.

Vidět Starověké Řecko a Řecko-baktrijské království

Řecko-perské války

Řecko-perské války se nazývala série konfliktů mezi řeckými městskými státy a perskou říší, jež začaly v roce 499 př. n. l. a trvaly až do roku 449 př. n. l. Jejich příčina tkvěla ve snaze perských velkokrálů Dáreia I.

Vidět Starověké Řecko a Řecko-perské války

Řekové

Řekové (Ἕλληνες) jsou indoevropský národ, který dnes obývá především Řecko, dále žijí jeho příslušníci na Kypru, v Albánii, Itálii a Egyptě a má přibližně 15 miliónů členů.

Vidět Starověké Řecko a Řekové

Babylón

Babylón (z akkad. 𒆍𒀭𒈨𒌍, Bābilim – Brána boha/bohů, bez diakritiky Babylon,, v Bibli (Genesis a Žalmy) též Bábel – znamená „zmatek“, kassitskými vládci a Assyřany nazýván Karduniaš, egyptsky bbr) bylo město na dolním toku Eufratu v jižní Mezopotámii, v pozdějším období hlavní město Babylonie a Novobabylonské říše.

Vidět Starověké Řecko a Babylón

Baktrie

Mapa Baktrie Baktrie (staropersky Báchtriš, novopersky Báchtar, řecky Βακτριανή, latinsky Bactria, čínsky 大夏, Ta Sia) je název historické země v oblasti dnešního severního Afghánistánu, jejímž hlavním městem byla Baktra, pozdější Balch.

Vidět Starověké Řecko a Baktrie

Balkán

Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.

Vidět Starověké Řecko a Balkán

Barbar

kylixu z 5. století př. n. l. Barbar (řec. βαρβαρος, barbaros) je slovo neznámého původu, původně snad onomatopoické slovo, napodobující nesrozumitelnou „řeč“ cizinců, podobně jako české slovo „brblat“.

Vidět Starověké Řecko a Barbar

Búlé

Búlé (Aristotle, Constitution of Athens. Trans. T. J. Dymes, London 1891, str. 6nn. v rámci svých reforem roku 620 př. n. l. Za Kleisthenových reforem v roce 508/7 př. n. l. se búlé rozšířila na 501 členů (búleutai, po 50 z každého z 10 nově vytvořených kmenů (fýl)).

Vidět Starověké Řecko a Búlé

Bengálsko

Mapa Asie se zeleně vyznačeným Bengálskem Bengálsko je název historické oblasti a etno-lingvistického regionu, který se rozprostírá na území Bangladéše a indického státu Západní Bengálsko.

Vidět Starověké Řecko a Bengálsko

Bitva u Actia

Námořní bitva u Actia se odehrála 2. září roku 31 př. n. l. poblíž mysu Aktion v severní Akarnánii při vjezdu z Ionského moře do Ambrakijského zálivu v Řecku.

Vidět Starověké Řecko a Bitva u Actia

Bitva u Aigospotamoi

Bitva u Aigospotamoi (též bitva u Kozích říček) v Helléspontu (Dardanely) se uskutečnila 405 př. n. l. a byla poslední hlavní bitvou tzv.

Vidět Starověké Řecko a Bitva u Aigospotamoi

Bitva u Amfipole

Během peloponéské války se v r. 424 př. n. l.

Vidět Starověké Řecko a Bitva u Amfipole

Bitva u Arginuských ostrovů

Bitva u Arginuských ostrovů Bitva u Arginuských ostrovů byla námořní bitva peloponéské války, jež se odehrála v roce 406 př.

Vidět Starověké Řecko a Bitva u Arginuských ostrovů

Bitva u Chairóneie

Bitva u Chairóneie byla vybojována 2.

Vidět Starověké Řecko a Bitva u Chairóneie

Bitva u Farsálu

V bitvě u Farsálu spolu naposledy bojoval Pompeius proti Caesarovi.

Vidět Starověké Řecko a Bitva u Farsálu

Bitva u Filipp

Bitva u Filipp (Filippoi) se odehrála 3.

Vidět Starověké Řecko a Bitva u Filipp

Bitva u Gaugamél

Bitva u Gaugamél (řecky Γαυγάμηλα, z perského „velbloudí domy“; dnes vesnice Tel Gomel v severním Iráku), svedená 1. října roku 331 př. n. l., byla jednou z největších a nejvýznamnějších bitev světových dějin.

Vidět Starověké Řecko a Bitva u Gaugamél

Bitva u Gráníku

Bitva u řeky Gráníkos v květnu roku 334 př. n. l. byla prvním velkým vítězstvím Alexandra Makedonského během jeho tažení proti Perské říši.

Vidět Starověké Řecko a Bitva u Gráníku

Bitva u Ipsu

Bitva u Ipsu byla svedena v roce 301 př. n. l. ve Frýgii mezi diadochy Antigonem I. Monofthalmem a jeho synem Démétriem Poliorkétem na jedné straně a koalicí třech dalších Alexandrových spolubojovníků: Kassandrem, vládcem Makedonie; Lýsimachem, vládcem Thrákie a Seleukem I.

Vidět Starověké Řecko a Bitva u Ipsu

Bitva u Issu

Bitva u Issu v roce 333 př. n. l. byla prvním přímým střetem makedonského krále Alexandra Velikého a perského velkokrále Dareia III. Makedonci se chtěli tažením do Persie pomstít za zničení řeckých chrámů a především Athén Peršany před více než 150 lety, mladý makedonský král však toužil na východě dobýt především říše a slávy.

Vidět Starověké Řecko a Bitva u Issu

Bitva u Kann

Bitva u Kann byla vybojována 2. srpna roku 216 př. n. l. poblíž říčky Aufidus v Apulii a byla to jedna z nejvýznamnějších bitev druhé punské války.

Vidět Starověké Řecko a Bitva u Kann

Bitva u Kúrúpedia

Bitva u Kúrúpedia (řecky Κούρουπεδίον, tj. „Kýrovo pole“) byla posledním vojenským střetnutím během válek diadochů, nástupců Alexandra Velikého.

Vidět Starověké Řecko a Bitva u Kúrúpedia

Bitva u Kynoskefal

Bitva u Kynoskefal byla svedena během druhé makedonské války v roce 197 př. n. l. mezi Římany vedenými Titem Quinctiem Flamininem a vojskem makedonského krále z dynastie Antigonovců, Filipa V.

Vidět Starověké Řecko a Bitva u Kynoskefal

Bitva u Leukter

Bitva u Leukter byla svedena v roce 371 př. n. l. mezi bojótským vojskem, v jehož čele stáli Thébané, a vojskem peloponéského spolku vedeným Spartou.

Vidět Starověké Řecko a Bitva u Leukter

Bitva u Magnésie

Bitva u Magnésie byla vybojována v roce 190 př. n. l. na rovinách Lýdie (dnešní Turecko), poblíž města Magnésia ad Sipylum.

Vidět Starověké Řecko a Bitva u Magnésie

Bitva u Mantineie

Bitva u Mantineie byla vybojována v roce 362 př. n. l. mezi Thébany, vedenými Epameinóndem, arkadským spolkem a Bojóty na jedné straně a Sparťany, v čele s králem Agésiláem II., Athéňany, Élidskými a Mantinejskými na straně druhé.

Vidět Starověké Řecko a Bitva u Mantineie

Bitva u Marathónu

Bitva u Marathónu (12. září 490 př. n. l.) mezi Peršany a Athéňany byla výsledkem Dareiova pokusu podrobit si vojenskou mocí evropské Řecko.

Vidět Starověké Řecko a Bitva u Marathónu

Bitva u Platají

Bitva u Platají v létě 479 př. n. l. byla jednou z klíčových bitev řecko-perských válek.

Vidět Starověké Řecko a Bitva u Platají

Bitva u Pydny

Bitva u Pydny vybojovaná 22. června roku 168 př. n. l. mezi Římany a Makedonci ukončila vládu dynastie Antigonovců v Makedonii a vedla tak k faktickému zániku nezávislosti této země.

Vidět Starověké Řecko a Bitva u Pydny

Bitva u Salamíny

Bitva u Salamíny byla rozhodující bitva řecko-perských válek, ve které v roce 480 př. n. l. 22., 23., 24., 27.

Vidět Starověké Řecko a Bitva u Salamíny

Bitva u Thermopyl

Bitva u Thermopyl byla ozbrojeným střetnutím mezi spojenými jednotkami části řeckých městských států a vojsky perského krále králů Xerxa I. Proběhla v srpnu nebo září 480 př. n. l. a Řekové v ní podlehli perské přesile.

Vidět Starověké Řecko a Bitva u Thermopyl

Bospor

Bospor (v antice známý jako Bospor Thrácký nebo Bospor Cařihradský) je průliv mezi Černým a Marmarským mořem na severozápadě Turecka.

Vidět Starověké Řecko a Bospor

Brásidás

Brásidás († 422 př. n. l.) byl spartský vojevůdce v období peloponnéské války, vynikající statečností, velitelským uměním, energií a politickým rozhledem.

Vidět Starověké Řecko a Brásidás

Byzantion

Byzantion (starořecky Βυζάντιον, latinsky Byzantium) je název původní antické osady umístěné na Thráckém Bosporu, průlivu mezi Černým a Marmarským mořem.

Vidět Starověké Řecko a Byzantion

Byzantská říše

Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.

Vidět Starověké Řecko a Byzantská říše

Chalkis

Chalkis nebo Chalkida (novořecky Χαλκίδα, starořecky Χαλκίς) je hlavní město regionální jednotky Euboia v Řecku a zároveň největší město ostrova Euboia.

Vidět Starověké Řecko a Chalkis

Dardanely

Dardanely (dříve známé jako Helléspont tedy „Hellénské moře“, v klasické literatuře různě nazýváno Hellespontium Pelagus, Rectum Hellesponticum a Fretum Hellesponticum), je úzký průliv v severozápadním Turecku spojující Egejské a Marmarské moře a oddělující evropskou (poloostrov Gallipoli) a asijskou část Turecka.

Vidět Starověké Řecko a Dardanely

Dareios I.

Dareios I. (staropersky Dárajavauš; kolem 550 př. n. l. – listopad 486 př. n. l.) byl perský velkokrál z rodu Achaimenovců vládnoucí v letech 522–486 př. n. l. Pocházel z mladší, Ariaramnovy větve rodu, která se od hlavní linie oddělila po polovině 7.

Vidět Starověké Řecko a Dareios I.

Dareios III.

Dareios III.

Vidět Starověké Řecko a Dareios III.

Démétrios I. Poliorkétés

Démétrios I. (337 př. n. l. – 283 př. n. l.), přezdívaný Poliorkétés, byl synem Antigona I. Jednookého, krále Malé Asie, a jeho manželky Stratoníké, a v letech 294 až 288 př. n. l. antigonovským králem Makedonie.

Vidět Starověké Řecko a Démétrios I. Poliorkétés

Démétrios II. Makedonský

Démétrios II.

Vidět Starověké Řecko a Démétrios II. Makedonský

Démosthenés

Démosthenés (384 př. n. l. – 322 př. n. l.), (řecky Δημοσθένης) byl athénský politik, řečník a právník.

Vidět Starověké Řecko a Démosthenés

Dějiny Řecka

Státní znak Řecké republiky Dějiny Řecka jsou nejdéle zaznamenanými dějinami ze všech evropských zemí.

Vidět Starověké Řecko a Dějiny Řecka

Dělba moci

Dělba moci (angl. separation of powers, fr. séparation de pouvoirs, něm. Gewaltenteilung) je princip politického uspořádání, který rozlišuje trojí typ moci ve státě.

Vidět Starověké Řecko a Dělba moci

Dekeleia

Dekeleia (řecky Δεκέλεια) byla významná attická obec a strategický vojenský bod.

Vidět Starověké Řecko a Dekeleia

Delfy

Delfy je významné antické město a archeologické naleziště v Řecku.

Vidět Starověké Řecko a Delfy

Demokracie

0–1 Tomáš Garrigue Masaryk, hlavní český představitel demokracie. Jednou k demokracii řekl: „Demokracie má své chyby, protože občané mají své chyby. Jaký pán, takový krám.“ Často říkal, že demokracie je diskuse.Demokracie (řecky,Δημοκρατία doslovně „vláda lidu“) je forma vlády, v níž o výkonu státní (obecní, krajské atd.) moci rozhoduje mínění většiny oprávněných občanů, nejčastěji volbou.

Vidět Starověké Řecko a Demokracie

Diadochové

řecké městské státy (Syrakusy, Tarentum, Massalia, Neapolis) Massalia Diadochové byli nástupci Alexandra Velikého, kteří si mezi sebou v letech 322–301 př. n. l., během tzv.

Vidět Starověké Řecko a Diadochové

Diecéze

Diecéze (lat. dioecesis) je správní jednotka církví s episkopální strukturou, v jejímž čele stojí biskup s úřadem a sídlem nazývaným biskupství.

Vidět Starověké Řecko a Diecéze

Diocletianus

Gaius Aurelius Valerius Diocletianus (kolem 244 v Dalmácii – 3. prosince 312 nebo 316 ve Spalatu, dnešní Split), rodným jménem Diocles, obvykle známý jako Diocletianus (česky Dioklecián) byl římský císař od 20. listopadu 284 až do 1.

Vidět Starověké Řecko a Diocletianus

Doba bronzová

Doba bronzová je historické období, pro které je charakteristické dominantní využívání bronzu – slitiny mědi a cínu – pro výrobu důležitých potřeb.

Vidět Starověké Řecko a Doba bronzová

Drakón

Drakón (* kolem 650 př. n. l.) byl starověký athénský státník, který jako první zapsal a zveřejnil tradované athénské zákony.

Vidět Starověké Řecko a Drakón

Druhá makedonská válka

Druhá makedonská válka (200 až 197 př. n. l.) byla svedena mezi Antigonovskou Makedonií, které vládl král Filip V., a Římskou republikou, která byla podporována svými spojenci Pergamem a Rhodem.

Vidět Starověké Řecko a Druhá makedonská válka

Druhá punská válka

Druhá punská válka byla vybojována mezi Římany a Kartaginci v letech 218 až 201 př. n. l. Kartaginský vojevůdce Hannibal z rodu Barkasů v ní nejprve Římu uštědřil řadu porážek v takticky geniálně vedených bitvách, které jsou dodnes uváděny ve vojenských učebnicích.

Vidět Starověké Řecko a Druhá punská válka

Efor

Efor byl pravidelně každoročně volený úředník v starověké Spartě.

Vidět Starověké Řecko a Efor

Egejská kultura

Krétě Egejská kultura nebo také egejská civilizace, případně krétsko-mykénská kultura je souhrnné označení pro kultury v Egejské oblasti (včetně západní Malé Asie a Kypru) v době měděné a bronzové.

Vidět Starověké Řecko a Egejská kultura

Egejské moře

Egejské moře (řecky Αιγαίο Πέλαγος, Aigaio Pelagos, turecky Ege Denizi) je polouzavřené moře Středozemního moře.

Vidět Starověké Řecko a Egejské moře

Egypt

Egypt, plným názvem Egyptská arabská republika, je transkontinentální země překlenující severovýchodní roh Afriky a jihozápadní roh Asie pozemním mostem tvořeným Sinajským poloostrovem.

Vidět Starověké Řecko a Egypt

Ekklésiá

Pnyx s řečništěm Ekklésiá čili lidové shromáždění (řecky ἐκκλησία ekklēsía) bylo shromáždění svobodných Athéňanů.

Vidět Starověké Řecko a Ekklésiá

Epameinóndás

Epameinóndás (asi 410–362 př. n. l.) byl thébský generál a státník žijící ve 4.

Vidět Starověké Řecko a Epameinóndás

Epidemie

Epidemie (resp. epidemický výskyt choroby; z řec. epi-, na, nad a démos, lid) znamená prudký růst výskytů nejčastěji téhož onemocnění za určitou dobu a v určité populaci.

Vidět Starověké Řecko a Epidemie

Epikúros

Epikúros (řecky Ἐπίκουρος, latinsky Epicurus, také Epikúros ze Samu nebo Epikur; 341 př. n. l. na ostrově Samu – 270 př. n. l. Athény) byl starověký řecký hédonistický filosof období helénismu, zakladatel a současně nejvýznamnější představitel po něm nazývaného směru – epikúreismu.

Vidět Starověké Řecko a Epikúros

Epirus

Epirus (řecky Ήπειρος, albánsky Epiri, arumunsky Epiru) je geografická a historická oblast v jihovýchodní Evropě, nyní rozdělená mezi Řecko a Albánii.

Vidět Starověké Řecko a Epirus

Epos

Homér, autor eposů Illias a Odyssea Epos či epopej je rozsáhlá epická veršovaná báseň.

Vidět Starověké Řecko a Epos

Etruskové

Etruskové jsou málo poznané starověké etnikum, které sídlilo v Etrurii, na území dnešního Toskánska v Itálii.

Vidět Starověké Řecko a Etruskové

Euboia

Euboia, Euboja, Euboea nebo Evvia je ostrov u pobřeží Řecka v západní části Egejského moře.

Vidět Starověké Řecko a Euboia

Eukleidés

Eukleidés též Euklides nebo Euklid (řecky Εὐκλείδης, žil asi 325 př. n. l. – asi 260 př. n. l.) byl řecký matematik a geometr.

Vidět Starověké Řecko a Eukleidés

Eurípidés

Eurípidés (taky Euripidés či Euripides, řecky Εὐριπίδης) (asi 480 př. n. l., Salamis – 405 př. n. l., Pella) byl starořecký dramatik, klasik tragédie, básník a filozof.

Vidět Starověké Řecko a Eurípidés

Evropa

Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.

Vidět Starověké Řecko a Evropa

Faistos

Mapa mínojské Kréty s vyznačenou polohou paláce Faistos (řecky: Φαιστός, mykénskou řečtinou: PA-I-TO), taktéž přepisováno jako Phaistos, Phaestos, Festos nebo Phaestus, byl starověkým mínojským městem na ostrově Kréta.

Vidět Starověké Řecko a Faistos

Féničané

Fénické obchodní trasy Foiníčané (řec. Φοίνικες Foiníkes) nebo Féničané (lat. Phoenices) byli starověký semitský národ, který osídlil Fénicii, krajinu u východního pobřeží Středozemního moře.

Vidět Starověké Řecko a Féničané

Fénicie

Fénicie (z latinského Phoenice) neboli Foiníkie (z řeckého Φοινίκη Foiníké) bylo historické území Foiníčanů (Féničanů), mořeplavců a obchodníků semitského původu (podle jazykové skupiny) na východním pobřeží Středozemního moře, v místech dnešního Libanonu, Izraele a Sýrie.

Vidět Starověké Řecko a Fénicie

Fókida (historické území)

Fókida, resp.

Vidět Starověké Řecko a Fókida (historické území)

Feidiás

Feidiás (Φειδίας); (asi 490 př. n. l. – asi 430 př. n. l.) byl antický řecký sochař klasického období.

Vidět Starověké Řecko a Feidiás

Filip II. Makedonský

Zabití Filipa Pausaniem Filip II. (řecky Φίλιππος (Filippos), což znamená milovník koní; okolo 382 př. n. l. – 336 př. n. l. v Aigách) byl králem Makedonie a otcem Alexandra Velikého.

Vidět Starověké Řecko a Filip II. Makedonský

Filip V. Makedonský

Filip V. (239 př. n. l. – 179 př. n. l.) byl od roku 221 př. n. l. makedonským králem, jenž pocházel z dynastie Antigonovců.

Vidět Starověké Řecko a Filip V. Makedonský

Filipika

Socha, Demosthenes (poznámka: reprodukce fotografie) Pojem filipika byl převzat z díla vynikajícího řeckého řečníka Démosthena, Filipiky (Řečník Démosthénés byl vůdcem protimakedonské strany a nenáviděl Filipa II., jeho řeči byly nazvány Filipikami).

Vidět Starověké Řecko a Filipika

Filozofie

Filozofie (ve stylově příznakové podobě také filosofie, původem z řeckého φιλοσοφία, filosofía, „láska k moudrosti“) je systematické, racionální a kritické studium obecných a základních otázek, jako jsou otázky existence, rozumu, poznání, hodnot, mysli a jazyka.

Vidět Starověké Řecko a Filozofie

Gaius Cassius Longinus

Gaius Cassius Longinus (3. října 85 př. n. l. – 3. října 42 př. n. l.) byl římský politik, jeden z Caesarových vrahů.

Vidět Starověké Řecko a Gaius Cassius Longinus

Galén

Galénos (latinsky Claudius Galenus), známý spíš jako Galén, (129 Pergamon – 200 nebo 216 Řím) byl jedním z nejznámějších starověkých lékařů (patřil k lékařské škole tzv. fyziků).

Vidět Starověké Řecko a Galén

Galerius

Gaius Galerius Valerius Maximianus (mezi 250 a 260 dnešní Gamzigrad, Srbsko – počátek května 311 patrně dnešní Sofie, Bulharsko) byl římský císař panující od 1. května 305 do počátku května 311 v rámci druhé až čtvrté tetrarchie.

Vidět Starověké Řecko a Galerius

Galie

Mapa Galie z 1. století př. n. l., znázorňující přibližné rozmístění keltských kmenů. Galie, latinsky Gallia, bylo ve starověku Římany užívané pojmenování dnešní Francie a přilehlých oblastí obývané převážně Kelty (latinsky Galli – Galové).

Vidět Starověké Řecko a Galie

Ganga

Ganga (někdy užíván též tvar Ganges) je největší řeka Indie. Protéká státy Uttarákhand, Uttarpradéš, Bihár, Džhárkhand a Západní Bengálsko v Indii a Bangladéšem. Co se týká průtoku, tak dohromady s Brahmaputrou zaujímá 3.

Vidět Starověké Řecko a Ganga

Gótové

Gótové (– Gutþiuda) byli jedni z prvních Germánů, jejichž dvě větve, Vizigóti a Ostrogóti, sehrály důležitou roli při pádu západořímské říše, výrazně se zapsaly do doby stěhování národů a do dějin vzniku středověké Evropy.

Vidět Starověké Řecko a Gótové

Gelón

Gelón (řec. Γέλων, lat. Gelo, † 478 př. n. l.) byl tyran v Gele a Syrákúsách na Sicílii.

Vidět Starověké Řecko a Gelón

Gerúsia

Gerúsia (řecky Γερουσία) byla aristokratická instituce ve starověkém Řecku (nejznámější je spartská gerúsia).

Vidět Starověké Řecko a Gerúsia

Germáni

Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.

Vidět Starověké Řecko a Germáni

Gortyn

Gortys, Gortýna, nebo Gortyn (řecky Γόρτυνα, Γόρτυς, nebo Γόρτυν), je nejrozsáhlejší archeologické naleziště na Krétě, položené u vesnice Mitropolis 45 km jižně od správního centra ostrova Heraklionu.

Vidět Starověké Řecko a Gortyn

Gortynský zákoník

Gortynský nápis Gortynský zákoník je nejstarší dochovaný evropský normativní právní akt a téměř úplně zachovalá epigrafická památka, jejíž vznik se datuje do zhruba poloviny 5.

Vidět Starověké Řecko a Gortynský zákoník

Hadrianus

Publius Aelius Hadrianus (24. ledna 76 v Italice – 10. července 138 nedaleko Neapole), běžně známý jako Hadrianus (česky Hadrián), byl římský císař v letech 117 až 138.

Vidět Starověké Řecko a Hadrianus

Hannibal

Hannibal Barkas byl kartaginský generál, stratég a taktik.

Vidět Starověké Řecko a Hannibal

Hérodotos

Hérodotos z Halikarnássu (starořecky Ἡρόδοτος Ἁλικαρνᾱσσεύς, asi 484 př. n. l. – asi mezi lety 430 a 420 př. n. l.) byl prvním významným antickým historikem, proto byl Ciceronem nazván otcem dějepisu.

Vidět Starověké Řecko a Hérodotos

Hegemonie

Hegemonie (z řec. hegemon – „vládce“) je proces působení mocenských praktik, kterými vládnoucí skupiny ve společnosti udržují status quo, a to za pomoci budování preventivního souhlasu společensky podřízených skupin se společenským řádem.

Vidět Starověké Řecko a Hegemonie

Heilóti

Jako heilóti byla v období starověkého Řecka nazývána skupina nesvobodných obyvatel z Lakónie a Messénie (části Sparty).

Vidět Starověké Řecko a Heilóti

Helénismus

diadochy kolem roku 300 př. n. l. řecké architektury Helénismus je novodobé označení období starověkých dějin antického Středomoří a území Blízkého východu ovládaných řecko-makedonskými dynastiemi přibližně od poloviny 4.

Vidět Starověké Řecko a Helénismus

Hippias (tyran)

Hippias nebo Hippiás (570 př. n. l. – 490 př. n. l.) byl athénský samovládce (tyran) od roku 527 př. n. l. do roku 510 př. n. l., syn svého předchůdce Peisistrata.

Vidět Starověké Řecko a Hippias (tyran)

Hippokratés

Hippokratés z Kóu (460 př. n. l., Kós – ca 370 př. n. l., Larisa v Thessálii) řecky ῾Ιπποκράτης, byl nejslavnější lékař starověku, považovaný za zakladatele lékařské vědy.

Vidět Starověké Řecko a Hippokratés

Homér

Jean Auguste Dominique Ingres – ''Homérova apoteóza'' (1827) Homér (řecky Ὅμηρος Homéros) je jméno nejstaršího známého řeckého básníka a pěvce (aoida), jemuž se připisuje autorství epických básní Ilias a Odysseia, zakládajících děl starořecké i evropské literatury.

Vidět Starověké Řecko a Homér

Hoplít

Hoplít (Hoplon, řecky ὅπλον znamená zbraň nebo název kulatého štítu) byl starořecký pěší bojovník, bojující ve formaci zvané falanga.

Vidět Starověké Řecko a Hoplít

Hrdina

George Frederica Wattse Hrdina či hrdinka pocházejí z řeckého ἣρως.

Vidět Starověké Řecko a Hrdina

Iónie

Starověká Iónie Iónie (Iónia, Iónié) je historické území v Malé Asii (dnešním západním Turecku) u Egejského moře.

Vidět Starověké Řecko a Iónie

Iónské povstání

Vojenské operace během Iónského povstání Iónské povstání bylo protiperské povstání iónských měst v Malé Asii, které se odehrálo v letech 500 až 494 př. n. l. V čele povstání stálo město Milét a pomoc, kterou povstání poskytly Athény, byla příčinou řecko-perských válek.

Vidět Starověké Řecko a Iónské povstání

Ilýrie

Ilyrské kmeny v předřímském období Ilýrie (albánsky Iliria; řecky Iλλυρία, Illyría; latinsky Illyricum) bylo ve starověku území rozkládající se na západě dnešního Balkánského poloostrova, jež obývaly divoké kmeny Ilyrů – starověkého národa indoevropského původu, dorozumívajícího se ilyrskými jazyky.

Vidět Starověké Řecko a Ilýrie

Ilias

Ilias (doslova „Ílijská“, ve smyslu „báseň o Íliu“) je starořecký hrdinský epos, jehož autorství je tradičně připisováno básníku Homérovi.

Vidět Starověké Řecko a Ilias

Ilyrové

Ilyrové byla skupina indoevropských národů, které ve starověku obývaly západ Balkánského poloostrova.

Vidět Starověké Řecko a Ilyrové

Indie

Indie, plným názvem Indická republika, je sedmá největší a s téměř 1,5 miliardou obyvatel nejlidnatější země na světě, rozkládající se na Indickém subkontinentu v jižní Asii.

Vidět Starověké Řecko a Indie

Indo-řecké království

Indo-řecké království, též řecko-indické království, byl řecký státní útvar rozkládající se v severní a severozápadní části Indického subkontinentu přibližně v letech 180 př.

Vidět Starověké Řecko a Indo-řecké království

Indus

Indus (tibetsky སེང་གེ་ཁ་འབབ, wylie Seng-ge kha-'abb, Sênggê Zangbo (Lví řeka),,, nebo) je nejvýznamnější řeka v Pákistánu. Protéká Tibetskou autonomní oblastí v ČLR, Ladakem v indickém státě Džammú a Kašmír přes pákistánskou část Kašmíru Gilgit-Baltistán a provincie Chajbar Paštúnchwá, Paňdžáb a Sindh.

Vidět Starověké Řecko a Indus

Isthmické hry

Argolidy, Isthmos je na mapě vpravo nahoře Isthmické hry (jiné názvy: isthmijské hry, istmijské hry, istmické hry; od) byly starořecké soutěže pořádané na počest boha Poseidona na druhé straně Korintské šíje, u pobřežní obce Isthmia.

Vidět Starověké Řecko a Isthmické hry

Italikové

Rozkvět starého Říma – zásluha Italiků Italikové byla starověká etnická skupina indoevropského původu, jež přišla na území Apeninského poloostrova ze severu, tj.

Vidět Starověké Řecko a Italikové

Itálie

Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.

Vidět Starověké Řecko a Itálie

Jaderské moře

Jaderské či Jadranské moře neboli poněkud hovorově Jadran (zastarale Adriatické mořehttp://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej.

Vidět Starověké Řecko a Jaderské moře

Julius Caesar

Gaius Julius Caesar (12./13. července 100 př. n. l. – 15. března 44 př. n. l. Řím) byl vojevůdce a politik a jeden z nejmocnějších mužů antické historie.

Vidět Starověké Řecko a Julius Caesar

Kartágo

Kartágo bylo starověké město založené Féničany, z něhož se stalo centrum kartaginské civilizace.

Vidět Starověké Řecko a Kartágo

Kassandros

Kassandros (350 př. n. l. – 297 př. n. l.) byl regentem a v letech 305 až 297 př.

Vidět Starověké Řecko a Kassandros

Kós

Kós (druhý pád Kóu nebo Kósu) je řecký ostrov v Egejském moři v Dodekanésu u tureckého pobřeží na okraji Kóské zátoky, oddělený pleistocenním zlomem od 4 km severovýchodně položeného Bodrumu na pobřeží Malé Asie.

Vidět Starověké Řecko a Kós

Křesťanství

Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj.

Vidět Starověké Řecko a Křesťanství

Keltové

území, kde se dosud keltský jazyk používá ''Klečící mladý Gal'', římská kopie řecké sochy mladého Kelta, Louvre. Keltové byli velkou skupinou indoevropských národů z Evropy, charakteristickou používáním keltských jazyků a dalšími kulturními podobnostmi.

Vidět Starověké Řecko a Keltové

Kilíkie

Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna Kilíkie Kilíkie (řecky Κιλικία, Kilikia) byl ve starověku obvykle užívaný název pro pobřežní region, jenž se rozkládal na jihu poloostrova Malá Asie.

Vidět Starověké Řecko a Kilíkie

Kimón

Kimón (řecky Κίμων; kolem 510 př. n. l. v Athénách – 449 př. n. l. u Kitionu na Kypru) byl athénský politik a vojevůdce, syn Miltiada, vítěze od Marathónu, a Hegesipylé, dcery thráckého knížete Olora.

Vidět Starověké Řecko a Kimón

Klasicismus

Kostel La Madeleine v Paříži portál s původními klasicistními dveřmi dochovaný v Olomouci Varšavě Klasicismus je umělecký směr, který se inspiruje především antickými vzory a zdůrazňuje střízlivý rozum, uměřenost a jasný, pravidelný řád.

Vidět Starověké Řecko a Klasicismus

Klasické Řecko

Perikla Klasické období řeckých dějin nebo klasické Řecko je označení pro období a kulturu starověkého Řecka v pátém a čtvrtém století př. n. l. mezi tzv.

Vidět Starověké Řecko a Klasické Řecko

Kleón

Kleón (řecky: Κλέων) († 422 př. n. l.) byl athénský státník a stratég v době peloponéské války.

Vidět Starověké Řecko a Kleón

Kleisthenés

Kleisthenés (kolem 570 př. n. l. – kolem 507 př. n. l.) byl athénský státník, zákonodárce a reformátor městských institucí, podle Hérodota zakladatel athénské demokracie.

Vidět Starověké Řecko a Kleisthenés

Kleomenés III.

Kleomenés III. (asi 260 – 219 př. n. l.) z ágidovské dynastie byl spartský král v letech 235 – 222 př.

Vidět Starověké Řecko a Kleomenés III.

Kleopatra VII.

Obraz od F. A. Bridgmana z roku 1896 Kleopatra VII.

Vidět Starověké Řecko a Kleopatra VII.

Knóssos

Knóssos (taktéž Knossus, Cnossus, Gnossus, řecky Κνωσός), je největší archeologickou lokalitou doby bronzové na ostrově Kréta.

Vidět Starověké Řecko a Knóssos

Kolonie

Kolonie je závislé území nebo město bez vlastní vlády, které patří nějakému státu, ale není součástí jeho území.

Vidět Starověké Řecko a Kolonie

Kolonizace

Kolonizace (z lat. colonus, rolník) znamená osidlování dosud nevyužívaného nebo málo osídleného prostoru, později také zakládání nebo dobývání vzdálených kolonií (kolonialismus).

Vidět Starověké Řecko a Kolonizace

Konstantin I. Veliký

Flavius Valerius Constantinus (27. února někdy mezi léty 272 až 285 v Naissu, Horní Moesie – 22. května 337 poblíž Nikomédie, Bithýnie), známý také jako Konstantin Veliký, nebo Konstantin I., východními křesťany uctívaný jako svatý Konstantin, byl od roku 306 římským císařem a od roku 324 až do své smrti nezpochybnitelným vládcem celé římské říše.

Vidět Starověké Řecko a Konstantin I. Veliký

Konstantinopol

Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.

Vidět Starověké Řecko a Konstantinopol

Korfu (město)

Korfu (Κέρκυρα, Kerkyra) je hlavní město řeckého kraje Jónské ostrovy.

Vidět Starověké Řecko a Korfu (město)

Korint

Korint (řecky Κόρινθος, Kórinthos) byl starověký řecký městský stát a v současnosti je to řecké město ležící při Korintské šíji (Isthmos) – úzkém pásu země spojujícím Peloponéský poloostrov s řeckou pevninou.

Vidět Starověké Řecko a Korint

Korintská šíje

Korintská šíje (řecky Ἰσθμός, Isthmos) je pevninská šíje spojující Peloponéský poloostrov s pevninskou částí Řecka.

Vidět Starověké Řecko a Korintská šíje

Korintský spolek

Korintský spolek, resp.

Vidět Starověké Řecko a Korintský spolek

Království

Království je stát s monarchistickým státním zřízením, v jehož čele stojí král nebo královna.

Vidět Starověké Řecko a Království

Kréta

Kréta (též Candia, řecky Κρήτη, anglicky Crete) je největší řecký a celkově pátý největší ostrov ve Středozemním moři.

Vidět Starověké Řecko a Kréta

Krétské hieroglyfy

Krétské hieroglyfy jsou doposud nerozluštěné hieroglyfy užívané na Krétě v rané době bronzové (mínojská civilizace).

Vidět Starověké Řecko a Krétské hieroglyfy

Krypteia

Krypteia byla původně zřejmě iniciační rituál ve starověké Spartě.

Vidět Starověké Řecko a Krypteia

Kykladská civilizace

Kykladská ženská soška Kykladská civilizace, též kykladská kultura nebo kykladské období, byla civilizace doby bronzové na Kykladách v Egejském moři přibližně v období mezi roky 3 000 př. n. l. a 2 000 př. n. l.

Vidět Starověké Řecko a Kykladská civilizace

Kypr

Kypr, plným názvem Kyperská republika, je eurasijský ostrovní stát nacházející se ve východní části Středozemního moře, východně od Řecka, jižně od Turecka, západně od Sýrie a severně od Egypta.

Vidět Starověké Řecko a Kypr

Kyrenaika

Kyrenaika (též Cyrenaica, arabsky برقة / Barqa, řecky Κυρηναία / Kyrenaía, Latinsky Cyrenae / Kyréné) je rozsáhlé historické území na východě Libye, přiléhající k egyptským hranicím.

Vidět Starověké Řecko a Kyrenaika

Lamijská válka

Lamijská válka (323-322 př. n. l.) byla válkou koalice řeckých měst, včetně Athén a Aitólského spolku proti Makedonii a Bojótii.

Vidět Starověké Řecko a Lamijská válka

Latina

Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.

Vidět Starověké Řecko a Latina

Lékařství

Lékaři při operaci Lékařství nebo medicína (z lat. ars medicina, umění léčit) je aplikovaná biologická věda o zdraví, stavech a chorobných procesech člověka, o způsobech léčení a předcházení nemocem.

Vidět Starověké Řecko a Lékařství

Lýdie

Územní rozsah lýdské říše v 6. století př. n. l. Lýdie bylo historické území v Malé Asii, shodné zhruba s dnešními tureckými provinciemi İzmir a Manisa.

Vidět Starověké Řecko a Lýdie

Lýsandros

Lýsandros († 395 př. n. l.) velel spartskému loďstvu, které zvítězilo nad Athéňany v bitvě u Aigospotamoi v roce 405 př. n. l. V následujícím roce vstoupil Lýsandros do Athén a ukončil tak peloponéskou válku.

Vidět Starověké Řecko a Lýsandros

Lýsimachos

Lýsimachos (kolem 360 př. n. l. – 281 př. n. l.) byl makedonský důstojník a jeden z diadochů (nástupců) Alexandra Velikého.

Vidět Starověké Řecko a Lýsimachos

Leónidás I.

Leónidás I.(Λεωνίδας) (6. století př. n. l. – 480 př. n. l.) byl spartský král z dynastie Agiovců v letech 489 až 480 př.

Vidět Starověké Řecko a Leónidás I.

Lineární písmo A

Lineární písmo A na tabulkách z Akrotiri, Santorini Lineární písmo A na váze, také z Akrotiri Lineární písmo A (anglicky: Linear A) je nerozluštěné písmo používané v letech 2500 až 1450 před n.

Vidět Starověké Řecko a Lineární písmo A

Lineární písmo B

Hliněná destička s lineárním písmem B Lineární písmo B je písmo užívané ve 14.–12. století př. n. l. pro psaní v pozdní mykénské civilizaci v rané formě řečtiny.

Vidět Starověké Řecko a Lineární písmo B

Lingua franca

Lingua franca (výslovnost lingva franka) je jakýkoliv jazyk šířeji využívaný nad rámec rodilých mluvčích.

Vidět Starověké Řecko a Lingua franca

Literatura starověkého Řecka

papyru. Literatura starověkého Řecka obsahuje řecké písemné památky od nejstarších dob, tj.

Vidět Starověké Řecko a Literatura starověkého Řecka

Lucius Aemilius Paullus Macedonicus

Lucius Aemilius Paullus Macedonicus (kolem 229 př. n. l. – 160 př. n. l.) byl římský vojevůdce a politik.

Vidět Starověké Řecko a Lucius Aemilius Paullus Macedonicus

Lucius Mummius

Lucius Mummius Achaicus byl římský politik a vojevůdce ve 2. století př. n. l., který se stal známý zničením Korintu v roce 146 př. n. l. Patřil k plebejskému rodu Mummia a jeho otcem byl Lucius Mummius, který jako tribun lidu vystoupil v roce 187 př.

Vidět Starověké Řecko a Lucius Mummius

Lykúrgos

Lykúrgos (latinsky Lycurgus) je v řecké mytologii jméno více postav.

Vidět Starověké Řecko a Lykúrgos

Makedonie (království)

Makedonie (řecky Μακεδονία, Makedonía) byla starověké řecké království ležící na severu moderního Řecka.

Vidět Starověké Řecko a Makedonie (království)

Makedonie (provincie)

Římská provincie Makedonie (latinsky Macedonia) byla oficiálně zřízena v roce 146 př. n. l. poté, co římský vojevůdce Quintus Caecilius Metellus v roce 148 př. n. l. zvítězil ve čtvrté makedonské válce nad vojskem samozvance Andriska.

Vidět Starověké Řecko a Makedonie (provincie)

Malá Asie

Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.

Vidět Starověké Řecko a Malá Asie

Malia

Malia, zastarale i Mallia, je minojské město a palác na severní Krétě.

Vidět Starověké Řecko a Malia

Marcus Antonius

Marcus Antonius (latinsky: M•ANTONIVS•M•F•M•N; 83 př. n. l. – 30 př. n. l.) byl římský politik a vojevůdce.

Vidět Starověké Řecko a Marcus Antonius

Marcus Iunius Brutus

Marcus Iunius Brutus (85 př. n. l. – 23. října 42 př. n. l.) byl římský politik, zastánce republikánského zřízení a jeden z iniciátorů spiknutí proti diktátoru Gaiu Iuliu Caesarovi.

Vidět Starověké Řecko a Marcus Iunius Brutus

Marcus Tullius Cicero

350px Marcus Tullius Cicero (3. ledna 106 př. n. l. Arpinum – 7. prosince 43 př. n. l. Řím) byl římský řečník, republikánský politik, filosof a spisovatel.

Vidět Starověké Řecko a Marcus Tullius Cicero

Matematika

Ilustrace šíře matematických disciplín Matematika (z řeckého (mathématikos).

Vidět Starověké Řecko a Matematika

Mínojská civilizace

Mínojská freska se třemi ženami Hadí bohyně, Knóssos, 1650–1550 př. n. l. Mínojská civilizace byla civilizace doby bronzové, která existovala na Krétě přibližně v období 2700 až 1450 př.

Vidět Starověké Řecko a Mínojská civilizace

Městský stát

Na Dubrovníku je dodnes vidět, že byl samostatným městským státem s omezeným prostorem pro výstavbu. Mapa Vatikánu, nejmenšího státu na světě Městský stát je označení nezávislého státu (suverénního správního území), který je však svým rozsahem (počtem obyvatelstva a rozlohou) tvořen jedním městem.

Vidět Starověké Řecko a Městský stát

Megara

Megara (mn. číslo stř. rodu) je jedno z nejstarobylejších měst v Řecku.

Vidět Starověké Řecko a Megara

Messénie

Messénie (řec. Μεσσηνία, Messinía) je jedna ze šesti regionálních jednotek kraje Peloponés v jihozápadním Řecku.

Vidět Starověké Řecko a Messénie

Messénské války

Messénské války byly dvě (a s povstáním heilótů z roku 464 př. n. l. tři) války mezi řeckou polis Spartou a západně ležící Messénií.

Vidět Starověké Řecko a Messénské války

Metoikové

Metoikové byli svobodní lidé v klasickém období řeckých dějin.

Vidět Starověké Řecko a Metoikové

Mezopotámie

Mezopotámie, satelitní snímek Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.

Vidět Starověké Řecko a Mezopotámie

Milét

(5. stol. př. n. l.) Milét (řecky Μίλητος, Mílétos, lat. Miletus) bylo významné starověké město v jihozápadním cípu Anatolie při ústí řeky Meandros.

Vidět Starověké Řecko a Milét

Miltiadés

Miltiadés Mladší (kolem 550 př. n. l. – asi 489 př. n. l.) byl athénský vojevůdce a politik, jeden z hlavních aktérů řecko-perských válek, vítěz bitvy u Marathónu.

Vidět Starověké Řecko a Miltiadés

Mithridatés VI. Pontský

Mithridatés VI., zvaný Eupatór Dionýsos (132 př. n. l. – 63 př. n. l.), byl králem Pontu v 1. století př. n. l. Pontos, který ležel na jižním pobřeží Černého moře, v dnešním severovýchodním Turecku, byl v této době největší a nejvlivnější říší Malé Asie.

Vidět Starověké Řecko a Mithridatés VI. Pontský

Mořské národy

Ramsses III. bojující s mořskými národy Mořské národy je souhrnný název pro národy neznámého původu, které v průběhu 2. tisíciletí př. n. l. útočily na bohaté starověké civilizace nacházející se na březích Středozemního moře, jako byla egyptská, mykénská, chetitská a další.

Vidět Starověké Řecko a Mořské národy

Moesie

legií Římská říše kolem roku 120 n. l., červeně zvýrazněna Moesie Moesia Superior ve 4. století Moesie (latinsky Moesia, bulharsky Мизия) byla římskou provincií, ležící na území současných států Srbska a Bulharska.

Vidět Starověké Řecko a Moesie

Mykénská civilizace

Mykénská civilizace Zlatá Agamemnónova pohřební maska, 16. století př. n. l. Mykénská kultura, někdy též nazývaná pozdně helladská kultura, byla civilizace doby bronzové, která existovala na pevninském Řecku přibližně mezi lety 1600–1000 př.

Vidět Starověké Řecko a Mykénská civilizace

Mykény

Mykény (řec. Μυκῆναι) je archeologická lokalita v Řecku, zhruba 90 km jihozápadně od Athén na severovýchodě Peloponésu.

Vidět Starověké Řecko a Mykény

Nafpaktos

Nafpaktos (Ναύπακτος, Naupactus, Lepanto) je město v řecké regionální jednotce Aitólie-Akarnánie (kraj Západní Řecko).

Vidět Starověké Řecko a Nafpaktos

Naxos (ostrov)

Naxos (druhý pád Naxu) je ostrov v Egejském moři.

Vidět Starověké Řecko a Naxos (ostrov)

Náboženství

Různé náboženské symboly Argentině Anglikánské procesí ve Walsinghamu Karmelitánská jeptiška v náboženské koncentraci tibetského buddhismu v Bódhgaja Indie Náboženství, religie je moderní souhrnný pojem pro velmi rozmanité soustavy jednání, symbolů a představ, jimiž různá společenství a církve vyjadřují reálný, životní, osobní vztah k transcendentní (smyslové vnímání přesahující) zkušenosti či transcendentním představám.

Vidět Starověké Řecko a Náboženství

Nemejské hry

Antický stadion v Nemei Nemejské hry (od –Nemea) byly starořecké soutěže pořádané na počest boha Dia v Nemei.

Vidět Starověké Řecko a Nemejské hry

Nero

Nero Claudius Caesar Augustus Germanicus (rodným jménem Lucius Domitius Ahenobarbus; 15. prosince 37 – 9. června 68) byl římský císař pocházející z julsko-klaudijské dynastie vládnoucí od 13. října 54 až do okamžiku své smrti.

Vidět Starověké Řecko a Nero

Nobilita

Nobilita byla vrstva bohatých a vlivných římských občanů, která se vytvořila na začátku 3.

Vidět Starověké Řecko a Nobilita

Nový zákon

Papyrový zlomek Nového zákona (2Kor 11,33–12,9, kolem roku 200) Nový zákon je soubor 27 knih, které tvoří druhou část křesťanské Bible.

Vidět Starověké Řecko a Nový zákon

Občanská válka

Čečensku Občanská válka je ozbrojený konflikt, v němž obě válčící strany tvoří (alespoň zčásti) obyvatelé jednoho státu bojující zpravidla na jeho území.

Vidět Starověké Řecko a Občanská válka

Odysseia

Personifikace Odysseie. Na krunýři ženy jsou výjevy z Odysseie (Scila, Aiolos, Polyfémos). Patrně z knihovny Pantainovy (2. stol. př. n. l.). Muzeum Staré Agory, Athény Odysseia (řecky Ὀδύσσεια – Odysseia) neboli (ve zlatinizované podobě) Odyssea je vedle Iliady druhý epos, který je připisován Homérovi.

Vidět Starověké Řecko a Odysseia

Oligarchie

Oligarchie (řecky Ὀλιγαρχία, Oligarchía) či oligokracie je nedemokratická forma vlády menšiny (elit), ve které má politickou moc v rukou pouze hrstka prominentních osob (nejčastěji byrokratickoarmádně zorganizovaní příslušníci nejbohatší vrstvy ((spolu)majitelé) s politickým vlivem) téměř bez jakékoliv kontroly společnosti.

Vidět Starověké Řecko a Oligarchie

Orient

Chalcedonském koncilu, r. 451 Orient je označení pro Východ; tradičně zahrnuje vše, co patří k východnímu světu ve vztahu k Evropě.

Vidět Starověké Řecko a Orient

Ostrakismus

Ostraka (ὄστρακα) Ostrakismos je v původní formě takzvané střepinové hlasování o vypovězení občana ze starověkých Athén, podle řeckého názvu pro střep ostrakon.

Vidět Starověké Řecko a Ostrakismus

Paňdžáb

Mapa Paňdžábu z roku 1909 Paňdžáb (gurmukhí ਪੰਜਾਬ, پنجاب, Pandžāb („Pětiříčí“), पंजाब, anglický přepis Punjab) je historické území rozdělené dnes mezi Pákistán (provincie Paňdžáb) a Indii (státy Paňdžáb, Harijána a Himáčalpradéš a svazové teritorium Čandígarh).

Vidět Starověké Řecko a Paňdžáb

Parthenón

Parthenón – pohled ze západu Parthenón (Παρθενών, řec. chrám panen) byl hlavním chrámem antických Athén zasvěceným bohyni Athéně Parthenos (Panenské).

Vidět Starověké Řecko a Parthenón

Patra

Patra či Patras (novořecky Πάτρα, Pátra; starořecky Πάτραι, Pátrai;; počeštěně Patry) je třetí největší město v Řecku, významný přístav v Patraském zálivu, středisko kraje Západní Řecko a regionální jednotky Achaia na severním Peloponésu.

Vidět Starověké Řecko a Patra

Pausaniás (vojevůdce)

Pausaniás († 470) byl spartský princ z dynastie Ágidovců, jenž během řecko-perských válek velel Helénům při jejich vítězství nad Peršany v bitvě u Platají.

Vidět Starověké Řecko a Pausaniás (vojevůdce)

Pavel z Tarsu

Svatý Pavel z Tarsu či apoštol Pavel (– Ša’ul mi-Tarsos; také Saul či Šavel) je jedna z nejdůležitějších biblických postav, o jejíchž osudech vypráví Nový zákon.

Vidět Starověké Řecko a Pavel z Tarsu

Pákistán

Pákistán (urdština پاکستان, pakistan), plným názvem Pákistánská islámská republika (urdština اسلامی سیاست پاکستان, islami siasatdaan e pakistan), je federativní republika ležící v jižní Asii.

Vidět Starověké Řecko a Pákistán

Pýthické hry

Stadion v Delfách Pýthické hry (také Pýthijské hry, Pýtijské hry; od – Pythia) byly starořecké soutěže pořádané na počest boha Apollóna v Delfách.

Vidět Starověké Řecko a Pýthické hry

Peisistratos

Peisistratos byl athénský samovládce (tyran), který vládl mezi lety 546 př. n. l. – 527 př. n. l.

Vidět Starověké Řecko a Peisistratos

Peloponés

Peloponés (Peloponnesos) je velký poloostrov v jižním Řecku tvořící část země na jih od Korintského zálivu.

Vidět Starověké Řecko a Peloponés

Peloponéská válka

Peloponéská válka probíhala v letech 431 př. n. l. až 404 př. n. l. mezi athénským námořním spolkem, vedeným Athénami, a peloponéským spolkem, jehož vedoucím státem byla Sparta.

Vidět Starověké Řecko a Peloponéská válka

Peloponéský spolek

Peloponéský spolek byla aliance na Peloponéském poloostrově složená z několika městských států vedených Spartou přibližně od 6. do 4. století př. n. l. Byl jednou ze dvou stran bojujících v peloponéské válce (431–404 př.

Vidět Starověké Řecko a Peloponéský spolek

Pergamon

Rekonstruovaný Traianův chrám v Pergamu Pergamon (řecky Πέργαμος), případně Pergamum, byla starověká řecká obec na území Mýsie v severozápadní Malé Asii.

Vidět Starověké Řecko a Pergamon

Periandros

Periandros (řecky Περίανδρος, asi 665 př. n. l. – 585 př. n. l.)Díogenés Laertios: Životy, názory a výroky proslulých filosofů.

Vidět Starověké Řecko a Periandros

Periklés

Periklés (řecky Περικλῆς) (500 př. n. l. – 429 př. n. l.) byl starověký řecký athénský demokratický státník a politik.

Vidět Starověké Řecko a Periklés

Perioikové

Sparty Perioikové („ti, kteří sídlí okolo“); starořecky: Περίοικοι – Períoikoi, z řeckého peri (okolo) a oikos (dům) byli členy starořeckých městských států, zejména státu Lakedaimón (Sparta).

Vidět Starověké Řecko a Perioikové

Perseus Makedonský

Perseus (212 př. n. l. – kolem 165 př. n. l.) byl v letech 179 až 168 př. n. l. posledním makedonským králem.

Vidět Starověké Řecko a Perseus Makedonský

Perská říše

Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.

Vidět Starověké Řecko a Perská říše

Pindaros

Pindaros (cca 522–446 př. n. l.) je považován za nejvýznamnějšího starověkého řeckého představitele sborové lyriky.

Vidět Starověké Řecko a Pindaros

Pireus

Pireus nebo Piraeus (řecky: Πειραιάς – Pireas, starořecky: Πειραιεύς – Peiraieús) je řecké město nacházející se jižně od Athén v Sarónském zálivu.

Vidět Starověké Řecko a Pireus

Plataje

Plataje je vesnice ve středním Řecku s 944 obyvateli a zároveň komunita, která navíc zahrnuje i klášter Agias Triados se 3 obyvateli.

Vidět Starověké Řecko a Plataje

Platón

Platón (řecky, latinsky Plato, 428 nebo 427 př. n. l. – 347 př. n. l., též Platon) byl řecký filozof, pedagog a matematik.

Vidět Starověké Řecko a Platón

Plútarchos

Plútarchos, starořecky Πλούταρχος (asi 46, Chaironeia – asi 127, Delfy) byl řecký spisovatel, historik a filozof, autor historických a moralistických děl.

Vidět Starověké Řecko a Plútarchos

Polis

Polis (řecky πόλις), plurál: poleis (řecky πόλεις) znamená město, obec nebo městský stát.

Vidět Starověké Řecko a Polis

Politika

Politické spektrum Politika (z řeckého polis – město, politiké techné – správa obce) je mnohoznačný pojem obvykle označující proces a metodu rozhodování určité skupiny lidí s pluralitními zájmy a názory.

Vidět Starověké Řecko a Politika

Polykleitos

Socha Doryforos od Polykleita je příkladem klasického řeckého sochařství, zobrazuje svalnatého bojovníka, který původně držel v ruce kopí (římská kopie) Polykleitos z Argu (řecky Πολύκλειτος) byl antický řecký sochař, mladší vrstevník Feidia, činný od poloviny do konce 5.

Vidět Starověké Řecko a Polykleitos

Pompeius

Gnaeus Pompeius Magnus (29. září 106 př. n. l. – 28. září 48 př. n. l.), někdy zmiňován jako Pompeius Veliký, byl význačný vojevůdce a méně obratný politik na sklonku existence římské republiky.

Vidět Starověké Řecko a Pompeius

Pontus

Pontus (řecky Πόντος, Pontos, což znamená „moře“) je název historické oblasti, kde se nacházelo někdejší starověké helénské království, ta se nacházela na jižním břehu Černého moře (Pontos Euxeinos).

Vidět Starověké Řecko a Pontus

Pozdní antika

Kupole chrámu Hagia Sofia v Konstantinopoli Pozdní antika je pojem užívaný historiky k popisu doby přechodu od starověku ke středověku, ovšem jen v kontinentální Evropě, středomoří a na Blízkém východě.

Vidět Starověké Řecko a Pozdní antika

Principát

Octavius Augustus s občanskou korunou Jako principatus - principát se označovala forma státního útvaru za rané císařské vlády v antické římské říši od Octavia Augusta do Diokleciána (císařem v letech 284–305), který zavedl centralizovanější a více absolutistický dominát.

Vidět Starověké Řecko a Principát

Propyleje

Akropoli v Athénách (19. století) Propyleje nebo propylaje (řečtina: Προπυλαια) je monumentální vstupní brána v podobě zdi prolomené několika vchody se sloupovými předsíněmi, chápané jako samostatný prostor před chrámy, svatyněmi a jinými budovami na starověké Krétě a v Řecku.

Vidět Starověké Řecko a Propyleje

Protektorát

Protektorát (lat. protectio – ochrana) je označení pro formu státního zřízení.

Vidět Starověké Řecko a Protektorát

První punská válka

První punská válka (264 až 241 př. n. l.) byla první z celkem tří punských válek vybojovaných mezi Kartágem a Římskou republikou.

Vidět Starověké Řecko a První punská válka

Ptolemaios II. Filadelfos

Ptolemaios II.

Vidět Starověké Řecko a Ptolemaios II. Filadelfos

Ptolemaiovci

Ptolemaiovci (též Lágovci) byla dynastie makedonského původu, která vládla v Egyptě v letech 323 př. n. l. – 30 př. n. l. Sotér I., zakladatel dynastie, byl jedním ze sedmi strážců a generálů Alexandra Velikého.

Vidět Starověké Řecko a Ptolemaiovci

Ptolemaiovský Egypt

Ptolemaiovský Egypt je obecně užívaný termín pro období starověkého Egypta spravovaný helénskou dynastií Ptolemaiovců, tento stát je běžně označován jako Ptolemaiovská říše, přesněji však Ptolemaiovské království (starořecky, Ptolemaïkḕ basileía), bylo helénistickou monarchií s centrem v Egyptě vzniklou roku 305 př.

Vidět Starověké Řecko a Ptolemaiovský Egypt

Publius Vergilius Maro

Publius Vergilius Maro (2. pád Publia Vergilia Marona, 15. října 70 př. n. l. v Andes u Mantovy – 21. září 19 př. n. l. v Brindisi) byl nejslavnější římský básník Augustovy doby, která je označována za zlatý věk římské literatury.

Vidět Starověké Řecko a Publius Vergilius Maro

Pyrenejský poloostrov

Pyrenejský poloostrov nebo též Iberský poloostrov (španělsky) se nachází na jihozápadě Evropy.

Vidět Starověké Řecko a Pyrenejský poloostrov

Pyrrhos

Pyrrhos I. Épeirský (asi 319–272 př. n. l., Argos) byl hegemonem épeirského spolku, králem Molossů a Makedonie.

Vidět Starověké Řecko a Pyrrhos

Pythagoras

Pythagoras ze Sámu (přesněji Pýthagorás, řec. Πυθαγόρας ο Σάμιος, okolo 570 př. n. l. ostrov Samos – po 510 př. n. l. Krotón v jižní Itálii) byl řecký filozof, matematik, astronom i kněz.

Vidět Starověké Řecko a Pythagoras

Quintus Horatius Flaccus

Quintus Horatius Flaccus, často zvaný jen Horatius (8. prosince 65 př. n. l. Venusia – 27. listopadu 8 př. n. l. Řím) byl římský básník tzv.

Vidět Starověké Řecko a Quintus Horatius Flaccus

Rétorika

Rétorika neboli řečnictví je umění a nauka mluveného projevu, především veřejně přednášené řeči.

Vidět Starověké Řecko a Rétorika

Renesance

Brunelleschiho kopule je jednou z prvních a zároveň nejznámějších renesančních staveb, byla postavena v letech 1420–1434 Michelangelův David, vytesaný v letech 1501–1504, je jedním z proslulých děl renesančního sochařství Renesance (též renezance) je evropský umělecký sloh, který se rozšířil z Itálie a trval přibližně od 14.

Vidět Starověké Řecko a Renesance

Rhodos

Rhodos (druhý pád Rhodu, případně Rhodosu;, výslovnost) je řecký ostrov v Egejském moři, největší z Dodekanéských ostrovů, když dosahuje rozlohy 1400 km².

Vidět Starověké Řecko a Rhodos

Rhodos (město)

Rhodos je řecká obecní jednotka a město na ostrově Rhodos v Egejském moři v souostroví Dodekany.

Vidět Starověké Řecko a Rhodos (město)

Salamis

Salamis (Σαλαμίς), novořecky Salamina (Σαλαμίνα), je řecký ostrov, uzavírající ústí Eleusínské zátoky, v severní části Sarónského zálivu Egejského moře, zhruba 20 km západně od Athén, na dohled od přístavu Pireus.

Vidět Starověké Řecko a Salamis

Sókratés

Sókratés (469 nebo 470 v Athénách – 399 př. n. l. v Athénách), řecky Σωκράτης, někdy psáno bez diakritiky Sokrates, byl athénský filozof, učitel Platónův.

Vidět Starověké Řecko a Sókratés

Sýrie

Sýrie, plným názvem Syrská arabská republika, je stát v jihozápadní Asii, řazený k zemím Blízkého východu – v jeho rámci spadá jak do území Mezopotámie, tak do Levanty.

Vidět Starověké Řecko a Sýrie

Scipio Africanus

Publius Cornelius Scipio Africanus (236 př. n. l. – 183 př. n. l.), případně také Scipio Africanus starší, byl římským politikem a vojevůdcem v době druhé punské války, v níž dosáhl nesmrtelné slávy jako vítěz nad Hannibalem.

Vidět Starověké Řecko a Scipio Africanus

Seleukovci

Državy Seleukovců kolem roku 300 př. n. l. Seleukovci byli dynastií makedonského původu, která ovládala od roku 312 př. n. l. asijskou část panství Alexandra Velikého.

Vidět Starověké Řecko a Seleukovci

Seleukovská říše

Seleukovská říše (starořecky Βασιλεία τῶν Σελευκιδῶν, Basileía tōn Seleukidōn, zkráceně Σελεύκεια, Seleúkeia) byla založena po smrti Alexandra Makedonského, když se jeden z jeho generálů, Seleukos I.

Vidět Starověké Řecko a Seleukovská říše

Seneca

Seneca (bronz, ''Museo Archeologico, Neapol'') Lucius Annaeus Seneca (4 př. n. l. Cordóba, Španělsko – 65 Řím, Itálie) byl římský stoický filosof, dramatik, básník a politik, syn Senecy staršího a vychovatel císaře Nerona.

Vidět Starověké Řecko a Seneca

Sicílie

Sicílie je autonomní region Itálie na stejnojmenném největším ostrově ve Středozemním moři Sicílii a okolních malých ostrovech.

Vidět Starověké Řecko a Sicílie

Sofisté

Akademii. Platónova Akademie na mozaice z Pompejí Sofisté je označení pro starořecké učitele a filosofy, kteří působili v 5.

Vidět Starověké Řecko a Sofisté

Sofoklés

Sofoklés, řecky, (497/496 př. n. l., Athény – 406/405 př. n. l.) byl starořecký athénský dramatik, kněz a politik.

Vidět Starověké Řecko a Sofoklés

Sogdiana

Mapa Sogdiany Afrasiabské obrazy: Příchod vyslanců Sogdiana (staropersky Suguda-; starořecky Σογδιανή; čínsky 粟特 – pinyin Sùtè; persky: سغد – Soġd; tádžicky: Суғд – Suġd; jaghnóbsky Suγd), též Sogd, byla starověká kultura existující zhruba od 6.

Vidět Starověké Řecko a Sogdiana

Solón

Solón (asi 638 – 559 př. n. l.)Příruční slovník naučný.

Vidět Starověké Řecko a Solón

Soluň

Soluň (Tesalonika,, přepisováno jako Thessaloniki, někdy též Saloniki z tureckého Selânik) je neoficiální metropolí řecké Makedonie, správní středisko oblasti Střední Makedonie a prefektury Soluň.

Vidět Starověké Řecko a Soluň

Sparta

Sparta (dórsky Σπάρτα; řecky Σπάρτη Sparté) byla starověká řecká obec a hlavní město stejnojmenného městského státu (polis) známého ve starověku jako Lakedaimón (dórsky Λακεδαίμων).

Vidět Starověké Řecko a Sparta

Starověk

Pietera Bruegela staršího Termín starověk označuje v dějepisectví historické období vzniku a rozvoje prvních civilizací na Středním východě, v oblasti Středomoří a v jižní a východní Asii.

Vidět Starověké Řecko a Starověk

Starověká filozofie

Starověké Řecko kolem 550 př. n. l. Římská říše kolem roku 117 Starověká filozofie (její západní část se označuje jako antická filozofie) je rané období rozvoje filozofie, na které na západě navazuje středověká filozofie.

Vidět Starověké Řecko a Starověká filozofie

Starověké Athény

Athény, řecky Αθήναi Athénai, byly starověkým městským státem (polis) a jedním z nejvýznamnějších center starověkého Řecka.

Vidět Starověké Řecko a Starověké Athény

Starověké řecké divadlo

Divadlo v Epidauru Divadlo v Dodoně Divadlo v antickém Řecku a Římě vzniklo na počátku 6. stol. př. n. l. a nejvíce se rozvíjelo v městském státě Athénách.

Vidět Starověké Řecko a Starověké řecké divadlo

Starověké řecké právo

Starověké řecké právo je odvětví právní vědy zabývající se zákony a právním zřízením ve starověkém Řecku.

Vidět Starověké Řecko a Starověké řecké právo

Starověký Řím

Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př.

Vidět Starověké Řecko a Starověký Řím

Starověký Egypt

Hlavní centra starověkého Egypta Gíze jsou dnes nejznámějšími symboly staroegyptské civilizace Starověký Egypt byl jednou z významných a současně nejstarších starověkých civilizací ve Středomoří a na Předním východě.

Vidět Starověké Řecko a Starověký Egypt

Středomoří

Středozemí při pohledu z vesmíru Köppenovy klasifikace podnebí Středomoří, též Středozemí či mediterán je oblast okolo Středozemního moře.

Vidět Starověké Řecko a Středomoří

Středozemní moře

Středozemní moře je rozsáhlé vnitřní moře Atlantského oceánu, které se rozkládá mezi Evropou, Asií a Afrikou.

Vidět Starověké Řecko a Středozemní moře

Stratég

Stratég (starořecky: στρατηγός, stratégos (novořecky: stratigós), mn. č. starořec.: στρατηγοί, stratégoi (novořec.: stratijí)) byl ve starověkém Řecku titul velitele armády.

Vidět Starověké Řecko a Stratég

Sulla

Lucius Cornelius Sulla (okolo 138/134 př. n. l. – 78 př. n. l.), zvaný Felix („Šťastný“), byl římský politik, vojevůdce a diktátor v době pozdní fáze existence Římské republiky.

Vidět Starověké Řecko a Sulla

Syrakusy

Syrakusy (česky také Syrákúsy) je italské město v oblasti Sicílie, hlavní město stejnojmenné provincie.

Vidět Starověké Řecko a Syrakusy

Taranto

Taranto (česky Tarent) je italské město v kraji Apulie a hlavní město provincie Taranto.

Vidět Starověké Řecko a Taranto

Třetí makedonská válka

Třetí makedonská válka (171 až 168 př. n. l.) byla konfliktem, v němž se střetli Římané s makedonským králem Perseem.

Vidět Starověké Řecko a Třetí makedonská válka

Třicet tyranů

Skupina třiceti tyranů (řecky 30 τύραννοι nebo οἱ Τριάκοντα) byla prospartská oligarchická vláda zavedená v Athénách po porážce tohoto městského státu v peloponéské válce roku 404 př.

Vidět Starověké Řecko a Třicet tyranů

Temné období

Termínem temné období se označuje epocha antického Řecka od 12.

Vidět Starověké Řecko a Temné období

Thalés z Milétu

Thalés z Milétu, řecky, (okolo 624 př. n. l. Milétos – okolo 548 př. n. l.) byl předsókratovský filosof, geometr a astronom, jeden ze „sedmi mudrců“.

Vidět Starověké Řecko a Thalés z Milétu

Théby

Théby (starořecky Θήβαι, Thebai; latinsky Thebae; novořecky Θήβα, Thíva) je řecké město a obec v regionální jednotce Bojótie ve Středním Řecku.

Vidět Starověké Řecko a Théby

Thúkydidés

Thúkydidés, řecky Θουκυδίδης, (460–455 př. n. l. – asi 399 př. n. l.) byl řecký historik, politik, autor klasického díla Dějiny peloponéské války.

Vidět Starověké Řecko a Thúkydidés

Themistoklés

Themistoklés (524 př. n. l. – 459 př. n. l. v Magnésii) byl vůdcem Athén v době řecko-perských válek, který prosadil vybudování námořnictva na obranu před perskou hrozbou.

Vidět Starověké Řecko a Themistoklés

Theodosius I.

Flavius Theodosius, známý také jako Theodosius Veliký (11. ledna 347 Cauca, Hispánie – 17. ledna 395 Mediolanum), byl v letech 379 až 394 římským císařem na Východě a od konce roku 394 posledním panovníkem celého římského impéria.

Vidět Starověké Řecko a Theodosius I.

Theokritos

Theokritos ze Syrákús (někdy též Theokrit, řec. Θεόκριτος, lat. Theocritus) byl antický řecký básník helénistického období, zakladatel žánru idyly.

Vidět Starověké Řecko a Theokritos

Thesálie

Thesálie (řecky: Θεσσαλία, Thessalía), případně Thessálie, je jedním z 13 řeckých krajů, který se dále člení do pěti regionů: Karditsa, Lárisa, Magnesia, Sporady a Trikala.

Vidět Starověké Řecko a Thesálie

Thrákie

Turecku Thrákie (bulharsky: Тракия Trakija, řecky: Θράκη Thrákē, latinsky: Thrace nebo také Threce, turecky: Trakya) je rozsáhlé historické území nacházející se na východě Balkánského poloostrova.

Vidět Starověké Řecko a Thrákie

Titus Quinctius Flamininus

Titus Quinctius Flamininus (228 př. n. l. – 174 př. n. l.) byl římský politik a vojevůdce, který zvítězil nad makedonským králem Filipem V. v druhé makedonské válce.

Vidět Starověké Řecko a Titus Quinctius Flamininus

Tomismus

Tomášem Akvinským Tomismus je filozofický a teologický směr, vycházející z názorů italského dominikána sv.

Vidět Starověké Řecko a Tomismus

Tragédie

Tragédie (z řec. tragóidiá – zpěv kozlů, tragos – kozel, óidé – zpěv) neboli truchlohra je forma dramatu s vážným obsahem.

Vidět Starověké Řecko a Tragédie

Trójská válka

Achilles zavazující ruku Patroklovi Achilles zabíjí Penthesileiu Trójská válka je legendární, deset let trvající dobývání maloasijského města Tróje řeckými bojovníky vedenými mykénským králem Agamemnónem.

Vidět Starověké Řecko a Trójská válka

Triéra

Triéra je typ řecké válečné lodi, který byl vyvinut na přelomu 4. a 5. století př. n. l.

Vidět Starověké Řecko a Triéra

Triumf

Titův oblouk: Titův triumfální reliéf V této části Titova triumfálního průvodu (od Titova oblouku v Římě) jsou římskému lidu vystaveny poklady židovského chrámu v Jeruzalémě – také i Menora.

Vidět Starověké Řecko a Triumf

Tyrannis

Král Ťie ze Sia drží v ruce tyčovou zbraň Ji představující útlak, a sedí na dvou dámách, které symbolizují jeho zneužívání moci. Tyrannis (řecky) nebo počeštěně tyranida označuje formu vlády ve starověkém Řecku, monarchii v jejímž čele stál tyran.

Vidět Starověké Řecko a Tyrannis

Umění starověkého Řecka

Umění starověkého Řecka dosáhlo vysoké úrovně mimo jiné v oblasti architektury a sochařství.

Vidět Starověké Řecko a Umění starověkého Řecka

Války diadochů

Války diadochů (starořecky Πόλεμοι τῶν Διαδὀχων, Pólemoi tōn Diadóchōn), jinak též války nástupců Alexandra Velikého, jsou názvy série konfliktů mezi vojevůdci Alexandra Velikého – diadochy – které trvaly s krátkými přestávkami více než čtyřicet let.

Vidět Starověké Řecko a Války diadochů

Věštba

Sibyla v Sixtínské kapli Věštba, latinsky oraculum, znamená předpověď budoucích událostí, někdy i v daleké budoucnosti nebo na vzdáleném místě.

Vidět Starověké Řecko a Věštba

Věda

Věda jako celek je systematický způsob racionálního a empirického poznávání skutečnosti zaměřený na spolehlivost výsledků a často i na možnosti predikce a aplikace (aplikované vědy).

Vidět Starověké Řecko a Věda

Velké Řecko

Magna Graecia okolo roku 280 př. n. l. Velké Řecko (řec. Megalé Hellas, lat. Magna Graecia) je starořecké označení pro pobřežní řecká města v jižní Itálii.

Vidět Starověké Řecko a Velké Řecko

Vizigóti

nedostupné.

Vidět Starověké Řecko a Vizigóti

Xerxés I.

Xerxés I. (řecky Ξέρξης, staropersky Chšajáršá; 519–465 př. n. l.) byl perský velkokrál z rodu Achaimenovců vládnoucí od listopadu 486 do srpna 465 př. n. l. Jeho jméno ve staré perštině znamená „vládce hrdinů“.

Vidět Starověké Řecko a Xerxés I.

Zákoník

Zákoník neboli kodex je právní předpis zahrnující právní normy určitého právního odvětví.

Vidět Starověké Řecko a Zákoník

Západní svět

Huntingtona Západní svět, západní civilizace nebo Západ je souhrnné označení pro mnohé státy Evropy, Ameriky a Oceánie, které pojí podobné kulturní, hodnotové a společenské rysy jako svoboda, lidská práva, vláda práva, rovnost, individualismus, tolerance a liberální demokracie.

Vidět Starověké Řecko a Západní svět

Zénón z Kitia

Zénón z Kitia (asi 333 př. n. l. Larnaka na Kypru – 262 př. n. l. Athény) byl vlivný řecký filozof helénistické doby, zakladatel stoicismu.

Vidět Starověké Řecko a Zénón z Kitia

Zemětřesení

Následky zemětřesení v San Francisku v roce 1906 Výskyt zemětřesení ve světě Zemětřesení je náhlý pohyb zemské kůry, indukovaný uvolněním napětí – např.

Vidět Starověké Řecko a Zemětřesení

1. století př. n. l.

1.

Vidět Starověké Řecko a 1. století př. n. l.

11. století př. n. l.

1069 př.

Vidět Starověké Řecko a 11. století př. n. l.

200 př. n. l.

Rok 200 př.

Vidět Starověké Řecko a 200 př. n. l.

3. století

3.

Vidět Starověké Řecko a 3. století

3. století př. n. l.

3.

Vidět Starověké Řecko a 3. století př. n. l.

4. století

4.

Vidět Starověké Řecko a 4. století

4. století př. n. l.

Hieroglyfy zapsané jméno Alexandra Velikého. Nápis pochází asi z roku 332 př. n. l. 4.

Vidět Starověké Řecko a 4. století př. n. l.

450 př. n. l.

Řím.

Vidět Starověké Řecko a 450 př. n. l.

5. století př. n. l.

5.

Vidět Starověké Řecko a 5. století př. n. l.

510 př. n. l.

Starověké Řecko.

Vidět Starověké Řecko a 510 př. n. l.

599–590 př. n. l.

Alkaios na obraze Lawrence Alma-Tadema (1881). Staletí: 7. století př. n. l. – 6. století př. n. l. – 5. století př. n. l. Roky: 600–609 590–599 589 588 587 586 585.

Vidět Starověké Řecko a 599–590 př. n. l.

6. století

6.

Vidět Starověké Řecko a 6. století

6. století př. n. l.

Dionýsos asi 520 př. n. l. 6.

Vidět Starověké Řecko a 6. století př. n. l.

689–680 př. n. l.

Století: 8. století př. n. l. – 7. století př. n. l. – 6. století př. n. l. Roky: 709 – 700 699 – 690 – 689–680 př.

Vidět Starověké Řecko a 689–680 př. n. l.

7. století př. n. l.

Sedmé století před naším letopočtem začalo v roce 700 př. n. l. a skončilo v roce 601 př. n. l. Bylo to období, kdy na Apeninském poloostrově vzkvétala civilizace Etrusků.

Vidět Starověké Řecko a 7. století př. n. l.

8. století př. n. l.

Osmé století před naším letopočtem začalo v roce 800 př. n. l. a skončilo v roce 701 př. n. l. Bylo to období největšího rozmachu Novoasyrské říše, jejímž hlavním městem se stalo Ninive.

Vidět Starověké Řecko a 8. století př. n. l.

9. století př. n. l.

9.

Vidět Starověké Řecko a 9. století př. n. l.

Také známý jako Antické Řecko, Staré Řecko.

, Řím, Římská říše, Římská legie, Římská občanská válka, Římské provincie, Římský císař, Římský konzul, Řečtina, Řecká kolonizace, Řecká mytologie, Řecko, Řecko-baktrijské království, Řecko-perské války, Řekové, Babylón, Baktrie, Balkán, Barbar, Búlé, Bengálsko, Bitva u Actia, Bitva u Aigospotamoi, Bitva u Amfipole, Bitva u Arginuských ostrovů, Bitva u Chairóneie, Bitva u Farsálu, Bitva u Filipp, Bitva u Gaugamél, Bitva u Gráníku, Bitva u Ipsu, Bitva u Issu, Bitva u Kann, Bitva u Kúrúpedia, Bitva u Kynoskefal, Bitva u Leukter, Bitva u Magnésie, Bitva u Mantineie, Bitva u Marathónu, Bitva u Platají, Bitva u Pydny, Bitva u Salamíny, Bitva u Thermopyl, Bospor, Brásidás, Byzantion, Byzantská říše, Chalkis, Dardanely, Dareios I., Dareios III., Démétrios I. Poliorkétés, Démétrios II. Makedonský, Démosthenés, Dějiny Řecka, Dělba moci, Dekeleia, Delfy, Demokracie, Diadochové, Diecéze, Diocletianus, Doba bronzová, Drakón, Druhá makedonská válka, Druhá punská válka, Efor, Egejská kultura, Egejské moře, Egypt, Ekklésiá, Epameinóndás, Epidemie, Epikúros, Epirus, Epos, Etruskové, Euboia, Eukleidés, Eurípidés, Evropa, Faistos, Féničané, Fénicie, Fókida (historické území), Feidiás, Filip II. Makedonský, Filip V. Makedonský, Filipika, Filozofie, Gaius Cassius Longinus, Galén, Galerius, Galie, Ganga, Gótové, Gelón, Gerúsia, Germáni, Gortyn, Gortynský zákoník, Hadrianus, Hannibal, Hérodotos, Hegemonie, Heilóti, Helénismus, Hippias (tyran), Hippokratés, Homér, Hoplít, Hrdina, Iónie, Iónské povstání, Ilýrie, Ilias, Ilyrové, Indie, Indo-řecké království, Indus, Isthmické hry, Italikové, Itálie, Jaderské moře, Julius Caesar, Kartágo, Kassandros, Kós, Křesťanství, Keltové, Kilíkie, Kimón, Klasicismus, Klasické Řecko, Kleón, Kleisthenés, Kleomenés III., Kleopatra VII., Knóssos, Kolonie, Kolonizace, Konstantin I. Veliký, Konstantinopol, Korfu (město), Korint, Korintská šíje, Korintský spolek, Království, Kréta, Krétské hieroglyfy, Krypteia, Kykladská civilizace, Kypr, Kyrenaika, Lamijská válka, Latina, Lékařství, Lýdie, Lýsandros, Lýsimachos, Leónidás I., Lineární písmo A, Lineární písmo B, Lingua franca, Literatura starověkého Řecka, Lucius Aemilius Paullus Macedonicus, Lucius Mummius, Lykúrgos, Makedonie (království), Makedonie (provincie), Malá Asie, Malia, Marcus Antonius, Marcus Iunius Brutus, Marcus Tullius Cicero, Matematika, Mínojská civilizace, Městský stát, Megara, Messénie, Messénské války, Metoikové, Mezopotámie, Milét, Miltiadés, Mithridatés VI. Pontský, Mořské národy, Moesie, Mykénská civilizace, Mykény, Nafpaktos, Naxos (ostrov), Náboženství, Nemejské hry, Nero, Nobilita, Nový zákon, Občanská válka, Odysseia, Oligarchie, Orient, Ostrakismus, Paňdžáb, Parthenón, Patra, Pausaniás (vojevůdce), Pavel z Tarsu, Pákistán, Pýthické hry, Peisistratos, Peloponés, Peloponéská válka, Peloponéský spolek, Pergamon, Periandros, Periklés, Perioikové, Perseus Makedonský, Perská říše, Pindaros, Pireus, Plataje, Platón, Plútarchos, Polis, Politika, Polykleitos, Pompeius, Pontus, Pozdní antika, Principát, Propyleje, Protektorát, První punská válka, Ptolemaios II. Filadelfos, Ptolemaiovci, Ptolemaiovský Egypt, Publius Vergilius Maro, Pyrenejský poloostrov, Pyrrhos, Pythagoras, Quintus Horatius Flaccus, Rétorika, Renesance, Rhodos, Rhodos (město), Salamis, Sókratés, Sýrie, Scipio Africanus, Seleukovci, Seleukovská říše, Seneca, Sicílie, Sofisté, Sofoklés, Sogdiana, Solón, Soluň, Sparta, Starověk, Starověká filozofie, Starověké Athény, Starověké řecké divadlo, Starověké řecké právo, Starověký Řím, Starověký Egypt, Středomoří, Středozemní moře, Stratég, Sulla, Syrakusy, Taranto, Třetí makedonská válka, Třicet tyranů, Temné období, Thalés z Milétu, Théby, Thúkydidés, Themistoklés, Theodosius I., Theokritos, Thesálie, Thrákie, Titus Quinctius Flamininus, Tomismus, Tragédie, Trójská válka, Triéra, Triumf, Tyrannis, Umění starověkého Řecka, Války diadochů, Věštba, Věda, Velké Řecko, Vizigóti, Xerxés I., Zákoník, Západní svět, Zénón z Kitia, Zemětřesení, 1. století př. n. l., 11. století př. n. l., 200 př. n. l., 3. století, 3. století př. n. l., 4. století, 4. století př. n. l., 450 př. n. l., 5. století př. n. l., 510 př. n. l., 599–590 př. n. l., 6. století, 6. století př. n. l., 689–680 př. n. l., 7. století př. n. l., 8. století př. n. l., 9. století př. n. l..

Uniepedie je mapa koncept nebo sémantické sítě organizovány jako encyklopedie nebo slovníku. To dává stručný definici každého pojmu a jeho vztahů.

Toto je obrovská on-line mentální mapa, která slouží jako základ pro koncepčních diagramů. Je to zdarma k použití a každý článek nebo dokument lze stáhnout. Je to nástroj, zdroj nebo odkaz na studium, výzkum, vzdělání, učení, nebo učení, které mohou být použity učiteli, pedagogy, žáky a studenty; pro akademický svět: pro školní, základním, středním, střední školy, střední, vysoké školy, technické vzdělání, vysoké školy, univerzity, vysokoškolák, mistři nebo doktorandském studiu; po dokladech, zprávy, projekty, nápady, dokumentace, průzkumy, souhrny, nebo práce. Zde je definice, vysvětlení, popis, nebo význam každá významná, na které budete potřebovat informace, a seznam jejich přidružené pojmů jako slovníčku. K dispozici v čeština, angličtina, španělština, portugalština, japonština, čínština, francouzština, němčina, italština, polština, nizozemština, ruština, arabština, hindština, švédština, ukrajinština, maďarština, katalánština, hebrejština, dánština, finština, indonéština, norština, rumunština, turečtina, vietnamština, korejština, thajština, řecký, bulharský, chorvatský, slovák, lithuanian, filipínský, lotyšský, estonština a slovinský. Více jazyků brzy.

Informace jsou založeny na článcích z Wikipedie a dalších projektů Wikimedia a jsou k dispozici pod licencí Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci.

Uniepedie není podporována ani spojena s nadací Wikimedia Foundation.

Google Play, Android a logo Google Play jsou ochranné známky společnosti Google Inc.

Zásady ochrany osobních údajů